Za mlhou hustou, že by se dala krájet, a dost možná ještě dál, v místě, jehož České dráhy svými vlaky dosahují jen s největším vypětím sil a při průměrné rychlosti rychlíkové soupravy 30 km/h, ve druhdy výstavném a bohatém královském městě Rakovníku mají městský úřad, a na něm přestupkové oddělení, s nímž účastník řízení prožije věci nevídané.
Příkladmo dnes. Protože úřad nerespektoval příkaz nadřízeného krajského úřadu a nerozhodl o přestupku v tímto stanovené lhůtě, stalo se, ostatně i po jiných mocných průtazích oním úřadem zaviněných, že přestupci uložená sankce zákazu činnosti – řízení motorových vozidel – skončila ještě před právní mocí rozhodnutí. Jeden by předpokládal, že úřad obviněnému vydá řidičský průkaz, protože ten nelze logicky zadržovat po delší dobu, než na kterou mu byla uložena sankce.
Omyl: pracovnice zmíněného úřadu Dana Suchá odmítla, s odůvodněním, že nejprve je třeba vyčkat na právní moc přestupkového rozhodnutí, do té doby platí rozhodnutí o dočasném zadržení řidičáku. Nevěřil jsem svým uším, když mi to přestupce, jehož v řízení zastupuji, vyprávěl, avšak následný telefonát (MP3) vše vyjasnil: prostě – odvolal jste se, na řidičák nemáte nárok.
Vykládat této vzdělané dámě něco o principu zákazu reformationis in peius se ukázalo bezúčelným, a tak zřejmě nezbude než vzít podané odvolání zpět: jinak klientovi řidičský průkaz nevrátí.
Co mí čtenáři doporučí? Co do Rakovníka poslat? Předběžné návrhy variují mezi trestním oznámením, úplatkem a odstřelovačem.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Trest za odvolání
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Naše případy
- Počet zobrazení: 10999
Komentáře
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zahájí řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu; jde-li o podezření ze spáchání trestného činu, zahájí řízení po předchozím souhlasu státního zástupce. Rozhodl-li obecní úřad obce s rozšířenou působností o zadržení řidičského průkazu, oznámí to bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k vedení registru řidičů držitele řidičského oprávnění a postoupí mu zadržený řidičský průkaz k úschově.
Jistě, ale přece nemůžete ŘP zadržovat dva roky, když sankce byla 8 měsíců a podle § 82 PřZ ji už odvolací orgán nemůže zpřísnit.
To ustanovení je IMHO neústavní. Úřad s tím nic neudělá, protože nějaký kreativní ústavně konformní výklad, který by umožnil zrušení již vydaného rozhodnutí o zadržení, si moc neumím představit.
Jediná cesta, kterou vidím, by byl extrémně rozšiřující či spíše už analogický, mezeru v právu vyplňující, výklad § 118c odst. 2 písm. b). Ale to by bylo hodně divoké.
Máme tu pravomocné rozhodnutí, které říká, že ŘP je je zadržen do pravomocného rozhodnutí o přestupku. Jím je správní úřad, který ho vydal, vázán (jak ostatně sám autor blogu vášnivě plédoval např. zde). Chybí jakékoliv zákonné zmocnění ke zrušení toho rozhodnutí (jako je např. u předběžného opatření či pořádkové pokuty). Nepůjde to pro nesplnění zákonných předpokladů ani přes přezkum, obnovu řízení či nové rozhodnutí.
No a máte-li opravdu silný žaludek, tak si přečtěte NSS 5 As 74/2010, kde je patrně z kávové sedliny dovozeno, že zadržení ŘP podle § 118c je mandatorní (zkoumá se jen zákonnost postupu policisty).
Protože stanovená doba zákazu činnosti již uplynula a v souladu s ustanovením § 82 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, nelze tuto sankci v odvolacím řízení zpřísnit, obviněný žádá správní úřad, aby mu byl podle ustanovení § 118c odst. 2 písm. b) ZPPK per analogiam neprodleně vrácen řidičský průkaz.
Důvod pro vyslovení neústavnosti tohoto ustanovení nevidím, jestliže je možný zcela přímočarý ústavně konformní výklad.
Chtít něco takového po správním úřadu bez patřičné prejudikatury je pak z říše vlhkých snů.
Na toto prejudikaturu nepotřebujete.
Alternativní výklad účelu § 118c je, že nejde o zálohu na budoucí trest, ale o zajišťovací opatření ve vztahu k řádnému průběhu řízení o přestupku. Což mi tedy taky nepřijde úplně košer, ale pořád lepší než ta varianta výše. Zde ovšem už neplatí teze, že by rozhodnutím v prvním stupni byl účel naplněn, když obstruovat či jinak mařit řízení jistě lze i v jeho odvolací fázi.
No, každopádně se určitě pochlubte, jakou odezvu bude mít vaše žádost.
Zákon nemůže pamatovat na všechny eventuality (i když je pravda, že na tuto konkrétní by mohl), občas je proto nutné sáhnout k výkladu. Výklad provedený paní Suchou je zjevně ústavně nekonformní.
Takže vyhrožování tímto považuji za ryze účelový nátlakový manévr, nehodný autora tohoto blogu, které v mých očích snižuje jeho vážnost a věrohodnost. Což mě mrzí.
To samo o sobě je trestný čin, protože měla povinnost uposlechnout příkazu nadřízeného úřadu, a neučinila tak; dohadovat se lze, zda toliko z nedbalosti nebo ze zlé vůle, vedena pohnutkou obviněnému působit újmu.
Dalším útokem je odmítnutí vrátit mu ŘP, ačkoli doba, po kterou mu byla uložená sankce, již uplynula, a tuto dobu nelze nijak prodloužit, leda snad v přezkumném řízení, ale jeho zahájení nelze z ničeho presumovat.
Žalobu ano, ale musí jí předcházet další pokyn nadřízeného úřadu podle § 80 SprŘ, a lze důvodně očekávat, že i ten hodí paní Suchá do toaletní mísy.
Takže hrozba trestním oznámením je adekvátním postupem. Máte něco lepšího?
Trestní oznámení nemá naději na úspěch, ať už by šlo o zneužití pravomoci či maření důležitého úkolu z nedbalosti. Výhrůžka má být uvěřitelná a splnění hrozby pro adresáta výhrůžky pravděpodobné, což zde není (pokud nemáme na mysli jen podání t.o., ale i trestní postih). Tzn. jde jen o blafování. I kdyby to pak nějaký z řetězu utržený očtř začal stíhat, ŘP to samo o sobě nevrátí, a než by to došlo k soudu, bude po všem.
Možná by šlo též znovu žádat nadřízený orgán odstranění nečinnosti, spočívající tentokrát v nenavrácení ŘP, kdy soud v rámci posuzování následné žaloby na nečinnost by mohl podat výklad, překlenující nedostatek zákona, který váže možnost vrácení ŘP až na právní moc rozhodnutí.
To vše ovšem může fungovat jen za podmínky, že mezitím nebude vyřízeno odvolání (zamítnutím a potvrzením napadeného rozhodnutí) tak, že by prvostupňové rozhodnutí nabylo právní moci, ŘP byl na základě toho vrácen a domnělá nečinnost tak již nepokračovala.
Neuvědomil jsem si, že dle sřs se lze žalobou na nečinnost domáhat jen vydání rozhodnutí, nikoliv i jiného úkonu.
Pak by tedy připadala v úvahu žaloba na nezákonný zásah.
RSS kanál komentářů k tomuto článku