Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Obvodní soud pro Prahu 1 dnes samosoudkyní Šárkou Šantorovou zprostil všechny tři obžalované aktery vyvěšení Zemanových rudých trenýrek nad Pražským hradem, resp. rozhodl o postoupení věci k projednání v přestupkovém řízení.

Nesouhlasíme, a to z důvodu, který jsme naznačili již v předchozím textu k této kause. Výměna standarty nebyla výtržnictvím, cesta po střeše nebyla poškozením cizí věci, avšak to, že si umělci původní standartu odnesli a vrátili ji daňovému poplatníku per partes, rozstříhanou na cca 1 000 kusů, byla krádež.

Pokud by šlo toliko o umělecké gesto, musela by skupina Ztohoven původní standartu vrátit majiteli, a to, přirozeně, neprodleně a vcelku. To arci neučinila a naopak se standartou nakládala jako s vlastní, tedy ji, řečí práva, odcizila. Jedinou otázkou, která zbývá k vyřešení, je, zda je trestní represe v tomto případě skutečně nezbytná a nestačil by mírnější prostředek nápravy, tedy v dané situaci to, že stát umělce zažaluje o náhradu škody nebo svá práva uplatní v adhesi u přestupku: vždyť přece úmyslem, jak by řekl jeden z místních diskuterů, jenž má v oblibě klasickou právní češtinu, činců nebylo o standartu se obohatit např. tím, že ji prodají, ale využití, které pro ni plánovali, bylo výhradně recesistické.

To si však nemyslíme. Úmysl obohatit se je sice pro krádež příznačný a jistě ve více než 99 % případů je pachatel touto pohnutkou veden, avšak není to její zákonná podmínka; jinak by nebylo trestné krást pro zábavu, jako adrenalinový sport. Ve spojení s tím, že hodnota odcizené věci přesahuje pětitisícovou hranici pro trestnost běžné krádeže více než šestinásobně, kloníme se k názoru, že k tomuto přečinu onehdy na střechách Hradu skutečně došlo.

Komentáře   

0 # Anonymní 2016-08-24 19:48
Stat okrada obcana pod pohruzkou, obcane si vzal sve zpet. Neni na tom nic skodliveho, naopak, stat je parazit.
0 # Anonymní 2016-08-24 20:49
Občané si vzali své zpět ? Naopak, ošizení občané jsou ti, co v konečné fázi zaplatí státu za vyhotovení nové standarty a ta nová bude určitě dražší, než ta původní. Občan zacáluje dvakrát.
0 # Anonymní 2016-08-24 21:38
Když se projedete cizím autem a vrátíte ho nabourané, bude se bezpochyby jednat o neoprávněné užívání cizí věci, což by dle zásady speciality bylo i v tomto případě přiléhavější, úmysl trvale se standarty zmocnit nebyl prokázán (k čemu by jim byla, vrátili jí). Zde se však nejednalo o věc nikoli malé hodnoty (vyčíslení je přehnané a v tomto případě hraniční). Rozhodnutí o předání věci ke správnímu řízení je dle mého názoru správné.
0 # Tomáš Pecina 2016-08-24 21:59
Neoprávněnému užívání cizí věci bych se nebránil, ale podle mne nic nenasvědčuje úmyslu standartu vrátit, a přechodnost je nutným znakem tohoto přečinu.

