Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

— Occiso autem rege Ottakaro Bohemi ad propria inglorii redierunt et post modica intervalla temporum propriam terram vastare rapinis et incendiis inceperunt. Est enim huius gentis nostre consuetudo pessima, vel pocius corruptela, quod cum contra hostes venire, vel forsan redire ab eisdem properat, terram propriam hoste severior vastare festinat, et qui hostium esse debuerat propulsator, vicinorum suorum hostilis efficitur populator.
(Když pak zabit byl král Otakar, Čechové domů neslavně se vrátili a po krátkých přestávkách časových vlastní zemi drancováním a ohněm pleniti se jali. Jestiť tohoto národu našeho velmi špatný obyčej, nebo spíše zkaženost, se když proti nepřátelům jíti, nebo snad vraceti se od nich pospíchá, vlastni zemi krutěji nežli nepřítel pleniti chvátá, a ten, jenž by měl býti odháněčem nepřátel, stává se nepřátelským plenitelem svých sousedů.)

Kronika zbraslavská (Chronicon Aulæ Regiæ), kapitola IX


K čemuž nám jest toliko poznamenat, že časové se sice změnili, ale národní zvyklosti přetrvávají; což platí nejen pro únor roku 1948, jemuž z nepochopitelných důvodů dodnes přezdíváme Vítězný.

Komentáře   

0 # gogo 2018-02-26 07:45
Nojo, to se zase jednou šířil z Prahy ten pokrok. Téma jest to stále aktuálnější.
0 # Tomáš Pecina 2018-02-26 12:16
Se zájmem kvituji, jak se sledování mého blogu kultivují vyjadřovací schopnosti čtenářů; "jest" byste ještě před dvěma lety nepoužil.

Jinak bych neviděl ohnisko otázky ve vztazích česká metropole-venkov, ale v tom, že už ve 13. století bylo o Češích známo, že nepotřebují vnějšího nepřítele a vyplenit vlastní území si dokážou sami.
0 # gogo 2018-02-26 13:24
To je bez diskuse - vždycky jsem oceňoval na tomto blogu zajímavé jazykové prvky a celkově vysokou kulturu jazyka. Já jsem měl pro takové úchylky vždycky slabost a užíval jsem si to už kdysi na Sprše, byť většinou jen pasivně.

A k té otázce plenění - přece v Únoru 1948 žádné komunistické ani jiné vojsko netáhlo a neplenilo.
Že nastala krize, diktatura a úpadek, to nemá s Češstvím nic moc společného. Němci k tomu navrch vyrazili vyhlazovat ostatní, Francouzi si vybili půlku národa za své slavné revoluce a navrch se rozjeli dobývat, Rusové se po revoluci taky rozmáchli spíš po vlastních... to Čechoslováci akorát doplatili na úchylný politický aktivismus Čechů (43) - Morava volila KSČ v roce 1946 podobně jako Slováci (34 resp.30) a pletichaření, které se vymklo z ruky právě v té únorové Praze. Vždyť ti ministři museli být na hlavu padlí, když si to nedomluvili dopředu s Benešem, a ještě k tomu nebyli schopni komunistické ministry izolovat, takže Gottwald to mohl uhrát na pohodlné doplnění a nemusela být ani vláda navenek jednobarevná.
Samozřejmě je to komplexnější téma, ale tu jednoduchou tezi o plenění jako nějakém dominantním rysu rozhodně odmítám.
0 # tkrystlik@yahoo.de 2018-02-26 13:57
"Zkaženost" Čechů, gogo, ve spojitosti s únorem 48 spočívala od let 1938-39 v jejich nezměrné touze žít v nedemokratickém národním státě bez menšin, max. s Rusíny, s dvěma nebo třemi politickými stranami, který by konvergoval k sovětskému bolševismu, aby se jim dostalo nebývalých sociálních výhod. V mezidobí (1945-48) se spokojili se státem v německém nacionálně socialistickém stylu.
0 # Anonymní 2018-02-26 15:21
Němci byli politicky civilizovaní a lepší. Zkoušeli jen drobnosti jako Reichstagsbrand, Kristallnacht nebo Nacht der langer Messer. Zřejmě to je vzor, který bychom si v politice podle pana Krystlíka měli vzít.

Vítězství komunismu a vznik komunistické soustavy států je přímým důsledkem německého nacismu. Ostatně podle německého vzoru pánů Marxe, Enegelse a nějaký ten Hegel jako inspirace by se také dal přihodit. A nějakých 20 miliónů marek pro Lenina na počátku 20. století lze také přihoditi k balíčku.

