zlomily vazřečenému policejnímu násilníkovi.
Kde přesně a jak se konflikt odehrál, vidíme na neumělém náčrtku, který je možné si zvětšit kliknutím na miniaturu. Průvod, jehož součástí byla bílá dodávka označená logem DSSS, se ubíral od jihu, z náměstí Svobody po Rašínově třídě. Automobil před Moravskou galerií zahnul doprava, s úmyslem objet kašnu a zastavit u tribuny, jež byla postavena těsně u západního obrubníku kašny, poblíž oné sochy, která Brňanům konečně umožňuje dávat si, po vzoru šťastnějších Pražanů, schůzku
pod ocasem– arci v jiném smyslu, než by nebohý autor díla byl pomyslil. Leč zpět k věci.
V místě, které je na náčrtku vyznačeno žlutě, dodávce přehradili cestu různými, více či méně inteligentně pojatými, transparenty označení anarchocyklisté (zde je máme v blízkosti oné sochy). Horkokrevní pořadatelé, nevyčkavše, až narušitele z trasy odstraní policie, s cyklisty vstoupili do nejprve verbální a poté fysické konfrontace (zde je takto zachycen obviněný).
Budiž předesláno, že protiprávně v tuto chvíli jednaly obě dvě strany, ti blokující i ti ony odstraňující. Skutečné násilí však započalo až ve chvíli, kdy k pravému boku dodávky přiběhli tři policejní provokateři, vedení Janem Vyvialem. Ten při podání vysvětlení na policii i u hlavního líčení před soudem popsal děj tak, že se pokusil Reicha odtlačit od cyklisty, přičemž dvakrát zvolal
Policie!a poté jej obviněný udeřil tak, až policistovi spadly brýle.
Jak to bylo doopravdy, jsme viděli na videích, a našli jsme k tomu v archivu i další fotografie, pořízené v krátkém sledu po sobě: [1], [2], [3], [4]; muž s černou kapucí není Vyvial, ale provokater, který přiběhl na místo střetu těsně za ním. O jakémkoli vytlačování nemůže být řeči, výkřik
Policie!, pokud vůbec z jeho úst zazněl, neslyšel nikdo, rozhodně ne ti policisté, kteří ho nejprve uklidňovali a poté povalili na zem, a o sluneční brýle se Vyvial připravil svými prudkými pohyby sám, když Reicha i dalšího pořadatele, Jakuba Svobodu, nepříčetně mlátil. Mimochodem, zcela pasivní nebyli ani dva další provokateři, kteří přiběhli za Vyvialem: zde jsou v akci poté, co se Vyvial od Reicha odvrátil a věnoval se výkonu svých pravomocí na jiném pořadateli.
Ve světle důkazů tedy nemůže obstát ani Vyvialovo tvrzení o odtlačování (
odžďuchnutí) Reicha od cyklisty – k žádnému takovému ději evidentně nedošlo, je jasně patrné, že Vyvial se na Reicha vrhá okamžitě poté, co oběhl přední část auta – a lží je i tvrzení, že Reich Vyviala uhodil: agresorem byl evidentně policista, Reich se jeho ranám pouze bránil. Druhá a neméně klíčová lež se týká brýlí, o které Vyvial přišel až poté, co začal na pořadatele útočit.
A tím je, milé děti, dnešní pohádka u konce. Zda bude mít šťastný konec – čímž míníme obvinění Vyviala pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), b) TrZ ve vícečinném souběhu s křivým obviněním podle § 345 odst. 1, 2 TrZ – ukáže až
nezávislé a nestrannévyšetření incidentu na Moravském náměstí GIBSem; ale to už bude úplně jiná pohádka, a jak víme z bratří Grimmů, ne všechny mívají šťastný konec. Ty policejní nezřídka končívají konstatací, že ať je drban – rozuměj občan, který policii i GIBS ze svých daní financuje – rád, že z toho vyvázl tak lehce.
Komentáře
Ona zmíněná jezdecká socha na Moravském náměstí je sochou markraběte Jošta, tedy osoby, kterou historik Martina Wihoda z Masarykovy Univerzity charakterizoval takto:
„Byl to mimořádně chamtivý člověk, který hromadil statky ve svůj vlastní prospěch. Byl i svárlivý, dostal se do sporu téměř s kýmkoli, ukázal se být špatným hospodářem a správcem země, po jeho smrti zůstala Morava v troskách a dluzích.“
RSS kanál komentářů k tomuto článku