Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Bureš

Andrej Babiš se včera opět stal agentem StB s krycím jménem Bureš, protože Ústavný súd Slovenskej republiky zrušil předchozí rozhodnutí obecných soudů, podle nichž byla jeho evidence neoprávněná (zvukový záznam ústního odůvodnění nálezu ve formátu MP3).

Dopad nálezu na výsledek nadcházejících českých voleb bude minimální, Burešovi voliči jsou s jeho agentstvím zčásti smířeni, zčásti ho oceňují. Rozhodnutí je přesto poměrně zajímavé, jednak tím, že ústavní soud zřetelně nadřadil důkazní validitu záznamů vzniklých činností Státní bezpečnosti validitě současných výpovědí jejích důstojníků, které označil za implicite nevěrohodné, jednak judikoval, že žalovaným musí být ne ten, kdo evidenci ve formě archivalií spravuje, tzn. Ústav pamäti národa, nýbrž ten, kdo je nástupnickým orgánem StB. Pasivní žalobní legitimace bude tedy svědčit buď ministerstvu vnitra, tak jako je tomu v České republice, anebo tajné službě. Kdyby stejně judikovaly české soudy, zůstala by agenty řada osobností, pars pro toto herci Jiřina Bohdalová a Jan Kanyza.

Fakt, že Babiš opět nemá k disposici negativní lustrační osvědčení, bude arci hrát po volbách jen okrajovou roli: pokud nebude po vítězství jeho hnutí příslušná legislativa vůbec zrušena, platí, že podle § 58 odst. 1 písm. c) a odst. 6 zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti má předseda vlády ex lege přístup ke všem utajovaným informacím, včetně informací cizí moci. A tak to má ve správné banánové republice být, ne?

Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 4494

Komentáře   

0 # Anonymní 2017-10-13 18:30
Andrej Babiš v českých zemích byl vždy agentem STB. Žádný český soud nerozhodl o opaku. Slovenská jurisdikce nemá vliv na české občany a nejsou jí vázáni.

Nicméně situace, kdy soudy žalují/žalovali historiky, a rozhodují o tom, jak byly historické události mě děsí. Příště budou soudci třeba rozhodovat o kvantové fyzice a teorii relativity, nebo o velikosti Planckovy konstanty.

Miloslav Ponkrác
0 # Anonymní 2017-10-14 01:41
Hlavně ať nám nekrade židle ve jménu Demokracie. Ámen Soudruzi!
0 # Anonymní 2017-10-15 11:50
Nejsem Babišův fanda, ale přístup ministerského předsedy ke všem utajovaným informacím mi přijde smysluplný, staví demokraticky vůli voličů , byt vyjádřenou nepřímo přes sněmovní volby, na první místo. Jako banánová republiky by mi přišlo, kdyby měl někdo nevolený posuzoval, zda premiér může být premiér.

AHL
0 # Tomáš Pecina 2017-10-15 12:08
Ne, zda může být premier, ale zda má mít přístup k utajovaným informacím. Případ premiera je poněkud extremní, ale podle UtajZ mají přístup ke všem utajovaným informacím mj. všichni poslanci a senátoři, což za správné nepokládám.
0 # Anonymní 2017-10-15 12:40
Abych řekl pravdu, já zase nechápu princip, že soud má rozhodovat o tom, kdo byl a nebyl agentem STB. Stejně jako nechápu princip, že soudy mají rozhodovat o různých verzích historie.

Mezi lidmi se stejně šušká, že část spisů STB byla rychle zničena v době kolem sametové revoluce.

Jinak řečeno neexistuje žádný seriózní způsob, jak na 100 % zjistit, že byl někdo agentem STB nebo nebyl. České i slovenské soudy by tak mohly vyfasovat křišťálovou kouli a znalecký posudek od Jolandy. To je asi nejdůvěryhodnější způsob, který mohou použít.

Kdo byl vysoké zvíře a prominent v KSČ, to lidé vědí. Soud může maximálně nařídit lidem držet hubu pod trestem sankcí, ale to neznamená, že se to stane pravdou.