Hodnota standarty může být sporná, mohli argumentovat tím, že v době činu již byla omávaná, ale vyjít z faktur, které za ně KPR platila, mi nepřijde prima facie nerozumné. Tedy nad pět tisíc velmi pravděpodobně.
0 # Anonymní 2016-08-24 22:35
Jo kdyby někdo ukradl hadr Eu a třeba ho také roztrhal to by soud rozhodl jinak.Soudkyně vyloženě dávala sympatie těmhle fašisoidním kavárníkům.Stačí zhlédnout videa na www.aeronet.cz Snad odvolací soud rozhodne,tak jak se má.Vzoru tohohle havloidního odpadu USA,tam by je zastřelili a nikdo by se nedivil. Jan Vrabec
0 # KL 2016-08-25 00:20
Pan Pecina slevuje. V článku odhaduje standardu na 30 000 Kč. V komentáři "nad pět tisíc velmi pravděpodobně". Dostáváme se do technických podružností ocenění standardy. Objeví se i znalci? Byla standarda účetně odepsána? Kolik měla m2? Jaká je cena za 1 m2 uvedené látky? Atd.
0 # Tomáš Pecina 2016-08-25 08:17
Měla by se uvážit opotřebovanost ("omávanost") standarty, tj. v jaké fasi své užitečné životnosti byla, a jestli má po jejím skončení nějakou zůstatkovou hodnotu. To jsou standardní postupy, které měl soud aplikovat, znalec na oceňování omávaných standart nebyl potřeba.
0 # abba Hilarion 2016-08-25 05:52
Ctete nespravne. V clanku se pise, ze presahuje petitisicovou hranici sestkrat. Nejsem matematik, ale v dobach meho mladi platilo, ze 6x5=30.
0 # Anonymní 2016-08-25 08:25
Vidíte, tady s Vámi do tečky souhlasím. Dokud se neukázalo, že ji ukradli, dalo se jim fandit.

Yossi
0 # Anonymní 2016-08-25 10:32
Cena venkovního provedení (tištěná vlajka) se ovšem pohybuje 85 až cca 500 Kč.
www.velebny.cz/vlajka-cr
www.vlajky.com/.../statni-vlajky
www.vlajky.eu/cenik.htm
Ztohoven si hlavně zadara udělali vlastní reklamu, copak to nevidíte?
0 # Tomáš Pecina 2016-08-25 11:10
Není rozhodné, kolik stojí tištěná vlajka, ale kolik stála standarta, kterou ukradli.
0 # Anonymní 2016-08-25 12:30
Jaký je rozdíl mezi cenou tisku vlajky a standarty? Měla tam být standarta pro venkovní použití, a ta stojí do 500. Co tam viselo skutečně, to se zjistit nedá. Vycházet je tedy nutné z toho, co tam viset mělo, a co tam pravděpodobně také viselo.
0 # Anonymní 2016-08-25 12:43
Srovnávat cenu jakkoliv vyráběných a komerčně prodávaných vlajek se stěží může s cenou prezidentské standardy, která se běžně nevyrábí a neprodává. Pokud už chtělo být odkazováno na výrobce, tak z www.velebny.cz/repliky-vlajek vyplývá, že cenu prezidentské standardy takto jednoduše zjisti nelze.

Ste Sta
0 # gogo 2016-08-25 12:45
Co tam viselo, je snad známo, ne?
0 # Anonymní 2016-08-25 13:23
Pokud někdo na venkovní stožár věší standarty (vlajky) za 30k místo levných kopií, měli by stíhat jeho. Nevěřím. Novináři a okurková sezona, to je nebezpečná kombinace.
0 # Anonymní 2016-08-25 11:27
A myslím že ani není rozhodné jestli už byla opotřebená nebo ne. Hrad bude muset koupit novou. Je nepochybné že tím mu vznikla škoda na majetku ve výši hodnoty nákupu. Pokud koupil stejnou nebo obdobnou myslím že není pochyb jaká výše škody je správná...
0 # Tomáš Pecina 2016-08-25 11:38
Takže když vám zloděj ukradne 20 let starou felicii, vznikla vám škoda ve výši ceny nového auta stejné třídy?
0 # Soudruh Stvořitel 2016-08-25 12:35
Koupit? Předpokládám že byla ručně vyšita a obřadně připravena reprezentovat hrad. Obraz musí být stvořen, Lev na běžící pás nebo na kopírku nepatří a každý občan si ho cení jinak.
0 # Soudruh Stvořitel 2016-08-25 12:35
Koupit? Předpokládám že byla ručně vyšita a obřadně připravena reprezentovat hrad. Obraz musí být stvořen, Lev na běžící pás nebo na kopírku nepatří a každý občan si ho cení jinak.
0 # Anonymní 2016-08-25 14:09
Myslím že jste definoval parametry Felicie. Dvacet let stará Felicie bude +- stát stejně. V případě Felicie jde licitovat jestli se poškozený obohatí nebo ne, a myslím že v případě prezidentské standarty to tak není.
Upřesním to tedy. Je nutno se zabývat jaká je PLNOHODNOTNÁ náhrada věci. Zejména by se mělo myslet na to: Jde pořídit "ojetá" standarta? Byla šita na zakázku nebo to byl plastový potisk? Obohatí se poškozený novou věcí? Pořád mi vychází, že auto a standarta jsou v tomto případě nesrovnatelné.
0 # Tomáš Pecina 2016-08-25 14:20
Jediný rozdíl je v tom, že v AAA Standarty si nemůžete koupit omávanou standartu, kdežto v AAA Auto ojeté auto ano.

