Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Antithese právního státu aneb Slovenský ústavní soud zasahuje

Slovenský Ústavní soud odmítl naši ústavní stížnost ve věci Jana Antonína Bati. Způsob, jakým to odůvodnil, arci vyráží dech. Prosím, čtěte, neuvěříte.

Tisková zpráva, přílohy: [1], [2], [3], [4], [5], [6].

Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Jan A. Baťa
Počet zobrazení: 12042

Komentáře   

0 # Anonymní 2016-02-18 04:23
Po precteni toho usneseni se mi chce rici pekne po anglicku "wtf."

Ustavni stiznost byla podana neopravnenou osobou (coz je mozna i pravda, ale je to odstranitelna prekazka), potom cesky advokat nema spravne slovenskeho advokata (coz je asi i pravda, ale zase je to odstranitelne). A potom ta orbiter dictum, ze prece uz byl v CR osvobozeny, tak uz se nema o co starat.

Nechtel bych byt vl. zmocnencem Slovenska u ESLP.
0 # Anonymní 2016-02-18 12:04
:-)) bez toho aby som si pozrel rozhodnutie, som si tipol zopár mien, ktoré sa na ňom podieľali. A tipol som si správne - mám s nimi podobnú skúsenosť pri ústavnej sťažnosti. Ale čo čakať, keď o nej rozhodovali komunisti a politici. Orosz bol poslanec za SDĽ (bývalá komunistická strana) a Meszáros za revizionistickú stranu maďarskej koalície (SMK). Jednotlivé vlády si z Ústavného súdu SR urobili úložisko pre vyslúžilých politikov, čo má v praxi za následok dramatický nárast absurdity v jeho rozhodovacej činnosti.
0 # Anonymní 2016-02-18 07:39
Njn, slovenský ÚS jedná v nejlepším zájmu slovenských občanů. Což je dokonce asi, na rozdíl od obdobného jednání norského lebensbornu, i pravda. Když je někdo schopen hájit daleko horší zásah do soukromé sféry jednoho občana, tak asi nemá nárok na podporu v případě, kdy chce pomocí podobně obskurních zákonů okrást občany jiného státu. Beztak s tím půjdete do Štrasburku, nebo do které Bruseli, no ni? :-)
0 # Anonymní 2016-02-18 07:42
Pardon, Brusele...
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 09:02
Paní Michaláková mě nepřesvědčila, že se jí stala křivda. Jen, že lže a manipuluje. Proto se jí nezastávám a především jí a její sektě nevěřím.

To je snad rozdíl, ne? Ve věci sporů JAB publikujeme všechna rozhodnutí a důležitá podání, ona naopak nezveřejnila nic.
0 # Anonymní 2016-02-18 11:50
Nepíšu o pí Michalákové (je mi ukradená, může si za své problémy převážně sama, jen s ní jakožto rodič cítím soucit).
Píšu o Vaší podpoře zločinů Barnevernu...
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 12:01
Nevím nic o "zločinech" Barnevernu, jen o kampani, která je proti němu vedena a která je založena na lžích a desinformacích.
0 # David Schmidt 2016-02-18 15:43
Pokud zveřejňujete listiny v majetkové věci dědiců je to neporovnatelné s ochranou soukromého a rodinného života dětí EM. Minimálně Vám to nikdo nebude dávat k tíži. Teď vy se dalo říci, že manipulujete Vy.
0 # Anonymní 2016-02-18 16:04
DS:

Se musím TP zastat, problém není, že EM nezveřejnila vše, ale že nezveřejnila téměř nic, tedy ani celé původní rozhodnutí odebrání.

Yossi
0 # David Schmidt 2016-02-18 17:09
Bylo by úplně zbytečné zveřejňovat rozhodnutí, jehož podstatné části by byly začerněné.

Krom toho přímým cílem EM není, aby ji veřejnost dala morálně zapravdu, ale aby ČR převzala příslušnost.
0 # Anonymní 2016-02-18 17:32
"Krom toho přímým cílem EM není, aby ji veřejnost dala morálně zapravdu, ale aby ČR převzala příslušnost."

