Když jsem se před čtyřmi lety, víceméně náhodou, začal zajímat o serii protiextremistických
procesů, neměl jsem vůbec tušení, jak neskutečné věci se za façadou o bezpečí svých občanů dbalé státní moci odehrávají. Svého engagement nelituji, dozvěděl jsem se víc, než jsem kdy potřeboval pro svůj klid vědět, a ztratil jsem poslední zbytky ilusí o tom, jak se v této zemi hájí a prosazuje právo.
Protiextremistické procesy mají své highlights, obrazy, jež nesmazatelně utkvívají v paměti. Mezi ně patří soudkyně Šindelářová předčítající monotonním hlasem dlouhý, předlouhý seznam sloupů lamp a schránek na psí exkrementy, kam zločinci vylepili svůj odpor.org, serie výslechů judisty Svobody, který by za peníze udělal pravicového extremistu i z dalajlámy, televisní vystoupení opilého Karla Čermáka na thema povinnosti obhájce pomáhat soudu a ne svému klientu, a nejnověji soudkyně Reifová, která, aby z RWU udělala rasistky, bez mrknutí oka zaprotokolovala míchání menšin a národností
jako míchání bílých a menšin
– vždyť co, doznávající se obžalovaná to jistě tak myslela!
Méně spektakulární, ale možná o to poučnější, je pozorovat, často v retrospektivě, jak se z původně slušného člověka-idealisty stává protiextremistický soudní znalec, žok peněz bez názoru a beze stopy osobní integrity.
Takřka v přímém přenosu jsme mohli sledovat mostecký iniciační rituál Petry Vejvodové-Papiežové: přišla, na přání soudu řekla, co se od ní očekávalo, a byla přijata do klubu, stala se jednou z těch, kteří, slovy Vladimíra Šmerala pronesenými v nejsilnější scéně Kladiva na čarodějnice, už nejsou obyčejní lidé, už jsou nahoře
.
Ještě hlubšího morálního propadu jsme byli svědky v případě Petra Krčála, politologa z Plzně. Jeho diplomová práce z r. 2011 je pozoruhodným dílem: ačkoli autor vychází z dosti omezeného faktografického materiálu (v úvodu přiznává, že se mu nepodařilo získat žádné informace od samotných extremistů, což omlouvá tvrzením, že extremisté stejně nic důležitého nevědí – jak velice se mýlí!), jeho závěry ohledně toho, kdo, jak a proč protiextremistické tažení koná, se víceméně shodují s našimi zjištěními z té doby. V pasáži o znalcích lze postřehnout téměř výsměch a pohrdání těmito poskoky mocných, byť v rámci objektivisujícího akademického popisu. Neuplynul rok a P. Krčál, jistě u vědomí toho, jak pohádkových výdělků může mladý vědec, půjde-li policii na ruku, v tomto odvětví dosáhnout, sepsal s kolegou Janem Ptáčníkem znalecký posudek, na jehož základě nyní pošle soud odhadem čtyři až pět členek hnutí RWU do vězení.
Třetím případem je brněnský politolog Štěpán Výborný. Zaujala mne před časem jeho diplomová práce, proto jsem mu napsal e-mail, ve kterém jsem jej upozornil na několik faktických chyb, on mi zdvořile odpověděl – a o pár měsíců později jsem se dozvěděl, že i Š. Výborný podává žádost o zápis do seznamu soudních znalců, tedy že i on si myslí, že lidé mají být za své politické názory trestáni a chce k jejich persekuci – arci ne zadarmo – přispět.
Nerozumím tomu, jak je možné, že mladý člověk tak snadno podlehne volání bohatství a snadné kariery a, odhodiv za hlavu všechny ideály, stává se inkvisitorem, Bobligem, a to úmyslně, s plným vědomím všech souvislostí a dopadů. Chápal bych to u celoživotních nepřátel svobody, fanatiků intolerance jako je Klára Kalibová nebo Miroslav Brož; ti jsou přesvědčeni, že nacismus a neonacismus jsou tak velkým nebezpečím, že žádná míra represe těchto názorů není neospravedlnitelná (a pouze nenahlížejí, že se sami stávají stejnými jako ti, proti nimž se stavějí do oposice, a v praxi často ještě horšími, protože na rozdíl od nich mají moc).
Nejsem ale s to porozumět, jak může takovou ohavnost udělat někdo jako je Krčál, z jehož předchozích textů je zcela zřejmé, že mu je jasné, čemu soudní znalci na extremismus slouží a zač jsou tak královsky placeni. V tom jsou mi, přiznávám, bližší neonacisté
, idealisté, jejichž ctí je věrnost, třeba to bylo nesprávné a objektivně škodlivé ideologii. Papiežová, Krčál a Výborný dokázali být věrni jedinému: vlastní peněžence, a proto jimi nedokážu nepohrdat.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Když přijde Mefisto
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 9112
Komentáře
V diskussích narážím opakovaně na dva druhy antikommunistů: jedni jsou schopni odpustit někomu členství v KSČ kvůli kariéře, zatímco pravé bolševiky zatracují bez výjimky. Druzí jsou schopni pochopit a svým způsobem i tolerovat členství ve Straně u zapáleného věřícího kommunisty, zatímco kariérními bolševiky hluboce pohrdají. Nemusím zdůrazňovat, že patřím spíš mezi ty druhé a proto se ztotžňuji s Tvým posledním odstavcem.