Není rozhodné, zda bylo vystavení příliš nákladné standarty neekonomické nebo i riskantní, škoda se rovná hodnotě odcizené věci, a ta mohla být, s premisou nulové zůstatkové hodnoty, od nuly po plnou kupní cenu.
0 # beldor5 2016-08-25 14:34
Ja si vzdycky myslel ze zaklad jsou naklady na porizeni ukradene veci ve stejnem "provedeni" ... No a realne tezko sezenou stejnou standartu za par tisic , protoze se proste na trhu nevyskytuje . To uz muzeme rici , ze 60 let stary veteran nema zadnou cenu . To ze se standarta neda koupit neni nas problem , to je problem tech "umelcu" ... Pokud nekdo ukradne 20 let starou felicii , mela by byt skoda proste porizovaci cena te felicie ve stejnem stavu v dnesni dobe , i kdyby ji nekdo mel sestavit z dilu za 90 000
0 # Tomáš Pecina 2016-08-25 14:41
Tato úvaha je chybná, protože standarta je věc, která je KPR průběžně obměňována, v periodě, pokud jsem vyrozuměl, jednotek měsíců, takže škoda je příslušným zlomkem ceny nové: asi jako když vám někdo ukradne tiskárnu, kde byla kaseta s napůl spotřebovaným tonerem, kterou rovněž průběžně vyměňujete.
0 # gogo 2016-08-25 14:41
Základem je přece uvedení do původního stavu. Tak tedy ať ztohovňáci pověsí standartu v tom stavu, v jakém ji ukradli ... dejme tomu do měsíce. Pokud ne, nechť zaplatí náklady na to, aby to udělal někdo za ně. Zde se pozná reálná hodnota věci. A jestli to přesáhne limit, jde o trestný čin. Trest by mohl být odbobný jako dostal pan Smetana z Olomouce. Náhrada škody + pokuta + veřejně prospěšné práce.
Zavírat do kriminálu si myslím, že nemá význam.
0 # Anonymní 2016-08-25 14:42
Re TP: Pojišťovna také krátí plnění, když se nechováte odpovědně a riziko škody si sám (částečně) způsobíte.
0 # Anonymní 2016-08-28 20:37
No, vím, že to není pohled právní ale "jen" názor,ale vlajka s nápisem Pravda vítězí symbolizující přítomnost lháře mnohokrát usvědčeného veřejně a jednou i soudně, na tom Hradě vůbec neměla co dělat.
0 # Soudruh Stvořitel 2016-08-25 12:08
Pořád nějaké chechtáky. Stačí nařídit jednoduše omluvu potrhanému lvu a prvnímu muži. Neomluví se, odhaduji. Protože nešlo o umění, ale o urážku a tam se penězi měřit nemá.
0 # Soudruh Stvořitel 2016-08-25 12:17
Pořád nějaké chechtáky. Stačí nařídit jednoduše omluvu potrhanému lvu a prvnímu muži. Neomluví se, odhaduji. Protože nešlo o umění, ale o urážku a tam se penězi měřit nemá.
0 # Anonymní 2016-08-28 13:35
Podobné »recese« nemám rád
www.halonoviny.cz/articles/view/44046602
0 # Soudruh Stvořitel 2016-08-28 18:29
Jako já mám recese velice rád, patří k české povaze z palčivých témat dělat humor. V mládí jsem rebeloval a s TO (Trampská osada) v nocích kradli pionýrům na táborech vlajky . Nechat si ukrást prapor, vlajku bylo považováno za ostudu kterou se nikdo nechtěl chlubit. Další den bylo s vedoucím vyjednán návrat za špekáčky apod... Vlajka je trofej a ničit se nemá, to je neuctivé. Navíc se dalo vyjednávat výpalné v podobě kuse žvancu. Dnes je naše zem tažena do cizích vod a ke všemu je potřeba soudní dvůr, dříve se lidé uměli na své lodi, více domluvit.
0 # Anonymní 2016-08-28 20:48
Jestli jste vlajky kradl pionýrům, tak jste kradl vlajky státní, (možná i sovětské). Váš čin se od Ztohoven lišil v tom, že vlajky jste měnili za špekáčky (=krádež za účelem obohacení), Ztohoven od pana presidenta špekáčky jiné výpalné v podobě kusu žvance tuhého ani destilovaného nežádali.
0 # Philip Sudak 2016-08-29 01:24
No, rozhodně jde o zajímavější případ, než se může, na prvý pohled, zdát:

I. Standartu presidenta republiky, z povahy věci, nelze vůbec běžně zakoupit. Její vlastnictví, arci, není protiprávní, pročež k její výrobě je nutné zadat zakázku.

II. Pakliže jí pravidelně, v měsíčních intervalech, obměňují, musí mít, logicky, dávno zaplacený grafický návrh na její zpracování a logicky platí pouze za vyšití / vytištění nové standarty.

III. Výši škody, kterou činci způsobili tím, že si jí přisvojili, určíme, proto, jako zůstatek hodnoty nové standardy, od kterého odečteme alikvotní část, která bude přesně odpovídat součtu dílů celkové částky, na kterou lze hodnotu nově zhotovené standarty rozdělit, podělíme-li tuto celkovou částku celkovým počtem měsíců, po které standarta visí; má-li standarta po svěšení, jako odpad, zůstatkovou hodnotu, tato zůstatková hodnota se k zústavší částce připočte.

Jednoduchý princip, per exemplum: Visí-li standarta standardně 10 měsíců, a jest-li její pořizovací hodnota Kč 30,000.00, a přisvojili-li si tuto činci přesně v den, kdy visela poslední den osmého měsíce, zůstavší hodnota činí Kč 30,000.00 / 10 x 2, tj. = Kč 6,000.00; prodala-li by státní správa, theoreticky, svěšenou standartu na hadry za Kč 60.00, činci by svým skutkem způsobili škodu Kč 6,060.00, příkladmo.

Vycházím při tom pouze a jen z logiky věci, a z ustanovení § 137 tr.zákoníku.

Z ustanovení jeho věty prvé, totiž, že při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a místě činu obvykle prodává, vyjít nemůžeme, neboť standarta presidenta České republiky se, prostě a jednoduše, v době a místě činu, vůbec neprodává.

Nezbývá nám tedy, než užít ustanovení věty druhé, podle kterého nelze-li výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav.

Skutečnost, že státní správa vyměňuje standartu v pravidelných intervalech, nevidím jako něco mimořádného, čím by se, případně, měl soud zabírat hlouběji, leč jako péči řádného hospodáře a součást práva vlastnit a pokojně užívat majetek.

Vyjdeme proto, in dubio pro libertate (in dubio pro reo), z účelně vynaložených nákladů na uvedení věci v předešlý stav, tj. že dojde k výměně praporu standarty dříve, než je její normovaná užitná doba, po případě, že byl účastník soukromý ještě ukrácen o zůstavší hodnotu odpadu.

