Že se tady bude konat politický proces, musel poznat každý, kdo včera do Mostu přijel: soudní budova obklopená uniformovanou policií, uvnitř na každém rohu policista v civilu, justiční stráž v počtu několikanásobně vyšším, než normálně – a než by bylo objektivně potřeba. I soudkyně byla pro svůj úkol pečlivě vybrána: Bohumila Huňáčková, rutinérka, a – jak jinak – bývalá členka KSČ. Právě ona je tou poslední překážkou, kterou musí obžaloba překonat, aby splnila zadání. Soudkyně je viditelně nervosní, ví, co se od ní čeká, a nechce se jí do toho.

Nejprve velmi krátce vypovídá obžalovaná, takto nebezpečná pravicová extremistka Lucie Šlégrová, ani ne dvaadvacetiletá dívka, která stanula před soudem za loňský politický projev, v němž se přihlásila k národnímu socialismu. Jako naschvál, ten samý den jsou noviny plné článků o tom, že stranu s národně-socialistickým programem i názvem hodlá založit expremier Paroubek. Vysvětlit, proč jeden může to, co druhý nesmí, bude zjevně nesnadné, resp. ve skutečné demokracii nemožné.

Následují krátké výpovědi policistů a po nich promítání videozáznamu, na kterém je závadový projev zachycen. Pak předstupuje sám Velký inkvisitor, soudní znalec Michal Mazel: už od pohledu floutek, člověk bez jakýchkoli morálních zábran nebo hodnotového ukotvení. Nájemný lhář: kdo mu zaplatí, ten má pravdu.

Když se snaží vysvětlit shora nastíněný paradox dvojího metru, přítomní stěží potlačují úsměv. Protože obžalovaná mluví v projevu na dvou místech o vyvolených, říká znalec, je jasné, že má na mysli vyvolený národ, Židy, z čehož plyne, že hovoří-li o národním socialismu, má na mysli nacismus. Trapnost: přečte-li si text projevu kdokoli nezaujatý, musí uznat, že o Židech tu prima facie řeč není, spíš o establishmentu jako takovém.

Obhajoba je ovšem dobře připravena, a přes odpor soudkyně, která ví, že bez znalce a jeho quasiodborného zhodnocení projevu Lucii neudělá, se M. Mazla podaří přimět k přiznání, že jediným zadavatelem jeho posudků je policie; což ovšem znamená, že je podjatý, protože podle judikatury Ústavního soudu znalec podávající posudek nesmí být ekonomicky závislý na straně řízení.

Znalec je, řečeno kulantně, jednodušší intelektuální konstituce, a není obtížné přimět ho, aby vysvětlil svou theorii závadového kontextu. Bez většího nátlaku přiznává, že ve skutečnosti není závadný obsah řečeného, ale osoba řečníka. Kdyby to samé řekl někdo jiný, nezávadový, o trestný čin by se nejednalo. Přítomní se smějí, soudkyně na chvíli ztrácí sebekontrolu a křičí, že nechá vyklidit jednací síň.

A to je prozatím vše, hlavní líčení je odročeno na začátek prosince.

Poučení? Banální a stále opakované: svoboda je nedělitelná. Jestliže dopustíme, že dnes Lucii Šlégrovou odsoudí za to, že řekla národní socialismus, zítra může stanout před soudem za své názory kdokoli z nás. Demokracie je jen jedna, režim, kde má jiný příděl občanských práv konformista a jiný radikál, demokratický není a nikdy být nemůže.

Aktualisováno.
Úplný zvukový záznam výslechu znalce (ostatní části hlavního líčení nejsou zajímavé).

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)