Ve svém trestním oznámení David Navara uvádí, že mobilisačního rozkazu odmítlo uposlechnout cca 100 000 sudetských Němců.
Historická sekce našeho Sdružení se nicméně přiklání jako k věrohodnému prameni k tomu, co napsal ve své knize Munich: Before and After v r. 1939 Hubert Ripka (str. 136–8):
The efficiency of the Czechoslovak mobilisation was, of course, somewhat disagreeable for Germany, whose propaganda therefore immediately disseminatednewsof disorders and of the opposition of the Czechoslovak people to their military obligations. The German official news agency, the D.N.B. (Deutsches Nachrichten Büro) stated that railway wagons carrying Czechoslovak reservists were covered with inscriptions such asAway with Beneš and Syrový,We want work and bread,We do not want to be cannon-fodder.The same propaganda agency announced that the majority of Sudeten Germans did not obey their mobilisation orders. In actual fact, however, although Herr Henlein announced by radio from Germany that those Sudeten Germans who obeyed their mobilisation orders would be committing an act of high treason against the German nation, even this threatening announcement had little effect on the Sudeten-German people. Apart from a few isolated exceptions, the Sudeten Germans obeyed unhesitatingly their mobilisation orders. […] It is unfortunate, however, that this campaign of lying, accompanied by much threatening bluff, made an impression on the countries of Western Europe. I would nevertheless emphasise that, though this was its main objective, it made no real impression at the time on the Sudeten Germans, the vast majority of whom remained loyal to their duty as Czechoslovak citizens.
Komentáře
Místo čísel z mobilizačních archů se tady hraje na pocity a citáty z komentářů.
Je možné, že se papíry ztratily před okupací (kvůli ochraně loyálních českých Němců) anebo po osvobození (aby nenarušovaly plošný odsun).
Tak by mě zajímalo - lze otázku zapojení českých Němců do mobilizace objektivně zodpovědět?
Tomáš Krystlík
Promiňte, ale toto je snobský blog, zde nepřekládáme.
Je divné, že se pořád nic neděje, VSZ výslovně žádalo o maximální urychlení, zjevně aby mohlo stíháním argumentovat MV v řízení u soudu. Někde se to zadrhlo, možná na vyhazovu Rampuly.
Ripkou zveřejněná fakta se nehodila české zahraniční propagandě. Ripka navíc předvídavě vydal celý náklad své knihy jako neprodejný, takže muži F. Moravce nemohli náklad skoupit. Místo toho pobíhali po londýnských knihovnách a Ripkovu knihu kradli a ničili. Kniha pochopitelně nikdy nebyla nebyla přeložena do češtiny.
Tomáš Krystlík
Tomáš Krystlík
Jelikoz ale vyhral Benes, tak jejich vyhnani do indianske rezervace, kterou navrhoval Morgenthau bylo zlocinnym aktem, ktery se pro ty, co skoncili v Bundesrepublice rovnal vyhre v loterii.
Kde jinde nez ve spolkovem Nemecku se mohli ti, co prohrali valku koukat z luxusni restaurace ven na ty, co vyhrali valku, jak si tam mazou na chleba pastiky?
Ripka, Hubert, 1895-1958
Munich : before and after : a fully documented Czechoslovak account of the crises of September 1938 and March 1939 with a detailed analysis of the repercussions of the Munich agreement on the situation of Europe as a whole and of Central Europe inparticular, together with an essay on the reconstruction of free Europe / by Hubert Ripka ; translated from the manuscript by Ida Šindelková and Edgar P. Young
London : Victor Gollancz, 1939
523 s. ; 21 cm
..Promiňte, ale toto je snobský blog...
...
No jo, no.
Jaký pán, taký krám...
Němci používají pro takové případy metodu zvanou "cit v konečcích prstů". Takže: (1) Hubert Ripka byl již před tím cs-nacionální socialista, zuřivý národovec, posléze hlavní němcožrout v exilové vládě, strůjce poválečného vyhnání Němců. (2) Dosvědčil ale v oné své knize z roku 1939, že většina českých Němců nechtěla k Německu, nýbrž si přála zůstat v rámci autonomie v ČSR, že loajalitu projevili uposlechnutím mobilizačního rozkazu, že sd-povstání v září 1938 se omezilo pouze na pár ojedinělých akcí. (3) Vydává záměrně svou knihu coby neprodejnou. (4) Beneš nechává knihu mizet z britských knihoven. (6) Poválečná doktrína cs-státu je zejména založena na faktu, že cz-Němci zradili a rozbili ČSR.
