Česká společnost žije již drahnou dobu problematikou sociálně-právní ochrany dítěte a juvenilní
justice.
Ke kause norského Barnevernu a jím odebraných dětí Evy Michalákové jsem měl zprvu ambivalentní postoj, ale postupem času jsem se přiklonil k názoru, že norské orgány jsou zřejmě v právu: emoční, hysterická kampaň v českých mediích, připomínající podobné organisované Jiřím Fialou a jeho suitou, již, čím méně jsou v právu, tím víc křičí (arciže v právu někdy bývají), spolu s rovněž typicky fialovskou neochotou zveřejnit jakékoli relevantní dokumenty, a naposledy odstranění Pavla Hasenkopfa, o jehož morální integritě nemám důvod pochybovat, z případu, vedou mne k závěru, že jde spíš než o skutečnou nespravedlnost o manipulaci veřejností i státními orgány. Naštěstí je význam těchto kampaní v zemi, jejíž armáda, včetně bojové techniky, by se patrně rozložila dříve, než by dospěla k první státní hranici, celkem snadno pominutelný.
Závažnější je pro mne případ z Nýrska, kde byly rodině odebrány dvě malé děti pro podezření z pohlavního zneužívání otcem. Ačkoli informací je málo, vše se jeví nasvědčovat tomu, že ono podezření bylo založeno na údajích jisté psycholožky, která, ač k tomu neměla ani pověření, ani kvalifikaci, pokusila se od dítěte vyzvědět citlivé informace a na jejich základě začala konat. Otec poté spáchal sebevraždu, načež děti byly vdově vráceny, neboť nebezpečí, že by snad došly úhony, tím pominulo.
Zásadou státních orgánů v těchto případech je, že děti z rodiny raději nechají odebrat preventivně, už při pouhém náznaku podezření, a to učinily i tentokrát. Není to ojedinělá aplikace této zásady, podobně se postupuje v trestním řízení: obvinění se berou do vazby, jejich majetek se preventivně zajistí, veškeré doklady potřebné k fungování podniku, včetně počítačů a datových nosičů, se standardně na mnoho měsíců zabavují, takže i když se podezření nepotvrdí, v podnikání stejně pokračovat nelze (o případu pana K. z Pardubic ostatně píšeme pravidelně: do dnešního dne nedostal od státu ani korunu, a dva soudní spory s ním trvají už přes šest let, aniž byly dospěly dál než k první instanci).
Zdá se, že něco je špatně, protože místo aby stát a jeho orgány respektovaly individuální práva osob, do jejichž života zasahují, chrání především svou vlastní bezpečnost: raději deset nevinných ve vazbě než jeden uprchlý pachatel, raději deset zkrachovaných podniků než jeden, jehož majitel by mohl ukrývat důkazy, raději deset neprávem odebraných dětí než jedno, které by bylo i po dobu vyšetřování zneužíváno.
Nebagatelisuji závažnost problematiky pohlavního zneužívání dětí, uvědomuji si, o jak hroznou věc se jedná a jak strašná újma se tím na dítěti nevratně páchá, avšak nemohu nevidět ani újmu jinou, způsobovanou alibistickou, hypertrofovanou prevencí.
Aktualisováno.
Chcete-li si přečíst policejní versi událostí a dozvědět se, jak ani psycholožka Dominika Bezděková, ani policie nepochybily, naopak jednaly příkladně v zájmu dítěte, máte možnost. Ale pozor, zvlášť kardiaci by vzhledem rekordně nízkému atmosferickému tlaku měli četbu předem konsultovat se svým lékařem.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
V pochybnostech odebrat
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 6455
Komentáře
Se závěry souhlasím, udělal jsem si podobné, přesto bych moc rád věděl, jak to je v tom Norsku ve skutečnosti. Podle všeho masivně zneužívají adopce. Adopce je přece až to úplně poslední!
Nemá někdo z přítomných lepší informace?
Q.
Q.
FB
Odebírání děti, jako na běžícím půsu viz Norsko a občas i u nás je přece děsivé, Děti se narodí rodičům, ale patří státu...to by Vás jako bojovníka za občanské svobody mělo děsit...
