Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Cibulka k Ústavnímu soudu

V článku nazvaném Cibulka aneb Příspěvek k aplikovanému šámalismu jsme se loni pozastavili nad praxí, že podle výkladu Nejvyššího správního soudu nelze proti nezákonnému jednání policistů v rámci úkonů trestního řízení brojit u soudu jinak než odškodňovací žalobou podle zákona č. 82/1998 Sb., vyjadřujíce naději, že kausa bude mít relevantní pokračování u Ústavního soudu.

Stalo se, a za dva týdny Ústavní soud vyhlásí nález, jímž o otázce rozhodl. Náš názor je v tomto případě jednoznačný: zásahy policistů do právní sfery fysických a soukromých právnických osob nemůže jako poslední instance přezkoumávat státní zástupce, a i když se může prima facie jevit jako systémově nevhodné, aby tak činil správní soud, který se jinak trestnímu řízení nevěnuje a trestnímu právu nerozumí, takové řešení má výhodu v tom, že představuje určitou formu vyvažování v rámci jednotlivých součástí justice. Státní zástupci a policisté si příliš zvykli na to, že soudy v přípravném řízení jsou pouhou potvrzovací institucí, v horším případě jen copy centrem, a možnost kontroly excesů správními soudy může tuto svévoli poněkud omezit.

Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 6228

Komentáře   

0 # Anonymní 2017-03-14 14:50
Jsou nějaké zkušenosti s použitím § 82 zákona č.150/2002 Sb., při nezákonném jednání (útoku) policie, justiční stráže apod. proti občanům? „Každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.“
0 # Tomáš Pecina 2017-03-14 15:44
:-) Jsou. Právě o tom je ten judikát NSS.
0 # Anonymní 2017-03-14 15:18
Můj příspěvek je mimo téma, tak vás upozorňuji předem.

Byl jsem zvyklí si z veškerého kontaktu s policií a strážníky pořizovat za pomoci mobilního telefonu obrazový a zvukový záznam. Nicméně příslušníci obou zborů začali uplatňovat taktiku, která lze schrnout takto: “Schovejte ten telefon, protože ho vyhodnocuju jako zbraň”.

Je taková výzva ze strany orgánu oprávněná? Musí jí občan vyhovět?
0 # Tomáš Pecina 2017-03-14 15:46
Vyhovět nemusíte, ale na vlastní risiko. S tímto výkladem jsem se arci dosud nesetkal, je tak kreativní, že bych ho ani samotným policistům nepřisuzoval; možná jim to poradili na školení.
0 # gogo 2017-03-14 16:01
To asi ano, je to už druhý případ, o kom vím, že se s tím setkal.
Asi bude potřeba nosit mikrofon skrytě, jako zbraň. Než nám eurobolševici zakážou i mikrofony s SD kartou nad 10MB.
Jako se jim to podařilo dnes ohledně zbraní.
0 # Anonymní 2017-03-14 16:12
Tady nějaké případy sebraná na netu:

www.urza.cz/public/l.opice.telefon.mp3

tady čas cca 6:25 (Já vám vůbec nevěřím, že mě s tím telefonem nepraštíte)
www.youtube.com/watch?v=QdS-agmVQhw
0 # Anonymní 2017-03-14 16:16
Justiční stráž mi ukázala ve svých oficiálních instrukcích, že mobil je považován za možnou zbraň - maskovaný taser. Jestli je zastřelení telefonujícího přiměřenou obranou střelce, to tam nepsali.
0 # Radek Mikula 2017-03-14 18:39
Pokud úřední osoba s takovou argumentací zabrání pořizování záznamu, neměla by pak být přikládána větší váha výpovědi dotčeného občana?
0 # Radek Mikula 2017-03-14 18:41
Tento komentář byl odstraněn autorem.
0 # Anonymní 2017-03-15 10:17
Ne, nutně. Proč také? Jestliže se občan takto "ozbrojil", tak z toho sotva plyne, že by jeho výpověď byla proto důvěryhodnější.

