Autorem blogu je 
Neuplyne pomalu měsíc, aby nebyl obviněn z korupčního trestného činu některý z českých soudců. Nedávno to byl Ondřej Havlín, po něm dvojice soudců z Litoměřic, teď chomutovský soudce Ivan Novák, známý tím, že za podivných okolností podmíněně propustil svého jmenovce, aktivního severočeského kmotra. Obvinění padlo arci za jinou, byť podobnou, kausu, a přijetí úplatku se nakonec může ukázat neprokazatelným.
Jestliže bychom vyšli z hrubého odhadu, že ve státní správě se podaří odhalit jeden až dva ze sta případů úplatkářství, vycházelo by nám, že bere
téměř každý soudce. To se zdá být nadsazené, osobně bych odhadoval, že zkorupmovaná (resp. zkorumpovatelná) je zhruba čtvrtina až třetina soudců, a zdaleka ne každé rozhodnutí je ve skutečnosti uplacené. Na druhé straně, a to není novinka, vím velmi přesně, které odvolací senáty pražského městského a vrchního soudu lze podplatit a jaké mají taxy např. za zprošťující rozsudek v případě, že prvostupňový soud uložil nepodmíněný trest. A také vím, jak peníze k příslušným soudcům dostat. Je to děsivé, ale je to prostě tak, taková je realita postkomunismu a jeho justice (nebo spíše parodie na ni).
Otázka zní, jak z toho ven, jak to zařídit, aby soudci úplatky nepřijímali a aby spravedlnost nebyla ke koupi.
Systémová řešení, taková, jaké se pokoušel těsně před svým odvoláním zavést někdejší ministr Jiří Pospíšil v podobě centrálního přidělování agendy, jsou neprosaditelná, možnost manipulace s nápadem na podatelnách je minimálně pro předsedy soudů vydrženým privilegiem (a zdrojem tučných podílů na korupčních tocích). Stejně tak je nepředstavitelná obměna soudců, ti současní jsou z velké většiny hloupí a líní a na trhu skutečné práce by se neměli šanci uživit, případně by živořili a žili ze starých kontaktů (tak jako z nich zejména v menších městech žijí mnozí advokáti).
Řešením je tedy pouze čekat, až nastoupí vláda, která se nezakecá
a která půjde zkorumpované justici skutečně po krku – tedy, a o tom nemůže být pochyb, vláda autoritativní a jen málo demokratická v tom smyslu, jak demokracii chápeme nyní. Že přitom, jako nechtěný vedlejší efekt, bude podříznuta posvátná kráva soudcovské nezávislosti, je bohužel téměř jisté, avšak osobně se stále více kloním k názoru, že to tak bude dobře.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Život a doba soudce Nováka
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 4640
Komentáře
Olin
A jak byste si boj s korupcí v justici představoval? Kromě zmíněného neovlivnitelného přídělového systému?
Boj s korupcí je v této fasi možný pouze revolučními prostředky, jak jsem naznačil.
Dejte velké peníze na boj proti rasismu, a jediné čeho se dočkáte, že neziskovky se budou snažit, aby bylo víc rasismu, a mohly tak získat ještě více peněz.
Dejte velké peníze na rposazení cyklistiky, nebo na boj proti korupci, nebo zvyšte peníze soudcům, aby byli „nezkorumpovatelní“, nebo ekologům na ochranu přírody – a budete vyrábět jeden neřešitelný problém za druhým.
Kde se hromadí velké peníze, tam se hromadí moc a touha mít ještě větší peníze. A vyrobí se tak neřešitelný problém, který vede k pádu římské říše.
Miloslav Ponkrác
Jedna věc je, jestli jako Havlín děláte za desítky tisíc (author tu žel nekonkretisoval ani řád oné taxy), nebo jestli vám někdo nabídne desetinásobek vaší mzdy.
Ja jsem na soude trikrat do mesice, ale podle jmena bych nepoznal ani soudce soudu, kde jsem pravidelne. A to ze nekoho znam jmenem vskutku nevypovida o zadnych jeho ani pravnich, moralnich, ani zadnych jinych, kvalitach.
Nebo budou lidi soudcem volit advokata z vedlejsiho baraku, pro ktereho je vykon i podani zmeny na spravnem formulari soudu, jen proto, ze jako mu dobre udelal rozvodovy papiry?
Omlouvam se, ale to je uplna blbost.
Je spise otazkou, zdali by zde nemelo byt jakesi kvalitativni hodnoceni soudcu, v urovni "kolik % rizeni bylo na odvolacce vraceno" a pokud nekdo opakovane dostava velke mnozstvi vraceni veci, uvazovat nad jeho kompetenci.
Korupci nezabranite - mozna systemem poroty jako v usa (uplatit pulku z tech 10 ci kolika zcela odlisnych lidi uz nemusi byt takova prdel).
Tady by mozna prospelo pro kazde rizeni losovat tri ruzne soudce - zadny rozvrh prace, ale nejaky system ministerstva, co by to automaticky losoval. Samozrejme to trochu bori rozklad prace, ale dokud budou v senatech sedet furt ti sami lidi, bude to problem.