Po válce se některé věci dějí trochu jinak, než kdyby válka nebyla.

Evropa by na tom byla mnohem lépe, kdyby se Němci přesunuli třeba do Brazílie, a přestali ji - třeba teď skrze Angelu Merkelovou, Junckera a další - poněkud devastovat.

Miloslav Ponkrác
0 # Tomáš Pecina 2018-02-26 15:22
Nebylo třeba vojska zemi plenícího, v období 1948–89 k tomu postačila komunistická strana, vítěz voleb z r. 1946.
0 # gogo 2018-02-26 15:40
Proto mi právě přijde to srovnání plenění po prohře Otakara II s rekonstrukcí vlády v roce 1948 dost násilné.
Průserové křižovatky má většina národů a států a není potřeba kvůli tomu takhle hysterčit. Co by měli říkat takoví evropští imigranti na severoamerickém kontinentu, kteří si tam střihli docela dost krvavou občanskou válku, jejíž jizvy se dodnes tak úplně nezacelily? Tam by ten váš citát seděl mnohem lépe. Nebo na Evropu v době 30 leté války. A konec konců období od roku 2015 skýtá obraz děsivé zkázy, kterou Němci přinesli Evropě a ještě s tím neskončili.
Jestli bychom si měli vzít ponaučení z roku 1946-48, tak nejspíš z toho, že se dlouhodobě nevyplácí omezovat konkurenci s představou, že "nás" se to netýká, nespoléhat na žádného vnějšího zachránce nebo vzor nekritického obdivu a hlavně si dávat pozor na pražské aktivisty, kteří možná v akutním zápalu pro spásu světa, nicméně poměrně pravidelně způsobují poměrně zásadní a vleklé národní průsery.
0 # Tomáš Pecina 2018-02-26 16:07
Nemínil jsem samotný únor 1948, ale období, které jim začalo.
0 # Anonymní 2018-02-26 20:56
Myslíte to období, na které převážná většina obyvatel českého venkova vzpomíná jako na období prosperity, protože narozdíl od dnešních dob měli kde pracovat, za co si nakoupit a kam jit na pivo? To období, během nějž se elektřina a telefon dostaly i do těch nejodlehlejších končin, kam dnes už ani nezajíždí autobus, protože namísto toho z našich daní živíme takové věci, jako je "rada vlády pro národnostní menšiny" nebo "centrum boje proti hybridním hrozbám"?

Schválně, běžte jim povyprávět o bolševickém plundrování. Třeba jim dokážete nějak přesvědčivě vysvětlit, proč je jediná hospoda ve vsi už deset let zavřená, proč někdo nechal vytrhat koleje od lokálky, která jezdila už za Rakouska, nebo proč si to koupaliště, které bylo posledních šedesát let zadarmo, oplotil nějaký přespolní příživník a vybírá tam vstupné.
0 # Tomáš Pecina 2018-02-26 21:24
Porovnávejte nikoli v čase, nýbrž v prostoru. Tedy s Německem a Rakouskem. I tam, překvapivě, měli elektřinu a telefon, a životní úroveň vyrostla výrazně nad tu, kterou jsme měli v Československu. Nemluvě o jiných než hmotných statcích, např. o svobodě cestovat nebo i jen moci sledovat zahraniční zpravodajství.
0 # gogo 2018-02-27 07:30
Vida o čem všem psal kronikář. Jestlipak se zmínil taky o současné eurosvobodě slova?
0 # gogo 2018-02-27 07:34
Poučné video - mládež volí pokrokově, přemlouvá báby, straší komunismem, ale Vítězný únor je podle nich nějaká stará olympiáda.
parlamentnilisty.cz/.../...

