Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Dobrozdání ÚSTRu zpracoval amatérský historik Jaroslav Čvančara

Dnes, po velkých průtazích, byly Janu Šináglovi poskytnuty dokumenty z jeho trestního spisu.

Ukázalo se, že ředitel kanceláře ÚSTRu Pavel Žáček nejprve nechtěl odborné vyjádření zpracovat, avšak když policie nedala jinak, pověřil tímto delikátním úkolem Jaroslava Čvančaru, známého trampa, hudebníka, publicistu a amatérského nadšence pro dějiny druhé světové války. Výsledek je samozřejmě naprostá tragedie.

Dále tu máme jedno z četných udání, v němž Bohumil Hubálek evidentně nepochopil ironii závěru mého článku, a také tři pokyny berounského OSZ policii ([1], [2], [3]): půvabná je zejména závěrečná pasáž druhého z nich, kde OSZ vyzývá soudruhy na policii k větší bdělosti i ve vztahu k našemu krajanskému sdružení.

Co k tomu říct? Osobně je mi J. Čvančary líto. Měl jsem ho doposud za slušného člověka, který pro svou duševní pohodu potřebuje mít svět černobílý, takový, jaký je v trampských a country písničkách, a i když asi v skrytu duše ví, že skutečnost je složitější, svým nadšenectvím nikomu neškodí a není proto důvod jakkoli jej v jeho idealismu omezovat. Na druhé straně se stále domnívám, že odborná vyjádření v oboru dějin by měli zpracovávat spíš historici než nevzdělaní enthusiasté.

Aktualisováno.
O případu J. Šinágla vysílaly též Televisní noviny TV Nova (v čase 18:38).
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Jan Šinágl
Počet zobrazení: 7260

Komentáře   

0 # Anonymní 2012-07-20 17:06
Ehm, pokud vím, tak Pavel Žáček už víc jak dva roky ředitelem ÚSTRu není... 5.12.2011 byl už rok a půl ředitelem Daniel Herman.
0 # Tomáš Pecina 2012-07-20 17:09
To je pravda, i policie se tedy může mýlit. Díky za upozornění, opravím!
0 # Anonymní 2012-07-20 17:18
Vy jste profesionalni advokat, pane Pecino?
0 # Tomáš Pecina 2012-07-20 17:21
Zpracovávám snad pro státní správu právní stanoviska a vyjádření?
0 # Anonymní 2012-07-20 17:22
Pan Pecina není profesionální advokát, pokud je mi známo, nemá ani právnické vzdělání. O právu toho ovšem ví více než leckterý absolvent právnické fakulty a to nejen té plzeňské.
0 # Anonymní 2012-07-20 18:08
Žasnem nad info, že tento blog vytvoril človek bez právnického vzdelania. Klobúk dole.
EP
0 # Anonymní 2012-07-20 19:57
Kdyby byl pan Pecina profesionální advokát, už by jím dávno nebyl. Z advokátní komory by ho demokraticky vyhodili za to, že je nejchytřejší. Zdůvodnili by to, že popírá holocaust nebo tak něco. Prostě za využívání ústavního práva na svobodu slova.
0 # Anonymní 2012-07-20 20:36
"Výsledek je samozřejmě naprostá tragedie.". Nesúhlas, i keď ho za vynikajúci nepovažujem. Doteraz som omylom "export" 800 činovníkov Sokola do Auschwitzu (po 3 mesiacoch z nich žilo "ešte" 70 osôb) priraďovala do obdobia heydrichiády. Nuž darmo - za Herr Protektora hotový raj na zemi.
V tejto súvislosti nechápem J.Š., že z pozície "bratra" neuviedol k prevzatému textu o protektoráte ani kratulinkú poznámku o osude Sokolov.
EP
0 # Tomáš Pecina 2012-07-20 20:40
V odborném textu nemůžete míchat fakta s komentářem (navíc emocionálním), a musíte přesně uvést, které prameny kde používáte. Čvančara je nadšenec, ale jeho výplod je publicistický, ne odborný text.
0 # Anonymní 2012-07-20 22:40
Pokud je na stejné kvalitě důkazů obviněn a držen ve vazbě i Rath, tak už skutečně může jít do basy každý! Možný je to právě ta cesta, jak by stát poznal, že musí někdo na tyto snýšky polopravd také vytvářet skutečné hodnoty. Ovšem když oni jsou schopni si vzít úvěr i na vlastní gáži ...
0 # Anonymní 2012-07-21 00:02
Ano, text pana Čvančary je publicistický, nikoliv odborný. Faktograficky mu ale lze jen těžko co vytknout. Snad namísto paušálního odsouzení "naprostá tragédie" by slušelo vysvětlit ve kterých bodech Čvančara lže popř. zkresluje popisované skutečnosti. Podstata problému je zcela jinde: Proč by měl pan Šinágl být vystaven trestní represi za svoje - byť zcela mylné, nesmyslné, lživé popř. snad i urážlivé - názory? To je v demokratické společnosti zcela nepřípustné.
0 # Tomáš Pecina 2012-07-21 00:10
Faktograficky je ten text stejná tragedie jako po stránce stylu. Ale kdybych teď napsal, co všechno je tam špatně, potenciálně bych mohl JŠ ztížit obhajobu, protože by Čvančara byl u HL na námitky připraven.
0 # Anonymní 2012-07-21 12:50
Mne ten USTR pripada jako dost zvlastni instituce na to, aby mela mandat vydavat posudky ohledne historie a jejich interpretaci. Vzpomenu-li si na kauzu Kundera, tak ten jejich pracovnik, co to rozviril, byl nejaky bakalar, a dal se do toho, protoze byl s aktery te trapne zalezitosti pokrevne spriznen. Ted zase vyhotovuje posudek historik-amater.
Neni zde neco spatne?
0 # Ivo Telec 2012-07-26 15:48
Ano, na ÚSTR (Ústavu pro studium totalitních režimů) je toho hodně špatně. Jedná se o složku státu a orgán veřejné moci na úseku státní správy.