Mediální kampaň ukazuje něco jiné, možná je ten záměr 1. získat na svou stranu veřejnost, a pak 2. získat na svou stranu stát. Ale máte pravdu, že zveřejnění celého rozhodnutí by bylo patrně proti tomu bodu 1.

Yossi
0 # David Schmidt 2016-02-18 19:25
Zveřejnění dokumentů by vedlo k nutnosti se hájit v plné šíři věci, což je kontrární nejlepšímu zájmu dítěte, v němž není, aby byl jeho soukromý život obsahem článků bulvárních médií.

Možná bylo chybou právního týmu, že zdůrazňovala hmotněprávní výsledek, byť šlo především o proces: jaká jurisdikce je v zájmu dítěte, zejm. dochází-li k manipulaci s identitou dítěte. Že žilo v Norsku několik let, neznamená, že po zbytek několik desetiletí nebude mít skutečnou rodinu.
0 # Anonymní 2016-02-18 10:31
S ohledem na to, že pan Pecina je obecně znám svým příklonem k formalismu, pak jeho postup při "předávání" plné moci považuji za minimálně lehkovážný. Pokud jde o meritum věci, tak naprosto souhlasím s tím, že rozsudek stačí zrušit jednou. Jestli on ten problém nevydání majetku nesouvisí spíš s nevyjasněnými rodinnými vztahy, než s tím, jestli byl J.A.Baťa takový nebo onaký.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 10:43
Plná moc byla tímto způsobem udělena v celé řadě řízení, z praktických důvodů: pět klientů žije v USA, každý jinde, a udělit zvláštní plnou moc je pracné a trvá dlouho, než všechny zásilky dorazí do Brna. V jednom případě to českému soudu vadilo a k doplnění nás vyzval, čemuž jsme vyhověli, ve všech ostatních soudy tento druh zmocnění akceptovaly. Neřeší se, zda byla plná moc dostatečná, ale proč nás Ústavní soud SR nevyzval k doplnění.

Ještě horší je to se spolupracujícím advokátem: trestní soud posílal vše do Brna, když se advokát Ústavního soudu zeptal, jestli mu má zaslat adresu spolupracujícího advokáta, dostal odpověď, že ne, poté poslali výzvu k doplnění, že ho spolupracujícího advokáta vlastně chtějí, ale ani to nakonec nestačilo. Jestli toto není šikana, pak nevím, co by jí mohlo být.

Zrušení rozsudku s účinky pro Slovensko je nezbytné, protože Národní soud v Praze měl působnost pro celé území ČSR, kdežto MS v Praze je soudem pouze českým, takže jeho rozhodnutí o Baťově rehabilitaci na Slovensku přímo nepůsobí a nelze je ani nijak uznat: k tomu neexistuje procedura. Buďte ujištěn, anonyme, že jsme tento aspekt analysovali velmi zevrubně, a ani Okresný súd Bratislava I, ani Krajský súd v Bratislavě také nedospěly k závěru, že by postačilo zrušení rozsudku Národního soudu českým soudem.
0 # David Schmidt 2016-02-18 19:46
Slováci nemají podobné usnesení?


Rt 13/2007

Trestní rozsudek (rozhodnutí o vině a trestu) soudu, a to včetně soudu vojenského, který měl sídlo na území dnešní Slovenské republiky, vyhlášený před 1. 1. 1993 má povahu rozsudku soudu cizího státu, byť byl vyhlášen soudem dříve společné soudní soustavy. Nelze jej proto napadnout stížností pro porušení zákona (§ 266 tr. ř.) ani návrhem na obnovu řízení (§ 277 tr. ř.).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. 4 Tz 61/2006)
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 20:07
Nevím o žádném takovém, a nenašel ho ani Krajský súd v Bratislavě, který nám obnovu odmítl.

