Úterní hlavní líčení s Robinem S. bylo celkem nudné: soudní komik bude vyslechnut až příště. Jedna zajímavá právní otázka v něm však přece jen řešena byla. Soudkyně Dagmar Bordovská zakázala obžalovanému radit se s obhájcem jinak než prostřednictvím tlumočnice, kterou ustanovila, s odvoláním na nedávno novelisované ustanovení § 28 odst. 1 TrŘ, podle něhož využije-li obviněný právo uvedené v § 2 odst. 14, přibraný tlumočník přetlumočí na jeho žádost i jeho poradu s obhájcem v průběhu procesních úkonů.
To bylo ovšem pro obžalovaného nepřijatelné, rozhodně nemíní svěřovat se s procesními intimnostmi inherentně nedůvěryhodné osobě soudní tlumočnice (jejíž němčina je navíc, kulantně řečeno, miserná), a proto se rozhodl podat proti tomuto zkrácení svých procesních práv ústavní stížnost.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Je obviněný povinen radit se s obhájcem přes soudního tlumočníka?
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Robin S.
- Počet zobrazení: 4596
Komentáře
Ústavní soud by mohl být sváděn říct, že porušení práva na obhajobu je ve všech svých možných formách klasickým odvolacím důvodem, pro který odvolací soudy věc často vracejí a tedy že i v tomto případě má stěžovatel jistě možnost vyčkat rozsudku, a nebude-li tento příznivý, namítat v odvolání porušení práva na obhajobu v řízení, jež vydání rozsudku předcházelo. Všichni víme, že je to kravina, ale to přece nebrání ÚS, aby to řekl, že.
Myslím, že by nebylo od věci preventivně rozebrat, rpoč to předčasné není.
RSS kanál komentářů k tomuto článku