Stává se pěknou tradicí, že blíží-li se volby, zapojují se do kampaní jednotlivých kandidujících subjektů i soudy. Příkladmo ten mostecký nařídil předběžné opatření, jímž jednomu z nich zakázal kandidovat (což krajský soud obratem zrušil, a na tomto blogu jsme affairu posoudili jako tak banální, že nám nestála za zmínku). Obvodní soud pro Prahu 1 zase trestním příkazem odsoudil bývalého poslance ABL Otto Chaloupku k podmínce za domněle rasistické výroky na Facebooku. Vynikající propagace jeho strany Republika, o níž jsem, zahanben přiznávám, doposud vůbec neslyšel, a pokud snad ano, zmínku jsem vyhodnotil za tak okrajovou, že jsem ji ani neudržel v paměti.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
C. do p.!
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 8045
Komentáře
Jedním z prvních průkopníků v tomto oboru je postava delegáta ze hry "Ivánku, kamaráde", který erudovaně dekódoval celé výrazy bez přípravy ( "...ono je tam sice kamaráde, ale já tam cítím pičo ...).
Nazrou-li dnesni regime strizlive a pragmaticky ve sve skutecne podstate, bude se jim zit svobodneji nez kdyz podlehnou jeho mamive sebepresentaci.
Sice je v Ústavě výslovně napsáno, že "Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat", ale náš vševědoucí arogantní právník z toho lehce vyvodil, že Ch. buď není poslanec, nebo se nedopustil projevu, nebo že ten barák ve Sněmovní ulici nemá nic společného s Poslaneckou sněmovnou a nebo čertvíco vlastně vyvodil. Zato domlouvat si trafiky a další korupční praktiky jsou bezpochyby chráněným projevem poslance!
K vašemu dotazu: Když bude poslanec na lavici sněmovny souložit, zřejmě nebude postižitelný za veřejné pohoršení, neboť svým konáním dává najevo svůj politický postoj k tomu, co se ve sněmovně právě děje. Pokud jde o nákup v jídelně, těžko říct, za co by v tomto směru mohl být stíhán.
Vy jste mi ale chytrolín! Čím hloupější, tím arogantnější, jak je u právníků typické.
Vaše otázky směřujte na Nejvyšší soud. To on mafiánsky svévolně a účelově rozšířil pojem "projev" na potenciálně (zřejmě) veškeré činy či akty poslanců, dokonce i mimo "budovu PS", prakticky tedy všude. Normální člověk chápe, že projev je verbální či neverbální "dání najevo; projevení; to, čím se něco projevuje" (ÚJČ). Takže projev nepochybně může zahrnovat nadávání, urážky, pískání, pravděpodobně i zpochybňování, podporu a propagaci, i například třeba prdnutí reagující na projev politického oponenta, nikoli však vlastní akt hlasování či vzdání se mandátu (jakkoli jsou tyto akty též provázeny svými charakteristickými projevy, ty však těžko mohou být jakkoli považovány za trestné). Za určitých okolností si dovedu představit, že snad i soulož ve sněmovně může být pantomimickým projevem politickým (například budou-li ji demonstrativně provádět zvolení poslanci za "stranu velmi volných mravů a bezuzdné vášně", patrně by zde šlo o nepřekračování rozumné míry). Myslím, že normálnímu člověku je jasné, co je projevem míněno a proč je projev poslance v PS chráněn před postihem. Kdyby projevem byly míněny i činy, "akty", byl by patrně zbytečný článek 27 odstavec 1 Ústavy ČR.
Takže tady jde o to, že mafií dosazení absolutističtí aroganti a tupouni v NS jen zajišťují, že "náš člověk" (T., Š., F.) nesmí být popotahován, naopak, zato "sprostý poslanec" Ch. si nesmí dovolit ani uprdnout.
(Ani tak mi není jasné, i kdyby vzdání se mandátu mělo být "projevem" poslance, proč by nemohli být "naši lidé" pořád stíháni pro korupci. Nikdo je přece nechtěl stíhat za to, že se vzdali mandátu. Jen za to, že za tento svůj jinak bohulibý akt "v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu přijali nebo si nechali slíbit úplatek". Ale to bude asi tím, že nejsem "odborník", vím)
Prohlášení pana Chaloupky zcela nepochybně bylo prohlášením politickým
Ano, to však nikdo nezpochybňuje.
tedy projevem poslance, učiněným v poslanecké sněmovně
Non sequitur. Ústava praví: "Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat." Tím se však nemyslí budova (něm. Amt), nýbrž instituce (něm. Behörde). Shodujeme se na tom, že projevem se myslí jakákoliv komunikace, nejen verbální. Pokud by však za jakýkoliv politický čin v PS (v budově) byl poslanec neodpovědný, byl by neodpovědný i za vraždu premiéra, protože i to je politický projev v budově PS. Ve skutečnosti odpovědný je, protože to není projev v PS jako instituci. Je to totiž sice projev v budově, ale ne v instituci, neboť vražda není substanciální politický projev, nýbrž toliko akcesorický.