Problém je v tom, že jako úřednice OSPODu a opatrovnické soudkyně často působí ženy, které si svou sexuální frustraci a komplex méněcennosti kompensují tím, že mají pravomoc odebírat děti, a tu nadužívají a zneužívají. Cestou ke zlepšení je radikálně omezit kompetence OSPODu a opatrovnickou agendu nepřidělovat specialisovaným soudcům.
V podstatě jediná Vaše připomínka k případu Michaláková je, že se vyvolává "emoční, hysterická kampaň v českých mediích, připomínající podobné organisované Jiřím Fialou a jeho suitou". Pana Hasenkopfa nechme stranou, tam může být motivace i jiných osob, než paní Michalákové.
Fakta jsou, i přes zamlčení některých okolností, ale zřejmá. Pokud bychom přistoupili na to, že v rodině skutečně byl nějaký problém (dle informací z tisku s otcem), tento problém rozvodem pominul, navíc nebylo nikdy policií nic prokázáno, a navíc má paní Michaláková umožněno bez problémů vychovávat dceru svého současného partnera. Zde je tedy Barnevernet příkladně nekonzistentní, a už jen tento samotný fakt ve mně vzbuzuje velké podezření, že něco není zcela v pořádku. To doplňuje již zcela nepochopitelné rozdělení sourozenců a jejich stěhování mezi rodinami - to je skutečně svinstvo už na úrovni nejlepších kousků "státní správy", tak, jak si ji pamatujeme z minulých let i u nás.
Dále - Vy, profesionální kverulant, nemáte problém s důvěrou ve státní instituci, která je v podstatě i finančně motivována dle počtu "případů"?
Pokud někoho podporuji a pracuji pro něj, musí počítat s tím, že po něm občas budu chtít i nepříjemné věci, třeba zveřejnění negativních informací ze spisu. U E. Michalákové to tak, zdá se, nefunguje, chce pracovat s někým, kdo bude jejím komplicem ve lhaní a manipulaci.
V tuto chvíli věřím, ovšemže bez dostatečných důkazů, spis neznám, že norské úřady odebraly děti oprávněně a oprávněně jí brání ve styku s nimi. Until and unless proven otherwise…
I kdybychom připustili, že šlo o tak rafinované zneužívání, na které nejde natáhnout žádný paragraf, pak mi vysvětlete např. podmínky, kdy nesmí na děti mluvit mateřštinou, může je vidět 2x 15 min. ročně a děti jsou rozděleny. To by vypadalo na nějakou rafinovanou vzájemnou alergii, spouštěnou zazněním češtiny a velmi rychlým nástupem komplikací v řádu minut.
Já mám ke kauze rezervovaný přístup spíš z pozice, že manželé Michálkovi vlezli do Norska sami o vlastní vůli a možná nejsou tak kompatibilní s hostitelskou společnosti, jak si sami myslí.
A sdílím samozřejmě názor, že kdo se obrátí k veřejnosti o podporu, měl by prostě vyložit veřejně karty na stůl. Pokud to neučiní, může se aktivista ocitnout lehce v roli užitečného idiota. A pokud vysloveně něco negativního skrývá, ztrácí tim u mne kredit téměř absolutně.
Na druhé straně, problém je zajímavý jak objemem (to by bylo Norsko při tom počtu případů na hlavu zemí úchylů), tak i metodami a systémem a hlavně by mě zajímala motivace a přístup. Trošku jako by tam smrděla v pozadí jistá forma eugeniky. A to je důvod po tom jít bez ohledu na paní Michálkovou.
Q.
NORSKO: Výnosný kšeft
Stran rozdělení a nestydím se říct nuceného "ponorštění" dětí (dle vzoru poněmčení) jsme ale doufám zajedno, tj. že bez ohledu na příčiny na těch dětech "v jejich zájmu" bylo vykonáno nekonečné svinstvo z čistě lidského hlediska.
Je pravda, že to asi automaticky neznamená, že nejlepším řešením je návrat dětí k matce.
Ovšem toto není Klára Samková, a tak pan Pecina měří dvojím metrem. To je to, co mě zarazilo při hodnocení odebraného dítěte v Norsku. Takže jsem to anuloval pro sebe jako nedůvěryhodné od pana Peciny.
Na druhé straně ale gró není v Norsku, ale v českém případu, a zde s panem Pecinou naprosto souhlasím.