Jak prosté a banální.
0 # Philip Sudak 2016-08-29 01:37
Tento komentář byl odstraněn autorem.
0 # Philip Sudak 2016-08-29 01:39
Budeme-li se pak bavit o naplnění skutkové podstaty přečinu krádeže ve smyslu ustanovení § 205 tr.zákoníku, pak:

V úvahu nutno vzít jak skutkovou podstatu ve smyslu ustanovení § 205 odst. 1 lit. a), tak lit. b) tr. zákoníku:

Právní theorie totiž definuje vloupání jako

a) vniknutí do uzavřeného prostoru (kumulativní podmínka),

a

b) lstí a / nebo
c) nedovoleným překonáním překážky (uzamčení, jiné jistící překážky...) za užití síly,
d) musí jít o vniknutí do uzavřeného prostoru; uzavřený prostor je definován povšechně tak, že je zřetelné opatření proti zcizení věci, tedy např. ne ohraničení pozemku nízkým, okrasným, plotem.

Nedokážu si reálně představit, že bych si to, zcela nepokrytě, našpacíroval na střehu Hradu, aniž by si mne kdokoli z hradní stráže, hradní policie atp., všiml, minimálně bych si musel "vyčíhnout" vhodný okamžik a proplést se mezi strážemi...

Pak je, myslím, věc, opět, zcela jasná - jde o vloupání lstí (připodobnil bych to k situaci, kdy se činec nechá zavřít v obchodním domě, zmocní se věci, a po jeho otevření tento opustí). Na výši způsobené škody, totiž, vůbec nezáleží...
0 # Tomáš Pecina 2016-08-29 09:55
Pokud vím, dostali se tam po lešení, které nebylo nijak zabezpečeno. Protože bylo převlečeni za kominíky, kvalifikaci jako krádež vloupáním nelze vyloučit; to je dobrý postřeh.
0 # Philip Sudak 2016-08-29 14:31
Převlečení za kominíky je jednoznačnou lstí...
0 # Philip Sudak 2016-08-29 14:37
Nicméně skutečnost, že lešení na Hradě (místě střežení ústavních činitelů) nebylo jakkoli zabezpečeno je, z pohledu trestního práva, velmi významná a relevantní, leč obávám se, že nikoli k těmto obviněným, avšak skutek lze, pravděpodobně, s to podřaditi pod skutkovou podstatu povinnosti porušení strážní služby, bo tak něco...
0 # Tomáš Pecina 2016-08-29 15:05
Převlečení za kominíky je jednoznačnou lstí...

Pokud to ovšem mělo na něco reálný vliv: předpokládal bych, že ochranka by je tam pustila a nerušeně nechala pracovat, i kdyby se po lešení vyšplhali v přestrojení za islámské teroristy.
0 # Philip Sudak 2016-08-29 22:45
To se už, ovšem, dostáváme do roviny hypothetických úvah, a zcela mimo rámec okolností, které je třeba zjišťovat, zvažovat a dokazovat při pře líčení.

Obecně, přeci, platí, že, per exemplum, je rozdíl, pakliže budu chtít někoho okrást, a Vy zrovna půjdete, v noci, prázdnou ulicí, kde před Vámi tři hodiny neprošla živá noha, a když si Vás "vycihnu" jako snadnou oběť, protože jste, řekněme, při těle, protože jsem si zjistil, že nechodíte ozbrojený, a protože chodíte místem, kterému by se každý normální člověk obloukem vyhnul.

Všechny tyto věci mají, primárně, vliv nikoli na trestnost, leč na druh a výměru trestní sankce, ale in causa, mají velký vliv na posouzení skutku, jako takového, protože cinci byli hodně rafinovani, ergo jsou zvracení.

