Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Konec lhůty

Tak mě definitivně omrzelo počítání lhůt na prstech, eventuálně myší na kalendáři v Gnome Shellu, a napsal jsem si na to webovou aplikaci v Djangu.

Původně jsem ji mínil učinit relativně obecnou, použitelnou i pro velmi staré lhůty, ale pak jsem zjistil, že je příliš pracné dopočítávat všechny pracovní soboty – a navíc OSŘ faktum volných sobot reflektoval až v 80. letech, a to ještě principiálně vadně (lhůta končící v pracovní sobotu skončila až následující pracovní den, avšak lhůta, která by skončila v pátek před pracovní sobotou, jenž byl státním svátkem, skončila v pracovní sobotu). Proto jsem s lítostí omezil platnost aplikace na období od 1. 1. 1991.

Přesto jsem se při své rešerši dozvěděl ze svátkového práva několik zajímavých věcí, např. že před (definitivním) převzetím moci komunisty v r. 1948 existovalo osm pevných a tři pohyblivé státní a církevní svátky spojené s volným dnem. Komunisté jejich počet nejprve zredukovali na sedm (šest pevných a jeden pohyblivý) a během normalisace další (28. říjen) zrušili. Relativně štědří jsou postkomunisté: ti se postupně propracovali k dnešnímu stavu dvanácti pevných a jednoho pohyblivého svátku. K prvorepublikovému stavu, kdy existovalo sedmnáct volných svátečních dnů, nám ale přesto kus cesty zbývá.

Kategorie: Právnické výpočty
Počet zobrazení: 4323

Komentáře   

0 # Anonymní 2012-04-05 19:59
Děkuji, že dáváte aplikaci k dispozici. Myslíte, že můžete ještě přidat počítání promlčecí lhůty?
0 # Tomáš Pecina 2012-04-05 20:17
Nerozumím, promlčecí doby s tím spočítat nejdou?
0 # Anonymní 2012-04-06 10:22
Takže do posledního pole "Jiná" zadám např. "3 let" a vyjde mi poslední den promlčecí doby, který lze podat žalobu?
0 # Tomáš Pecina 2012-04-06 13:15
Přesně tak. Jen dodám, že nikoli podat, ale doručit soudu: promlčecí doba je hmotněprávní.
0 # Anonymní 2012-04-05 20:03
Proč nosit sovy do Atén, existuje přece Justtarif, ne?
Rolf
0 # Tomáš Pecina 2012-04-05 20:19
Nechte mi tu radost, nic vám přece nevnucuji.
0 # Anonymní 2012-04-06 15:48
Tak se nezlobte, jestli je to pro radost...
Rolf
0 # Anonymní 2012-04-06 08:56
Díky za užitečný prográmek :)
0 # Martin Prokeš 2012-04-07 13:35
Pěkné a praktické, děkuji. Jako námět pro příští verzi si dovolím navrhnout přidání 1) počítání lhůt "po zpátku", tedy pro situace, kdy je nutno něco udělat nejméně X jednotek času předem, a 2) počítání lhůt v hodinách. Příkladem obojího budiž právo shromažďovací. Žádný z mně známých kalkulátorů to neumí, třeba by i sovy v Aténách valily bulvy :-). Martin Prokeš
0 # Tomáš Pecina 2012-04-07 14:04
Záporné lhůty jsem zvažoval, ale nevím, co udělat v případě, že její konec připadne na den, který není pracovním dnem. Takový konec mohu a) ponechat; b) posunout vpřed; nebo c) posunout vzad. Pro výklad b) svědčí výslovná dikce § 122 odst. 3 ObčZ/1964 (a obdobně v dalších procesních předpisech), ale u krátkých záporných lhůt vzniká logický rozpor, že lhůta může skončit až po události, ke které se váže. Výklad c) je nejlogičtější, ale nemám pro něj podklad v žádném právním předpisu. Výklad a) je rovněž plausibilní.

V každém případě jste mne přiměl otevřít ASPI a hledat. Případný hit zohledním.

Počítání v hodinách je výjimečné a celkem snadné, takže kalkulačka je zbytečná; posouvání na pracovní den se v takových případech neuplatní. Mimochodem, ShromZ je s ohledem na svůj § 17 anomální.
0 # Tomáš Pecina 2012-04-07 14:10
29 Odo 783/2003 navrhuje výklad c).
0 # Tomáš Pecina 2012-04-07 14:37
Už to funguje i pro záporné lhůty; můžete testovat.
0 # Martin Prokeš 2012-05-10 20:33
Děkuji za úpravu, nicméně se mi zdá, že cit. judikát připadnutí posledního dne lhůty na nepracovní den neřeší, říká jen, že rozhodný den (zde den konání valné hromady) se do lhůty nezapočítává; 8. 3. 2001 (poslední den lhůty) byl pracovní čtvrtek.

Váhal jsem nad variantou a), nicméně varianta c) je bezpečná a dospěl k ní P. Čech (ASPI LIT31078CZ).
0 # Tomáš Pecina 2012-05-10 22:53
Ano, z téhož pramenu jsem vycházel.
0 # Anonymní 2012-09-20 12:12
Proč máte pro ústavní stížnost uvedenu lhůtu 59 dnů, když je lhůta 60 dnů?
0 # Tomáš Pecina 2012-09-20 12:27
Protože se počítá jinak než ostatní procesní lhůty a efektivně má o den méně.
0 # Anonymní 2012-09-20 15:43
Domníval jsem se, že se počítá stejně.Vyplývá to i z komentáře k zákonu o Ústavním soudu.

K odst. 3: 29. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Na tomto místě je nutno upozornit na legislativní změnu, kterou došlo k faktickému prodloužení lhůty k podání ústavní stížnosti o jeden den. Zákonem č. 83/2004 Sb. totiž byla změněna původní dikce ustanovení § 72 odst. 2 ZÚS , představující typický „chyták na advokáty“, podle níž lhůta k podání ústavní stížnosti počínala dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, a nyní tedy se tato lhůta počítá až ode dne následujícího. Tím byl odstraněn zcela iracionální rozdíl od obecné úpravy běhu lhůt v občanském soudním řádu a do citované zákonné lhůty se proto již nezapočítává den doručení příslušného rozhodnutí, resp. den, kdy došlo k rozhodné skutečnosti.
0 # Tomáš Pecina 2012-09-20 15:54
To mi ušlo: opravím.

Díky za upozornění.
0 # Anonymní 2012-09-20 16:33
Není zač.

Můžete mi prosím ještě upřesnit, zda počátkem lhůty ve vaší webové aplikaci je míněn "následující den" a nebo den, kdy došlo k doručení rozhodnutí o posledním prostředku, nebo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Možná by nebylo na škodu to v aplikaci upřesnit, aby byla aplikace použitelná i pro občana s průměrným IQ.

Děkuji
0 # Tomáš Pecina 2012-09-20 16:35
Počátkem je míněn den, kdy došlo k události rozhodné pro běh lhůty, tedy např. den oznámení rozhodnutí. Pokud bych postupoval exaktně, při používání aplikace by vznikalo daleko víc nedorozumění než takto.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)