Kdyby mi někdo v roce 1990 řekl, že za 18 let bude na veřejná shromáždění chodit znalec, aby posoudil, zda se tam neřeklo něco zakázaného, pokládal bych to za hodně špatný vtip. Jedním z důvodů pádu komunistického režimu byla právě jeho flagrantní neúcta k individuálním svobodám, mimo jiné ke svobodě slova.

Bohužel, popsané je dnes realitou a nezdá se, že by tento stav někomu vadil:

Mluvčí pražské policie Tomáš Hulan ČTK řekl, že na místě byl soudní znalec, který výroky řečníků vyhodnotil jako protiprávní. Jedním z řečníků byl Erik Sedláček, proti němuž policie podle Hulana zřejmě zahájí úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Sedláček byl před nedávnem za tento trestný čin nepravomocně odsouzen k tříletému vězení.

Vzpomněl jsem si na první komunisty tolerované občanské shromáždění na Škroupově náměstí v Praze 3, konané, tuším, v r. 1988 ke Dni lidských práv. Nevím, zda tam měli také znalce, v každém případě shromáždění, na němž padala na jejich adresu velmi nelichotivá slova, nerozpustili.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)