Prostě prepadnu-li za tmy, na odlehlem místě, slabší osobu, to vše jsou těžké pritezujici okolostojicnosti.
0 # Tomáš Pecina 2016-08-30 07:30
To bezesporu, ale předmětem polemiku je něco jiného: zda v případě, že by se neprokázala kvalifikovaná výše škody, postačí fakt, že na střechu vylezli přestrojeni za kominíky, ke kvalifikaci skutku jako vloupání. Obhajoba jistě bude tvrdit, že je to obdobné, jako kdyby zloděj u sebe měl nářadí na překonání zámku, ale dveře nebyly zamčené. Proto má hypothetická otázka, zda by pachatelé mohli svůj záměr uskutečnit i bez převleku, bezprostřední právní relevanci.
0 # Philip Sudak 2016-08-30 20:40
Aha, teďka rozumím.

No, myslím, že nemá. I kdyby byli bez převleku, museli by sobě, minimálně vyčíhnout vhodný okamžik, aby je nespatřila hradní policie, hradní stráž atp.

Otázkou, spíše akademickou, je, co to je bez převleku: asi cítíme rozdíl mezi člověkem, který si na lešení a střechu nakráčí ve fraku, a mezi člověkem, který si tam nakráčí v montérkách (a znám lidi, kteří prakticky nic jiného, než modráky, nenosí, jeden v nich dokonce i spí).

Musíme se, totiž, řídit ustanovením § 21 tr.zákoníku o pokusu trestného činu, přičemž dodám, že podle ustanovení § 205 odst.6 tr.zákoníku je trestná i příprava.

Proto vycházím z premisy, že skutek se stává trestně relevantním v okamžiku, kdy činci, jsa již prevlečení za kominíky, vstoupili do prostoru, kde jinak veřejnost nemá přístup za účelem zmocnění se praporu standarty. I kdyby v této fasi byl jejich přečin odporován a překážením překažen, byli by trestně odpovědni za jeho pokus.

Než k odemčeným dveřím bych to přirovnal ke dveřím, kde činec věděl, že jsou vybaveny, zvláště složitým a bytelným, bezpečnostním zámkem, avšak jejich majitel je "pouze" zabouchl a nezamkl, čímž kasař měl desetinovou práci.
0 # Tomáš Pecina 2016-08-30 21:00
Příprava není trestná (§ 20 odst. 1 TrŘ).

Lest vykládám poněkud restriktivněji než vy, a nemám za postačující, že by byli obelstěni turisté, kteří by jinak výskyt podezřelých individuí na lešení mohli ohlásit (a dost pochybuji, že by se takoví v místě vůbec byli vyskytli), ale muselo by dojít k uvedení v omyl osoby, která je ostrahou pověřena, tedy např. že by někdo z hradní stáže viděl osoby oblečené v kominickém úboru na střeše a nereagoval na to právě v domnění, že jde o skutečné kominíky.

Škoda, že je judikatura k tomu, co je a není vloupání lstí, značně skoupá, resp. nonexistentní.
0 # Philip Sudak 2016-08-31 07:03
Vycházím z premisy, že činec je trestán za skutek, a to spáchaný v úmyslu.

Proto považuji za těžko udržitelnou premisu, že musí dojít k uvedení ostrahy v omyl; ostrahou pověřená osoba se, totiž, v daném místě nemusí v době, kdy dochází ke spáchání skutku, vůbec nacházet, ať už čirou "náhodou", zanedbáním svých povinností, nebo prostě proto, že si činec vyčíhne, že ostraha chodí v 5 - 10 minutových intervalech (či jiných), protože prostě tolik pochůzka trvá a vyčíhne si právě okamžik, kdy ostraha prošla a ví, že má právě nejméně 5 minut.

Napadají mne, pro srovnání, dva příklady, z nichž jeden se stal, arci s úplně jiným úmyslem, druhý je čistě hypothetický, leč má reálný základ:

Svého času (je to už nějakých cca 20 let) dovezl řidič spícího opilce v autobusu do depa. Protože o něm nevěděl, zamkl autobus i s ním, mohlo být nějakých 7-8 hodin odpoledne.

