Přiznám hned zkraje, že k brněnskému nádraží mám ambivalentní vztah. Za nějakých 25 let, co jej poměrně pravidelně používám, sleduji jeho změny, jež bych, jít o člověka, připodobnil k proměně veselého svatebčana s lahvinkou v podpaždí v somrujícího, dotěrného a permanentně nalitého bezdomovce: co je v malé míře mile šmrncovní a šarmantní, stává se ve větší dávce nesnesitelným a odpudivým.
Užívaje služeb této instituce posledně, což bylo shodou okolností před několika dny, z někdejších půvabů nádražních parafernálií nepozoroval jsem již téměř ničeho: Myší díra – zvlášť bylo-li po deváté večer – mi přišla víc jako sluj loupežníků než jako ctihodný podchod, povrch do oblouku tvarovaných peronů nezdál se mi mít nic společného ani s geometrickou rovinou, ani s bezpečným prostorem pro pohyb opěšalých osob, průčelí nádražní budovy, včetně schodiště, jevilo se být do místa čerstvě přeneseno odkudsi snad z Pripjati.
Brněnským mocipánům se tedy podařilo to, oč zřejmě roky usilují, a odsun nádraží na jih směrem ku Zvonařce, odporné již jaksi dědičně, učinili nakonec i mně alternativou přinejmenším plausibilní, ne-li přímo vítanou, dotlačivše mne do posice, že budu s odsunem srozuměn: ať si pro-mě-za-mě ten nádr přesunou třeba ke všem čertům, hlavně že už bude pryč!
Přesto je mi i jako Pražanu pozdvihnouti obočí nad tím, co se děje kolem přípravy místního referenda, kdy samospráva postupuje ruku v ruce s krajským soudem a tak jako vlk beránka ve známé Krylovově bajce, staví organisátory referenda před stále horší podmínky: ať donesou kolik chtějí podpisů, vždy se jich podaří vyřadit tolik, aby počet požadovaný pro uspořádání plebiscitu současně s nadcházejícími volbami nepostačoval: kdyby to nešlo jinak, prostě se řekne, že tohle P má moc krátkou nožku a tady chybí nad j tečka, případně že je v adrese přehozeno číslo popisné a orientační.
Což by se nebylo stalo, kdyby v presidentských volbách neustoupili Vojtěch Šimíček a jeho tři nestateční spoluhlasující politické objednávce establishmentu a nebyli posvětili svévolnou manipulaci s Okamurovými podpisovými archy, včetně arbitrárního přezkumu
podpisových záznamů ministerstvem vnitra. Co šlo v celostátním měřítku, o to snáz se dá replikovat v komunálu. A skoro bych řekl, že to není to poslední, co nás všechny Šimíčkova touha po taláru ústavního soudce bude stát.
Komentáře
No nečekám, že KS Brno se bude řídit zdravým rozumem...
Yossi
Jedna věc je nehledět na přímé, reálné, dopady toho kterého rozhodnutí, druhá věc je vážit při tvorbě judikátu dopad do právního řádu jako celku. Konec konců, od toho jsou judikaturu tvořící soudci, to jest, soudci Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, nejlépe honorování a měli by být i pečlivě vybírání.
Jedna věc je takový precedent, per illustrationem, že podání učiněné prostřednictvím ISDS je učiněno v okamžiku, kdy ISDS dodá datovou zprávu do datové schránky příjemce, nikoli v okamžiku, kdy odesílatel předá dat.zprávu systému ISDS k doručení příjemci. V prvém případě nemůže odesílatel časový úsek, který uplyne mezi podáním a dodáním zprávy, ačkoli je to zpravidla několik málo sekund, jakkoli ovlivnit, a, hypotheticky, může trvat nekonečně, v druhém případě může odesílatel čas podání ovlivnit alespoň v řádu jednotek sekund.
