Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Soudkyni Okresního soudu v Berouně Marcelu Součkovou jsme poznali jako dámu nevysoké inteligence a pohříchu nedostatečné představivosti, za což jsme jí udělili titul Osel měsíce listopadu 2011. Nyní má velkou šanci na double: dnes vyhlášeným rozsudkem žalobu zamítla a vysvětlila, že neoprávněně nařízená exekuce (resp. soudní výkon rozhodnutí) není odškodnění vyžadujícím zásahem do osobnostního práva povinného, ale je to jakási provozní nehoda, nedopatření, které nestojí za řeč. To, že měl povinný mj. několik měsíců zablokované bankovní konto, lze přejít mávnutím ruky. Zmýlená neplatí, i mistr tesař se utne, jedeme dál!

Aktualisováno.
Zvukový záznam (bohužel nepříliš kvalitní). Odůvodnění rozsudku je k pláči: Soudkyně vysvětlila, že banka nevede žádný interní seznam dlužníků – sama to přece soudu napsala! – a zásah do práv žalobce spočívající v půl roku probíhající neoprávněné exekuci je naprosto minimální. Existenci dlužnických registrů, které banky o svých klientech vedou a sdílejí, často skrytě před zraky příslušných orgánů (ÚOOU), kam se žalobce dostal a kde je pravděpodobně dodnes evidován, se žaloba pokoušela prokázat předložením příslušných rozhodnutí ÚOOÚ, avšak tento důkaz byl zamítnut: netýká se přece žalobce, ale úplně jiných osob!

Tragický výkon soudkyně Součkové, jak jsme slíbili, oceňujeme cenou Osel měsíce a blahopřejeme s konstatací, že dokud budou u českých soudů rozhodovat takové – s prominutím – pitomé nány, jako je ona, nezbývá než závidět pokročilejším africkým zemím jejich výbornou justici.

Komentáře   

0 # Anonymní 2013-05-23 16:39
Nevím, čemu se divíte. Názor madam soudkyně je v plném souladu s posledním brainfartem Ústavního soudu, podle kterého má postižený nezákonně nařízenou a následně zrušenou exekucí povinnost zacálovat exekutorovi a následně se domáhat škody po státu, protože přece nelze připustit, aby náklady nezákonné exekuce nesl ten, kdo koupil zfalšovanou směnku! Soudy chybně nařídily exekuci, pak ji zrušily. Muž přesto musí platit statisíce.

JM
0 # Anonymní 2013-05-23 18:50
Díky, státe, žes mi zničil život. Mrazivá zpověď učitelky, která chtěla žít poctivě
parlamentnilisty.cz/.../...
0 # Anonymní 2013-05-23 18:51
Exekutor spletl dlužníka se jmenovcem
domaci.eurozpravy.cz/.../...
0 # Anonymní 2013-05-24 09:42
Je nějaká šance vyrazit náhradu škody při nesprávném úředním postupu při výkonu státní správy pověřeným obecním úřadem ve správním řízení? Podle toho 82/1998 Sb. asi ne, že.
0 # Anonymní 2013-05-24 11:39
Ukázka paradoxu justiční mafie: Sama soudkyně obětí několika exekucí (ne neoprávněně). Ta to ale na rozdíl od normálních smrtelníků umí zahrát "do ztracena" !
www.komunalnipolitika.cz/.../
jdem.cz/24rg4
0 # Anonymní 2013-05-24 11:42
Ukázka paradoxu justiční mafie: Sama soudkyně obětí několika exekucí (ne neoprávněně). Ta to ale na rozdíl od normálních smrtelníků umí zahrát "do ztracena" !