V ústavní stížnosti jde primárně o to, že pravomocně povolená obnova byla ex post, po mnoha měsících od právní moci, zpochybněna evidentně protiprávním prohlášením ministra financí, že poškozenou je Slovenská republika a jako taková je oprávněna podat stížnost (což by nebyla ani v případě, že by poškozenou byla), a tím, že před tímto nátlakem soudy ustoupily.
0 # David Schmidt 2016-02-18 20:20
U nás by to bylo tudíž tak, že "slovenský" rozsudek by byl zrušen slovenským soudem, ne?
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 20:46
V České republice úplně analogická situace nemůže nastat, protože žádný soud s celostátní působností, který rozhodoval v I. stupni, neměl sídlo na Slovensku.
0 # David Schmidt 2016-02-18 21:25
Celostátní působnost je přeci irelevantní, neboť žádný společný stát již neexistuje.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 21:39
Není. Musíte uvážit situaci, že by byl Národním soudem v Praze odsouzen Slovák. Bylo by asymetrické, kdyby se o obnovu svého řízení musel ucházet v cizím státu. To samozřejmě Slováci nepřipustí, proto umožňují obnovu takových řízení u slovenského soudu.
0 # David Schmidt 2016-02-18 22:50
Evidentně nikoli.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 22:55
To až když si uvědomili, že by to mělo dopad do povinnosti nahradit zabavený majetek. Do té doby jim tento výklad zákona připadal správný.
0 # David Schmidt 2016-02-18 23:01
Hledám a nemohu najít 1 Tos 109/2014, máte jej nejde prosím veřejné?
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 23:09
Jistě.
0 # David Schmidt 2016-02-18 23:38
Nezdá se, že by se jednalo o judikaturně spornou věc: usnesení se opírá o sjednocující stanovisko NS sp. zn. Tpj 12/2007, dle něhož "neexistujícím soudem" je toliko soud, který zanikl v rámci existující soustavy soudů, nikoli soudy historické s výslovně zakotvenou výjimkou Státního soudu. Tj. a contrario již ne soudu Národního či jiného.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 23:57
Ale ne, to je účelová desinterpretace. Stanovisko nic podobného neřeší, to se zabývá otázkou, co s případy, kdy se změnila věcná příslušnost (na Slovensku jsou podle nového TrP v I. stupni příslušné zásadně okresné súdy, specialisaci řeší tím, že v každém kraji je jeden, v sídle krajského súdu, vyčleněn pro agendu dříve projednávanou prvoinstančně krajskými súdy).
0 # David Schmidt 2016-02-19 00:05
„Nejestvujúcim súdom" v zmysle § 567 ods. 3 Trestného poriadku treba rozumieť súd, ktorý zanikol v dôsledku zmeny Zákona o organizácii súdov."
0 # Tomáš Pecina 2016-02-19 00:18
Možnost, že by někdo žádal o obnovu procesu z r. 1947, který byl veden před Národním soudem v Praze, je nenapadla, proto ji do právní věty nezahrnuli.
0 # David Schmidt 2016-02-19 00:28
Možná, stejně jako že by chtěl někdo obnovu řízení rozsudku Mimořádného soudního tribunálu v Praze z r. 1620. To je také dnes neexistující soud.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-19 00:36
Špatný příklad. Tam by byl příslušný Městský soud v Praze jako cizozemský soud. Lepším příkladem by bylo rozhodnutí centrálního uherského soudu se sídlem na území dnešního Maďarska. Velmi pochybuji, že by Slováci akceptovali pravomoc maďarského soudu.
0 # David Schmidt 2016-02-19 09:33
Aha. Nicméně celá věc je zvláštní. Toto muselo být řešeno po rozpadu federace v bezpočtu případů a neslyšel jsem, že by existovala konstrukce, kdy jedno a téže rozhodnutí je zrušeno českými úřady, ale pro slovenské existuje.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-19 09:48
Po rozpadu ČSFR to tak velký problém nebyl, protože obnova se projednávala u soudu, který rozhodoval v I. stupni, což soud se sídlem mimo území SR nebyl. Když Slovák ukradl auto v Pelhřimově, soudili ho tam, a tam musel požádat o obnovu.
0 # David Schmidt 2016-02-19 10:11
Ne, měl jsem na mysli, že jedno rozhodnutí je zrušené českými úřady, nicméně existuje pro slovenské.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-19 10:17
To se právě nedomnívám. Slovenské úřady neměly problém v tom, že příslušnost k obnově pelhřimovské krádeže auta měl cizozemský soud. Ale vezměte takového Tisa, který byl souzen v Bratislavě, ale co kdyby byl místo toho souzen Národním soudem v Praze. Pro Slováky by bylo stěží akceptovatelné, že by o jeho vině za skutky spáchané na Slovensku měl rozhodovat český soud, a v takovém případě by jistě s příslušností slovenského soudu pro řízení o obnově souhlasili.
0 # David Schmidt 2016-02-19 11:24
A není problém v mezinárodním právu soukromém, podle něhož nemůže ČR rozhodovat o majetku SR, byť by byla k obnově řízení příslušná?
0 # Tomáš Pecina 2016-02-19 11:35
To je zajímavá úvaha, ale zde se neuplatní. Je to poněkud složitější:

Baťův majetek nebyl, s výjimkou naprosto zanedbatelného zlomku (pozemků kolem jeho vily ve Zlíně), zabaven v důsledku retribučního rozsudku, ale byl vyvlastněn (znárodněn) v r. 1945, přičemž na náhradu za znárodnění neměli mít nárok kolaboranti. Náhradové řízení ovšem nebylo na Slovensku nikdy provedeno. Tedy obnova v Praze o majetku na Slovensku přímo nerozhodla, a přímo o něm nerozhodla ani obnova v Bratislavě (ta zrušená). Pouze obnova umožnila takové řízení iniciovat, a nyní je otázkou, zda po o.d. Ústavního soudu nepodat žádost u slovenského ministerstva financí znovu; k čemuž se přikláním a klientům to doporučuji.
0 # David Schmidt 2016-02-19 12:52
A v předběžné otázce se bude muset vyřešit, zda je možné, aby v ČR zrušené rozhodnutí dále existovalo v SR. To je přeci nesmysl.
0 # Anonymní 2016-02-18 11:33
Brečte si jak chcete, ale prostě školácká chyba. Nechat se udělat na nedostatek plné moci, když lezu před Ústavní soud... To jsou ty Vaše špičkové právní služby?
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 12:00
Dobře víte, že nedostatek plné moci je odstranitelnou vadou podání, tedy si své trollovací příspěvky odpusťte (nebo si začnu myslet, že jste Yossi, ten je bezpochyby rovněž názoru, že rozhodnutí ÚS je správné).
0 # Anonymní 2016-02-18 12:27
Správné není, ale dal jste jim lacinou záminku, proti jejímuž využití boužel pro klienta není obrany.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 12:41
Jakou lacinou záminku? Stalo se vám někdy, že by soud podání odmítl pro podobnou odstranitelnou vadu? Mně nikdy, procedura pro odstraňování vad je jednoznačně stanovena zákonem.
0 # Anonymní 2016-02-18 12:59
TP:

Nevěřil byste, z jakých formálních důvodů Vám v ČR dokáže odmítnout soud podání. :)

Slovenské procesní předpisy se mi fakt nechce dopodrobna nastudovávat, takže se jen omezím na dvě obecné poznámky:
1/ slovenskému ústavnímu soudu se posměšně říká Sústavný úd;
2/ Orosz a Meszároš jsou to lepší, co na tom soudě soudí.

Vyberte si, co se Vám víc hodí.

P.S.
Já své posty podepisuji, tak to zkuste bez těch ad hominem plivanců a slaměných panáků o tom, co si určitě myslím, nebo začnu mít podezření, že Vás kousl vzteklý Hasenkopf. Ten taky z toho, že jsem ho vymáchal v neznalosti exekučního řízení dovodil, že kopu za exekuční mafii.

