Autorem blogu je 
Pavel Šámal je předseda Nejvyššího soudu, přirozeně bývalý komunista, a zřejmě vůbec nejvlivnější persona v této zemi v oblasti trestního práva. P. Šámal komunistou nejen byl, ale i zůstal, neboť jeho pojetí procesního práva se od chápání předlistopadového liší toliko v nuancích postřehnutelných než pod mikroskopem. Šámal hluboce nenávidí Ústavu a Listinu základních práv a svobod a byl by nejšťastnější, kdyby v trestním řádu stálo prostě obviněný nemá žádná práva;
svými legislativními počiny ostatně činí vše k aproximaci tohoto žádoucího stavu, a ve svých snahách dosáhl pozoruhodných úspěchů.
Nechápejte mne, prosím, chybně: tato právní filosofie není důsledkem Šámalovy zkaženosti nebo bezcharakternosti, toliko realistickou reflexí toho, že orgány činné v trestním řízení jsou natolik neschopné, že svážeme-li je povinností respektovat práva obhajoby, nedopadnou, neusvědčí a neodsoudí už vůbec nikoho. A jako každý komunista, Pavel Šámal raději uvidí deset nevinných ve vězení než jednoho viníka na svobodě (to mu možná křivdím: řekněme tedy devět nevinných…).
Toto nazírání na právo, jemuž soukromě přezdívám šámalismus
, nachází odraz mimo jiné v tom, že platný trestní řád nerespektuje čl. 4 Ústavy, jenž říká, že základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. To by mělo v praxi znamenat, že žádný zásah do základních práv jednotlivce nesmí procesně končit
u státního zástupce, ale vždy musí existovat rekurs k soudu. To se týká mnoha aspektů trestního řízení, vazbou počínaje a pořádkovou pokutou konče. V šámalovsky pojatém trestním řádu je soud institucí, která má obviněného odsoudit, nikoli vstupovat do přípravného řízení, neřku-li obviněného před případnou zvůlí policie a státního zástupce chránit, a jakékoli výjimky z tohoto pravidla jsou proto pojaty s notnou legislativní nelibostí a vždy in favorem orgánů činných v trestním řízení, nikdy obviněného.
Pěkný příklad, co znamená šámalismus v praxi, ukázal Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 10 As 11/2016-153 (zkrácené znění na mém serveru). Rozsudek se týká policejního vyklizení squatu Cibulka v Praze 5, při němž si policie počínala dosti brutálně a, inter alia, zakázala průběh zákroku natáčet na video; ovšemže, jak tvrdí v procesním stanovisku ministerstvo vnitra, bylo to jen ve prospěch squatterů, aby nahrávkou nedošlo k újmě na jejich právech.
Městský soud v Praze většinu bodů petitu zamítl, avšak právě v otázce zákazu natáčení žalobcům vyhověl. Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že k zákazu došlo v souvislosti s úkonem podle trestního řádu a ten proto nepodléhá přezkumu ve správním soudnictví. Žalobci se tedy měli obrátit – ano, přesně tam: na lampárnu, protože Šámalův trestní řád nedává osobám, do jejichž práv policie v trestním řízení neoprávněně zasáhla, možnost obrátit se na soud, a jedinou – hypothetickou – možností je využít prostředků daných zákonem č. 82/1998 Sb. Základní právo nebýt vystaven nezákonnému donucení není tak chráněno jinak než možností domáhat se za jeho porušení kompensace, což není ve světle čl. 4 ochrana dostatečná, neboť řádná ochrana základního práva musí být přiznána souběžně ve formě konstatace, prevence a kompensace. Přeneseno do jiného kontextu, představme si, že by policie přestala stíhat zloděje a okradeným sdělila, že se s nárokem mají obrátit na soud v civilním řízení a zloděje žalovat o vydání věci nebo o náhradu škody: přesně to názor Nejvyššího správního soudu říká ve vztahu k nezákonnému jednání policie, dojde-li k němu v rámci úkonů trestního řízení.
Doufejme tedy, že případ vyklizeného squatu Cibulka bude mít relevantní pokračování u Ústavního soudu.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Cibulka aneb Příspěvek k aplikovanému šámalismu
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 4978
Komentáře
slepeckahul.pecina.cz/2016/08/ukonceni-blogu.html
Je to skoda. Nektere clanky na Slepecke holi patrily k tomu nejzajimavejsimu, co jsem na ceskem internetu cetl. (Precetl jsem ji tusim celou, odzadu dopredu).
Tak mnoho zdaru, TP!
Vlastnictvi prece musi stat pravne nad nekterymi ustavnimi pravy, napriklad pravo na shromazdeni se nesmi praktikovat v soukromem vlastnictvi-prostoru , kdyz si to majitel nepreje.