Glosátor
0 # 64871 2017-03-15 10:36
Řešení je prosté - umístit sobě na hlavu čelovku s Hero Go Pro nebo záznamové zařízení připnout na bundu/sako. Pokud přístroj nedržím, nemohu jej použít jako zbraň.
0 # Radek Mikula 2017-03-18 04:26
Glosátor: Proč? Protože občan se pokoušel pořídit objektivní důkaz v podobě audio/video záznamu. v čemž mu úřední osoba v takovém případě svévolně zabránila.
0 # Anonymní 2017-03-23 21:35
Tady máte v reálu, jak to probíhá. Občan chce nahrávat, policajt mu mobil sebere a vracení rozbije. :-)
Během zákroku došlo ke konfliktu, když se mi pokusil příbuzný řidiče ten průkaz vytrhnout. Pak začal manipulovat s mobilním telefonem tak, že jsem to považoval za své ohrožení," popsal situaci Stejskal.
Zdroj: prazsky.denik.cz/.../...
prazsky.denik.cz/.../...
0 # Anonymní 2017-03-14 15:47
Doplňuji: Když správní soud určí dle § 87 (2) „...že provedený zásah byl nezákonný, a ... zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval...,“ je pokračování nebo opakování zásahu mařením dle § 337 (1) a) TZ?
0 # Tomáš Pecina 2017-03-14 15:51
Nemyslím, tam by se to zřejmě konsumovalo zneužíváním pravomoci.
0 # Anonymní 2017-03-14 16:40
Vždyť přeci vycházeje z dikce čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky, dle které „každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“, by takováto výzva ať již policisty anebo pouze strážníka měla a priori postrádat jakoukoliv legitimitu, zvláště je-li předmětný „záznam“ pořizován za účelem zdokumentování byť jen domnělého excesivního jednání výše jmenovaných veřejných činitelů.

Jan K.
0 # Anonymní 2017-03-15 10:12
Jenže když Vám policista při zásahu přikáže natáčení ukončit, tak ho zřejmě přednáškou o nelegitimitě jeho příkazu nepřesvědčíte. Článek řeší problém nikoli nelegitimity samotného příkazu, ale toho, že se nemáte, kde dovolat nápravy. Legitimitu v daném případě totiž bude nejdříve zkoumat policista, který příkaz vydal:-), a případně státní zástupce, kterého pravděpodobně nebude stížnost tohoto typu příliš zajímat, i kdyby nebyl s policisty loajální.

Glosátor
0 # Pefi 2017-03-16 09:55
Jenomže zákon ukládá občanu povinnost podrobit se zákroku:

"Každý je povinen bez zbytečného odkladu a bezplatně uposlechnout výzvy anebo pokynu nebo vyhovět žádosti policie nebo policisty; ... Nelze-li účelu výzvy, pokynu nebo žádosti dosáhnout pro odpor osoby, je policista oprávněn tento odpor překonat."

K tomuto tématu relevantní konferenční příspěvek "NEUPOSLECHNUTÍ VÝZVY ÚŘEDNÍ OSOBY":
www.polac.cz/.../vetesnik.pdf