To by kronikář zaplakal.
0 # Anonymní 2018-02-27 11:47
Arci unor jest vitezny (quitujte sec Vam sily staci), ponevadz definitivne zvitezili bolsevici antikatholicti, a s kratkou prestavkou zacatkem 90. let panuji dodnes. FB
0 # gogo 2018-02-27 12:05
Když to Pražáky chytne a takhle koncem února se srocují na Staromáku, nevěstí to nikdy nic dobrého. Naštěstí včera se řečníci vraceli jen ze Soulu a ne z Hradu.
0 # Gogo 2018-03-05 20:59
Pražšti neomarxisti se houfují k vítěznému březnu? A obejde se to bez rituální oběti?
0 # Václav Kašpar 2018-03-02 18:03
Bohužel musím lehce nesouhlasit s pány přede mnou, kteří "srovnávali v prostoru a čase". Počátek vítězství únorových sil vidím tak kolem roku 1936, kdy začalo být tzv. evropským demokraciím srdečně jedno, co podniká Německo. (Důvody si každý domýšlej sám.) Obsazení dříve demilitarizované zóny Porýní neprobudilo Francii vůbec. Prohlášení v tisku nechme stranou, to jsou pouhá slova. Hitlerova krvavá účast ve španělské občanské válce rovněž nechala tzv. velmoci v klidu. Přitom ve Španělsku šlo o armádní vzpouru – ano, to byl ukázkový puč, říkám pro ty, kdo tak titulují únor 1948 u nás – a Hitler pomáhal vzbouřencům, načež velké demokracie nešly s demokraticky zvolenou vládou Španělské republiky, naopak – neřekly k tomu víc, než že jsou neutrální. Demokraticky zvolený neznamená totiž vždy velkými demokraciemi přijímaný (viz osud bývalého ukrajinského presidenta). Moudří viděli, kdežto vedoucí státníci raději následovali své politické sny.
Věc Československa potom onu přípravnou fázi smyslu čs. února dovršila. (Rakousko 1938 nepočítám, tam většina s nadšením anšlus vítala.) Když na Čapkův popud přišli do Prahy sněmovat zástupci spisovatelských organizací PEN klub, vyjádřil skvěle názor těchto opravdových demokratů britský spisovatel Ernest Raymond: "Nebudou-li západní demokratické státy podporovat veškerou svou silou tento skvělý ostrov demokracie v srdci střední Evropy, zaslouží si všechno zlé, co na ně třeba v budoucnu čeká." A tak tomu bohužel i bylo. Přišlo zlo, kterému není rovna. Víme dobře, které to tenkrát byly země, které v Mnichově pustily do Evropy hnědá vojska. A každému je jasné, že nebýt hnědých hord, nikdy by nedošlo později ani k příchodu těch rudých. SSSR byl ve vzorné izolaci a nebyl důvod to měnit. Demokracie s ním odmítly podepsat spojenecké dohody a ty stávající (vůči ČSR) odmítly plnit. Skončilo to lavinou vyhánějící vetřelce nejen z vlastního, sovětského území, ale i z okupované Evropy.
Situace prostě nahrála na smeč. Odpovědnost za umožnění února 1948 rozhodně nenesou komunisté a už vůbec ne Sovětský svaz, chcete-li Stalin. Západní demokracie mohou říkat co chtějí, ale tento vývoj byl jejich vinou. Stejně tak naši politici, a čteme to dokonce i v současných publicistických výlevech, nemohou svalovat „vinu“ za únor 1948 na presidenta Beneše. I kdyby nebyl nemocný, i kdyby si chtěl trochu pohrát s ústavou, proti planetární hlouposti demitentů nemohl dělat pranic. Už to tu ostatně také bylo řečeno – ministři, kteří neumějí počítat do dvanácti, nemají právo sedět ve vládě, neřkuli v ní o něčem rozhodovat. No a pokud se někdo domnívá, že komunističtí vůdcové byli nějací nemyslící hlupáčkové, kteří za těch deset let od Mnichova nepřeložili křížem stéblo, nepřipravovali se a neuměli za to vzít, má tzv. vítězným únorem v rukou jasný důkaz, že Gottwald ani Stalin neměli se základními (nejen početními) úkony vůbec problémy.
Proto puč není to správné označení. Došla snad k moci vojenská junta? Byl svržen president? Ani Pavel Tigrid, a to byl současník a odborník, se nepřiklonil k tomu pojmu. Ono taky pět milionů lidí označit za pučisty, to je trochu o ústa. Gottwald situace uměl využít, to je všechno. ("Jen aby je ta jejich blbost neopustila..." To jsou jeho slova k demisionujícím ministrům, kteří by byli ještě mohli vzít svá rozhodnutí zpět. Ale jejich natěšenost jim oslepila oči a zatemnila rozum.) A že to udělal politicky mistrně, dosvědčuje i zpráva předložená v Kongresu USA krátce poté, už v dubnu toho roku: The communist coup in Prague is an unsurpassed example and may well by referred to as the Eighteenth Brumaire of Klement Gottwald. Komunistický převrat pražský je nepřekonatelným příkladem a mohl by být označen za Osmnáctý brumaire Klementa Gottwalda.
V.K.
0 # tkrystlik@yahoo.de 2018-03-03 11:35
Váš přípis je plný cz-mýtů. Německo obsadilo demilitarizované Porýní, tedy vlastní území, jaké možnosti se vůči tomu nabízely kromě vyvolání evropské války? Existovala prakticky jen možnost, že by F a B vtrhly se svými armádami do Porýní (levá strana Rýna až k hranici, pravá cca 50 km do vnitrozemí), jenže co pak? Vynutit si na D slib, že to příště neudělá? Jak by si poradily s pasivní rezistencí d-obyvatelstva, jak již nejednou předtím zažily? Jakou souvislost má ostatně vzestup německého NS s Vítězným únorem 1948? Válka ve Španělsku, zvěrstva a teror tamních řádně zvolených republikánů si vyžadovaly řešení. K. Čapek byl politický hlupák - vítal zrod tzv. stalinské ústavy v SSSR, psal, že SSSR je nejdemokratičtější zemí světa. ČSR nebyla mezi válkami demokratická, už vůbec ne od zavedení zákona na ochranu republiky v roce 1923.