Opravdu nevím, zda se mám bavit s hlupákem. Tak zřejmě naposledy: "nikoli však vlastní akt hlasování či vzdání se mandátu". To jste hodně přemýšlel, než Vás podobná idiocie napadla? Můžete mi prosím objasnit Vaše myšlenkové pochody, že hlasování či vzdání se mandátu není projevem? Slyšel jste někdy o pojmu "právní úkon"? Pokud nikoliv, tak raději na tento blog nic nepište. Není pro dilettanty Vašeho typu.
"Za určitých okolností si dovedu představit, že snad i soulož ve sněmovně může být pantomimickým projevem politickým" Proč? Myslel jsem soulož v kanceláři. Protože podle blbů Vašeho typu je vše, co poslanec udělá v PS, politickým projevem.
"Myslím, že normálnímu člověku je jasné, co je projevem míněno a proč je projev poslance v PS chráněn před postihem." Ano, to víme všichni. Ale psaní na FB není projevem ve Sněmovně. Už proto, že se to v PS (budově) nijak neprojeví.
Co se týká rozporu mezi odstavcem 1 a odstavcem 2, vysvětlení je prosté: Autoři ústavy jednoduše nepřemýšleli. Nebylo to poprvé, ani naposledy. Je zjevné, že opsali druhou čs. ústavu: "Členové Národního shromáždění nemohou býti vůbec stíháni pro své hlasování ve sněmovně nebo ve sněmovních výborech. Pro výroky učiněné tam při výkonu mandátu podrobeni jsou jen disciplinární moci své sněmovny." Chtěli zobecnit druhou větu a místo "výrok" tam dali "projev". Ale už jim nedošlo, že výrok vedle hlasování obstojí, zatímco projev vedle hlasování ne. Tak z chybějícího "Za jiné projevy" nedělejte vědu. Je to chyba, kterých je česká ústava plná.
Ano, mohl bych objasnit cokoliv, ale obávám se, že by to bylo opět jen mlácení prázdné slámy.
Nicméně v posledním odstavci de facto usvědčujete sebe i tupouny z NS z omylu (v druhém případě spíše zlovolného jednání na objednávku jejich vodičů). Je zřejmé, že v té opsané větě šlo o čistě verbální vyřčené záležitosti. Aby si poslanec prostě nemusel dávat pozor "na zobák", aby nemohl být postižen za verbálně před sněmovnou projevené názory, politicky "nekonformní" řeči, či například i urážky, nepodložená obvinění a podobně. A jak píšete, opisující "odborníci" změnou patrně skutečně zamýšleli pouze zobecnění (například aby se týkalo i slova psaného, což by, asi opět jen "odborníkům", třeba nemuselo přijít jasné).
No to právě ne. Proti občanskoprávnímu sporu poslanci imunitu nemají a nikdy neměli.
Nicméně znovu opakuji, že podstata sporu je jinde. Vykládat, že „v poslanecké sněmovně“ znamená v budově jakýkoliv čin, je literalismus nejhrubšího zrna.
S druhým odstavcem samozřejmě naprosto souhlasím. Kdyby NS nesmyslně extenzívně nevykládal druhý odstavec článku 27 Ústavy, nemusel byste vymýšlet, proč by za určitých okolností neměla být vražda premiéra poslancem ve sněmovně trestně nepostižitelná (představme si okolnosti například jako na Ukrajině - neústavní převrat, násilné přebírání moci, vlastizrady na běžícím pásu atp.) Plus je tu problematika daleko jednodušeji představitelná - například otevřené prodávání hlasů ve sněmovně.
Urážka je soukromoprávní delikt. Pokud něčemu nerozumíte, tak o tom nepište. Snadná pomoc.
Kdyby NS nesmyslně extenzívně nevykládal druhý odstavec článku 27 Ústavy
Nevykládal ho nesmyslně. Řekl, že za politické činy ve sněmovně jako instituci jsou poslanci neodpovědni. Vzdání se mandátu je politický čin ve sněmovně jako instituci. Psaní na Facebook není politický čin ve sněmovně jako instituci. Přijde mi to naprosto jasné.
Richard
Jste chudák, jako většina právníků. Ono není divu, při postavení právníků ve společnosti. Nepotistická parazitická sebranka. U nás navíc ve službách mafie, ať už dříve komunistické, dnes havloidně postkomunistické. Protože proti jejich vrcholovému rozhodnutí není odvolání, myslí si o sobě, že sežrali všechnu moudrost. Přitom opak bývá zhusta pravdou. Absolutní moc korumpuje absolutně.
