Autorem blogu je 
Zřejmě nejskandálnější a nejdiskutabilnější milost, která byla českými presidenty kdy udělena, obdržela v minulých dnech Anna Benešová, managerka Metropolitní university Praha (MUP). Zásluhou Lidových novin máme k disposici rozsudek Městského soudu v Praze, jenž nám celkem plasticky představuje poměry na této soukromé vysoké škole: jako všude v české společnosti, korupce tam byla normou, ničím, nad čím by bylo třeba se zvlášť pozastavit.
Prominentní studenty nedobrovolně dotoval studentský plebs
a sponsoři, při jednání s partnery z veřejné správy byla běžná obálková methoda
motivace, členové statutárních orgánů university dostávali úplatky ve formě fiktivních cestovních náhrad, a sama paní ředitelka si tu a tam vypomohla malou domů, když si nechala na účet zaměstnavatele provést doma stavební práce nebo opravit nábytek. Prostě – normální poměry v České republice 22 let po Listopadu.
Samozřejmě, že Benešová nebyla jediným viníkem toho, jaké poměry na MUP panovaly, ale už z pouhého výčtu prominentních studentů je jasné, že takové politické krytí, aby mohli být před soud postaveni všichni pachatelé, orgány činné v trestním řízení neměly: není pochyb o tom, že korupce byla provozována minimálně s tichým vědomím, ještě spíš ale se souhlasem špiček pražské ODS: ono se může hodit takové studium zdarma pro nepříliš bystrého synka nebo dcerku, kteří by na veřejné vysoké škole neuspěli nebo se studiem museli příliš namáhat; MUP jim mohla poskytnout úplný vzdělávací servis plzeňského typu, a patrně i za plzeňských
podmínek. Stačí se podívat na seznam vyučujících, včetně externistů, a musí nám být jasné, jaký personální substrát
na universitě působí.
Klausova milost posunula affairu na MUP na novou úroveň. Skandální je zejména jeho arogantní vyjádření, které – vzhledem k okolnostem milosti – upomíná staré české pořekadlo o drzém čele a poplužním dvoru. Nedomnívám se, že je oprávněné spojovat milost s kontakty mezi Benešovou a Klausovou ženou – ty mohly být nahodilé – ale abych uvěřil, že důvodem pro agraciaci korupčního trestného činu bylo zcela mimořádné množství dopisů, které se za udělení milosti přimlouvaly
, jak president patheticky píše, musel bych být stižen trvalou ztrátou příčetnosti.
Věřím, že přímluvy byly, a dokážu si představit, že z míst, jimž je Klaus uvyklý pozorně naslouchat. Přesto je udělení milosti projevem nevídané ztráty soudnosti a způsob, jakým se Klaus nyní hájí, dovolávaje se toho, že president nemusí milost nijak odůvodňovat, je v demokratické zemi nepřijatelný a v mnoha zemích by byl důvodem k impeachmentu; ten je ovšem v českém právním řádu vymezen značně úzce a je diskutabilní, zda skutkovou podstatu velezrady president zneužitím pravomoci udělit milost naplnil (zamýšlená Bártova ústavní obžaloba týkající se paralysace Ústavního soudu nenavrhováním soudců do fase projednání nedospěla, takže nemáme k disposici ani relevantní judikaturu).
Nejpřekvapivější na milosti pro Benešovou je, že agraciace se týká trestu odnětí svobody, který byl podmíněně odložen. Tím odsouzená dostala svého druhu milost na druhou
. Podobně nepřiměřené je i omilostnění trestu zákazu činnosti. Taková milost je otevřeným výsměchem ostatním odsouzeným: jaké asi mohly být ty humanitární důvody, jimiž byla podkládána? Možnost krást, podvádět a uplácet ve své funkci dál?
Osobně se nedomnívám, že Václav Klaus za tuto milost inkasoval úplatek, jak převládající veřejné mínění usoudilo, to však nemění nic na tom, že vznikl silný precedens, proč by měl být institut milosti novelisován buď tak, jak je tomu např. v Německu, tzn. zavedením povinné kontrasignace, anebo aby byla milost zrušena a nahrazena rozšířením možností soudního uvážení např. v případě podmíněného propuštění před uplynutím poloviny, resp. dvou třetin, uloženého trestu.