Stejně tak rozhodování soudů o historických událostech považuji za důkaz diktaturní společnosti, ničeho jiného. Soud nemá co rozhodovat o historii, a nemá jako sankční orgán nařizovat verzi historie, přestože to zhusta a často dělá.

Myslím, že nebude daleko doba, kdy soudy budou nařizovat správné znění fyzikálních zákonů. Když se fyzici ocitnou ve slepé uličce, např. při výzkumech v CERNu, obrátí se na soud - a on svým majestátem rozhodne, jak se třeba daný boson má chovat a jaká je správná verze fyzikálních zákonů.

Miloslav Ponkrác
0 # Tomáš Pecina 2017-10-15 13:37
Soud musí rozhodnout o jakékoli otázce, pokud prokážete, že na tom máte naléhavý právní zájem. Tedy je představitelná i žaloba na určení neplatnosti Coulombova zákona.
+1 # Anonymní 2017-10-15 15:18
Aha. Tak to mi hroutí má představa o justičním světě.

Co by se hypoteticky stalo, kdyby soud rozhodl o neplatnosti Coulombova zákona? Jaké by to mělo důsledky? Bylo by zakázáno jen vyučovat? Bylo by zakázáno jej používat v elektronice a fyzice? Začalo by se to pokutovat?

Miloslav Ponkrác
+1 # Tomáš Pecina 2017-10-15 15:29
Nevím; nejspíš by policie proti elektronům použila donucovací prostředky.
0 # Anonymní 2017-10-15 23:21
Pořád mi to nejde do hlavy. Opravdu neexistuje v zákoně žádná mez, o čem smějí a o čem nesmějí rozhodovat soudy?

Co takhle, když zažaluji soud za to, že církve tvrdí, že existuje Bůh a budu chtít od soudů rozhodnutí, zda je či není Bůh? Můžu si na to založit nějakou neziskovku, třeba s tím, že současné pojetí Bohů je rasistické, misogynní, xenofobní, navíc homofobní, atd. atd. atd.

Miloslav Ponkrác
0 # Unknown 2017-10-16 09:37
MP:
taková mez samozřejmě existuje - je daná rozsahem pravomoci soudů. Že je ta mez dost vágně stanovená a stále posouvá je jiná věc.

Jinak soud nemůže "zrušit" Coulombův zákon, protože to je přírodní zákon. Na stranu druhou může klidně vydat rozsudek založený na úvahách, které tento přírodní zákon ignorují či popírají. To se ostatně děje v jednom kuse.

V případě Bureše je to jeden z relativně extrémních případů střetu vědecké pravdy (byť dosažené ve společenské vědě) s justiční realitou. Nic víc.

PV
0 # Tomáš Pecina 2017-10-16 09:45
Jinak soud nemůže "zrušit" Coulombův zákon, protože to je přírodní zákon.

Inteligentní čtenáři tohoto blogu přirozeně pochopili jemnou ironii a nadsázku…

V případě Bureše je to jeden z relativně extrémních případů střetu vědecké pravdy (byť dosažené ve společenské vědě) s justiční realitou. Nic víc.

To bych viděl zcela odlišně. Rozsah spolupráce agenta Bureše s StB je skutečností ryze skutkové povahy, nikoli vědeckým (historiografickým) poznatkem. Soudu lze legitimně položit otázku, zda daný rozsah spolupráce opravňoval StB k jeho evidenci.
0 # gogo 2017-10-16 10:41
No já nevím, nakolik je to nadsázka.
Soudy se poměrně běžně zabývají politickými dopady aplikace/důsledků přírodních zákonů, užití logiky nebo zprostředkování přímého pozorování.

Samozřejmě na to mají nadstavby typu nenávistný projev vůči skupině/třídě nebo nějaké to schvalování nebo propagace.