Co takhle cs.wikipedia.org/.../... ? Obzvláště v dané souvislosti doporučuji pozornosti tuto část - "Projev obviněného mohl být verbální, výsměšným gestem nebo nadávkou. Projev sám o sobě však nemusel být hrubý. Mohla to být i fotografie či karikatura."
Jinak i jak psal Richard.
Speciální skutkové podstaty trestných činů à la crimen laesae maiestatis nemáme v českém právním řádu 20 let. Takže stačí se probudit. Ale co od podobného ingnoranta, jako jste Vy, chtít? Vy se budete ukájet psaním na právní blog, ačkoliv o právu nemáte sebemenší tušení.
Stejně jako není trestná samotná úhrada nájemnému vrahovi
Jak to, že ne? Schvalování trestného činu (§ 365 odst. 2 písm. a) NTZ): „Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu projevit souhlas s trestným činem pachatele nebo osobu jemu blízkou odmění nebo odškodní za trest“.
že je nestíhatelná i korupce, jejíž součástí bylo právě vzdání se mandátu
Jenže to korrupce nebyla. Definičním znakem korrupce je odměna za jednání, z něhož má korrupčník přímý prospěch. Ze vzdání se mandátu nikdo přímý prospěch nemá, protože vzdáním se mandátu se žádný zákon neschválí. Tedy, jednání poslanců nebylo trestné, i kdyby odpovědní byli. Cf. Greiner and Moore v Independent Commission Against Corruption (1992) 28 NSWLR 125 a oba mé články: Indemnita a Indemnita II.
Přečtěte si aspoň poslední větu toho mého wikiodkazu.
Jinak samozřejmě korupce je definována "Kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek", takže neblábolte cosi o přímém prospěchu pro korupčníky (který samozřejmě lze taktéž dovodit).
Richard
Umíte vůbec číst, Vy pitomče? "Přečtěte si aspoň poslední větu toho mého wikiodkazu." = "Zajímavé je, že taková trestněprávní ochrana prezidenta republiky byla z právního řádu odstraněna až k 1. lednu 1998." A já jsem napsal co? "Speciální skutkové podstaty trestných činů à la crimen laesae maiestatis nemáme v českém právním řádu 20 let."
S hlupákem, jako jste Vy, veškerá debata postrádá smyslu; už na Vaše kreténství nebude reagovat.
Podstatou mé argumentace ale bylo, že indemnita vztahující se toliko k jedné části stíhaného jednání (vzdání se mandátu) se v podstatě vztáhla i na další jednání související s daným skutkem
Ano, protože to nejde rozdělovat. OČTŘ se o to pokusily, ale NSČR jim řekl, že takové snahy jsou nepřípustné.
pouhé vzdání se mandátu (samo o sobě!) nemůže být považováno za společensky škodlivé a podřaditelné pod jakoukoli skutkovou podstatu trestného činu, natož aby muselo být chráněno idemnitou
Přesto tak OČTŘ učinily. Stačí si přečíst obvinění, pp. 4–5. Sice chápu, že je to neskutečně absurdní, přesto se stalo.
Vyslovení indemnity ve vztahu k vzdání se mandátu tak sloužilo pouze zcela účelově k vytvoření "oslího můstku", který pod ochranu indemnity zahrnul i další jednání (jež už mohlo naplnit skutkovou podstatu daného korupčního trestného činu).
Ne. Podstatou korrupce je něco za něco. Tluchoř a spol. poskytli vzdání se mandátu a nic víc. Pokud je toto korrupce, tak je jím jakákoliv platba politikovi.
Samozřejmě, že určitý prospěch měl premiér
Ale nepřímý. A kdyby nastoupili stejní odpůrci, tak by neměl žádný.
stejně jako získali přímý prospěch ti poslanci, kteří měli být v dané přímé souvislosti se vzdáním se mandátu obsazeni do významných pozic
To ve skutečnosti byla pro ně ztráta, protože odměna za to byla mnohem nižší než poslanecký plat.
požadavek přímého(!) prospěchu je obsažen toliko v § 334 TZ
??? Ustanovení § 334 NTZ je společné ustanovení.
Ani se nedivím, že nebudete reagovat. Beztak kromě urážek nemáte co říct.
Před dvaceti lety se psalo 1994. Nicméně podstata tohoto dílčího problémku se vztahovala k první republice, potažmo k roku 1992 (platnost stávající Ústavy). A v obou těchto časových údobích byla "urážka majestátu" trestná. Hňupe.
Cituji z vašeho příspěvku: "Podstatou mé argumentace ale bylo, že indemnita vztahující se toliko k jedné části stíhaného jednání (vzdání se mandátu) se v podstatě vztáhla i na další jednání související s daným skutkem.