V okamžiku, kdy lze prohlásit záznamové zařízení držené v ruce za zbraň, tak není jiné cesty, než pořizovat záznam tak, aby "zbraň" nebyla držena.
0 # Jan K. 2017-03-16 10:35
Dříve naznačená problematika již byla v minulosti řešena a pro dané situace, tedy nabízí spolehlivé východisko, přičemž v nálezu Ústavního soudu ze dne 18.2. 2010, sp. zn. I. ÚS 1849/08, je inter alia uvedeno: „23. Jak již Ústavní soud ve své dřívější judikatuře uvedl, nejsou shora uvedená ustanovení Listiny a Ústavy (čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny a čl. 1 odst. 1 Ústavy) toliko programovými či kompetenčními normami, nýbrž mají i další dimenzi – totiž garanci autonomního postavení jednotlivce vůči veřejné moci [srov. například nález sp. zn. I. ÚS 113/04 ze dne 4. 5. 2004 (N 63/33 SbNU 129)]. Správní řízení nemůže být v demokratickém právním státě ovládáno zásadou "součinnosti správních orgánů s účastníky řízení" (kontaktování účastníků řízení ze strany správního orgánu vyloučit nelze, jeho odmítnutí však nelze sankcionovat), neboť žádnou spolupráci v obecném smyslu tohoto slova nelze vynucovat ukládáním sankcí. Svobodný jednotlivec, jako součást občanské společnosti, nemůže být v právním státě partnerem správního orgánu vykonávajícího vrchnostenská oprávnění. Má naopak povinnost se takovým opatřením podrobit, jsou-li vykonávána řádně, tj. nejde-li o exces. Tak také nelze pokutovat osobu, která odmítne podat správnímu orgánu vysvětlení v případě, kdy je zřejmé, že by jím, byť i jen teoreticky, mohla přispět ke svému postihu za přestupek [k zákazu sebeobvinění viz rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva Marttinen v. Finsko (stížnost č. 19235/03)]. V této věci soud uvedl, že stěžovatel se může dovolávat čl. 6 odst. 1 Úmluvy ohledně uložení správní pokuty, přičemž jediným účelem účasti stěžovatele před orgánem bylo poskytnutí informací a žádný jiný účel jeho vymáhaná účast neměla. Jinak řečeno, veřejná moc vykonává pravomoci a kompetence, jimž je jednotlivec zásadně povinen se podrobovat, ovšem za předpokladu, že jsou vykonávány souladně s požadavky plynoucími právě z čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny a čl. 1 odst. 1 Ústavy, ve shora uvedeném materiálním rozměru jejich působení a při dodržení požadavku plynoucího z principu přiměřenosti. Pokud výkon veřejné moci takové požadavky nesplňuje, jde o excesivní vybočení z mezí daných ústavním pořádkem. Jednotlivec není povinen vykonat takovou uloženou povinnost, která je v rozporu s příkazem plynoucím z čl. 4 odst. 4 Listiny“ (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 6.1. 1998, sp. zn. I. ÚS 263/97, resp. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.6. 2010, č. j. 2 As 25/2010 – 65, popř. rozsudek téhož soudu ze dne 31.5. 2007, č. j. 8 As 29/2007 – 121 aj.).

Stručně řečeno, je-li „výzva“ veřejného činitele obecně ultra vires, pak neuposlechnutí takovéto „výzvy“ není a nutno poznamenat, že ani nemůže být spojeno s jakýmkoliv sankčním postihem pochopitelně uplatněným vůči konkrétní fyzické osobě, která ji odmítla akceptovat. Rovněž Vámi zmíněný „státní zástupce“ by se případnou stížností podanou proti šikanóznímu – rozumějte účelovému – postupu toho kterého policisty nezabýval, neboť „Podle ustanovení § 175 odst. 1 SpŘ mají dotčené osoby […] právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti (nesprávnému) postupu správního orgánu“, a proto šetření předmětné stížnosti ve smyslu § 175 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, totiž náleží výhradně do kompetence odboru vnitřní kontroly příslušného krajského ředitelství policie (viz Jemelka, L., Pondělíčková, K., a Bohadlo, D. Správní řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 753 a násl.; srov. Závěr č. 33 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 9.5. 2006).
0 # gogo 2017-03-16 11:19
Otázka praktická pak zní, co udělat. Mně z toho pořád vychází umístění telefonu tak, aby nebyl v ruce a policajt se ho tím pádem tolik nebál. Je otázka, co orgán udělá pak, když dejme tomu strčím telefon do kapsy na provázek kolem krku, ale stále nahrávám.
Já si myslím, že policajt bude situaci eskalovat - když už byl připraven se ztrapnit tím, že se bojí telefonu, půjde dál. Takže jedině volat 158 s podezřením, že jsem se stal obětí útoku falešného policisty, kterého jsem prokoukl kvůli jeho nezákonnému chování.
0 # Pefi 2017-03-16 13:01
"... při dodržení požadavku plynoucího z principu přiměřenosti. "

Přiměřenost na místě bude posuzovat kdo ? Zasahující policista ? Zákroku vzdorující občan ?

