Lehce neobvyklý průběh mělo slyšení kandidátů na soudce Ústavního soudu v senátních výborech. Otázky se zdály být směřovány k tomu, aby senátoři zjistili, do jaké míry jsou nominanti připraveni dostát úkolu učinit z Ústavního soudu třetí komoru parlamentu, jak by bylo momentální levicové většině senátorů libé.
Někteří uchazeči pojali své odpovědi dle zásady slibem nezarmoutíš
, jiní se vyjadřovali zdrženlivě, za což sklidili menší počet doporučujících senátorských hlasů. Mnoho otázek nesměřovalo k odbornosti a minulosti kandidátů, nýbrž primárně k jejich politickým názorům, tedy k něčemu, co by se nemělo v soudcovské práci vůbec projevit. Proč by se měl budoucí ústavní soudce zpovídat příkladmo z toho, jak se dívá na zavedení školného na vysokých školách?
Ano, uznávám, ani americký Supreme Court se nevyhnul politisaci, a přesně se rozlišuje, který soudce je Clintonův
, který Bushův
a který Reaganův
, ale na druhé straně se domnívám, že právě v tom nejsou USA hodny následování.
Ústavní soudci by především měli být osobnostmi a široce přijímanými autoritami, odbornými i morálními, neměly by to být šedé myšky jako Milada Tomková ani bezpáteřní karieristé schopní vlísat se do přízně mocných za každého režimu jako normalisační komunistický funkcionář Jan Filip.
Bídu současné nominace nejpřesněji vystihl bývalý vojenský prokurátor (a rovněž exkomunista) Jaroslav Fenyk, který vysvětlil, proč se před r. 1989 aktivně podílel na odsouzení odpírače vojenské služby, těmito slovy: Snažil jsem se dělat věci, které byly v souladu s mým svědomím. Ale pochopitelně, doba se změnila a je také jiný náhled na lidská práva.
Ne, pane Fenyku, vy jste se nechoval v souladu se svým svědomím, vy jste se choval – nechť mi čtenáři prominou poněkud pregnantnější výrazivo – vy jste se choval jako svině. A být sviní není v žádném režimu povinné, to byla vaše dobrovolná, vědomá volba. Jak správně říkáte, doba se změnila; vy, bohužel, nikoli.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Zemanovi ústavní soudci v Senátu
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 9209
Komentáře
Richard
Nejsem takový formalista, aby pokládal každý zákon za legitimní jen proto, že jej přijal totalitní režim, nicméně odpíračství vojenské i civilní (což je jen jiná forma nevolnictví,která do moderního státu prostě nepatři) služby se trestalo u nás i po revoluci (nemluvě o tom, že povinná vojenská služba s potihem za odepření je či byla známa i v demokratické cizině). Obecně tedy nepokládám stíhání odpírače za o nic větší prohřešek než stíhání kuplíře či prodejce droj (tím nechci říci, že tyto zločiny bez oběti pokládám za legitimní, ale prostě se tak děje, je to zákonný postup a většina lidí na takovém stíhání nevidí nic špatného, tak nebudu říkat, jak se takového člověka štítím a nechci ho u Ústavního soudu).
Samozřejmě, pokud tam nějaký komunistický prokurátor běsnil s pěnou u úst, jak je nutný exemplární nepodmíněný trest při horní hranici kvůli napomáhání západním imperialistům, za skvrnu na cti bych to považoval, ale o Fenykovi nic takového známo není.
U odpíračů je důležitý motiv, zde šlo o odmítnutí služby se zbraní z důvodu výhrady svědomí. Jsem názoru, že prokurátor, který navrhl takovému odpírači trest, nemá morální právo stát se ústavním soudcem demokratického státu.
- jde tedy o to, kdo ve státě vládne, zda menšina či většina
Jak je na tom trestnost neplacení daní v totalitním nedemokratickém státě?
- či jde o míru, do jaké smí o "výnosech práce" občana rozhodovat jakkoli dosazená věrchuška
Pekne, ze dokazete zastavat nazory, ktere jsou zaroven neslucitelne.
Smutné je, že z těch čtyř je opravdu asi nejlepší…
Na OSZ v České Lípě zjevně musí být veselo
JM
neviditelnypes.lidovky.cz/.../...
Je tam i odkaz na jiný článek, s odlišným názorem.
lidovky.cz/.../...
Yossi
Nejvíce mne "pobavil" profesní životopis Jana Filipa - rigorosum "Ústava v právním řádu ČSSR", disertace "Pojem, podstata, obsah a formy ústavy socialistického typu", no, to je asi nejlepší možná kvalifikace soudce soudu ústavního.
Předpokládám, že další soudci budou obdobných kvalit.
Tvrdím, že jsou objektivně nezpůsobilí soudit, protože vstupem do normalisační KSČ prokázali nezhojitelnou vadu charakteru.
RSS kanál komentářů k tomuto článku