Stejně tak jsem si jist, že podle oficiálního vyjádření nikdo nepochybil. A stejně tak, že se nakydá na oběšeného otce nějaká špína, nenápadně se mezi větami zahrne, že nějaký důvod tam asi byl – prostě chybu úřady nikdy neudělaly.
Jan Počeský
V podstatě je tak paní Michaláková vázaná mlčenlivostí
Pokud by taková kauza probíhala u nás, kdokoliv by si mohl požádat o soudní rozsudek v anonymizované podobě a bylo by jasné, v čem je jádro pudla
Jestlipak by Norové takové rozhodnutí poskytli na základě jejich informačního zákona?
Domnívám se, nemám k tomu žádné informace, ale je to mé tušení, že u nás na tom s poskytováním informací (soudních rozhodnutí) jsme lépe, než celé Norsko. A to nám ho dávají za vzor. Zkrátka si myslím, že by norská justice žádný rozsudek ve věci Michalákové neposkytla.
www.knut.com/
(Offentlig barnemishandling i barnevernet og norsk barnepolitikk? - Barnevernbloggen SFK - norsky, ale google translate překládá docela schopně, určitě alespoň do angličtiny).
Některé články značně výživné - jako třeba tyto dva:
www.knut.com/.../mistet-sonnen-min-pa-sykehuset
www.knut.com/2013/05/mitt-verste-mareritt/
Pokud jde o mlčenlivost, rodiče nesmí informovat nikoho (tj., ani příbuzné) ani o samotném faktu že jejich dítě vůbec je v péči barnevernet či že probíhá nějaké vyšetřování - natož o nějakých detailech.
Zda barnevernet používá blackmailing nebo ne - inu, přečtěte si ty články.
Norsko nechápete. Barnevern je ryze soukromá firma, která je do značné míry mimo norské soudy. Soudy nemají příliš pravomocí v tomto rozhodovat. Norsko si vytvořilo extra větev mimo. Takový mnohem silnější odvar našich privátních exekutorů (kteří stále alespoň teoreticky plně podléhají soudu na rozdíl od Barnevernu), kteří bez problémů mohou vybrat kohokoli, i nedlužníka, a možnosti obrany jsou reálně dost omezené. Takto se to uzákonila poté, co norská veřejnost byla šokována v minulosti jedním případem zneužití dětí, a aby se to neopakovalo, založili si zcela nezávislou organizaci Barnevern, která nepodléhá žádné praktické kontrole ani téměř ničemu. A stejně jako je pro naše privátní exekutory vytváření dlužníků príma kšeft, tak pro Barnevern je príma kšeft pěstounská péče.
Zkrátka nepoměr mezi vaším hodnocením manipulační kampaně v médiích u Kláry Samkové a norského případu mně přímo praštil do očí.
Nicméně jak říkám, o ten tu nejde.
Ve skutečnosti je dnes právo pro člověka děláno preventivně. Jakmile vás velká firma žaluje z dluhu, jste automaticky vinen. Jakmile ochranka řekne, že jste ukradl, jste vinen. Jakmile žena řekne, že muž ji znásilnil, muž je automaticky vinen. Jakmile někdo muže obviní z pedofilie, jako v tomto případu, je automaticky vinen. Obhájit se je těžké a rok od roku těžší.
Dělal jsme sociální práci. Kolikrát jsem viděl falešných znásilnění od žen jako pomstu. Na 6 nahlášených znásilnění bylo jedno pravé. To pravé navíc žena časem stáhla, že se s tím vypořádá sama pomocí psychologů. Žena se rozvádí a hned podá žalobu na znásilnění či zneužívání, aby měla lepší pozici v získávání majetku při rozvodu. České feministické organizace ji pomohou. Žena, která komusi nadbíhala, ale on ji nechtěl – skončil se žalobou za znásilnění od té ženy. Nakonec se s kolegou rozvázal pracovní poměr, s čím ona slečna souhlasila jako dostatečnou pomstu. Co jsme mohli dělat?
Atd.
Jednoduše mě případ sociálky a sebevraždy otce nepřekvapuje, vím jak to chodí. Viděl jsem leccos.
Jan Počeský
Řada argumentů, které zde padají, jsou jako vystřižené z písemností Fialova stáda, a je pod mou úroveň na ně reagovat.
No a řada otců, kteří se v životě (třeba při rozvodu) setkali s OSPOD ví své.
Q.