Opilec se probral něco po půlnoci, tj. v době, kdy už v depu není žádný provoz. "Ostraha" ve formě velice hodné paní vrátné, s ještě hodnější, velkomožnější a přežranější, sukou německého ovčáka, jsa vybavena pevnou telefonní stanicí s obstarožním vytáčecím telefonem a klasickým gumovým "VUMLem", když uslyšela štabarc, vzala suku a VUMLa a, celá vyklepaná, se tam šla podívat.

Borci se podařilo otevřít zadní dveře, které byly "pouze" zevnitř zajištěny metlou, a ve chvíli, kdy vrátná přišla, přelézal zeď ven z garage. Ona si, přirozeně, myslela, že jde o zloděje, tak na něho hrkla, a on už byl s to celou situaci vysvětlit.

No, protože byl schopen vcelku koherentně popsat, co se stalo, a protože ani v autobusu nic nechybělo, vrátná ho normálně pustila branou vrátnice, autobus odemkla, zajistila nějak zadní dveře a zamkla (mají náhradní klíče, nebo by alespoň měli mít, od všech aut) a ráno to, samozřejmě, hlásila svým nadřízeným, a ti ČSAD pánům.

Řidič šel "na kobereček", že nezkontroloval autobus, a bylo po problému.

Byl-li by onen zaspavší zločinec, a konal-li by popsaný děj v úmyslu něco v garage ukrást, pak by, dozajista, nebyl sebemenší problém posedět si hodinku na nádraží na nástupišti v vhodný čas a "vyčíhnout" si řidiče, kteří mají notně na spěch a autobus prostě nekontrolují (dělá se to rutinně - zavírají se okna, kontroluje se bedlivěji, než po každém spoji, zda-li tam některý cestující něco nezapomněl, neztratil, atp.), pak tímto spojem dojet na nádraží a pouze se vhodně skrýt vzadu. Jde to.

Už skutečnost, že se ukryl, je lest a na věci nic nemění ani ta skutečnost, že řidič případně poruší svou pracovní povinnost a neprojde a nezkontroluje auto, protože i kdyby tak učinil, prostě si ho všimnout nemusí, může ho přehlédnout, cokoli.
0 # Philip Sudak 2016-08-31 07:03
Druhá věc, co se v různých obdobách různě stala je, že si činec opatří kompletní vojenskou uniformu (což není sebemenší problém), a v této se vmísí do kasáren, jiného vojenského objektu, za účelem tam něco ukrást.

V zásadě vlastnictví vojenské (policejní, celnické ...) uniformy není trestné, ani jako přestupek. Ano, nošení uniformy na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném, je přestupek, ovšem sám o sobě relativně neškodný. Ve chvíli, kdy v takovém mundúru vejdu (vkradu se), ovšem, do kasáren a spoléhám na "náhodu", nebo ještě k tomu na padělané / pozměněné doklady (což u vojáku VZS nebyl až takový problém), jde o začátek lstivého jednání.

V soudním roku by se tak musel relativně přesně dokázat skutkový děj krádeže lstí a nevidím nic relevantního na tom, zda příslušná ostraha čince viděla, neviděla, když viděla, zda skutečně byla obelstěna, či porušila povinnost strážní služby, jinou povinnost, či-li nic. Trestán je činec, a to za skutek v úmyslu, nikoli osoby okolo. K těmto okolnostem bych, významněji, přihlížel až ve chvíli, kdy by lest nebyla lstí, ale "lstí" v tom směru, že by byla nápadně nepravděpodobná (např. oděv hodně podobný vojenské uniformě, avšak osobě znalé a prima vista musí být zřejmé, že se o vojenský stejnokroj nejedná), a / nebo povinné osoby (dozorčí, ostraha...) zjevně zřejmě neplnili, lhostejno z jakých příčin, povinnosti své služby (viděl ho, byl mu podezřelý, ale vykašlal se na to, třeba).
0 # Tomáš Pecina 2016-08-31 08:31
Vycházím z toho, že zákon požaduje vloupání, což jest naukou a judikaturou vyloženo jako překonání překážky. Proto je nezbytné, aby tato překážka skutečně existovala, nebyla toliko pachatelem očekávaná, resp. předpokládaná. Pachatel vybavený kasařským náčiním se proto nedopouští krádeže vloupáním jen proto, že je těmito proprietami vybaven, ale že jich skutečně při svém jednání použije k překonání překážky – vylomení zámku.