Jelikož u soudu v podstatě zcela bez problémů prošlo obtížně uvěřitelné tvrzení policisty, že mu drobná žena způsobila pracovní neschopnost tím, že do něj lehce narazila, tak se obávám, že stejně nevyvratitelná bude i obava policisty, že se cítil být ohrožován mobilem drženým v ruce.

To, že propiska je mnohem lepší zbraň než mobil zjevně nikomu nevadí a aby toho nebylo málo tak zbraň v podobě propisky vám ti stejní policisté ochotně vloží do ruky sami, když chtějí váš podpis ...
0 # Anonymní 2017-03-16 15:44
Volání na linku 158 s oznámením nezákonného jednání policisty číslo to a to s žádostí o vyslání jiných policistů na pomoc se mi ve dvou případech skutečně osvědčilo.Pravda je, že jsem si napoprvé připadal dost divně....Je otázkou, kdy je napadne tvrdit, že telefon považovali za odpalovací zařízení a tak vám ho prostě seberou i s provázkem. A máte po volání.
0 # gogo 2017-03-16 16:23
Můžete to popsat podrobněji? Jak reagovali policisté na místě a jak na telefonu - a přijel vůbec někdo?
0 # Jan K. 2017-03-16 17:24
ad anonymní 16. března 2017 11:19

S neuposlechnutím „výzvy“ úřední osoby je bohužel spojeno potenciální riziko v podobě spáchání přestupku podle § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, avšak pouze za předpokladu, že tato výzva není „v rozporu s příkazem plynoucím z čl. 4 odst. 4 Listiny“, včetně následné aplikace „donucovacích prostředků“ (viz shora citovaný nález Ústavního soudu ze dne 18.2. 2010, sp. zn. I. ÚS 1849/08; srov. přiměřeně nález tohoto soudu ze dne 10.7. 2014, sp. zn. III. ÚS 366/14).

Odborná literatura, kterou v současnosti disponuji k nyní podrobněji diskutovanému tématu mimo jiné konstatuje: „Přestupku podle § 47 odst. 1 písm. a) PřesZ se dopustí ten, kdo neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci. Chráněným objektem je zde řádný výkon veřejné správy, respektive potřeba respektování autority úřední osoby. Výzvy úřední osoby musí být učiněna při výkonu její pravomoci na základě zákonného zmocnění. Výzva musí být určitá a musí z ní pro konkrétní osobu vyplývat povinnost něco konat, něčeho se zdržet či něco strpět. Splnění výzvy však nesmí bránit žádná překážka. Neuposlechnutí výzvy proto spočívá v nesplnění povinnosti, která byla výzvou uložena (srov. Potměšil, J., Vetešník, P. Obecní policie – neuposlechnutí výzvy veřejného činitele, prokazování totožnosti, urážky a napadání strážníků ze strany občanů. Poradce veřejné správy, 2008, č. 2, s. 48 až 55). Některé zvláštní právní předpisy stanoví náležitosti výzvy (tzv. kvalifikovaná výzva). Např. podle § 18 odst. 3 ObcPol je strážník obecní policie před použitím donucovacích prostředků povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání slovy „jménem zákona“ s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků. Povinnost této tzv. kvalifikované výzvy neplatí, je-li ohrožen život či zdraví strážníka nebo život či zdraví jiné soby a zákrok nesnese odkladu […] Jak vyplývá z judikatury Ústavního soudu, je každý povinen podrobit se výkonu pravomoci úřední osoby bez ohledu na vlastní soukromý názor, aniž by nejdříve hodnotil zákonnost postupu úředních osob a teprve na základě tohoto hodnocení jejich pokynů uposlechl nebo neuposlechl (srov. rozhodnutí ÚS sp. zn. I. ÚS 263/1997). Definici úřední osoby vymezuje ustanovení § 127 odst. 1 TrZ“ (viz Jemelka, L., Vetešník, P. Zákon o přestupcích a přestupkové řízení. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 234 a 235; srov. pars pro toto usnesení Ústavního soudu ze dne 12.2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06).

