Požádal mě časopis Týden, zda bych, známý sčítanec-odmítač, nesepsal, tak na 1 000 slov, argumenty proti účasti v letošním sčítání lidu. Rád jsem vyhověl a připravil ke zveřejnění text, ve kterém jsem všechny základní argumenty shrnul a vysvětlil.
Jak se záhy zjistilo, došlo k drobnému přehlédnutí: požadováno bylo nikoli tisíc slov, nýbrž tisíc znaků, což jsou nějaké dva odstavce. Takovému zadání jsem arci vyhovět nedokázal, na podobném prostoru se o tak komplexní thematice smysluplně hovořit nedá. Kdybych byl básníkem, snad bych se dokázal vyjádřit např. formou haiku, takto však musím resignovat a o svůj názor se podělit se čtenáři blogu, v naději, že mi redakčním zkrácením vzniklý extrakt nepřivodí ani infarkt, ani trestní stíhání; útěchou mi budiž, že trestný čin podněcování byl vloni zrušen.
Aktualisováno.
Redakčním krácením vzniklý produkt neobsahuje žádné argumenty, nedává ani nejmenší smysl a nikdy bych ho tak nenapsal; druhá strana, mluvčí ČSÚ, tak bude moci dosíci snadného vítězství a navíc mě, naprosto důvodně, prohlásit za artikulované mluvy nemocného pablba. Patří mi to.
Když před 71 lety vpochodovala vojska wehrmachtu do Holandska, jednou z prvních věcí, které okupační moc zajistila, byly kartotheky a dotazníky z posledního sčítání lidu. Kalvínsky otevření Holanďané v nich pečlivě evidovali vše, co nacisté potřebovali. A tak, když zakrátko poté putovali holandští Židé a homosexuálové do transportů, mohli se jen divit a říkat si, slovy přitroublé reklamy Českého statistického úřadu (ČSÚ), že fajnie być sobą
.
Reklamní kampaň statistiků je opět, stejně jako před deseti lety, plná lží a demagogie. Je požadována řada nadbytečných údajů a ačkoli se tvrdí, že informace budou použity pouze pro statistické účely, už samotný fakt, že na každý sčítací arch bychom měli vyplnit své rodné číslo, dává tušit, že ještě zatepla, přímo ze skeneru, budou údaje o nás použity k naplnění policejních a zpravodajských databasí, tak jako se to stalo při posledním sčítání před deseti lety.
Absolutním flopem
je nápad svěřit tentokrát praktickou realisaci sčítání pošťákům a pošťačkám. Ano, poštovní doručovatelky o nás vědí hodně – a také hodně povědí. Právě ony by proto měly být tím vůbec posledním, kdo se ty nejcitlivější údaje z našeho soukromí, rodinným stavem počínaje a sexuální orientací a provedením koupelny v bytě konče, dozví.
Další lží je tvrzení, že provést sčítání tímto způsobem a v tomto rozsahu je povinností vyžadovanou Evropskou unií. V zemích na západ od našich hranic se samozřejmě plebiscity konají rovněž, ale výhradně z údajů v existujících registrech. Proč není možné udělat to i u nás stejně? Na to je snadná odpověď: protože Česká republika své registry nedokáže udržet aktuální!
Nejdůležitější z těchto registrů, centrální evidence obyvatelstva, například bez rozumného důvodu vyžaduje, aby občan, který chce oznámit změnu místa trvalého pobytu, své užívací právo prokázal, a to dokonce předložením originálu nebo úředně ověřené kopie příslušné nájemní smlouvy. Čímž jsou ze hry všichni, kteří mají byt třeba od kamaráda na čestné slovo
, nebo se v nájemní smlouvě s pronajimatelem přímo zavázali, že novou adresu jako místo trvalého pobytu neuvedou.
