Laureát naší prestižní ceny, soudce Nejvyššího správního soudu Radovan Havelec, nemohl nebýt oceněn, neboť jeho svěží dílko je pitomost tak zjevná a frapantní, že by bylo hrubou neúctou k jeho výkonu, kdybychom je ponechali bez náležité odezvy.
Připomeňme si stručně fakta: již pátým rokem vedu spor s ministerstvem vnitra o zadávací dokumentaci k zakázce na prolomení šifrované komunikace. Proti poslednímu rozsudku jsem podal kasační stížnost, avšak neodůvodnil jsem ji, protože mi soud neumožnil seznámit se s důkazy, o něž své rozhodnutí opřel. Osel Havelec nyní tvrdí, že k tomu, abych mohl s rozsudkem kvalifikovaně polemisovat, tyto důkazy znát nepotřebuji, a dokonce – a zejména za tuto pasáž cenu obdržel – že je nemusí mít k disposici ani sám NSS.
Argumenty oslova přípisu jsou prima facie scestné: jestliže městský soud při prvním přezkumu (bez znalosti utajované části spisu) rozhodnutí nepřezkoumatelným neshledal, a neshledal je takovým – rovněž bez znalosti kompletní spisové dokumentace – ani Nejvyšší správní soud, a jako nepřezkoumatelné bylo rozhodnutí zrušeno až poté, co soud I. stupně provedl (in camera) důkaz utajovaným spisem, je mým právem seznámit se s tím, co tak zásadního ve spisu je, že to přimělo změnit soud názor, a poté rozvinout argumentaci založenou na tom, že tyto důvody takový závěr neospravedlňují a soud měl rozhodnutí zrušit spolu s uložením povinnosti informace poskytnout, nikoli začít alibisticky tvrdit, že jde o rozhodnutí nepřezkoumatelné.
These, že proti rozsudku mohu brojit, aniž bych se směl seznámit s jeho důvody, není udržitelná nejen v rovině ústavního práva, ale je v příkrém rozporu i se základními principy soudního řízení zakotvenými v procesním právu podústavním.
Nyní je na čase, aby mě NSS k doplnění (zjevně deficitní) kasační stížnosti vyzval, já nevyhovím a znovu, již potřetí, požádám o nahlédnutí do spisu, načež bude kasační stížnost podle § 37 odst. 5 SŘS odmítnuta a já podám ústavní stížnost, protože po mně bylo požadováno něco, co jsem při nejlepší vůli nemohl splnit. Snad bude mít Ústavní soud pro můj nehorázný požadavek seznámit se s důkazy, na jejichž základě byl napadený rozsudek vydán, více pochopení než řečený trouba v taláru.
Oceněnému pitomci srdečně blahopřejeme; oslí uši ve tvaru paragrafů, které může nosit k taláru i k běžnému oblečení, na něj čekají v redakci blogu.
Komentáře
oslí uši přece sluší
patagrafované hlavě s duší...
Jdou k nám tyto výdobytky, pravda, pomalu, ale jak říkáme my, milovníci dobrých politických procesů: "nemusí hned pršet, stačí, když kape".
RSS kanál komentářů k tomuto článku