Ale ok, predstavme si asi jediny "realny" system, kdy bude papir, kde budou jmena, mozna pod nima co vystudovali a kdy (strucny vytah CV). A lidi budou zaskrtavat.
Kolik lidi myslite ze zna vubec ted vic nez jednotky lidi z krajskeho zastupitelstva? 2/3 lidi, pokud nejde o vesnici o par tisicich obyvatel, ani nevi, jaka politicka strana ted ovlada radnici/magistrat. Takova je realita. Sam bych horko tezko premyslel, kdo je u kormidla v Praze zrovna ted. A to jsou relativne medialne znami lidi, zpropagovani vsema kauzama, pruserama, letakama, billboardama, znami z medii.
Volime ale soudce - bezny obcan je u soudu pocitam 3-4x za zivot a pokud mu ten soudce neudelal neco fakt zleho, za rok ani nevi jak se jmenoval.
Takze podle ceho budou ti lidi soudce volit? Respektive, kteri lidi?
Pokud to bude nahodne zaskrtavani jmen, pak takhle muzem vzit seznam potencionalnich kandidatu a za ucasti aspon tri notaru udelat losovacku, vysledek bude asi stejnej.
Uvedomte si, prosim, ze 95% lidi v tomto narode ani nevi, kolik ma ustavni soud soudcu.
Ještě k onomu automatickému systému losování přidělování věcí jednotlivým soudcům na MSp: parametry a ostatní atributy systému musí nejdříve někdo nastavit, takže to bude cinknuté hned od začátku.
A podle čeho volit soudce: jednoduché - profesní výsledky, vzdělání, morálně - sociálně - psychická osobnostní integrita. Samozřejmě každý kandidát by musel splňovat požadavky na odbornost, stejně jako dnes.
Prostě soudci se musí ze svého jednání odpovídat přímo občanům, jako zákonodárci, prezident, když jsou stejně jako oni ústavní činitelé a representanty jednoho z pilířů moci. A to nejlépe ve volbách jako ostatní zastupitelé občanů ČR.
Na druhou stranu zdejsimu authorovi nebrani nic vyzadat si zadavaci dokumentaci a treba z ni bude patrne, ze to transparentni skutecne bude (haha).
Podle ceho volit soudce: pockejte, to fakt myslite, ze tu nekdo ve volbach voli nekoho podle vysledku?
Za situace, kdy ANO nedosahla v podstate niceho jineho, nez zavadeni zpet komunistickych manyru, likvidace podnikani a v konecnem dusledku mozna likvidace znacne casti stredni vrstvy, jejiz predak a majitel se priznava ze lze a verejne v tom pokracuje, dosahuje rekordnich preferenci a pravdepodobne by byla vitezem voleb, za situace, kdy lidi vi, co tu bylo za komunismu ma KSCM lepsi preference, nez vetsina demokratickych stran (nechme stranou jestli pravicovych, nebo levicovych)...
Jako ano, logicky mate samozrejme naprostou pravdu. Jen realizace tady (ctete na svete, nikoli jen v CR), kde nikdo ani nevi, kdo je senator za jeho obvod ci jaka politicka strana vladne u nej ve meste (vetsina), je skutecne utopickou myslenkou.
To uz bych veril tomu, ze se podari skutecne napsat spravedlivy generator nahodnych cisel.
Mozna lze pripustit, ze je "spravne", aby se politici chovali populisticky. U soudcu by ale toto melo byt skutecne silne nezadouci jednani, ze ktereho by ale voleni soudcu prostym lidem delalo naprosty standard a dokonce nutnost - ktery soudce by lidu nelezl do zadku, nedelal populisticke rozsudky, ten by mel smulu.
A přímá volba soudců občany není populismus, neb per definition každý volič vychází z jiných hodnot, které u kandidáta preferuje. A samozřejmě, že když předchůdci ve funkci selhali, tak dojde k totální změně jako u politiků.
Ještě k automatickému systému losování přidělovaní věcí jednotlivým soudcům MSp: někdo musí parametry systému nejdříve nastavit, takže to bude cinklé od začátku. Viz např. podvodný software u dieselových aut Volkswagenu, u EET na Slovensku.
A nepodceňujte lidi, ti znají své kandidáty do zastupitelstev velmi dobře - zvláště na okresu, v komunálu.
A pravidelná občanská kontrola nad justicí musí být stejně jako je nad ostatními zástupci občanů. Lidé totiž přenesli dle Ústavy své právo na spravedlivé řešení svých sporů na stát a na jeho soudy, což samozřejmě zahrnuje i právo na kompetentního soudce ve všech ohledech. Proto mají lidé právo kontroly prostřednictvím voleb soudců, stejně jako u poslanců, senátorů (ostatních ústavních činitelů), pokud máme mít v ČR demokracii.
Soudci totiž jako representanti jednoho z ústavních pilířů moci musí být nezávislí a mít přímou legitimitu, získanou od občanů ve volbách jako poslanci, senátoři, nyní i prezident.