Vrcholem absurdity pak je, že každý rok se konají tisíce správních řízení, ve kterých majitelé nemovitostí požadují, aby byl údaj o trvalém pobytu bývalým nájemcům úředně zrušen a ti se tak stali úředními bezdomovci
. Ze zákona přitom vyplývá jasně, že evidence trvalého pobytu neposkytuje evidované osobě vůči vlastníkovi nemovitosti vůbec žádná práva, a že tedy není jeho věcí, kam si občan nechá posílat úřední poštu.
Není divu, že výsledkem takto důmyslného
systému je registr, v němž je nejméně třetina údajů nepřesná a pro účely sčítání lidu fakticky nepoužitelná.
Velkým problémem jsou i údaje o náboženském vyznání sčítance. Ty o sobě nikdo uvést nemusí, ale pokud tak neučiní, jeho církev bude oproti ostatním znevýhodněna. A úplně markantní je to v případě údaje o národnosti. Ten je přímo ze zákona zdrojem celé řady výhod, které menšinové ethnikum může v daném místě využívat. Nevyplňte tento údaj, a vaše děti mohou přijít třeba o svou polskou školu. A propos, nebyly to právě údaje ze sčítání lidu, i tehdy samozřejmě zpracovávané – jak jinak! – výhradně pro statistické účely, které byly v roce 1945 použity jako kriterion pro rozlišování Čecha od Němce?
Když v roce 2001 proběhlo poslední sčítání lidu, vedoucí pracovníci ČSÚ se dušovali, že tentokrát je to skutečně naposledy, že příště se bude sčítat z registrů jako všude jinde v civilisované Evropě. Skutek utek' a stejné problémy, které jsme řešili tenkrát, jsou na stole znovu.
Třeba otázka externího dodavatele skenovacích služeb. Před deseti lety se zjistilo, že společnost, která tyto práce měla pro statistiky zajišťovat, patří k podnikatelům zvláštního ražení
: v jejích orgánech figurovali spolupracovníci bývalé Státní bezpečnosti z bývalého podniku zahraničního obchodu a neméně nelibá byla polistopadová historie firmy, spojená s gigantickou tunelářskou affairou.
V tomto smyslu se Český statistický úřad poučil a s kým spolupracuje letos, by jeho chefové neprozradili ani na mučidlech.
Je-li to, že naše osobní údaje – které by podle zákona měly sloužit výhradně pro statistické účely – získá policie a tajné služby, absolutně jisté, možnost, že tyto informace přes nespolehlivé partnery ČSÚ uniknou navíc do komerční sfery direct-marketingových (rozuměj: obtěžovacích) společností, je znepokojivě vysoká.
Všechny tyto důvody mne vedou k rozhodnutí své osobní údaje statistikům ani v letošním roce neposkytnout, protože stát mě nepřesvědčil ani o tom, že tento zásah do soukromí je nezbytný, tedy že požadovaná data nezbytně potřebuje a nemůže si je opatřit jinak než dotazníkovým plebiscitem, ani že takto získané osobní údaje, včetně citlivých, náležitě ochrání.
Budu ale nedůsledný a jednu věc vyžadovanou dotazníkem Českému statistickému úřadu přesto prozradím: Mám doma záchod. Splachovací. A v něm jejich formuláře, roztrhané na drobné kousíčky, stejně jako před deseti lety skončí.
Rozhodnutí je na každém z nás a já nikoho nenutím, jak by měl postupovat, pouze předkládám argumenty, jimiž se pokouším čelit demagogii ČSÚ. Je skutečně jen a jen na každém z nás, zda a v jakém rozsahu své soukromí státu otevře.
Nedělejme si v tomto směru žádné iluse: spousta lidí kupuje vodu z vodovodu v PET lahvích, protože jen ta má optimální složení minerálů, a zaplatí stovky korun měsíčně za zázračné enzymatické preparáty, ve skutečnosti jen těžce předražené placebo. Tito lidé jsou snadným terčem i pro reklamy na sčítání lidu.
Jim už není pomoci. My ostatní bychom se před vyplněním dotazníku měli aspoň zamyslet.
Komentáře
Bran se Ustavou.