Yossi
0 # Anonymní 2016-02-18 14:06
Ad "Stalo se vám někdy, že by soud podání odmítl pro podobnou odstranitelnou vadu?"

Nestalo, protože si na to dávám pozor - zejména když vím, že proti případnému nesprávnému rozhodnutí z toho vzešlému nebudu moci podat žádný opravný prostředek.

Když bych totiž formálně opatrný nebyl, projel to, a pak klientovi vysvětlil, že jsme sice prohráli, ale stejně máme pravdu, jenom jsou holt všichni proti nám, asi by ho to neuspokojilo. Klientům totiž většinou morální vítězství do šuplíku nestačí.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 14:18
Ano, a proto jsme se soudu dotázali, jestli si přeje znát jméno a adresu spolupracujícího advokáta. Odpověděl, že nechce (viz příloha [3]), a přesto z toho důvodu stížnost odmítl. Pokud jde o plnou moc, ta byla udělena ve formě, která prima facie žádné pochybnosti nebudila, byla speciální pro řízení před Ústavním soudem.

Chránit se lze před lecčíms, ale před všemi možnými výmysly tohoto druhu bohužel nikoli. To bychom mohli řešit, jestli nemáme třeba chybu v adrese, když místo "Spojené státy" píšeme "USA"; i z toho důvodu se ústavní stížnost dala odmítnout, je přece nejednoznačné, kde stěžovatelé žijí.
-1 # Anonymní 2016-02-18 14:39
Pokud jsem našel správný odkaz, pak v SR - stejně jako v ČR - platí, že "V splnomocnení sa musí výslovne uviesť, že sa udeľuje na zastupovanie pred Ústavným súdom."

Takže znovu opakuji, že se substituční plnou mocí od obecného zmocněnce, která navíc výslovné zmocnění neobsahuje, bych tam zkrátka nelezl.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 14:45
Už jen trollujete, tedy nemá smysl reagovat.
0 # Anonymní 2016-02-18 15:40
Ano. Na svém blogu můžete protivníka, který má pravdu, označit za trolla či jeho příspěvek vymazat, a tím věc pro Vás úspěšně ukončit.
U Ústavního soudu to tak snadné není...život není blog.
0 # Anonymní 2016-02-18 13:05
Mockrát. Teď před měsícem si Krajský soud ani nedokázal ujasnit, kdo je vlastně učastníkem řízení o výživném poté, co nezletilec dosáhne dospělosti. A stejně mu to nevadilo, aby věc rozhodnul a k tomuto se prostě nevyjádřil. To, jakým způsobem s Vámi soud jedná v jiných věcech (velmi, velmi v rukavičkách) svědčí spíše o tom, že se zabýváte vcelku nepodstatnými problémy. Jistě, svoboda slova, je to důležité, ale pro většinu populace z toho vůbec nic nevyplývá. Proto byste neměl shazovat paní Michalákovou, protože o justice, která se neodehrává za záře reflektorů a mediálního zájmu toho víte málo. Tím nechci nijak shazovat Vaše úspěchy ani úroveň, ale v tuhle chvíli mi připomínáte Sokola, který se po čtyřiceti letech praxe divil, že se mu při vynesení rozsudku nedostalo ani minimálního odůvodnění.
0 # Leo Tydlitát 2016-02-18 16:58
Hmm, fajn, dozvěděli jsme se, že Slováky nějaký Baťa moc nezajímá.

