Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Jak informovala ČTK, velký senát Nejvyššího soudu včera rozhodl o promlčování nároku na relutární satisfakci za zásah do osobnostních práv ve tříleté promlčecí době.

Rozhodnutí zatím není v písemné podobě k disposici, budeme zvědavi, zda se soud nějak vypořádal s aspektem starších případů, tzn. žalobců, kteří spoléhali na závaznost dosavadní judikatury Nejvyššího soudu v opačném smyslu a s podáním žaloby proto z nejrůznějších důvodů vyčkávali. Pokud ne, věc je zralá na kritický přezkum Ústavním soudem, případně Evropským soudem pro lidská práva ve Štarsburku.

Na tomto blogu jsem se otázkou promlčování těchto nároků shodou okolností obšírněji zabýval před týdnem.

Aktualisováno.
Rozhodnutí Nejvyšší soud již zveřejnil a je ještě méně přesvědčivé, než jsem předpokládal. Velký senát se v podstatě omezuje na konstataci, že Nejvyšší soud není vázán svou vlastní prejudikaturou.

Jakkoli lze souhlasit s názorem, že právo na relutární satisfakci by promlčení podléhat mělo, je nutno vypořádat se s námitkou, že Nejvyšší soud nejméně od r. 2003 konstantně judikoval v opačném smyslu, takže potenciálním žalobcům (ale i žalovaným) vzniklo oprávněné očekávání ohledně nepromlčitelnosti tohoto práva.

Námitkou se proto bude muset místo Nejvyššího soudu zabývat Ústavní soud.

Přidat komentář