Takze stejnou logikou Vase kampane -> nejste v pravu, zvlastni, ze?
Myslim, ze zrovna Vy byste mel vedet, jak se urednici (policie, urady, soudci) se chovaji, upravuji zpravy k vlasni predstave a na zaklade toho konaji.
Opravdu zde vnimam z Vasi strany dvoji metr, a je mi silne nesympaticky. Degraduje to hodnotu, kterou jste spolecnosti Vasim chovanim prinesl, ale nikdo nejsme dokonaly.
Hlavní rozdíl je ten, že Michálkovi mají problém v Norsku, kam dobrovolně odešli, kdežto za protěž se šikanuje u nás, kde bychom to měli (jakožto lid) mít poslední slovo my.
Stat si je narokuje, prominte, jako dobytcata, jak cesky, tak norsky.
Zde by se mela spolecnost probudit a rict jasne, ze detem nesmi rodice odebrat trvale nikdy.¨
Mi rodice by museli nutne skoncit stejne, byt v Norsku.
A si by se ze me stal dalsi Breivik, protoze bych spolecnost, za to, ze mi ukradla rodice nenavidel. A reknu Vam, mstil bych se, za to co mi udelali.
Jsou veci, ktere se nedaji odcinit, ani vyplatit.
Rodice povazuji deti za kus sebe - coz je de facto pravda, takze mi prirovnani "ukradli" mi deti, prijde nanejvys vhodna.
Odebrali, tim se bude hajit nejaky urednik, kteremu jde hlavne, aby mel svoje hotovo.
Emoce jsou na miste, pokud nejste robot. Pokud mate deti a milujete je, nazvat chovani Norska odebranim, neni vlastne ani pravda.
Je to kradez, kradez casu, ktere s nimi nemuzete travit, lasku a vztah, ktery ztracite - nevratny proces.
Stat nic vyplodit neumi, ale za statem stoji vzdy lide, kteri maji moc a vetsinou kurvi(ten vyraz je na miste) lidem zivot, misto toho aby ho zlepsovali..
Vy dokumenty muzete zverejnovat bez nasledku - zadne negativni nasledky jsem ve Vasich kauzach nepozoroval.
Jste si jist, tak jist, ze v jejich pripade to bude take tak?
Pardon, ja nikoliv.
Vite ono se snadno riskuje, kdyz se to tyka jen Vas, zeptejte se ostatnich rodicu, co budou riskovat, za takovych podminek, jake se zdaji.
Pokud je Vas obecny nazor, ze strach nas ovlada, s tim s Vami souhlasim.
trachu se da nepodlehnout, pokud nejste ve stresove situaci, rad bych Vas videl, mirit na Vas nedo zbrani, jestli byste nemel problemy udrzet tekutiny v tele.
Ja bych na sebe moc nesazel. Od PC se to snadno kaze.
Ja jako rodic bych asi udelal vse, abych deti dostal zpet. A ze pravo stoji na Vasi strane, kdyz Vam jde po krku Petrasek (jak vite, ze Norsku taky neni nejaky smejd?), tomu prece sam neverite.
Pokud u nas predni odbornik rekne, ze si nedovede postup norskych uradu vysvetlit.
Rodina je zaklad, a pokud bylo neco spatne, lze postupovat, tak aby bylo napraveno, nikoliv absolutnim zakazem styku. ja bych mu veril, protoze si to take nedovedu predstavit.
Zvlast, kdyz ani proti jednomu z rodicu neni vedeno trestni rizeni, jsou na svobode, nebyli vezneni - tedy z pohledu zakona nevini.
Pokud je nekdo nevinny, zbyva podezreni, ale to neospravedlnuje zadny soud, ani zemi, odebrat trvale deti a rodice.
Mel jsem za to, ze aspon s timto jste srozumen.
Ja v tom spatruji financni zajmy, ktere prevazily nad zajmem spolecnosti (nebo spatne fungujici system) v Norsku.
O nejakych zajmech deti, ktere by byly braneni Norskem, nemuze byt ani reci.
Najednou ani pochybné znalecké posudky nevadí.
zpravy.idnes.cz/.../...
novorozenecka-umrtnost-u-nas-neni-tak-skvela
Tady přehledně sepsány nejdůležitější aspekty odebrání dětí manželům Michalákovým.
Q.
