Ještě dýchají, ale konec se zdá být neodvratný. Kdo? Rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách a podvodné arbitrážní soudy, o nichž čtenáři mých blogů vědí, že jsou horší než trpaslíci (a než soudní exekutoři), protože místo spravedlnosti přinášejí svým obětem předem určený výsledek sporu a nemožnost brojit proti jeho nespravedlivosti soudní cestou.

Svůj článek jsem sepsal přesně před půltřetím rokem, a judikatura od té doby ušla velký kus cesty, nikoli, pravda, prosté odboček, slepých ramen a bifurkací. Další ránu zasadil rozhodčím doložkám ve spotřebitelských smlouvách Ústavní soud, jehož II. senát sice nevyslovil naplno, že král je nahý, tedy že celý tuzemský rozhodčí průmysl je, jak by řekli ctění brněnští kolegové, jedná velká fligna, avšak zpřísnil podmínky pro platnost rozhodčí doložky tak, že České podvodnické budou muset stávající praxi podstatnou měrou revidovat, nechtějí-li o svůj miliardový business přijít.

Ústavní soud vyšel ze Směrnice Rady 93/13/EHS a na jejím základě dovodil celou řadu omezení, jimiž je platnost arbitrážní klausule podmíněna, judikuje při tom, že ujednání o rozhodčí doložce ve spotřebitelské smlouvě lze z ústavněprávního hlediska připustit pouze za předpokladu, že podmínky ustavení rozhodce a dohodnuté podmínky procesního charakteru budou účastníkům řízení garantovat rovné zacházení, což ve vztahu spotřebitel – podnikatel znamená zvýšenou ochranu slabší strany, tj. spotřebitele a že dohodnutá procesní pravidla budou garantovat spravedlivé řízení, včetně možnosti přezkoumání rozhodčího nálezu jinými rozhodci, jak to umožňuje platný zákon o rozhodčím řízení.

Protože kýžená věta Rozhodčí doložka ve spotřebitelské smlouvě ve prospěch jiného než zákonem zřízeného stálého rozhodčího soudu je vždy neplatná zatím nepadla, bude to znamenat, že nové rozhodčí doložky opustí praxi vagních odkazů na seznamy rozhodců a zavedou institut odvolacího rozhodčího tribunálu – který bude přirozeně stejně (systémově) zkorumpovaný jako rozhodce prvního stupně – avšak stávající doložky budou o poznání lépe zneplatnitelné a zisky arbitrážních podvodníků a známých firem Sokola, Brože, Kunáška, Choděry a dalších přece jen o trochu poklesnou.

Není to ovšem velké vítězství, uvědomíme-li si, že v typickém případě bude rozhodčí nález vzešlý z vadného řízení soudem stejně uznán za platný exekuční titul, aniž by se postižení spotřebitelé dozvěděli, že by arbitráž mohli napadnout: pro obecné soudy je totiž daleko jednodušší exekuci nařídit než složitě zkoumat a odůvodňovat, proč konkrétní rozhodčí doložka nemůže ve světle nálezu sp. zn. II. ÚS 2164/10 obstát jako platná.

Takže: trocha odborného vzrušení, trocha hodnotné právní argumentace, ale praktický význam nálezu pro spotřebitele prozatím rovný vlnce způsobené vážkou na dokonale rovné hladině rybníka Puškvorce. Na skutečnou revoluci si budeme muset ještě chvíli počkat; doufejme, že ne příliš dlouho.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)