Domníváte se, že je to nesmysl, protože podle § 106 odst. 1 SŘS musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, a v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá? Není tomu tak, a slyšeli jsme to z úst nejpovolanějších: od soudce Nejvyššího správního soudu Radovana Havelce.

Jde o spor o tajnou dokumentaci k šifrovací zakázce: podali jsme kasační stížnost, do které jsme napsali, že ji prozatím nemůžeme odůvodnit, protože neznáme všechny podklady napadeného rozsudku (městský soud nám neumožnil nahlédnout do spisu), a nyní se, prostřednictvím předsedy soudu Josefa Baxy, dozvídáme, že dle Havelcova názoru odůvodnění vlastně ani není potřeba.

Budeme tedy muset přitvrdit a požadovat, že odůvodnit kasační stížnost není jen naší povinností, ale i naším právem: což je ostatně logické, protože kasační stěžovatel nemůže ponechat na soudu, aby si důvody, proč s napadeným rozsudkem nesouhlasí, domýšlel a jeho podání takto svévolně dotvářel. Co když jsem chtěl proti rozsudku brojit z úplně jiných důvodů, než si myslí Havelec?

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)