Co takhle se soudit o Baťových s nějakým státem v Jižní Americe? Tam by ho určitě takhle nepotopili, jméno Baťa (Bata) tam má dobrý zvuk…
0 # Anonymní 2016-02-18 21:24
Tomáši, nezlobte se, ale přidám se ke kritikům: toto jste tedy řádně projel. Šikanu ohledně slovenského europrávníka beru, ale to ustanovení o plné moci před Vámi nikdo netajil. Škoda. Příště lepší "due dilligence".
F.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 23:12
Takže podle vás je v pořádku, že nás k doplnění plné moci nevyzvali, ale rok s námi normálně komunikovali, včetně výzvy ke sdělení údajů o spolupracujícím advokátovi, a pak řekli "Apríl!"?
0 # Anonymní 2016-02-18 23:38
Víte, ono je zcela zjevné, že k úspěchu by nevedla ani plná moc vlastnoručně podepsaná krví klientů na pergamenu z telecí kůže s vyjmenováním všech "ctihodných" soudců slovenského ÚS. Personální obsazení a stav nejvyšších pater slovenské justice bolestně připomíná, že může být ještě mnohem hůře, než je u nás.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-19 00:32
Pro klienty to bylo absolutně nepochopitelné. John Nash mi k tomu napsal: "We, all of us, authorized you and Robert to represent us. We have had no issues with that representation.
We have instructed you to move forward at all points during the case, including the decision to take the case to the constitutional court. So, if we are comfortable with the authority we gave, then who are they to question that authorization?" Jiný právní vesmír.
0 # Anonymní 2016-02-19 10:05
Jiný právní vesmír.

Ano. Některé věci jsou prostě nevysvětlitelné. V tomto ohledu vzpomínám na to, jak jsem někdy kolem roku 2000 objasňoval ~70letému pánovi, vlastnícímu nadnárodní korporaci fungující v asi 120 zemích, že mi má poslat svůj americký pas a že já si s ním půjdu stoupnout na Pankrác do fronty před věznici, aby ho český soud zapsal do obch. rejstříku jako statutára české dceřinky. :-(
0 # Anonymní 2016-02-19 17:38
Pánové z jiného vesmíru, připomínáte mi toho chlapíka, co se hrozně divil a láteřil, že nevlastní "svůj" dům, když ho přece koupil a zaplatil, a že se navíc nedomůže ani vrácení zaplacené "kupní ceny" - sice neměl na chalupu písemnou smlouvu a na peníze potvrzení o zaplacení, ale vždyť si na to přece podali ruku!?
0 # Anonymní 2016-02-19 17:27
Sice nevím, proč jste zapisoval statutára ve věznici, stejně jako nevím, k čemu by vám byl pas a ne plná moc, ale zejména nevím, proč by měl mít vlastník nadnárodní korporace jakékoliv úlevy. Pokud může vlastnit daňově účinně tryskáč jako věc nezbytně nutnou ke zvýšení nebo udržení příjmu, tak jej má i používat.
0 # Anonymní 2016-02-19 17:38
Baťův majetek nebyl, s výjimkou naprosto zanedbatelného zlomku (pozemků kolem jeho vily ve Zlíně), zabaven v důsledku retribučního rozsudku, ale byl vyvlastněn (znárodněn) v r. 1945, přičemž na náhradu za znárodnění neměli mít nárok kolaboranti. Náhradové řízení ovšem nebylo na Slovensku nikdy provedeno. Já myslím, že jádro pudla je zakopáno zde. Vzhledem k tomu, že jsem ze Zlína, tak vím, že nějaké náhrady poskytnuty byly už za komunistů. A taky vím, že v baťovic klanu není úplně jasné, kdo je koho vlastně dědicem. Nakonec, dneska už stejně existuje jenom značka, boty nikdo dělat nechce. Např. investovat do Svitu areál Baťa nechtěl Baťa ani náhodou. Spokojil se se jménem na nemocnici a univerzitě (dříve pro svou kvalitu nazývána Učiliště u koupaliště. Jestli se její kvalita přejmenování pozvedla, nevím.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-19 17:57
To je (resp. byl) jiný Baťa. Toho nezastupuji.
0 # Anonymní 2016-02-20 09:32
No právě. Podle mně zastupujete Baťu, který vlastně v ČSR nikdy nic (skoro) nevlastnil a jenom se snažíte "aspoň něco" vydyndat. Myslím, že všechny soudy už mají těhle vnitrobaťovkých tahanic plné zuby a proto vás odpálkovaly jak jen to šlo. Nechte to historikům. Takovéhle "restituce" jsou prostě naprd. Z těhle mladejch Baťů stejně nikdo nemá talent zakladatelů,beztak by o ty peníze přišli.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-20 09:51
Nic nevlastnil? Nenechte se vysmát: J. A. Baťa naopak vlastnil celý koncern Baťa. Nic nevlastnil Tomáš jr., který se k baťovskému majetku v zahraničí dostal rozšiřování tvrzení, že JAB byl nacistickým kolaborantem.

