Tak zní jedna ze základních zásad uplatňovaných na české mutaci wikipedie. To skutečně není, právě proto je to tak zdařilý experiment v budování intelektuálního koncentráku.

Nechtěl jsem už o wikipedii psát, není to moje základní thema, ale když už wikipedisté "zcela nezávisle" přišli na to, co jsem jim napověděl, třeba jejich přemýšlení pomůže informace o tom, jak se řeší námitky podjatosti v soudním a správním řízení.

Ačkoli existují rozdíly mezi úpravou v jednotlivých druzích řízení, pravidlem je, že k námitce podjatosti se nejprve vyjádří ten, vůči němuž je směřována. Pokud se domnívá, že u něj důvody k vyloučení pro podjatost nejsou, věc se postoupí odvolacímu soudu nebo správnímu orgánu, a ten o námitce rozhodne. Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. Není myslitelné, aby o námitce rozhodovali zbylí členové senátu nebo jiného kolegiátního orgánu, protože stejně jako sama osoba, o niž se jedná, i oni jsou vždy v této otázce podjatí.

Na wikipedii "arbitrážnímu výboru" (tak tam nazývají svůj svébytný lynčovací výbor) nikdo nadřízen není, proto nelze než nechat o námitce podjatosti hlasovat komunitu. Navrhované řešení, aby o námitce rozhodoval "byrokrat" (správce s technickým oprávněním kreovat jiné správce), je krajně nevhodné, protože mezi arbitrážním výborem a byrokratem není vztah podřízenosti a nadřízenosti, a byrokrat by tím získal značnou, ničím neodůvodněnou pravomoc spoluurčovat výsledky arbitrážních řízení.

Problém je, že komunita, to je slovo, které čeští správci neradi slyší a téměř už nepoužívají; raději hovoří o projektu a jeho zájmu, a nadáni právem tento zájem vykládat a represí vůči uživatelům chránit se cítí jen oni sami.

Je smutné, jak skončila demokratická myšlenka otevřené encyklopedie v rukou českého burana, jemuž jsou základní zásady demokracie a práva bytostně cizí…

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)