Nikdy neoznačí pythagorovu větu samotnou za antisemitskou, nebo základy orbitální kinematiky za proruské. Tedy zatím...
0 # Tomáš Pecina 2017-10-16 12:43
Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti Coulombova zákona si představit neumím, ale třeba o otázce, zda je homeopathická léčba účinnější než placebo, by soudy klidně rozhodovat mohly.
0 # abba Hilarion 2017-10-16 16:17
]Na stranu druhou může klidně vydat rozsudek založený na úvahách, které tento přírodní zákon ignorují či popírají. To se ostatně děje v jednom kuse.
P.T. autor blogu je zásadně skeptický vůči osobě domnělého pachatele střelby v Krušných horách nelichotivě ho tituluje (což neřeším, detaily kauzy zde: karasek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=260357), leč je to naprosto ukázkový příklad toho, jak škrtem pera českého soudce mohou přestat platit fyzikální zákony (a jednou vystřelený projektil je schopen změnit dvakrát směr letu v tupém úhlu k vlastní trajektorii.

Naše soudy prostě stojí naprosto nade vším, čímž - domnívám se - je soudcovská nezávislost dovedena k naprosté dokonalosti. Lide obecný, raduj se!
0 # Anonymní 2017-10-16 20:02
Děkuji všem za vysvětlení, bylo to velice zajímavé.

Tomáš Pecina: Načež rozhodnutí soudu by bylo zneplatněno hned příští vědeckou/klinickou studií, která by v závěru tvrdila opak, než rozhodnutí soudu (ať by bylo jakékoli). Pak je otázkou, zda vědecké závěry mají nižší/vyšší platnost, než rozhodnutí soudu.

A vzhledem k tomu, že drtivá většina homeopatik obsahuje dost velké množství účinné látky - a tím se od klasických léků v zásadě neliší - by soud musel rozhodnout o každém z desítek tisíců homeopatických léků a rozhodnout o něm.

abba Hilarion: Ten případ je drsný. Z toho by se člověku chtělo brečet. Právě kvůli takovým případům odmítám tezi, že vinný/nevinný je člověk podle rozhodnutí soudu, což řada lidí zastává.

Zajímala by mě jedna věc. Ty excesy, jako jsou v tom případě střelby jako obrany - se stávají častěji u soudkyň nebo soudců, nebo je to nezávislé na pohlaví?

Miloslav Ponkrác
0 # Anonymní 2017-10-17 00:06
"Načež rozhodnutí soudu by bylo zneplatněno hned příští vědeckou/klinickou studií"

Vědecká ani klinická studie nejsou opravnými prostředky proti rozhodnutí soudu, takže toto u nás nehrozí. :)
0 # Anonymní 2017-10-17 19:50
Otázka zní, jak moc je takové soudní rozhodnutí závazné.

Pokud český soud rozhodne, že homeopatické léky (ne)fungují, smí český vědec dále objektivně zkoumat účinek homeopatických léků?

Pokud závěry vědeckého zkoumání českého budou opačné, než je autoritativní rozhodnutí soudu, smí je český vědec uveřejnit - nebo se vystavuje možnosti žaloby/tresty za pomluvu/pohrdání soudem/já nevím co ještě?

Pokud se česká Máňa Nováková vyléčí úspěšně homeopaticky, přes závěr českých soudů, že homeopatika nefungují - může být žalována např. Českou lékařskou komorou u soudu, kdy ČLK se bude opírat o soudní závěr nefunkce homeopatik?

Smí o své úspěšné léčbě Máňa Nováková veřejně napsat do novin, na web, na facebook, ...? Nebo se jedná právní problém pro Máňu Novákovou? Smí sousedce doporučit stejný lék, nebo se jedná o trestný čin ohrožení zdraví?

Pokud francouzský vědec uveřejní česky a v českých médiích, že homeopatika jsou (ne)účinný lékem - přesně opačnou variantu, než na jaké se usnesl soud: Nemělo by se to exekutivně stáhnout, a případného vydavatele médií potrestat?

Co když Česká lékařská komora, mylně se domnívaje, že ona určuje standardy léčby, doporučí českým lékařům opačnou variantu v léčení homaopatiky, než je rozhodnutí soudu? Půjde celé předsednictvo komory sedět na Mírov?