Jaké státní správy?

Státní správy (části) minulosti.

Důvod je stranicko politický v rámci boje stran o veřejnou moc.

Kdo administrativně spravuje minulost, do jisté míry může mít politický, třeba jen nepřímý, vliv i na současnost. I proto byl takový boj o předchozího ředitele ÚSTR včetně hledání "něčeho" na "někoho".

Věcně podobný ústav bychom určitě mohli (a měli) mít. Nicméně nezávislý na státu (byť by třeba fungoval s veřejnou finanční podporou). Konstrukce ústavu jako organizační složky státu s působností na úseku veřejné (státní) správy je sice ryze právně teoreticky možná, avšak potencionálně občansky nebezpečná. Tudíž v občanské společnosti spíše nesystémová.

Každopádně se občas poměrně obtížně (přinejmenším psychologicky) vyvracejí posudky, stanoviska apod. od orgánu veřejné moci, určené orgánu veřejné moci v řízení s občanem. Kumuluje se tak síla státu proti občanovi, a to neodpovídá ústavnímu založení občanské společnosti.
0 # Guy Peters 2012-07-26 16:28
ÚSTR je standardní samostatný veřejný ústav; naprosto stejně jako třeba AV ČR.
0 # Ivo Telec 2012-07-26 17:33
Mýlíte se, žel.

- ÚSTR je podle zákona organizační složkou státu (§ 3/2 z. č. 181/2007 Sb.)

- Akademie věd ČR je tímtéž (§ 3/1 z. č. 283/1992 Sb.)

Podstata věci (rozdílu) je v tom, že Akademie věd ČR uskutečňuje výzkum podle zákona prostřednictvím svých "pracovišť."

Ve skutečnosti ale přinejmenším od roku 2005 nejde o "pracoviště", jak je obvykle právně chápeme, nýbrž o veřejné výzkumné instituce (v. v. i.) jako právnické osoby dle zák. č. 341/2005 Sb. Akademie věd ČR je pouze zřizovatelem těchto (některých) veřejných výzkumných institucí, které jinak mají vlastní veřejný rozpočet a vlastní orgány atd., jsou právnickými osobami veřejného práva.

Tedy, pokud by ÚSTR měl být "standardním samostatným veřejným ústavem; naprosto stejně jako třeba AV ČR", jak píšete, musel by mít právní postavení a formu veřejné výzkumné instituce (v. v. i.) - viz např. Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i., apod.