Vy v zásadě tvrdíte, že postačí úmysl překážku překonat, argumentuje při tom zlodějem, který se skryje v autobuse zajíždějícím do depa. S tím arci nesouhlasím, protože ke lsti – ukrytí – tady zjevně došlo, bez ní by byl zloděj včas rozpoznán a vykázán.

Vezměme jiný příklad: plot. Plot je zajisté překážkou, tedy jeho přelezení je vloupáním. Avšak co když je v plotě díra? Je vloupáním už to, že se pachatel musí sehnout a prolézt jí? Nedomnívám se, děravý plot překážku ve smyslu předmětného ustanovení TrZ netvoří, tak jako ji netvoří instalovaná, ale nepřítomná, spící nebo liknavá ostraha.
0 # Filip Šudák 2016-08-31 19:55
Rozumím.

Myslím, že ale v tomto konkrétním případě překážka reálně existovala, nejen ji činci (mylně) předpokládali.

Hrad je strážen a hlídán - hradní stráží, hradní policií. Ta přece, různým způsobem, monitoruje celý prostor Hradu.

V jednání obviněných, že se převlékli za kominíky spatřuji jednoznačný úmysl lstivého jednání, přičemž překonání překážky lstí by nebylo pouze tehdy, pakliže by se tam nikdo z ostrahy nikde nenacházel, pakliže by byl vypnut kamerový systém, zkrátka a dobře, šlo-li by o lest putativní, tj. že by činci předpokládali ostrahu a ona nebyla - nebyla by vytvořena překážka k překonání.

Myslíte, že tomu tak, in causa, skutečně bylo, že převlekem skutečně neměli lstí co překonat?
0 # Tomáš Pecina 2016-08-31 20:21
Na to lze usuzovat toliko z průvodních jevů, např. z toho, že ihned po vyvěšení bylo propuštěno několik lidí z hradní stráže.

Putativní lest, tedy pouhý animus strategematis, podle mne nepostačuje, je nutný positivní akt obelstění, jinak nelze hovořit o překonání překážky, neboť té není.

Napadla mne další možnost obhajoby, a to, zda je vůbec protiprávní vystoupit po lešení na hradní střechu. Má-li areál svůj návštěvní řád, museli bychom zkoumat, zda je v něm zákaz lézt po střeše výslovně zakotven a zda byl návštěvní řád pachatelům dostupný tak, aby se s ním mohli před činem seznámit.
0 # Filip Šudák 2016-09-12 00:17
Tak, jistěže tam někdo pochybil, jinak si nedokážu představit, že by se jim takový, vpravdě husarský, kousek vůbec povedl.

Jako objektivní překážku vnímám jednoznačně hradní stráž a hradní policii, přičemž skutečnost, jak kvalitně a profesionálně tato vykonávala svou práci, nevidím jako něco obzvláště relevantního.

Jistě, pak je jiná věc, totiž, dokazování, že k obelstění došlo, tedy že činec "překonal překážku" tj. in concreto přelstil alespoň jednoho příslušníka hradní stráže / policie; to je arci věc nikoli akademická, leč věcí zástupce státního, aby si opatřil důkazy. Když však bylo propuštěno několik lidí z hradní stráže, presumuji spíše, že je někdo viděl a porušil svou povinnost, klidně i jen na kamerách.

Myslím, že nastíněnou možnost obhajoby lze, bez hlubšího zkoumání, označit za účelovou: meritem dokazování, přeci, nebude, byli-li činci na střeše legálně, či-li nic, leč dokazování krádeže. Vylezení na střechu by, přeci, mohlo být maximálně přestupkem.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)