Jinak řečeno, nakolik je rozhodnutí soudu závazné v oblasti účinnosti homeopatik.

Atd.

Miloslav Ponkrác
0 # Anonymní 2017-10-17 20:43
Pane Ponkráci, myslíte své otázky zcela vážně? Chápu, že jste vzal poněkud vážněji vtípek pana Peciny ohledně soudního přezkumu Coulombova zákona, ale i dokonalý právní antitalent čtoucí tento blog tako dlouho jako Vy by snad pochytil dost na to, aby rozpoznal nejapnost takovýchto dotazů...

Pokud jsou Vaše otázky myšleny vážně, což u osoby věřící na účinnost homeopatik vyloučit nelze, tak se omlouvám a odpovídám, že, dovodil-li by některý z vyšších soudů neúčinnost homeopatik, tak popírač takového precedentního rozhodnutí by byl přirozeně odsouzen do vězení, kde by se stal pokusným objektem pro testování případných nových homeopatických přípravků.

Glosátor
0 # Anonymní 2017-10-17 22:23
Pane Glosátore, jak jste přišel na to, že věřím či nevěřím v účinnost homeopatik? Nedal jsem o tom jedinou informaci. Jen jsem rozvíjel téma od pana Peciny - a důsledně jsem psal obě varianty "když soud rozhodne, že homeopatika (ne)účinkují" - tedy nezávisle na tom, jaký bude výsledek.

Rozumím, že není možné psát hypoteticky o jakémkoli nastoleném tématu, aniž by z toho řada lidí nevyvodila, že mám na téma určitý názor.

Ptal jsem se zde trochu jako hlupák, protože mě - jakožto laika - zajímalo, kam až "moc" soudních rozhodnutí hypoteticky může sahat. Děkuji všem za názory a příspěvky, bylo to užitečné a poučné rozšíření mého obzoru.

Miloslav Ponkrác
0 # Unknown 2017-10-16 14:49
TP:
myslel jsem to tak, že zjišťování skutkového stavu v soudním řízení může spočívat v řešení téže otázky, jaká je současně řešena vědeckými postupy v historickém bádání. Stav, kdy obojí vede k rozdílným výsledkům není myslím z hlediska obecného pocitu spravedlnosti žádoucí.

Jinak pokud si vzpomínám v Burešově případě je předmětem sporu primárně skutková stránka věci (tj. zda se vůbec s StB scházel, předával informace apod.), nikoliv právní posouzení (tj. nesporné by bylo, že práskal, ale sporné je, zda na základě toho mohl být zařazen do příslušné agenturní škatulky jako vědomý spolupracovník).

PV
0 # Anonymní 2017-10-16 15:56
Abych řekl pravdu, mnohem více by mě zajímalo, jak může mít veřejnoprávní korporace, kterou nepochybně jejich "Ústav" je, základní svobody a lidská práva a které konkrétně bylo porušeno. V České republice by jejich ústavní stížnost byla za 3 týdny smetena ze stolu.
0 # Anonymní 2017-10-16 21:49
Není to korporace, je to ústav, což je právnická osoba svého druhu. Její veřejnoprávní povaha nehraje roli, stejně se může Univerzita Karlova obrátit na ÚS ve sporu o to, jestli její Filozofická fakulta ve svých publikacích prezentuje názor svých vědeckých pracovníků, že pan Babiš byl spolupracovníkem StB. ÚPN má tedy jiné postavení než ÚSTR. Za činnost ÚSTR může být pro pomluvu žalována ČR, která se bude moci v poslední instanci obrátit na ÚS.

Glosátor
0 # Unknown 2017-10-17 09:54
Tím bych si nebyl tak jistý - hodně by záleželo na politickém či aktivistickém zájmu na rozhodnutí v takové věci. Vybavuji si např. rozhodnutí ÚS kde tento dovodil něco v tom smyslu, že procesní práva ve smyslu Listiny má i soud, který vede soudní řízení. Myslím, že to bylo publikováno i na tomto blogu.

PV

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)