Pavel Kamas,
Hitlerovy projevy
Zvlášť u těch pasáží posudků, kde se shrnuje dění na neonacistické scéně, mám velmi silné podezření, že se vyrábějí postupným opisováním, přičemž primárním zdrojem informace byla jakási historická zpráva policie nebo BIS o extremizmu.
Tak například v jakési staré zprávě se objevila zmínka o neonacistické skupině "Rytíři slunečního kruhu" a od té doby se pravidelně objevuje v posudcích jako příklad objektivně prokázané neonacistické skupiny v Čechách. Jsem ochoten se vsadit, že nikdo z těch znalců žádný kontakt na skupinu nemá a její existenci neověřoval.
Hodnota takovýchto opsaných posudků je samozřejmě nulová. Znalec se tváří, že podává nezávislou informaci, za kterou ručí, ale přitom nejde o nezávislou informaci a znalec ji nijak neověřil, pouze jim opsal tak, jako ji opsali ti před ním.
Říkám si, jaké bylo to bylo komické, kdyby i soudu vystoupit znalec z oboru soudní lékařství a pak se ukázalo, že se soudním lékařstvím nikdy do styku nepřišel, jen opsal policejní hlášení. Asi by to bylo vyvolalo úsměv, ale u extremizmu je to norma, která nikomu nevadí.
BTW, protože znám Čechy, hádal bych, že skupina s tak vznešeným názvem se sešla dvakrát u piva a tím stopa po ní končí. Moc bych se divil, kdyby tomu bylo jinak. Samozřejmě se ale mohu mýlit, protože o neonazi scénu se nijak aktivně nestarám - jde o něco víc než o jakýsi dávný reklikt? Existují nebo dokonce něco dělají??
Ale obávám se, že do měsíce bych skončil ve zprávě BIS a do dvou měsíců ve vazbě.
Yossi
Nemáte odkazy?
/Mia
Dříve jsem se s lidmi co k podobným názorům inklinují bavil. Osobně jsem se ale hlásil k českému nacionalismu (dnes už ne). Když nad tím tak přemýšlím, tak jsem zaregistroval několik druhů tzv. neonacistů, nebo přesněji těch co by do této kategorie mohli spadat.
1: Agresivní typ potřebující u druhých vzbuzovat pocit nadřazenosti a vzbuzovat u lidí strach - s tím souvisí i skinheadská - potetovaná - posilovnová image, případně dlouhé tmavé kabáty, ideálně kožené, některých "extremistů od Dělníků", styl Gestapo. Tento typ lidí musí svůj styl občas dolpnit i o texty typu "rozpálíme pece". Zde se nemusí jednat jenom o agresivní a zároveň odvážné jednotlivce, ale také o zbabělé jednotlivce co svou agresi objeví až v tlupě sobě rovných. Myslím si, že tento typ je ideální pro tento stát. Opozici nikdy nelze úplně zničit a takovouto "opozici" si potřebuje stát spíše udržovat, protože tento typ lidí bude vždy jen na úrovni hospody a hospodské šarvátky. Tudíž není nijak vážně nebezpečný, i přes tu mediální masáž o nebezpečí. Asi nejvíce rozšířený typ.
2: Militaristický typ co se shlédl v uniformách, armádě Třetí říše. Tento typ lidí ale nemusí nutně uznávat politiku té doby (ale i může). Patrně někteří z nich končí v klubech vojenské historie, kde hrají Němce (doufám, že teď nebudou zakazovat tyto kluby). Myslím si, že tento typ lidí může například waffen SS vnímat pouze v pozici archetypů bojovníka "valhallský typ" a tedy nepoliticky. Připomínám ale, že to se týká pouze těch co jenom bojovali proti vojákům a nezabíjeli civilisty - kdo vraždí civilní obyvatelstvo nemá na Valhallu žádný nárok (to se týká i těch angloamerických bombarďáků nad Německem, ti mají také smůlu):-)
3: Typ lidí co uznává sociální politiku NS, ale neuznává válku a koncentrační tábory. Patrně idealisté. Tedy jejich pojetí NS není vraždící, destruktivní a likvidační, prý chtějí pouze budovat národní pospolitost, přičemž národní socialismus v jeho, dle nich, lepší podobě je jim k tomu prostředkem - návodem (aspoň to tvrdí). V této souvislosti jsem si říkal už kdysi, byly ty davy Němců opravdu jenom zfanatizované, jak nám tvrdí současná propaganda a nebo jim ten NS tehdy prostě nabídl možnost lépe žít? Vím, že vzhledem k dalšímu nám známému vývoji (válka) se jim možnost lépe žít nesplnila. Ale to asi ti lidé tehdy dopředu nevěděli, nevěřím na kolektivní podlost a špatnost německého národa.