Nevystupuje-li dotčený občan vůči úředním osobám, např. strážníkům nikterak – byť jen verbálně – agresivně, pak výše prezentovaná „výzva“ dle mého názoru již bude patrně ultra vires, ale bezpochyby důležitou úlohu sehrají také veškeré právně relevantní aspekty jednotlivých případů a tudíž vskutku stěží presumovat konečný výsledek, což ostatně dokládá mediálně známá causa Mgr. Zuzany Candiglioty a její údajně „(ne)zákonné“ perlustrace (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.1. 2016, č. j. 10 As 236/2015 – 36; srov. stanovisko Ministerstva vnitra České republiky, odbor všeobecné správy ze dne 21.10. 2015, č. j. MV-142679-2/VS-2015). V obecné rovině ještě upozorním, že proti „nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu“ lze eventuálně brojit správní žalobou podanou v souladu s § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, anebo využít „pouze“ dříve odkazovaný institut stížnosti.
0 # Anonymní 2017-03-16 18:28
No... Oni mě vyndali z vlaku. Chtěl jsem s odkazem na judikaturu znát konkrétní důvod zjišťování totožnosti a to zvlášť občankou , s tim, že na to maj dost času, když se nic neděje a vlak staví až buhvíkdy. A oni že neřeknou, tak já, že jim dám leda tak tramvajenku.Což jsem taky udělal. Na stanici jsem se pak hned vzdal místnímu veliteli i s občankou a příslušnou stížností. Pak na mě "jako" zapomněli a občanku nevrátili. Oni se po cestě z nádraží oslové navíc ještě domlouvali, že si mě vychutnaj....Po hodině mi došlo, že mi chtěj nechat ujet poslední vlak, no tak jsem si zavolal 158 a celý to vylíčil. Za tři minuty někdo volal, já to přes otevřený okýnko slyšel a bylo jasný, že se mluví o mě. No, a natošup jsem byl venku.Jo, přes to okýnko jsem ještě před tim slyšel, jak se tam domlouvají, asi nad nástěnkou s hledanými osobami, komu se tak podobám "kdyby něco" Ten druhý případ byl podobný.
0 # Anonymní 2017-03-16 18:36
I. ÚS 1042/15
Ústavní soud poznamenává, že úřední záznamy policie potvrzují použití donucovacího prostředku proti stěžovateli v době, kdy byl připoután ke stromu a odmítal odejít, konkrétně stlačení tlakových bodů v oblasti krku. Z těchto záznamů, které v tomto bodě zcela korespondují i s verzí událostí podanou stěžovatelem, je však zřejmé, že tento donucovací prostředek nebyl vůbec způsobilý bezprostředně zabránit stěžovateli v pokračování páchání činu, který policie považovala za protiprávní (setrvání v zakázaném prostoru). Cílem tohoto jednání mohlo být jen přinutit stěžovatele opustit místo těžby dobrovolně. Účelem užití tohoto donucovacího prostředku tak bylo působit na vědomí stěžovatele, aby pod tíhou fyzické bolesti změnil názor a rozhodl se sám odpoutat a místo opustit. Takové použití donucovacího prostředku je však nepřípustné.
0 # Anonymní 2017-03-20 16:27
K Jan K: Institut stížnosti však nelze použít proti „soudním osobám,“ protože ty vykonávají rozhodovací pravomoce. Pararafem 82 dosáhnete jen rozhodnutí, že zásah, pokyn nebo donucení bylo nezákonné. Riskujete další peníze a čas, a ani vyhraný spor vám nic nepřinese. Pokud vám nevznikla velká škoda, nebo neprokážete příčinnou souvislost, nebo nemáte vše důkladně zdokumentováno a podloženo důkazy (nejlépe úředně pořízeným videozáznamem), nebo věc není skutkově a právně jednoduchá, tedy pokud šance domoci se u soudu odškodnění je nepatrná, jen riskujete zaplatit nést další náklady své a zaplatit náklady řízení i protistraně. Mně z toho pořád vychází, že proti drobnému šikanování úředníky žádná účinná obrana není, ani když bude soustavné a dlouhodobé a jako celek pro vás třeba i likvidační.
0 # Jan K. 2017-03-20 18:03
Osobně s těmito Vašimi názory sice nesouhlasím, ale zároveň dodávám, že efektivita mnou naznačených „nápravných opatření“, je poněkud diskutabilní. Zvláště onen institut stížnosti ve smyslu § 175 odst. 1 SpŘ, který lze uplatnit rovněž vůči – eufemisticky řečeno – neprofesionálnímu chování policistů/strážníků z mé vlastní zkušenosti není příliš účinný a naopak může být pomyslným katalyzátorem dalších obdobných aktivit, tedy jednání šikanózního charakteru výše jmenovaných vůči stěžovatelům. Ovšem netvrdím, že právě k nějaké snad raději ani blíže nespecifikované „šikaně“ bude skutečně docházet.