Ano, protože to nejde rozdělovat. OČTŘ se o to pokusily, ale NSČR jim řekl, že takové snahy jsou nepřípustné."
Ano, samozřejmě, že ta jednání nelze od sebe oddělovat. To však nepřípustně udělal právě NS, když otázku indemnity posoudil tak, že z celku vyňal vzdání se funkce poslance a u této samostatné části dovodil (zcela logicky a dle mého názoru i zbytečně) a takto účelově dovozenou indemnitu pak vztáhl (již zcela nelogicky a zcela arbitrárně a bez odůvodnění) rovněž na další související jednání, jež v celku nahlíženo mohlo být potenciálně korupčním jednáním.
Kdyby NS v daném případě napsal, že dokonaná korupce je kryta indemnitou, pokud součástí takového jednání je i projev poslance spočívající např. ve vzdání se mandátu, pak by to bylo "poctivé" řešení, které dané jednání nepřípustně nerozděluje. Takové řešení by ale zřejmě bylo právnickou obcí a občanstvem mírně řečeno nepřijatelné. Na místo toho tak páni chytráci vymysleli "fintu", kterou však prokoukne každý s mozkem v hlavě a výsledek je v podstatě tentýž - absolutní ztráta důvěry v rozhodování NS (cynici samozřejmě poznamenají, že toto nastalo již v dávné minulosti).
K nepřímému prospěchu: Nepřímý prospěch premiéra (uplácejícího) podle mne postačuje k naplnění jednoho ze znaků onoho trestného činu. V daném případě je však přiléhavější hovořit o "jiném zvýhodnění" ve smyslu § 334 odst. 1 TZ. Navíc TZ uvádí výslovně požadavek přímého majetkového obohacení toliko v případě upláceného. Toto je ale otázka, kterou měl posoudit obecný soud v rámci posouzení celého případu a nic to nemění na tom, že předmětné jednání poslanců nemělo být kryto indemnitou ale spíše, že mohli být oni poslanci z uvedené příčiny zproštění. Tomuto posouzení obecným soudem však NS velmi účinně, arbitrárně a definitivně předešel. Co kdyby nějaký soudce nižších soudů selhal, že?
Ke ztrátě poslanců při jejich "zařazení" do nových funkcí. Rovněž toto je otázka, kterou měl posoudit obecný soud v rámci posouzení celého případu a i kdybyste měl pravdu, tak to nic nemění na tom, že předmětné jednání poslanců nemělo být kryto indemnitou. Rovněž zde platí, že oni poslanci mohli být z uvedeného důvodu (pokud by to tak obecný soud posoudil) zproštěni.
Ke společnému ustanovení: Je sice společné, ovšem podmínka přímého majetkového obohacení je výslovně adresována toliko uplácené osobě. Ve vztahu k uplácející osobě tato podmínka PŘÍMÉHO majetkového obohacení neexistuje.
Pro úplnost, zde je znění § 334 odst. 1 TZ:
Společné ustanovení
(1) Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok.
Navíc zákon uvádí rovněž, že postačuje i jiné zvýhodnění, což podle mého názoru nastalo i v tomto případě. Je totiž zřejmé, že bývalí poslanci nemají právní nárok na přiřazení trafiky na lukrativním postu. Naproti tomu plat tam obdržený již asi nebude možné bez dalšího posoudit jako neoprávněný nárok.
Richard
Neznámý anonymisátor anonymizoval i Českou republiku (Č. r.) nebo adresu PSPČR (ul. S., P. – S. M.), pročež soudím, že se jedná o prostou demenci.
"Toto ustanovení upravuje poslaneckou imunitu. Ústava vychází z podstaty imunity, která původně vznikla jako ochrana zákonodárného sboru vůči panovníkovi a tento smysl přiměřeně neztratila dodnes. I nyní jde o to, aby imunita chránila celý Parlament, tedy jeho členy, aby mohli svobodně a v souladu se svým slibem nerušeně vykonávat svůj mandát. V žádném případě nejde o osobní beztrestnost nebo občanskou neodpovědnost poslanců jako jejich osobní výsadu."
I z toho jasně plyne, že poslanec Chaloupka je za svůj politický projev, který je v souladu s jeho volební agendou, chráněn před "panovníkem", zato prašivý čin poslanců, kteří vyměnili ukončení svého mandátu za úplatek, chráněn není. Neboť toto ukončení je sotva v souladu s "nerušeným výkonem". V souladu s jeho nerušeným výkonem by naopak bylo, kdyby se mandátu nevzdávali ale svobodně hlasovali podle svého veřejně proklamovaného "přesvědčení".
Richard
RSS kanál komentářů k tomuto článku