Porotě v USA sice přísluší vynesení verdiktu, a ještě nikoliv ve všech typech řízení, soudce však zůstává garantem zákonnosti procesu. Soudce v USA vede proces.
Navíc v řadě států USA soudce, zvolený přímo občany, rozhoduje jako samosoudce např. v civilních věcech jako samosoudce bez porot, kde stranami sporu jsou jeho voliči. Jak v takovém případě může soudce dělat populistická rozhodnutí, aby vyhověl oběma stranám sporu?
Zajeďte si do USA, a shlédněte nějaké soudní jednání, jak jsem to udělal já.
Vaše tvrzení a argumenty jsou tedy opět liché.
Pokud si stěžuje, že někdo konkrétní je prezidentem, a je jedno, jestli by to byl Zeman, Schwarzenberk, Fischer, nebo ten potetovaný – ať by zvítězil kdokoli – tak si stěžuji, že se mi nelíbí demokracii, a požaduji diktaturu, která by nařídila mou volbu.
Pokud si někdo stěžuje, tak je otázkou, jestli je to většina, nebo osamělý hlas na poušti, který akorát hodně řve, vyje a je hodně slyšet – ale je v menšině.
Má-li někdo problém s kandidátem, který zvítězil, může kandidovat sám, nebo aktivně přesvědčovat co největší masu lidí a podporovat jím vybraného kandidáta a dělat mu podporu a kampaň.
Jakmile slyším, že demokraticky zvolený kandidát, je problém – a zdůvodňuje se to nízkou kvalitou toho či onoho, pak cítím problém u předřečníka a jeho nízké kvality.
Miloslav Ponkrác
Já jsem třeba v referendu hlasoval proti přistoupení k EU a tento názor jsem si ponechal dodnes. Kritizuji tehdejší jednostrannou agitační kampaň, ale holt na to většina slyšela a hlasovala pro. Přesto nevidím jediný důvod, abych měnil svůj názor. A zdá se mi, že naopak řada hlasujících pro EU by dnes hlasovala jinak.
Takže nesměšujte dvě věci - něco jiného je nesouhlas a něco jiného je zpochybnění procedury.
Být soudcem bylo terno vždycky. Tenkrát ale frčela teorie stejných žaludků a pro platy soudců to platilo také. Nejspíš takto vznikl český hybrid soudcoúředníka. Druhou funkcí se odůvodnilo navýšení platu, a úřednická práce se samozřejmě vykonává v běžné pracovní době soudce. Pravdou je, jak jsem uvedl, že obě ty funkce se vlastně moc nelišily. Teprve v posledních letech je na správě soudu požadováno aspoň vedení jakési správní agendy, dlouhá léta předtím šlo o funkce zcela neurčitého obsahu i rozsahu práv a povinností.
Soudcoúředník je, jak správně píšete, zhovadilost. Ale nejen proto, že třeba odborník na trestní právo rozhoduje o věcech, kterým nerozumí, ani rozumět nemůže. Soudce disponuje rozhodovacími pravomocemi soudcovskými, kde mu zákon přiznává status nezávislosti. Jako úředník státní správy je ale naopak povinen plnit přesně povinnosti za stát, kterému se zodpovídá, a jímž je kontrolován. Jediná persona má současně dvě neslučitelná a zcela rozdílná právní postavení. Teoreticky by si měla jako soudce sama na sebe stěžovat coby na úředníka, nebo naopak, a současně tyto stížnosti i vyřizovat. V poslední době se dokonce část rozhodovacích pravomocí přesunula ze soudců na úředníky soudů, čímž vznikl totální chaos. Kdo se někdy pokusil ohledně správních činností na soudu čehokoli domoci, určitě to zná. Každý vám dokola vykládá, že nic nejde, nemáte na nic právo, postupujete nesprávným způsobem, jednáte s nesprávnou osobou. Dotyčný nemá vůči vám žádnou povinnost, nemusí si nikde nic číst nebo zjišťovat, předpis vám neukáže, nadřízeného nezavolá. Když soudcoúředníka náhodou ze lhaní usvědčíte, přestane komunikovat. Pak buďto „dobrovolně“ odejdete, aniž byste čehokoli dosáhl, nebo vás nedobrovolně nechá vyhodit justiční stráží, protože „obtěžujete.“ Ministerstvo spravedlnosti neprovádí žádné inkognito přepadové kontroly, zaměřené na takové praktiky, ani je podle zákona provádět nemůže. A co úředně zjistit nejde, to neexistuje. Takže je vlastně všechno v pořádku. Kříženec posvátné krávy soudcovské nezávislosti s líným úřednickým oslem u soudního žlabu lhostejně přežvykuje, a my máme dvě možnosti: a) vyhlížet spasitele, který nás té kreatury zbaví, b) obětovat trochu času a úsilí a aspoň zkusit prosadit na místo předsedy soudu nějakého normálního člověka, - viz výše.
RSS kanál komentářů k tomuto článku