Takovýto právní stav by jistě byl standardním i bez ohledu na to, že by zřizovatelem takovéto veřejné výzkumné instituce byl někdo jiný, nežli Akademie věd ČR (anebo zrovna akademie).

Jenže, to se právě nechtělo.
0 # Tomáš Pecina 2012-07-26 17:43
Nicméně představa, že ÚSTR vykonává "státní správu minulosti", je značně děsivá a ze zákona nevyplývá. Naštěstí.
0 # Ivo Telec 2012-07-26 18:08
Výraz "státní správa minulosti" je trochu mediální nadsázkou.

Chápeme-li však státní správu jako běžnou správu veřejných záležitostí (jak jinak?), pak i státní archivy vykonávají státní správu "minulosti"; je např. na státních archivu, jaké archiválie vystaví a zhodnotí komentářem.

Významný je proto již sám výběr archiválií určených k vystavení (nepřímo třeba i k propagaci) a samozřejmě jejich doprovodné zhodnocení (okomentování).

Pokud jde o ÚSTR, cituji:

§ 4

Ústav

a) zkoumá a nestranně hodnotí dobu nesvobody a období komunistické totalitní moci, zkoumá antidemokratickou a zločinnou činnost orgánů státu, zejména jeho bezpečnostních složek, a zločinnou činnost Komunistické strany Československa, jakož i dalších organizací založených na její ideologii,

b) analyzuje příčiny a způsob likvidace demokratického režimu v období komunistické totalitní moci, dokumentuje účast domácích a zahraničních osob na podpoře komunistického režimu a odporu proti němu,

c) získává a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vypovídající o době nesvobody a období komunistické totalitní moci, zejména o činnosti bezpečnostních složek a formách pronásledování i odporu,

d) převede bez zbytečného odkladu převzaté dokumenty do elektronické podoby,

e) dokumentuje nacistické a komunistické zločiny,

f) poskytuje veřejnosti výsledky své činnosti, zejména zveřejňuje informace o době nesvobody, o období komunistické totalitní moci, o činech a osudech jednotlivců, vydává a šíří publikace, pořádá výstavy, semináře, odborné konference a diskuse,

g) spolupracuje s vědeckými, kulturními, vzdělávacími a dalšími institucemi za účelem výměny informací a zkušeností v odborných otázkách,

h) spolupracuje se zahraničními institucemi nebo osobami, které mají obdobné zaměření.

Čili, o výkon státní správy se jedná, např. o posudkový (hodnocení určité minulosti státem prostřednictvím k tomu určené organizační složky státu).

Naštěstí tak ÚSTR musí činit nezávisle.

Pokud by ÚSTR měl právní povahu veřejné výzkumné instituce (v. v. i.), byla by jeho nezávislost institucionálně zabezpečenější (potencionálně odolnější alespoň po některých stránkách). Odolnost chápu v poměru k momentální politické moci a politické ideologii.

Jinak, normálně platí zásada oddělení vědy od státu (podobně oddělení církve od státu).

Sice vědu (základní výzkum) nelze od státu úplně oddělit, protože bude převážně státem dotována, avšak myslí se tím oddělení intelektuální, světonázorové, řídící apod. (potažmo i politické).
0 # Tomáš Pecina 2012-07-26 18:24
Obávám se, že nestrannost nevzniká tím, že si ji napíšeme do zákona, ale musí k ní být vytvořeny předpoklady a podmínky (záruky). Zde je problematická už preambule zákona, která je spíše časově omezenou politickou proklamací, a v praxi se ukazuje, že je neudržitelné vyloučit ze studia období 3. republiky, které bylo zákonem a contrario prohlášeno za demokratické (resp. za ne-nesvobodné a netotalitní), a přitom se během něj udály některé z nejtěžších zločinů 20. století na českém území.
0 # Guy Peters 2012-07-26 19:19
Mýlíte se, žel.
Veřejný ústav je doktrinální pojem; bohužel česká legislativa zde uvízla v beznadějném postkommunismu.