Pripada mi to horsi nez to Nyrsko. Tam jedna magorka jednala ac asi nemela, ale kdyz ma nekdo vazne podezreni na neco takoveho, tak si asi nemuze pomoct. Pro jednani organu mam uz mnohem mene pochopeni.
Nemysleno vazne, protoze to toho vubec nevidim: Zajimalo by me co na to rika mezinarodni pravo? Uznava se v Cesku rozhodnuti cizich uradu ktere IIRC nemuze byt prezkoumano soudem? Pokud ne pak jde o unos pripadne obchodovani s detmi. Spachane na uzemi jineho statu ale na ceskych obcanech.
Norsko je socialni stat se socialistickymi prvky a norska politika vuci detem cizincu je zrejme prima assimilace pristehovalcu, integrace nestaci.. Budiz to vystrahou Ceskam, ktere ziji v Norsku a vychovavaji tam sve deti.. Je mi lito, ale pani Michalkova musi tuto tragedii resit v Norsku, protoze se domnivam, ze tato zeme je suverenni stat a tudiz ma pravo na vyhmatavani zakonu na sve pude, at uz jsou ty zakony v nasich ocich jakkoli uhozene.
zdá se, že mezi Pavlem Hasenkopfem a Ivanou Spoustovou to vyloženě vře. Je docela pravděpodobné, že ta válka mezi nimi vypukla právě nějak kvůli Evě. Jinak by Eva neodvolávala plnou moc Spoustové a Hasenkopf by dál nestál za Evou. Takže byste si měl položit otázku, kdo je pro vás hodnověrnější, Spoustová nebo Hasenkopf?
No pokud ten advokát, co převezme paní Michalákovou, převezme i zaměstnance Hasenkopfa, tak to bude pro ČAK vcelku zjevné.
Hlavně, když on má ještě dva měsíce pracovat u původní advokátky, to bude dva měsíce k případu mlčet? Nemyslím.
Yossi
Mám dojem, že toto jsme vyřešili již výše, jste nějak zacyklený. Nad motivací vašeho počínání mi taky popravdě zůstává rozum stát - to jako budeme omezovat lidem výběr advokáta podle toho, koho zrovna zaměstnávají? A jinak mám takový neodbytný pocit, že na ČAK by při znalosti všech okolností byla zralá spíš Spoustová, nicméně toto nemohu samozřejmě podložit ničím jiným něž tím, že jí klientka odvolala plnou moc, zatímco o spolupráci s PH má nadále evidentně zájem, z čehož jaksi tak nějak logicky usuzuji, že se Spoustová rozhodla dirigovat svého koncipienta v rozporu se zájmy a pokyny klientky.
U Marksové je její ideová motivace, tj. obdiv k systému, kde jsou feminismus a socialismus tak intenzivní součástí státní doktríny, tak zjevná, že nelze pochybovat o tom, že jí vadí kritika její modly, nic víc.
AHL
A vas by pred nekolika lety napadlo, ze je tam takovy bordel? Do nejaky exotiky se clovek necha ockovat, bere si s sebou stovku opalovak, pripadne prisivacku na krk, ale Norsko je prece nas socansky vzor.
Jiste ale roku 2005 by me vubec nenapadlo ze by ochrana pred svedskym systemem mohla byt potreba. Jako vetsina lidi jsem si tehdy myslel ze spis naopak.
*Fakticky jde o účelové zveřejňování toho, co se hodí, jak jste správně podotkl.
Yossi
Na případu z Nýrska mě vyděsila jedna věc a to minimálně počátek podobný těm zahraničním. Ne snad ve formě nějakého předběžného opatření, ty obavy dokáži pochopit (byť souhlasím s vyzněním zde diskutovaného článku v této věci), ale v tom, jak matka začala být pro úřady "nedůvěryhodná", když se zastala otce a byla proti němu za to úřady štvána. Dostávání v takových případech žen před volbu: buďto se budete dál zastávat manžela (v tu dobu "sprostého podezřelého") nebo jej opustíte a možná pak dostanete děti, mi přijde opravdu silně zvrácené. U Michalákové i Boorové po čase převládl mateřský pud a své manžele opustily, symptomatické je, že jim to v obou případech bylo prd platné. Paradoxně pak Boorová i Michaláková pečovali o cizí děti, v partnerském soužití i v nějaké formě hlídání, ale se svými se mohly stýkat za ponižujících podmínek pár minut za rok.