Nikdo v Mnichově „nevpustil hnědá vojska do Evropy“. Do ČSR je vpustili Beneš a cs-vláda svým souhlasem s odstoupením okresů s více než 50 % obyvatelstva Německu dne 21. 09. 1938. O 11 měsíců později, po vypovězení války Německu vtrhla f-armáda bez boje pár kilometrů do Sárska, aby se po několika dnech opět bez boje zase stáhla. Přitom od září 1938 měla F na hranicích s D vojenskou převahu minimálně 15 : 1.

Pokud mezi vetřelce se počítáte i německé obyvatelstvo usedlé několik staletí, tak je vyháněly PL, ČSR, YU, H (jen asi 1/4 z nich), NL (necelé 3 % z nich). Ostatní státy s d-menšinami: F, B, DK, I, RO je nevyháněly, SSSR jen v rámci státu.

Češi se hned po WW II třásli strachem před údajným budoucím agresorem - Německem, před kterým, jak věřili, je ochrání spojenectví s SSSR. Po způsobu E. Beneše věřili, že bolševismus v SSSR se vbrzku zdemokratizuje, v každém případě, že je lepší ztratit svobodu a majetek pod Rusy než pod Němci, protože Rusové jim neseberou jazyk. Vítězný únor byl neústavní krok, proti kterému nikdo relevantní nic nenamítal a Beneš porušil ústavu - měl nechat doplnit vládu podle výsledků posledních voleb /1946/ nebo vypsat nové volby. Místo toho Gottwald doplnil vládu samými komunisty.
0 # Václav Kašpar 2018-04-02 17:05
Děkuji Vám, že jste si udělal čas na komentář mé laické poznámky. Nemohu Vám pochopitelně konkurovat podrobnými znalostmi věci. Tak mi dovolte jen dvě poznámky, na kterých - dost drzé slovo - trvám. První bude opravdu stručná:
Doplnil vládu samými komunisty? Myslíte asi zakuklenými. To bych i spolkl. Ale oficiálně to byli představitelé právě oněch stran.
A teď druhá. - Doplnit vládu mohl právě jen Gottwald, protože počet demitentů byl nedostačující na kroky vycházející od presidenta republiky. Dvanáct je dvanáct, ani třináct a ani čtrnáct. Operuje se jmény Majer a Tymeš. Já vím. Ale to je neprokázané. Čili tzv. dodatečná demise je nezapočitatelná. Pokud by byla relevantní, muselo by se s ní operovat celé ty roky. Ale to se nestalo. A nestalo se to ani v onom expozé pro Kongres USA, který jsem zmínil prve. Tam přece by takové svědectví muselo zaznít, to nebylo žádné hospodské tlachání. A všichni účastníci žili. Dokonce Jiří Ješ, který ovšem kope proti Gottwaldovi, říká už po listopadovém převratu 1989 v zaznamenaném, publikovaném rozhovoru www.cdk.cz/unor-1948-po-sedesati-letech
"Komunisté prý ještě měli v záloze, že by se za členy vlády údajně označili i tři státní tajemníci, kteří demisi také nepodali. To byla ale jenom Sumova teorie. Takže, marná sláva, rozhodli sociální demokraté. Demise ministrů Majera a Tomeše (tak Ješ - VK) prostě přišla pozdě."

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se