jdem.cz/24rg4
ZDE
0 # David Schmidt 2013-05-26 16:50
Okresní soud netvrdí, že neoprávněná exekuce není zásahem do osobnostních práv, ale že musí být při určení odškodnění věrohodně prokázáno, jak konkrétně bylo do těchto práv zasaženo. Zde žaloba zcela evidentně neunesla (nejen) důkazní břemeno a pokud očekávala, že soud bude vycházet z presumpce nezákonného jednání bankovního systému a že banky soudu lžou, jednala z čirého naivismu.
0 # Tomáš Pecina 2013-05-26 17:00
Mýlíte se. Za prvé nařízení exekuce je vždy samo o sobě závažným zásahem do osobnostního práva, a za druhé soudu byla doložena řada vybraných rozhodnutí ÚOOÚ, které netransparentní zacházení bank s osobními údaji klientů a vedení různých interních databasí prokazují. My opravdu nemáme možnost prokázat, jak banky s osobními údaje žalobce nakládaly, jestliže to s úspěchem utajují i před příslušným regulátorem.
0 # David Schmidt 2013-05-26 19:59
Nikdo netvrdí, že nařízení exekuce není zásahem do osobnostních práv, resp. že neoprávněné nařízení není jejich porušením. Něco jiného je však spekulativní tvrzení, že banky na základě blíže neurčeného, jak Vy tvrdíte nezákonného, jednání pohlížely na žalobce jako na neschopného splácet.

Jinak co mě paměť neklame, tak subjekt má právo si vyžádat výpis z bankovního registru. Kde je problém?
0 # Tomáš Pecina 2013-05-26 20:13
V tom, že bankovní registry nejsou jedinou databasí, která je o klientech vedena. Ale to je v rozhodované věci spíš podružnou otázkou, významné je, že sdělit o někom jeho bance, že je platebním delikventem, a zablokovat mu na víc než půl roku účet (z toho několik měsíců jen proto, že soud se dopustil průtahů při sdělení, že rozhodnutí o nařízení výkonu bylo zrušeno), je samo o sobě dostatečně závažným zásahem do práva na ochranu osobnosti, aby soud přistoupil ke stanovení zadostiučinění formou peněžité náhrady.
0 # David Schmidt 2013-05-26 21:08
To je Váš názor. Člověk ovšem nemusí být osel, aby zastával opačný názor: že žalobce musí doložit, že mu skutečně ona či jiná banka např. odmítla úvěr, tj. že doslo k události, v rámci níž byla platební schopnost posuzována.
0 # Anonymní 2013-05-26 21:58
A samotná skutečnost obstaveného účtu vám nepřijde zasahující do osobnostních práv? Já jsem vždy měl za to, že zásah do osobnostních práv nemusí mít nutně následek ve vzniklé škodě - prokazování, že nedostal úvěr. Stejně jako u pomluvy postačí způsobilost poškodit - a tu prokazuje již pouhá existence té databáze bank.
0 # Tomáš Pecina 2013-05-26 22:45
DS: S tímto uvažováním byste mohl být od minuty českým soudcem: ti také chtějí dokazovat naprosto zřejmé věci, jako že trestní stíhání pro pokud podvodu nějak ovlivnilo obchodní výsledky klientova podniku (pan K.) nebo že odsouzení pro znásilnění zasáhlo do dobré pověsti odsouzeného (pan Šafránek, příběh z Vysočiny).
0 # David Schmidt 2013-05-26 23:01
Jsou dvě úrovně intenzity zásahu do osobnostních práv v elementu občanské cti -

a) bankovní úřednice, co hromadně zpracovává exekuce, si všimne veřejně známého jména žalobce, a pomyslí si o něm něco špatného,

b) banka odmítne z tohoto titulu žalobci úvěr.

Odškodnit zásah ad a) je něco jiného než odškodňovat zásah ad b).

A úplně něco jiného je pak odkodňovat zásah do osobnostních práv v elementu ochrany soukromého života - možnosti nakládat se svým účtem. S tím se soud vypořádal jak?
0 # Tomáš Pecina 2013-05-26 23:12
Nijak, minimálně v tom, co soudkyně překuňkala z odůvodnění.
0 # Tomáš Pecina 2013-05-26 23:22
Žaloba. Tam to máte všechno.
0 # David Schmidt 2013-05-27 00:38
Proč mezi důkazy chybí výpis z bankovního registru a místo toho se žalobce odvolává na mlhavé názory věcně nepříslušného ombudsmana (klient - banka, nikoli správní úřad)?
0 # Tomáš Pecina 2013-05-27 00:39
Protože v registru, tom oficiálním, žalobce není.
0 # David Schmidt 2013-05-27 01:38
A existenci ilegálního "registru" žalobce neprokázal.
0 # Tomáš Pecina 2013-05-27 09:29
Žalobce předložil několik rozhodnutí ÚOOÚ, které se tímto problémem zabývají.

