Čtvrtý senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem (dříve soudruhem vojenským prokurátorem) Jaroslavem Fenykem zamítl ústavní stížnost, jíž stěžovatel brojil proti tomu, že byl usvědčen z vraždy na základě methody pachové identifikace.
Předesíláme, že schopnost psů identifikovat charakteristický pach určité osoby je fascinující a současnou vědou doposud zdaleka neprozkoumaný fenomen: neví se například, proč pes dokáže určit již z pouhých pěti šlépějí směr pachové stopy. Jak uvedla německá soudní znalkyně v níže citovaném judikátu, psi to prostě umějí. Mechanismus nikdo nezná.
Rozhodnutí Ústavního soudu pokládáme za nevyužitou judikatorní příležitost, neboť stejně jako stěžovatel se domníváme, že methoda pachové identifikace, jak je upravena interním policejním pokynem Ř ŘSPP PP č. 9/2009, může být v trestním řízení použita k positivní identifikaci pouze s velkou opatrností a toliko jako nepřímý a podpůrný, nikoli stěžejní důkaz, a podmínky, kdy lze takový důkaz připustit, by rozhodně stály za upřesnění a zpřísnění. Na rozdíl od německé praxe, v nálezu citované (jež se ovšem týká poněkud jiné situace, hledání stopy shodné s pachovým vzorkem v okolí místa činu), pokyn, který citujeme in extenso, stanoví:
Čl. 53 Způsob provádění metody pachové identifikace
1) Rozlišování pachů se provádí za účelem ztotožnění individuálního pachu osoby s jím vytvořenou pachovou stopou na místě činu. Služební pes vyloučí nebo ztotožní v krátkém časovém úseku větší počet PVO a OPS ve vzájemném porovnání.
2) Otisky pachových stop (OPS) i pachové vzorky osob (PVO) se používají k porovnávání pachů teprve po 24 hodinách od jejich snímání a nejméně 10 hodin po jejich dodání na odborné pracoviště. Po tuto dobu se pach v těchto pachových konzervách stabilizuje. Porovnání otisku pachových stop se provádí na jednom místě příslušného odborného pracoviště a při kladném provedení pachové identifikace se neopakuje. Při negativním provedení pachové identifikace se tyto pachové stopy využijí k dalšímu porovnání.
3) Před zahájením pachové identifikace jednotlivých PVO, OPS žádaného případu provede psovod specialista kontrolu náhodné zajímavosti, kdy touto se rozumí: do řady pachových konzerv za (PVO, OPS) žádaného případu umístí psovod specialista cvičnou pachovou konzervu. Pokud po načichání pachu ze srovnávací cvičné pachové konzervy služební pes označí pouze cvičnou pachovou konzervu srovnávanou, umístěnou v řadě pachových konzerv, je náhodná zajímavost vyloučena. Jestliže služební pes označí pachovou konzervu (PVO, OPS) z žádaného případu umístěné v řadě pachových konzerv, nesmí být tato pachová konzerva k další pachové identifikaci použita.
4) Po načichání pachu ze srovnávací pachové konzervy, nebo ze srovnávacího pachového snímače drženého ve sterilizovaném nástroji, načichává služební pes nacvičeným způsobem jednotlivé srovnávané pachové konzervy a provádí rozlišení pachů, přičemž nacvičeným způsobem označí pachovou shodu mezi srovnávacím a srovnávaným pachem.
5) Porovnávané pachové konzervy na jednotlivé posty zakládá psovod specialista provádějící pachovou identifikaci. Dále tento psovod mění pořadí porovnávaných pachových konzerv v řadě a pokračuje ve srovnávání pachů. Označí-li služební pes srovnávanou pachovou konzervu, je tato umístěna psovodem specialistou po novém roznesení pachových konzerv na jiné místo a srovnávání pachů se opakuje. Je-li stejná srovnávaná pachová konzerva/-y označena/-y stejným služebním psem opakovaně třikrát, je ztotožnění porovnávaných pachů průkazné.
6) V případě, že služební pes srovnávanou pachovou konzervu jednou neoznačil, srovnávání pachů se opakuje. Neoznačí-li srovnávanou pachovou konzervu ani podruhé, pachová shoda nebyla zjištěna a porovnávání je negativní.
7) Pokud se srovnávají pachové konzervy z místa činu (OPS), které mají intenzivní charakteristický pach (např. benzinová čerpadla, automobily, prodejny masných výrobků), musí být ve srovnávací řadě vždy doplňující pachové konzervy s otisky pachových stop stejného charakteristického pachu.