Samotná myšlenka, že by bylo dobře, aby trestní rozsudek mohl přezkoumat i někdo, kdo není profesionálním soudcem a kdo bude citlivější k otázce zjevné nespravedlnosti nebo přílišné tvrdosti formálně správně stanoveného trestu, je jistě rozumná, a milost může mít své místo i v době, kdy pozbyla původního smyslu; bohužel, ukazuje se, že v této zemi demokratické instituty nefungují a společnost zůstává ve své podstatě a vnitřním fungování primitivní semiorientální despocií, na kterou byla jen narychlo přimontována pseudo-demokratická fasáda.
Škoda: Česká republika, zdá se, prohrála další důležitou bitvu.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Já, Václav, president milosrdný a slitovný
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 5580
Komentáře
Ještě bych lidsky pochopil, kdyby měl doma panovačnou semetriku, která mu prostě přikázala milost udělit pro svoji kámošku "a jestli ne, domů se ani nevracej!".
Korupcni afera na soukrome skole a dodatek z Hradu mi pripadaji jako hrozna drzost a arogance. Korupci zde mame taky, ale prece jenom se tresta prisneji...Tato habadura je ovsem vnitrni zalezitosti Ceska a pomoci si musite sami, protoze v tomto by se musela predevsim vzbourit ceska verejnost. Domnivam se ale, ze svaty Vaclav to svemu lidu nalezite vysvetli a zrelativisuje, proc tak, (z lidske dobroty), jednat musel. Vsimla jsem si, jak do afery sikovne namontoval organisace telesne postizenych--vyborny tah---prece otec vlasti nemuze odmitnout pomoc prosicim mrzackum, chudackum nejslabsim....
Terezii Grundzové prominul trest jednoho roku nepodmíněně za nezajištění řádné školní docházky dětí. Přihlédl i ke skutečnosti, že manžel odsouzené má rovněž nastoupit výkon trestu odnětí svobody a jejich 8 dětí by muselo být umístěno do dětských domovů.
Chudinkám cikánským dětičkám "hrozilo", že by musely v dětském domově chodit do školy, namísto toho, aby je doma rodiče recidivisté zaučovali v "řemesle". :-(
Ve Washingtonu DC je jakysi panel, ktery ma presidentovi v udelovani milosti radit, ale nazor hlavy statu prevlada. Velmi kontraversni byla G.Fordova milost udelena R.Nixonovi.
V nepoliticke oblasti pak guverneri jednotlivych statu udeluji milost pravne odsouzenym, nebo mohou zrusit trest smrti a zmenit to na dozivoti. Zmirnenemu trestu rikame clemency, coz je forma omilostneni. Tez casto kontraversni..
Udeleni milosti nekomu, kdo byl odsouzen za korupci anebo byl nejak osobne spojeny s osobou udelujici milost, takove chovani vidime zridka a je to celkove vnimano jako ostuda a zneucteni statni funkce. Mnozi by v milosti podobne pripadu p.Benesove videli formu cronyismu (neznam ceske slovo), i kdyz se primo nejedna o uprednostnovani pratel v profesionalni nebo socialni sfere. Nespravedlive nadrzovani to ale jiste je...
Nehlede k tomu, ze trest "podminka" neobsahuje fysicke odneti osobni svobody a proto do udeleni milosti zde vubec nespada...
Jinde zase milost může přijít v úvahu až po té, co byl viník řádně odsouzen.
V případě ČR se nemohu ubránit dojmu, že milost prezidenta je jakýsi feudální relikt sloužící především k zvýšení jeho "prestiže". Výběr těch omilostněných, byť těch nejnevhodnějších, pak tuto feudální prestiž nejlépe podpoří.