Ovšem i kdybychom připustili, že žádný registr neexistuje, resp. že do něj nebyl žalobce zařazen, jak banka tvrdí, přesto měl žalobce právo na náhradu nemajetkové újmy.
0 # David Schmidt 2013-05-27 15:00
Jistě ale nikoli za 500.000 Kč.
0 # Tomáš Pecina 2013-05-27 15:03
Pak měl soud přiznat méně, s tím, že žalobce neprokázal šíření difamace mimo onu jedinou banku.
0 # David Schmidt 2013-05-27 15:44
Událost ad a) výše je z hlediska citové újmy žalobce odčiněna konstatováním porušení práva. Samotné dlouhodobější obstavení účtu je ale jistě obecně frustrující, nicméně u bagatelní částky nic nebránilo žalobci této frustraci, a vůbec zásahu do své osobnostní sféry, zabránit zaplacením a pořadem práva se pak domoci nápravy. Opak nebyl tvrzen (jediný účet jako zdroj příjmu). Každý včetně poškozeného je povinen předcházet škodám.
0 # Tomáš Pecina 2013-05-27 18:40
Neznáte procesní právo. Blokaci nelze vyřešit zaplacením, ale čeká se na právní moc (případně zrušení jako v tomto případě).

Konstatováním porušení práva se "odčiňují" jen ty nejbanálnější případy, nikoli tak závažné zásahy jako neoprávněná exekuce.
0 # David Schmidt 2013-05-27 22:19
Mýlíte se. K blokaci nemuselo dojít, pokud by žalobce zaplatil i dle svých slov bagatelní částku a pak se domáhal nápravy (což stejně činili) nebo dříve sám bance doručil usnesení KS s doložkou právní moci.
0 # Tomáš Pecina 2013-05-27 22:23
Předpokládám, že víte aspoň to, že bance se usnesení doručuje dřív než povinnému. Takže blokaci předejít nijak nemohl, ale je fakt, že kdyby se proti nařízení neodvolal, mohla být záležitost vyřízena rychleji :-)
0 # David Schmidt 2013-05-28 00:49
Žalobce zqaplatil, a proto byla exekuce neoprávněná? Ano, zde nebylo možné celé aféře předejít.

Nicméně od srpna 2010 do ledna 2011 žalobce mohl sám, když viděl průtahy OS, u banky dokladovat neoprávněnost exekuce. Já bych tak učinil, protože by mi obstavení účtu vadilo. Nebo vycházím ze špatného vnímání procesního práva?
0 # Tomáš Pecina 2013-05-28 01:14
Žalobce nejprve předpokládal, že banka byla soudem vyrozuměna neprodleně, poté, co zjistil, že tomu tak není, podal na průtahy stížnost předsedkyni soudu, a když ke svému úžasu seznal, že ani to nepomohlo, požádal o vyznačení doložky PM na usnesení sám a doložil bance neoprávněnost exekuce. Ano, mohl to udělat hned, pokud by byl očekával, že soud se necítí zákonem vázán, avšak to se běžně nepředpokládá.
0 # David Schmidt 2013-05-28 06:57
Mám již jen 3 poznámky: ono čekání na soud namísto vlastního doložení evokuje představu banky jako třetího subjektu, jímž ve vztahu ke klientovi i z hlediska smluvního závazku a informační povinnosti není. Dále část odpovědnosti by měl nést navrhovatel neoprávněné exekuce. A konečně je-li hledána prevenční funkce, drobný justiční personál je postižitelný spíše měsíčním platem než nereálným půlmilionem, který právě proto žádný soud nepřizná.
0 # Tomáš Pecina 2013-05-28 10:26
Navrhovatelem (oprávněným) je soud, takže odpovídá v obou případech stát.
0 # Karel V 2013-05-27 14:03
Otázka je, zda se může cizím nezákonným postupem třetí strany dopustit druhá strana zásahu do osobnostních práv.

Něco takového, jako kdybych si soukromě tiše u stolku v hospodě povídal s manželkou, že učitel mých dětí je blbec a školník sedící u sousedního stolu a špiclující uši, pak na školu napsal: "Učitel X.Y. je blbec (podle K.V.)"

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)