Podstata věci (rozdílu) je v tom, že Akademie věd ČR uskutečňuje výzkum podle zákona prostřednictvím svých "pracovišť."
OK, ÚSTR není organisačně členěn. Chcete-li tedy přirovnání přesnějí, tak ÚSTR je jako ÚSD AV ČR.

nýbrž o veřejné výzkumné instituce (v. v. i.) jako právnické osoby dle zák. č. 341/2005 Sb.
Strašné. Nakonec bude mít právní subjektivitu každá chodba.

Proč ÚSTR není VVI, to se mne ptáte moc. Nicméně zakládat pro každý druh veřejného ústavu zvláštní právní formu (např. školská právnická osoba, zdravotní pojišťovna), to se vidí jen v postkommunistické ČR.
0 # Ivo Telec 2012-07-26 19:37
Přirovnání ÚSTR k Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., nesedí. Dokonce "nemá" sedět, protože to skutečně nebylo žádoucí.

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., je standarní veřejná výzkumná instituce - podobně jako veřejná vysoká škola.

Zatímco ÚSTR má orgány volené politiky (Senátem na návrh Poslanecké sněmovny atd.), u druhého ústavu to nepřipadá vůbec v úvahu (tak jako to nepřipadá v úvahu např. u veřejné vysoké školy). V tom je zakopaný "politický" pes.

- souhlasím, že není třeba "paskvily" typu školské právnické osoby, avšak v. v. i. jsou obdobou veřejných vysokých škol, což asi má význam i jisté ratio. Neviděl bych v tom nic "postkomunistického" - tedy v tomto bodu.
0 # Guy Peters 2012-07-26 19:52
Dokonce "nemá" sedět, protože to skutečně nebylo žádoucí.
No, nevím. K čemu pak ÚSTR je?

standarní veřejná výzkumná instituce - podobně jako veřejná vysoká škola.
Kdysi jsem měl na Jiném právu spor, k čemu AV ČR potřebujeme. Musel jsem uznat, že existují Max Planck Institute apod., přesto si myslím, že věda se má dělat primárně na VŠ.
0 # Ivo Telec 2012-07-27 19:39
- no, k čemu ÚSTR je? Ke "státní správě minulosti" :-)

Proto byl takový politický boj o to, kdo bude ředitelem.

- souhlasím, že věda se má primárně dělat na VŠ. Ústavy Maxe Plancka a podobné ústavy francouzské jsou skutečnou - intelektuálně opodstatněnou - výjimkou. U nás se jedná o sovětskou tradici, zavedenou počátkem 50. let, vyplývající ze sovětského modelu oddělení VŠ, které se staly "učilištěmi", od vědy (výzkumu).
0 # Anonymní 2012-07-30 00:52
musim se cvancary zastat.. podle peciny clovek ktery neco dela amatersky to dela spatne.. opak je pravdou.. cvancara ma vetsi prehled o heydrichiade a odunu nez cely historicky ustav AVCR s blbcem tumou dohromady.. a ze cvancara jeste k tomu hraje na banjo je plus pane pecino.. ne minus
0 # Tomáš Pecina 2012-07-30 01:53
Amatér (nebo diletant) je člověk, který se nějakému oboru věnuje ze záliby. To nemusí být samo o sobě špatně, pokud to dělá dostatečně odborně a fundovaně. V daném případě, kromě řady faktických nepřesností (které budeme mít tu čest vyvrátit u hlavního líčení), Čvančara pojal svůj text ideologicky místo věcně; proto je na místě mluvit o něm jako o katastrofě.

Skutečný historik by např. nemohl nikdy napsat, že zmínka o Čurdovi, ze kterého česká propaganda udělala jediného zrádce (resp. jednoho ze dvou), je politováníhodná, když odměna za dopadení byla skutečně rozdělena mezi cca 90 udavačů. Nebo o sto tisících pražských Němců, když jich v Praze v té době žila přibližně polovina. Stejně tak je nesmyslné jeho tvrzení, že atentát se neuskutečnil proti vůli českého odboje, jestliže na území Protektorátu o něm vědělo cca 12 osob a nejméně dvě (podle jiných zdrojů) čtyři byly proti němu. Kde má ty představitele domácího odboje, kteří s ním souhlasili? Jmenujte aspoň jednoho, prosím, pane Čvančaro!

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)