Vypadá to tak, že se nad sněmovnu po téměř patnácti letech opět vznese, v celé své bizarní velikosti, duch Miroslava Sládka. Předvídali jsme to už před měsícem, tehdy toliko meditujíce nad pohříchu jen hypothetickou možností pravomocného odsouzení poslance Škárky.

Protože však není poslanec jako poslanec, to, co bylo tak hladce upřeno Sládkovi (Pro mě je nepřítomen… řekl by profesor Hrbolek), nemůže být tak snadno odebráno jednomu z leadrů sociální demokracie a politikovi více než výraznému. Pročež, hlasem zároveň úpěnlivým a zároveň v tonu, jenž trochu upomíná na procesy 50. let, vyzývá předsedkyně sněmovny Němcová vedení sociální demokracie k apelu na vazebně stíhaného poslance Davida Ratha vzdát se mandátu a všech těch nepříjemností sněmovnu i celou politickou scenu ušetřit.

Nestane-li se tak a Rath zůstane poslancem, nezbude skutečně nic jiného než jej den co den s pouty na rukou dovážet do budovy poslanecké sněmovny, tam mu umožnit hlasovat, pracovat ve výborech a setkávat se s voliči (na to by možná měla být jeho poslanecká kancelář vybavena čímsi jako zpovědnicí, institucí opatřenou mříží již tradičně).

A vzhledem k předpokládanému růstu počtu podobných incidentů by asi bylo třeba vybavit PSP karcerem, bohulibým to zařízením symbolisujícím kdysi nezávislost středověkých universit, jež vykonávaly nad svými studenty na světské moci nezávislou kázeňskou pravomoc, a přeživším, poněkud již anachronicky, na c.-k. gymnasiích až do konce 19. století.

Vězeňská služba České republiky, odloučené pracoviště Malá Strana – to by se na budově ve Sněmovní vyjímalo celkem dobře, co myslíte?

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)