Dnes jsem měl mimořádně úspěšný den: unikl jsem dalšímu ocenění, tentokrát již v zárodku, ve fasi nominace. Ale bylo to o vlásek! Měl jsem být nominován jako jeden ze 101 hrdinů
, bojovníků za lidská práva, v rámci akce pořádané Ligou lidských práv a Nesehnutím. Nominaci jsem, v mezích možností zdvořile, leč resolutně, odmítl.
Především se nedomnívám, že bych byl hrdinou: jsem spíš úředník, administrátor, který se snaží lidem pomoci tím, že dobře zná reálné možnosti systému, v němž žijeme, a pokud už se je rozhodnu jeho hranice vyzvat na souboj
(nevím, jak lépe vyjádřit anglické challenge), činím tak výjimečně a téměř vždy na své risiko a útraty, tak jako tomu bylo v případě karlovarské informační exekuce nebo sporu o seznam komunistických soudců. Strategická litigace není hrdinství, ale ve většině případů promyšlený, dlouho připravovaný krok.
Za druhé nejsem přesvědčen, že by lidská práva vůbec potřebovala ke svému prosazování hrdiny, protože kdyby tomu tak bylo, znamenalo by to, že opět žijeme v diktatuře, jež jiný než hrdinský způsob boje za lidská práva neumožňuje. Hrdinou v tomto smyslu byl Vladimír Hučín, a dnes je jím například Jiří Fiala. Na jeho příkladu ale vidíme, jak málo účinný je takový způsob boje: J. Fiala se možná dočká sochy nebo pomníku, stěží však sebemenší zásluhy o positivní posun v oblasti svého zájmu.
Přirozeně i mně se může stát, že se dostanu v důsledku svého jednání do vězení a stanu se opravdovým hrdinou
v tomto smyslu, v jakém je vypsána cena, ale dojde-li k tomu – což je okolnost, kterou nemohu racionálně ovlivnit, lidí, pro něž je představa mé inkarcerace opojná, je skutečně velmi mnoho – nebude to rozhodně žádný můj osobní úspěch.
Ano, jsou možné jednorázové akty hrdinství, třeba zastaneme-li se slabšího proti přesile, jako to udělal pan Frištenský u Anděla, ale pojímat v oblasti lidských práv hrdinství jako standardní techniku boje
je koncepčně chybné a svědčí to o tom, že se v Lize nebo v Nesehnutí zase jednou někdo nezamyslel.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Unikl jsem další ceně
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2522
Komentáře
RSS kanál komentářů k tomuto článku