Ohledně Vámi zmíněné „náhrady škody“, ale musím zcela korektně přiznat, že postrádám jakékoliv praktické zkušenosti včetně tolik potřebných znalostí z tohoto právního odvětví, ačkoliv jsem v minulosti několik správních žalob skutečně podal, avšak v diametrálně odlišných právních věcech a doposud vždy uspěl; nicméně v tomto kontextu Vaše argumenty – alespoň dle mého – působí racionálně (viz např. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14.12. 2016, č. j. 15 A 17/2014 – 65, srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2.2. 2017, č. j. 2 As 24/2017 – 22). S přihlédnutím k Vámi naznačeným punitivním následkům spojeným ať již s neúspěchem či dokonce „Pirrhovým vítězstvím“ v tom kterém soudním řízení je bezpochyby nutné vždy realisticky zhodnotit eventuální úspěšnost a smysluplnost takové žaloby.
0 # Jan K. 2017-03-14 16:55
Tedy, alespoň podle mého skromného mínění.
0 # Anonymní 2017-03-15 12:29
"snim svou botu s octem a cibuli" pokial us rozhodne inac nez tak, ze vsetko je vlastne v poriadku.
0 # Anonymní 2017-03-15 14:11
Mohl byste, prosím, specifikovat kdy, kde a jak hodláte, pokud se stane to, co se podle Vás nestane, splnit svůj slib? Podle obsahu slibu byste mohl překonat neobvyklostí konzumaci švába panem kandidátem Kremličkou po prohraných volbách. Pan Kremlička svůj slib splnil.
0 # Anonymní 2017-03-15 15:00
Abych řekl pravdu, nevím, zda bych po přečtení takovéhoto příslibu (ovšem učiněného neanonymně), jakožto ústavní soudce, dokázal dostát svému poslání strážce ústavy:-)

Glosátor
0 # Anonymní 2017-03-15 21:47
Nebyl by zdaleka ani první ani poslední. Mnozí polárníci snědli své boty, dokonce bez luxusu toho octu a cibule.

Mnozí z nich dokonce tím zahynuli, protože se stali následně imobilní bez bot. Proto je boty možné sníst jen tehdy, pokud čekáte brzy pomoc a záchranu.

Vhodné kožené boty jsou pro snězení poměrně blízké přirozené stravě. :-)

Miloslav Ponkrác
0 # Anonymní 2017-03-16 14:22
Policisté nechybovali, když nepustili protičínské demonstranty k Hradu, rozhodl soud
zpravy.aktualne.cz/.../...
0 # Tomáš Pecina 2017-03-16 15:08
Z testu proporcionality vyšlo, že MS-P nemá Bursíkovce ani trochu rád :-)
0 # Anonymní 2017-03-16 19:14
Na zelený mají policisté školení, ale na černý ne...

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)