4: Zájemci o umění té doby, viz např. Arno Breker, Josef Thorak, Wolfgang Willrich, von Stassen atd.
5: Lidi různého politického zaměření od vlastenců, národovců, nacionalistů, českých fašistů, po NS - tedy lidi nestejných politických názorů, byť dle současných měřítek "extremistických", které ale spojuje
zájem o předkřesťanskou historii, mytologii a pohanství. Ano, je pravda, že mnozí skuteční neonacisté používají například symbol kříže v kruhu nebo runy jako politické symboly. Není ale pravda, že to tak dělají všichni a znám osobně lidi, kteří z pohledu znaleckého posudku by byli označeni kvůli některým symbolům za neonacisty, ale ve skutečnosti se jedná třeba jenom o nacionalisty, kteří ty symboly vnímají nábožensky. V tomto případě ti znalci, tak jako i jindy, prostě lžou a ničí nevinným lidem životy. Tak to prostě je. I národovecký skinhead totiž může být věřící pohan a runu othilu (dědictví předků) mít tedy na krku z náboženských důvodů. On vlastně může být věřícím pohanem i neonacista (kdo mu to zakáže?) a jak se potom pozná z jakého důvodu má na tričku a nebo na řetízku nějaký symbol, pokud tento symbol není jednoznačně v podobě nějaké organizace? Holt kolotoč se zástupnými symboly zástupných symbolů se už roztočil a znalci vysvětlí, vyloží. Nevěřím, že to co zde zmiňuji ti znalci neví a nebo, že je to nenapadne - prostě podle mého názoru lžou na zakázku státu.
HaF
Řekl bych ale, že tyto skupiny se můžou částečně překrývat, případně mohou existovat další mě neznámé odrůdy. Mě osobně se třeba líbí některé sochy a obrazy z té doby, hlavně ty co vycházejí z mytologie a lidové kultury, ale politicky orientovaný v tomto směru rozhodně nejsem. Kult vůdce, totalitní stát, Koncentrační tábory a válka jsou mi tak nějak cizí. Navíc já oblíbené umění té doby nestavím do duality "naše árijské umění - zvrhlé umění". Některé projevy současného umění se mi skutečně nelíbí, ale nedělám z toho politiku. Dovedu si ale velice dobře představit, jak by to dopadlo, pokud bych se dostal do rukou pánů znalců. To by byly příběhy....
Navíc já nejsem žádný příznivec multikulty ideologie, politické korektnosti a postupného nahrazení Evropanů lidmi z celého Světa. To se smí, dělat politiku, jež směřuje k tomu, že se Evropané stanou menšinou ve vlastní zemi? Viz Británie.. Není na takovéto postupné zničení národnostní skupiny formou nahrazování jinými národy v její domovině také nějaký paragraf? Nebo ve jménu lepších multikulturních zítřků a takto "humánně" masovým dovozem přistěhovalců se to smí? Asi ano.....
HaF
Podle mé zkušenosti, pokud uvidím někoho s přívěskem ve tvaru Thorova kladiva na krku, mohu spolehlivě odhadnout 90–95 % jeho politických názorů (a to nejsem soudní znalec ). Tato orientace samozřejmě není projevem toho, jak se daný jedinec "zkažený" nebo jak slouží "Zlu", ale prostě jde o jeden ze způsobů protestu proti systému, který se mladému člověku jeví jako nevlídný a nepřátelský.
V mých očích není velký rozdíl mezi hippíkem, "náckem", "ekoteroristou" nebo komsomolcem (i když se navzájem asi budou k smrti nenávidět), a jsem pevně přesvědčen, že dokud nepřeroste názor v kriminální jednání typu žhářský útok, stát by neměl zasahovat, už proto, že tak tyto osoby jen utvrdí ve správnosti a potřebnosti jejich přesvědčení.
/Mia
/Mia
Mně to moc komické nepřišlo, když u soudu vystoupil "psychiatr," který měl ordinaci ve sklepě, neměl smlouvu s pojišťovnou a dělal jenom posudky s tvrzením, že jediná duševní porucha je schizofrenie. Když jsem se jej zeptal, proč je tedy snížený intelekt uveden v mezinárodní kvalifikaci duševních poruch samostatně, čuměl na mě jako puk. Ale paní předsedkyně jej poučila, že na kapciozní otázky nemusí odpovídat. Ale co, když to nevadilo ÚS (asi v tom nějakou skrytou kapciozitu našel, akorát pro jistotu už to slovo nepoužil), proč by to mělo vadit účastníkovi? Fakt je ten, že z pohledu paní předsedkyně se moje jednání, kdy jsem si posudek dopředu přečetl a připravil si na znalce otázky lstivým jevit mohlo.
měl byste dodat, že je to běžná praxe. Jsou ovšem řízení, při kterých se k nim přihlíží. To jsou ta řízení, kde se i TrŘ dodržuje a platí i in dubio pro reo a soudce v sobě naráz vykřeše všechny pochybnosti, co jich za léta praxe měl a pro dobro věci potlačil...
Petr V
blesk.cz/.../...
zpravy.idnes.cz/.../...
RSS kanál komentářů k tomuto článku