Παραγραφος byla ve staré řečtině poznámka – někdy jen typografická značka, někdy celý doplňující text – která se zapisovala vedle textu. Až mnohem později se tohoto výrazu začalo užívat pro označení odstavce (a zkracovat symbolem §, jehož původ je dodnes předmětem sporů) a ještě později – a jen v některých zemích – jako jednoho z ikonických symbolů práva.
Chápejte moje texty jako ryze subjektivní poznámky na okraj toho, co se v českém právu a okolo něj děje.
Další můj blog, věnovaný obecnějším thematům, se jmenuje Slepecká hůl, a od r. 2014 mám ještě jeden blog, nazvaný Retro, na němž jsou traktovány staré, převážně československé, osmibitové počítače.
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Usnesení v kause závadového mávání
A máme tu písemnou podobu usnesení Městského soudu v Praze, jímž byl potvrzen prvoinstanční rozsudek nad Lucií Šlégrovou a jejími dvěma spoludržiteli, resp. spolumávateli praporem rozpuštěné Dělnické strany. Podrobné, přesvědčivé, nepojednán a nevyvrácen nezůstal ani jediný z odvolacích bodů, prostě právě takové rozhodnutí, jaké se od soudruhů soudců Stuchlíka, Pytlouna a Junkové očekávalo. Bojující demokracie opět zvítězila na celé čáře, a odsouzeným nezbývá než pokusit se o zvrat v loterii zvané dovolací řízení. Velké věci bych neočekával, i trestněprávní kolegium Nejvyššího soudu připomíná spíš stranickou buňku KSČ po 30 letech, a i tam vědí, že s politickou oposicí se nesmí jednat v glacé rukavičkách.
Komentáře
RSS kanál komentářů k tomuto článku