Michaláková mi nějak od pohledu sympatická není, ale v její prospěch svědčí jednoduchá úvaha. Veškerá představitelná jednání mající za následek omezení styku s vlastními dětmi na pár minut ročně za krajně přísných a ponižujících podmínek by 1. Byla postižitelná trestním právem, což se zjevně nestalo. 2. Vylučovala možnost výchovy dítěte současného partnera a možnost práce s dětmi ve školce či jako vychovatelka. Kombinace takového zákazu u vlastních dětí a nezákazu u dětí ostatních usvědčuje systém bez dalšího ze špatnosti. AHL
Yossi
Pokud vím, tak nakonec " Krajský súd (KS) v Trnave zrušil uznesenie Okresného súdu (OS) v Dunajskej Strede a dočasne zveril maloleté deti Ivany Boórovej, Martina a Samuela, do osobnej starostlivosti matky." přičemž návrh předběžné opatření byl zamítnut soudem nižší instance původně z důvodů, že matka se zatím pořádně nezabydlela na Slovensku, nikoliv vzhledem k jejím rodičovským kompetencím či nějaké minulé vině na dětech.
... a pak to končilo (vzhledem k rychlosti soudů asi stále končí) "klasickým rozvodem", kde se již rozhoduje, kdo z rodičů se má starat o děti, cas.sk/.../..., přičemž za způsobilé jsou podle veřejně dostupných informací považováni OBA rodiče, stejně jako matka Boorové, ne zda mají být děti v nějaké formě náhradní péče.
Máte snad aktuálnější info? AHL
Z toho mi logicky vychází:
1. Stát by měl primárně usilovat o zachování rodinných vazeb, potažmo identity dítěte. Pokud byl u rodičů problém, měl stát usilovat o jeho odstranění tak, aby děti mohly být vráceny do svého rodinného prostředí. Nic nezákonného a trestného se neprokázalo. Pokud byly nějaké indicie, měl stát usilovat o odborné působení na rodiče v zájmu jejich odstranění (psychologové). Byl problém u rodičů natolik závažný, že je děti smí vidět jen 2x ročně? Byl problém mezi sourozenci navzájem, že byli odděleni? Postup státu je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte a rozdělení sourozenců spíš nese znaky sledování obchodních zájmů (poptávky), než zájmu dětí na udržení svých rodinných vazeb a identity.
Já neříkám, že to nakonec u správního soudu nevyhraje, jen říkám, že po něm ČAK patrně půjde, toť vsjo.
Yossi
Myslím, že je jedno, kolik toho paní M. zveřejnila a jestli má pravdu, či nikoliv. Protože to, co norský stát s těmi dětmi provádí (rozdělení sourozenců, redukce styku s matkou na úplné minimum) je naprosto neospravedlnitelný postup. To je převýchova par excellence, s hledisky, podle kterých se má posuzovat zájem dítěte, to nemá nic společného.
Z toho mi vyplývá, že norským úřadům nevěřím ani půl slova; už nemusím zkoumat, zda mám věřit paní M., její informace jsou pro mne irelevantní.
To celé znásobeno tím, že podle všeho je tento případ jen kapkou v moři jiných, podobných, ne nějakou zcela ojedinělou kauzou.
K odpovědnosti rodičů za to, že jedou do státu, kde je takové odebírání dětí obvyklé (nebojím se v tomto případě výrazu "děti se kradou"), bych dodala, že v Evropě, resp. u státu, který je členem Rady Evropy, bych takovou ingerenci do rodinných vztahů nepředpokládala, resp. pokládám to - stále ještě - za excesívní záležitost, byť v tomto případě patrně systémovou. Těžko tedy někoho vinit z toho, že toto nepředvídal.
A podle toho, co píší Češi usazení v Norsku, velká část Norů nemá o praxi norské sociálky tušení a je vedena naivní důvěrou, že co stát činí, dobře činí.
Na blogu iDnes.cz píše pan Andrej Ruščák, jeho články o životě v Norsku jsou velmi poučné, zajímavé, čtivé, určitě užitečné pro všechny, kdo se snaží dozvědět něco více o fungování norské společnosti.
Q.