V kause Cibulka jde ocividne o ryzi squaterstvi, tedy nepovolena okupace ciziho objektu, i kdyby patril mestu. Nadto, smlouva mezi vlastnikem Cibulky a squatery nebyla smlouvou o pronajmu, ale o spolupraci, coz uz samo o sobe je nadmiru ironicke, protoze squateri nespolupracovali. Tedy smlouvu neuznavali nejmene od brezna 2015, kdy obdrzeli od majitelu vypoved.. Vubec se divim, ze s nimi nekdo smlouvu sepisoval, protoze obsazeni ciziho majetku je uz z podstaty nelegalni. To jako bych si sepsala smlouvu s nejakym squaterem v me garazi, - absurdni.
Uz proto nemuzou squateri argumentovat a zduraznovat , ze Cibulku opravovali aby pamatka nechatrala. Od kdy je to jejich zodpovednost ? Cozpak uz se v Cesku znarodnuje ?
Vyklizeni squateru policii se mi zda v poradku, jiste si zajistila pravni povoleni k zasahu, doufam, ze to pani zastupkyne potvrdila i pisemne, ctu totiz, ze byla u zasahu osobne.
Zakaz filmovani dle meho usudku dokazan nebyl.
Skutkovou podstatu vidim v tom, ze ilegalni squateri nemohou vymahat od vlastnika povoleni k pobytu, nemohou rozhodovat o tom, co neni jejich. Uz ta drzost zabydlovat se v necem bez pocatecniho povoleni nebo pozvani, v prostoru, ktery si proste osvojim, je udesna. Sice v pripade squatu Kliniky mesto Praha tak ucinilo, coz se mi zda nespravedlive vuci danovym poplatnikum, ale to neni moje vec.. .Aktivista a zastupce squateru P.Uhl ma holt sve vise o rozdelovani majetku dle sve ideologie.
Yossi
Krome toho, zakaz policistu dokumentovat situaci se neuskutecnil. Zalobkyne Mgr.Z.,B., ktera prubeh natacela, pak predala videokameru T.P., ktery v porizovani zaznamu pokracoval a vyzvy policistu ignoroval.( Nikdo mu nevytrhl kameru z ruky a nerozslapal ji, nikdo kameru nekonfiskoval.). Takze ujma-ztrata se nestala a mozna, ze se objevi aktivisticke video s nalezitou dramatickou hudbou :-)...
Ja si myslim, ze s obcanskymi pravy je na tom CR docela dobre, zatim. Branit se v CR proti policejni brutalite muzete, soudit policisty muzete take, pro dalsi hlidaci kroky budete asi muset nastavit jinak judikaturu, kdyz je to tak bolave thema.
"Já přece netvrdím, že rozhodl nesprávně. Jen že je ústavně nekonformní úprava opravných prostředků v TrŘ."
Tak pak OK, nebylo mi to z toho na první přečtení jasné.
Yossi
Právě že nemůžete. Nejvyšším arbitrem správnosti policejního postupu je státní zástupce, což je špatně.
Začínají se dokonce množit případy, kdy policie odmítá poskytovat informace podle InfZ s odůvodněním, že jí to zakázal státní zástupce, jako by měl státní zástupce v řízení podle tohoto zákona jakékoli pravomoci.
Video z vyklizení s dramatickou hudbou máte zde
Máte ukázku ke zveřejnění?
Btw, diky za video o vyklizeni usedlosti, ale pod dramatickou hudbou bych si predstavovala neco jako:
www.youtube.com/watch?v=Gj-tBVq61as
Vzdyt na Cibulce se jednalo o horcicne seminko, ktere vyroste ve svetovou revoluci.
Pokud vzali kameru z ruky osobě, aby ji mohli zadržet, pak nešlo o zákaz pořizovat videonahrávku, nýbrž o úkon v rámci trestního řízení.
Pokud někomu dali příkaz, aby drze nenahrával policisty a nepořizoval tak důkazy o případných nezákonnostech páchaných policií, pak šlo o jednání mimo rámec trestního řádu, ať už obsahem nahrávky měla být činnost policie při trestním řízení či nikoli.
Ostatně soudím, že trestní řád by se měl úplně přepsat. Současné znění umožňuje dalekosáhlé obstrukce, ale nikoli skutečnou obhajobu. Výsledkem je patrně nejvyšší počet justičních omylů na obyvatele na celém světě. Hlavní viník: Pavel Šámal.
Tento právní směr není založen na předpokladu, že orgány jsou neschopné a je jim nutné pomáhat. To by znamenalo solidní dávku sebereflexe a sebekritiky, co je nepřípustné!
Je to přesně naopak - základní premisou tohoto filozofického směru je, že co orgány činí, činí správně. A soud je taky orgán, takže má automaticky stát na straně policie, tedy na správné straně. A obviněný je jen sprostý obviněný, takže si práva nezaslouží.
Šámalismus je něco poněkud odlišného, a máte pravdu, že je tam přítomen určitý prvek reflexe kvality policejní práce. Praktickým projevem šámalismu je např. § 88 odst. 6 TrŘ. Šámal dobře ví, že kdyby se obhajoba dostala ke všem odposlechům, nejen těm, které policie pro soud vybere, mohla by obviněného efektivně obhájit, a tomu je potřeba za každou cenu zabránit.
RSS kanál komentářů k tomuto článku