Jak to do sebe zapadá, usoudíte již sám.
Tomáš Krystlík
Přistupujete k historii částečně jako E. Beneš, který věřil, že na politiku lze aplikovat přírodní zákony, že A plus B je vždy C. To nelze. V historii mnohdy neplatí ani kauzální souvislosti, když A současně B, tak C. Je třeba hledat odpověď na otázku, proč zarytý nacionalista Ripka zcela vybočuje ze svých předchozích a i pozdějších názorů knihou Munich: Before and After. Zkuste to!
Nedůvěřovat politikům můžete - já k tomu považuji cz(cs)-historiky až na pár výjimek en bloc za lháře - ale to Vám nepomůže. Vyjděte z toho, že onen politik nebo historik málokdy lže stoprocentně, protože občas musí říkat pravdu - třeba jen aby mu lež vnějšně "zapadala" do pravdivých reálií. A Váš úkol je onu pravdu selektovat.
Tomáš Krystlík
...s výjimkou bezprostředních pohraničních oblastí uposlechla mobilizační výzvy, i když nerada, i větší část Němců. Jen menší část utekla zpět do lesů. Ojediněle, např. v Mohelnici, došlo při mobilizačním nástupu k demonstračním průvodům, při nichž byla vykřikována protistátní hesla.
M. Dohnal - Z. Filip - F. Spurný: Pátá kolona na severní Moravě (Ostrava 1969)
...V září 1938 vyvrcholila také masová dezerce henleinovských branců nebo povolanců, kteří měli narukovat na mobilizační výzvu, takže u jednotlivých útvarů čs. armády nenastoupil značný počet záložníků německé národnosti, a to jak důstojníků, tak zejména poddůstojníků a mužstva. U některých složek týlové služby nenastoupilo z mužstva 50—90 % německých záložníků. Podobně tomu bylo u řady bojových útvarů. (U některých praporů p.pl.11, 5. div. se nedostavilo kolem 70% Němců. U děl. oddílu 82 v Prešově nenastoupilo 431 osob německé národnosti. U dragounského pluku T.G.M. (Hodonín) U p.pl. 4 Prokopa Velikého nastoupilo z 49 záložních důstojníků německé národnosti jen 32, z 2045 mužstva jen 1047.)
Část těch, kteří uposlechli mobilizační výzvy — většinou to byli němečtí demokraté a antifašisté — konala službu svědomitě a spolehlivě a projevovala odhodlání bránit republiku. Druhá část, vesměs přívrženci SdP, která přece jen nastoupila, byla krajně nespolehlivá. Tito záložníci, pokud nastoupili, přicházeli k útvarům většinou opožděně, často se zpožděním 3—4 dnů. Přicházeli se zřejmou nechutí a službu vykonávali lhostejně nebo se jí vůbec snažili vyhnout. Řada z nich po vystrojení a vyzbrojení nakonec stejně dezertovala...
J. Koutek: Nacistická pátá kolona v ČSR (Praha 1962)
...Nejvážnějším (problémem)...bylo nenastoupení značného počtu záložníků německé národnosti. Problematická byla i spolehlivost některých sudetských Němců, kteří do armády nastoupili. Jejich přeřazování k týlovým útvarům na Slovensku dále zvyšovalo počty chybějících osob.
P. Šrámek: Československá armáda v roce 1938 (Praha 1996)
Výjimku představovali záložníci německé národnosti, z nichž nastoupilo během 24. září jen asi 10 až 25 % ...
Dne 25. září 1938, což byl 1. mobilizační den, se objevily první nedostatky specialistů (např. řidičů) zaviněné nenastoupením osob německé národnosti. Začal také nástup dopravních prostředků pro útvary skupiny B, tvořící záložní druhosledové svazky. Již následující den, tj. 26. září, hlásily některé útvary na Moravě a Slovensku problémy se zajištěním dostatečného počtu koní a nákladních automobilů. I nadále se projevoval nedostatek mužstva, jelikož Němci nastoupili v počtu 30 až 70 %.
P. Šrámek v článku "Mobilizace na podzim 1938" v ATM č. 10/2002
Sudetští Němci za mobilizace v září 1938
RSS kanál komentářů k tomuto článku