Zajímalo by mě, kde je Pecinova jindy brilantní logika..asi se uplatňuje, jen pokud jde o Hitlera a jeho spisy. Přitom lze poměrně logicky dovodit účelovost postupu norské sociálky a lze pochopit i hysterické počínání pí Michalákové.
Předně je divné, že Michaláková, ač dle Barnavernu nezpůsobilá vychovávat vlastní děti může vychovávat děti v mateřské školce i dítě svého boyfrienda.
Dále je divné, že sourozenci byli rozděleni - pokud platí §§7-9 úmluvy o právech dítěte a pokud připustíme, že otec syny zneužíval a matka je nezpůsobilá, jak je možné, že norští soudruzi nerespektují právo sourozenců spolu vyrůstat dané mezinárodní úmluvou, kterou norští soudruzi ratifikovali?
Dalším porušením práva je přirozeně i to, že dětem je vnucována norština, zatímco dle Úmluvy mají právo hovořit jazykem svých rodičů. Dokonce i v případě sporého setkávání se matky s dětmi (čehož podmínky jsou krajně ponižující a z hlediska zacházení s matkou lze hovořit o mučení a nelidském zacházení např. pokud například nesmí projevit emoce nad ztrátou vlastních dětí, myslím, že norskou sociálku vedou skutečně rafinovaní soudruzi).
Michaláková nesmí zveřejnit podrobnosti své kauzy proto, že by to norský Lebensborn použil proti ní jako účelovou záminku, že nechrání soukromí vlastních dětí a omezil by její rodičovská práva ještě více, ačkoli už to skoro víc nejde, Pecina přesto spekuluje, že Michaláková údajně "cosi skrývá".
Pokud "cosi skrývá", zajímalo by mě, proč norská policie (narozdíl od české) i norští lékaři žádné špatné zacházení nepotvrdili a rodiče byli zbaveni všech obvinění??
Pecina ve svém komentáři pomíjí také aspekt finanční - totiž že jde o kšeft s miliardovým obratem řešící mj. norskou nezaměstnanost - prachy na to mají z ropy ale najít nějaký legitimní důvod, jak ty prachy rozdělit mezi klienty sociálního státu, kteří budou zpětně udržovat norské socialisty u vesla - to chce trochu přemýšlení. Kdo by měl něco proti tomu, že se chrání "zájmy tisíců dětí".
Pecina neřeší ani problém z hlediska "point of no return". Situace došla už tak daleko a bylo spácháno tolik zla, že nyní přiznat chybu by znamenalo nebezpečí pro všechny decision-makery v norském Lebensbornu, protože z toho kouká velké odškodnění - i děti jako dospělé by čistě teoreticky mohly (byť účelově) tvrdit, že byly bezdůvodně zbaveni svých rodičů, byl jim znemožněn přístup k vlastnímu jazyku a kultuře, z toho kouká tučné odškodné. Norům se to určitě nebude chtít platit, proto udělají vše, aby děti zůstaly v Norsku s nadějí, že až budou pouta nenávratně zpřetrhána, děti se již nebudou moci vrátit. I fízlům v Čechách nezbývá nic jiného, než Vlastimila K pořádně očernit, proto se nyní vyrojila záhadná příbuzná svědkyně, která se najednou - když už je nebožák oběšenej - rozmluvila o tom, jak ji chuděrku zneužíval. Zkusme se vžít do pozice oné svědkyně, co ji k tomu asi pudí, když 20 let držela klapačku a najednou, když se to fízlům hodí do krámu, začne mluvit - zkuste si představit milé dámy sebe samy, jak na veřejnosti před zraky novinářů vykládáte o tom, jak jste coby dítě musela strejdovi honit péro - asi byste po tak dlouhé době mlčely, protože z toho pro vás nemůže nic dobrého vzejít, ale co kdyby jste třeba měly oplétačky s policií - nějaký deliktík, chlast za volantem, drogy nebo prostě něco - fízlové mají aparát, kdy si můžou během minuty proklepnout všechny, kteří kdy se sprostým podezřelým příšli do styku (mají data o minulých svazcích, data o rodinných příslušnících a přirozeně taky data o jejich prohřešcích), tak našli neteř bývalé manželky tehdy dvacetiletého Vlastimila K. Nepřipadá vám to jako pravděpodobnější, než že se někomu po 20 letech rozváže jazyk??
RSS kanál komentářů k tomuto článku