8) Srovnání pachů se provádí v těchto variantách:
a) pachový vzorek osoby s otiskem pachové stopy (od osob k místu činu),
b) pachový vzorek osoby se pachovým vzorkem osoby (od osoby k osobě),
c) otisk pachové stopy s otiskem pachové stopy (otisky pachových stop z míst činů navzájem),
d) otisk pachové stopy se pachovým vzorkem osoby (z místa činu k osobě).
9) Na závěr provedeného porovnání zpracuje protokol psovod-specialista odborné vyjádření provedené pachové identifikace, jehož součástí je i srovnávací diagram.
10) Pokud mají být pachové identifikaci přítomny další osoby (například obhájce obviněného, státní zástupce, policista odpovědný za zpracování trestního spisu), mohou úkon pozorovat pouze prostřednictvím telekomunikační techniky. Tyto osoby se nesmí před provedením pachové identifikace dostat do styku s pachovými konzervami, psovodem specialistou, služebním psem ani prostorem, kde bude porovnávání prováděno.
Klíčové je zapojení psovoda, které podle našeho názoru není pokynem upraveno ústavně konformním způsobem. Budiž předesláno, že u Ústavního soudu překládají špatně: ohne Beteiligung des jeweils anderen Hundeführers neznamená bez účasti příslušného psovoda
, nýbrž bez účasti druhého psovoda
. To je arci jen detail. Podstatné je, že česká úprava, týkající se identifikace ze serie pachových konserv, předpokládá, že tyto konservy rozmisťuje v místnosti sám psovod. Tomu je tedy známo, kde by pes měl, případně neměl, najít shodu, a minimálně mimovolně může psu tuto vědomost zprostředkovat. A dalším problémem, který se projevil kupř. v kause Nečesaný, je možnost kontaminace vzorků, nejsou-li odebrány řádně a včas.
Ačkoli se nedomníváme, jako mnozí jiní, že by celá methoda pachové identifikace byla šarlatánstvím (přestože je jistě subjektivní a nepřezkoumatelná), tyto pochybnosti by měly být vyloučeny a pokud se má tato methoda vůbec v trestním řízení používat, musí být zajištěno, že pachové konservy rozmístí jiná osoba než psovod, který jejich obsah sám nebude znát, a že použity budou pouze takové vzorky, které byly odebrány korektním způsobem.
Komentáře
Miloslav Ponkrác
DS
Pachovka dokazuje pouze a jedině to, že dotyčný na daném místě byl. A že tam byl kdykoliv v době ohraničené na jedné straně okamžikem sejmutí konzervy a na druhé straně dobou, po kterou se pach na podkladu udrží (která se ohromně liší v závislosti na terénu, teplotě, vlhkosti a hromadě dalších věcí - konče schopnostmi psa). Pach se může na místě udržet klidně i z minulého dne.
Takový důkaz samozřejmě vysoce převyšuje interpretační schopnosti průměrného českého trestního soudce. V praxi to funguje tak, že když pes zaštěká, je to podobně nezvratné, jako když to řekne znalec.
Pokud jde o legendární kontaminaci pachové stopy, je třeba si vyjasnit, co se tím vlastně rozumí. Pokud je pach kontaminován pachem jiné osoby, v zásadě to nevadí, protože pes rozpozná podkladový pach i tak.
Průšvih je, pokud je konzerva kontaminována pachem obviněného. Pes samozřejmě umí poznat, který pach je starší, ale není cvičen k tomu, aby to někomu sděloval.
Pokud jde o průběh vlastního provedení důkazu, není rozhodující, zda psovod konzervy rozmísťuje. Spíš záleží na tom, zda je u toho přítomen, protože pak má možnost ovlivňovat různými (třeba i nonverbálními) pokyny psa. Konečně to nemusí být ani úmyslem psovoda, protože pes na psovodovi podle jeho mimovolných reakcí může (někdy) i poznat, že je u té správné konzervy a pak ji označí prostě proto, aby mu udělal radost.
PV
do určité míry je rozdíl v motivaci. Pes plní povely proto, aby udělal člověku radost. Pamlsek, který za to dostane je jenom pomůcka, díky které pes pozná, že to udělal správně.
Naopak znalci to mnohdy dělají právě kvůli tomu pamlsku.
Jinak je ohromný rozdíl v tom, že pes své práci rozumí a nikdy se nesplete. To se o znalci říct nedá.
PV
Vizte Policie se zbavuje ‚psychicky neschopného psa‘
echo24.cz/.../...
novinky.cz/.../...
RSS kanál komentářů k tomuto článku