Jistě, stricto sensu má takový judikát své ratio, in praxis je však velkým problémem. Ale, pan Mazanec, z jehož pera tento závěr vznikl, je ryzí theoretik, a tak, buďto na svém místě nemá být, nebo mu to lze, alespoň lidsky, odpustit.
Šimíček, to je jiná káva. Šimíček není jakkoli intelektuálně indisponován, to za prvé, za druhé, je si velmi dobře vědom, že to, o co citovaný judikát opřel, je ryzí formalism, který je, samozřejmě, neústavní prima facie, ale mladému českému právnímu řádu se hodí, je-li zapotřebí vydat rozhodnutí, které by jinak šlo odůvodnit stěží, či vůbec.
Proč tak Šimíček, opakovaně, činí, nechť si sobě každý názor učiní sám.
Pokud by nekdo podaval postovni obalku, pak je datum odeslani postovni obalky brano jako splneni procesni lhuty, ale ne hmotnepravni, kde se bere dodani do sfery. Tam take nedokazete ovlivnit postu.
V pripade pocatku behu lhut podle treba SpR, tam take hraje, kdy se postovni obalka dostane do sfery daneho uradu a ne, kdy ji odeslal.
Protoze je tam rozdil par sekund, mozna par desitek sekund a dodava "agent statu," tak bych ten jeden pripad (procesni lhuta), kdy se bere odeslani, nevidel na zasah Nejvyssiho spravniho soudu. Pokud by datove schranky dodavaly do par dnu, pak si myslim, ze by soudy zasahly.
Proto mi ten judikat neprijde spatny, ale zkuste mi to vyvratit.
Spise mi prijde hrozny, pokud podate soudu osobni datovou schrankou plnou moc advokata a za tyden vam prijde zadost o doplneni, aby byl dodan original plne moci pouzitelne podle s.r.s. (copyright Mestsky soud v Praze).
Osobne bych to videl tak ze kdyz uz nam poskytovatel poskytuje tuto vyhodnou medvedi sluzbu, tak by za ni mel rucit. To znamena, ze odesilatel ma splneno okamzikem odeslani (rekneme +10 minut, coz je neco jako vecnost), pro prijemce plati okamzik prijmu a rozdil hradi poskytovatel.
A i kdyby, co vam to pomuze kdyz plati datum doruceni? Akorat muzete rychle bezet na postu. Dobra zprava je ze se to dozvite... teda pokud se neco nepodela a DS se nebudou tvarit jako ze doruceno a ono zatim nic.
Takovy vypadek neni moc pravdepodobny, ale az se stane... kdo za to ruci?
PS: Blbne Vam to. Predchozi prispevek jsem posilal 3x, tenhle uz taky 3x.
No a pokud jde o přesun nádraží kdesi do tramtárie, je to samozřejmě nesmysl. Z centra na periferii si nádraží přesunují snad jenom v Turecku či v Egyptě. V západní Evropě by takový nesmysl nikoho nenapadl. Možnost přijet vlakem do samotného centra k uzlu MHD je prostě obrovská výhoda. Přinejmenším to drtivé většině dojíždějících každý den ušetří 20-30 minut.
Jak souvisí neutěšený stav stávajícího nádraží právě s přesunem za Zvonařku (která není o nic utěšenější), když je ve hře stavba v centru, to jsem milý pane Pecino vážně nepochopil. Ale vzhledem k tomu, že jsou vcelku dobře zmapovány vlastnictví pozemků v tzv. jižním centru, které přesun nádraží tisíckrát zhodnotí, je vcelku jasné, odkud vítr vane.
www.dsl.sk/article.php?article=16069
Co bude s vlakovým nádražím v Brně? Podaří se aktivistům vyvolat referendum k osudu dopravního uzlu spolu s říjnovými komunálními volbami? Je brněnské vlakové nádraží historická památka, nebo ostuda města? Hostem P. Schwarze je urbanistka D. Novotná.
prehravac.rozhlas.cz/audio/3205984
RSS kanál komentářů k tomuto článku