Vaše poslední věta mě pobavila: majetku bude jistě nejlépe v rukou pracujícího lidu!
0 # Anonymní 2016-02-20 12:27
Pokud vím, tak J.A. Baťa byl nevlastním bratrem T. Bati, zakladatele. T. Baťa ml. je synem T. Bati, zakladatele. Z toho mi vyplývá naprosto jasně, která větev je řádným dědicem. Potomci J.A.Bati vedli spory o dědictví po celém světě a to neúspěšně.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-20 12:43
Dědicem ano, ale akcie společnosti nebyly předmětem dědictví, těch nabyl J. A. Baťa. Tak rozhodly např. soudy v Československu, v Brasilii a v Nizozemí. U těch soudů, kde JAB neuspěl (zejména u amerického, kde se vedl spor o největší balík akcií), se tak stalo pouze v důsledku toho, že mu čs. orgány jako odsouzenému zločinci neposkytly přístup k dokumentům spisu, kterým by mohl svůj nárok prokázat. Máme dokonce listinu, kde to otevřeně přiznávají.
0 # Anonymní 2016-02-20 13:39
Vaše poslední věta mě pobavila: majetku bude jistě nejlépe v rukou pracujícího lidu!
Pane Pecino, já jsem sice socialista, takže mé názory na dědění se s vašimi určitě shodovat nebudou. Ale pokud jde o bývalý majetek firmy Baťa ve Zlíně, tak skutečně nejlépe se daří té části, která se ocitla shodou historických náhod v rukou pracujícího lidu. Ne, že by se "představitelé" pracujícího lidu (to jsou dvě skupiny, které pro vás nejspíš splývají) nepokusili jej lidu zase odebrat. Mám na mysli typické baťovské domky, které byly zprivatizovány do rukou nájemců a ačkoliv byly Baťou stavěny na 20 let a zejména uvnitř nemají s původními už nic společného, tvoří pořád charakter Zlína a specifický urbanistický koncept. Což se stalo jen díky tomu, že byly prohlášeny za historickou památku a tak první "svobodná" zastupitelstva nedokázala vyhnat "lůzu" do paneláků, domky zbořit, rozparcelovat a rozprodat. Pokud ale jde o průmyslovou část, která se táhne v dálce min. 10 km po pravém břehu řeky Dřevnice, tak tu Baťa nechtěl a dobře věděl proč. Chtěli by ji vaši mandanti? Asi ne, protože uvedení do původního stavu by bylo nad jejich finanční možnosti a tak to holt, jako vždycky, zůstane na tom vámi opovrhovaném pracujícím lidu. Páč nemálo dotací již bylo utraceno a ještě bude a ty nerostou na stromech, dokonce ani na stromech v Bruseli. Vy jistě vidíte spravedlnost tak, že soud určí datum a k němu se provede vypořádání v penězích, povýšené o inflaci a ušlé zisky. Já to zase vidím tak, že do stejné řeky prostě dvakrát nevstoupíš.
Obecně byly Baťovy závody pro Zlín určitě přínosem. Ale zase úplná charita pro zaměstnance to nebyla. Stejně tak i Baťům nebylo cizí zasahování do politiky a využívání styků, zřejmě by si dobře rozuměli i s Babišem.
Ale ať je má duše ohledně fenoménu Baťa jakkoliv rozpolcená, na hokeji si vždycky s radostí zahalekám: SK Baťa a ševci do dotoho!

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)