Karel Merta
Jiří Wolf
Vždyť váš pan prezident Clinton (jehož politika a slabosti byly dost zásadním zdrojem dosavadních bezpečnostních problému USA) měl sám se lhaním pod přísahou másla na hlavě pěknou homoli - a omilostňoval jako o život, legendárním se stal poslední den jeho úřadování, kdy (cituji O.Ulče který to pěkně shrnul):
"Clinton v posledním dni svého prezidentování uděloval amnestie vlevo vpravo – celkem 140 provinilců takto obšťastnil, nikoliv však k prospěchu vlastní reputace. Například udělil milost do Švýcarska upláchnuvšímu finančníkovi, miliardáři Marc Richovi, jehož bývalá manželka milionem dolarů přispěla na zbudování Clintonovy knihovny. Na svobodu se vrátila Susan McDougalová, zapletená do machinací, oba manžele Clintonovi potřísnivšího skandálu Whitewater v Arkansasu. Z vězení byli propuštěni spolustraníci z Demokratické strany, ex-kongresmani Dan Rostenkowski (odsouzen za provinění finanční povahy) a Melvin Reynolds (bankovní podvod plus znásilnění a dětská pornografie). Clinton též amnestoval svého nevlastního bratra Rogera, který se dostal za mříže kvůli kšeftování s drogami..."
Ale abychom Americe nekřivdili, tak je to spíš dáno osobou a osobností prezidenta. Takový G.Bush ml. naopak milostmi velmi, velmi šetřil a nikoho z politických provinilců neamnestoval. "Kupodivu se nedočkal ani Scooter Libby, někdejší pravá ruka Bushova viceprezidenta Cheneyho, vězněný za v podstatě pominutelný, dost banální prohřešek.".. ale tohle raději nebudu rozvádět, neboť bych mohl být nařčen z porušení celosvětové liberálně levicové módy (možná už i dokonce politicko-korektního postoje) nadávat na Bushe kdekoliv, kdykoliv a za cokoliv.
Ale zkusím zobecnit svůj pocit a to, že použití (či spíše někdy zneužití) pravomoci udělit milost je nepochybně zneužíváno v celém světě, kde tyto pravomoci existují a to přímo úměrně míře osobnostní dezintegrity, či přímo korupčním vazbám, které ten daný činitel má.
A pokud je o exhibicionismus, sebestřednost, korupční vazby a značnou náklonnost k Sovětskému Svazu (pardon, Rusku) tak zrovna zmiňovaný Clinton a Klaus mají vlastně docela dost podobného. Takže jejich kroky nebyly a nejsou žádným velkým překvapením, spíše naopak.
DS
to si nemyslim, ze si americky justicni system nejak zvlast idealisuji, vim, ze neni perfektni, vzdyt jsem take psala, ze podobny cronyismus se objevuje i u nas, ovsem zridka. Clintonova afera je uz 12 let stara, mezitim uz vypukly nove, poburujici udalosti, napriklad odchazejici guverner Mississippi dal pardon asi dve ste tezkym kriminalnikum, i vrahum.. To beru take za vysmech spravedlnosti...Snad vzhledem k tomu, ze USA maji 300 milionu obyvatel v porovnani s 10 miliony Cechu, tak dedukuji, ze ceske excesy jsou procentualne vyssi..
Doufam, ze by zadny neargumentoval s tim, ze kdyz v USA existuje mafianske bratrickovani, tak je to take o.k. pro ceskou kotlinu.:-)
Cesko, (vic se mi libi Ceska republika) rozhodne neni "jako vsude"....
Ale jinak ano, take vidim podobnost s nekterymi nabubrelymi americkymi uredniky s vasi skupinkou na Hrade, ovsem ta panovacna drzost (treba P.Hajka) ve verejnem prostoru mi pripada daleko vetsi...
Nehlede k tomu, ze se jevi jako podradna a bridilska oposice.:-)
asi jsme se tak uplne nepochopili. Moje poznamka nesmerovala k porovnavani nasich justicnich systemu. Tim spis, ze stale chovam jistou nadeji, ze ten americky pres vsechny probelmy neni (a snad vydrzi nebyt) zdaleka tak zkorumpovany a bezpravni jako ten soucasny cesky.
Moje poznamka smerovala k tomu, ze dle meho soudu neni problem v institutu milosti jako takovem, ale problem je vzdy v integrite toho, kdo v danem okamziku je opravnen s nim nakladat.
A pokud jde o tu poznamku zminujici Klause a Clintona - o osobnostni kvality a integritu - tak panove Klaus a Clinton jsou z meho pohledu dva (ruzne mistem, casem a okolnostmi) priklady politiku kteri jsou synonymem pro pokrytectvi, korupci a sebestrednost... a jejich uzivani institutu milosti tomu odpovida.
Zdravi Dusan Stuchlik
A v tomto ohledu se d
DS
RSS kanál komentářů k tomuto článku