Vyplnovani formularu a dotazniku je bezne sehnatelna prace (casto ve forme brigady). Pak by se CSU v pripade nuceni k vyplneni mohl dostat do sporu s Ustavou CR.
Listina zakladnich prav a svobod:
Článek 9
(1) Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na:
a) práce ukládané podle zákona osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osobám vykonávajícím jiný trest nahrazující trest odnětí svobody,
b) vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zákonem namísto povinné vojenské služby,
c) službu vyžadovanou na základě zákona v případě živelních pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty,
d) jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých.
Jo, tak to vysvětlete exekutorům, pane Pecino. Zrovna jsem jeden takový návrh vytisknul, a to měla dotyčný veliké štěstí, že s exekutory byla rozumná řeč, jinak jsem mohl místo toho sepisovat excindační žalobu. :-/
Zbývá vyřešit, jak se neúčastnit a zároveň nevystavovat úřední šikaně s hrozbou pokuty 10 000Kč.
Já jsem papíry odmítl převzít, to risiko mi za to stojí.
K. Dlouhý
Ostatně táhnout rok přestupkové řízení pomocí různých obstrukcí není zas takový problém.
Na druhou stranu , ikdyž evidentně uvedu nepravdivé údaje(udělat si z toho srandu), co se mi může stát, když "povinnost" vyplnění splním?
Poraďte jak co nejjednodušeji, nejúčiněji a bez postihu tuto hovadinu (sčítání ovcí) bojkotovat?
Oldřich
ale o jejich mejetkové poměry.Naší mocní už rozkradli
vše co se dalo ukrást a tak už zbývá zjistit jak na tom ten náš národ žebráků je.V případě možné exekuce
budou vědět jak na tom dotyčný je a o co jej mohou
připravit.
Pokuta za nevyplnění tohoto nesmyslu je prasárna.
a tato země je na pokraji zhroucení i bez sčítání.
Slysela jsem, ze po zajisteni "nescitacu" budou tito neprizpusobivi odvezeni autobusy do prevychovnych taboru, veskery majetek zkonfiskovan erarem. Pro p.Pecimu ale VONI pripravuji neco lepsiho, jej uvrhnou do hladomorny, bude veznen na Bezdezi..
Jen slecna Eulalie mu tam bude nosit rakvicky...
Samozřejmě, že na obálce uvedu své jméno. Vtip spočívá v tom, že díky podacímu lístku budu moci tvrdit, že jsem odeslal dotazníky. ČSÚ bude tvrdit, že jsem odeslal prázdné listy, ale pořád to je tvrzení proti tvrzení. Navíc opravdu není problém táhnout rok přestupkové řízení, zvlášť když bude zahájeno přinejlepším několik měsíců po "spáchání přestupku", čili reálná lhůta na jeho vyřešení bude daleko kratší.
Stejně tak by mělo fungovat nepřevzetí dotazníků, jak píše pan Pecina.
Raději mlčím, ale začínám se obávat, jestli ta partaj nakonec nebude pro Tebe celkem vyhovující...:-((
aktualne.centrum.cz/.../clanek.phtml?id=693640
místopředseda Českého statistického úřadu Stanislav Drápal:
pokud vyplněný sčítací formulář odešlete poštou, je jeho čárový kód zaznamenán do databáze jako doručený. Pokud po ukončení sběru fomulářů bude záznam o tom, že jste formulář převzal, ale žádný nebyl vrácen ČSÚ, budete patrně dotázán, zda jste nezapomněl formulář odeslat. Pokud prohlásíte, že jste formulář odeslal poštou, bude se vycházet z Vašeho prohlášení a zásilka bude hledána jako nedoručená podle pravidel České pošty.
Kvůli tomuto případu jsme nedůvěříví vůči tomuto "sčítání" toutou organisací-ČSÚ.
Kdybych ho mel zkratit, zkratil bych ho slovy klasika:
"I'm not exactly sure how the farm animals are going to fit into this whole thing (you can't really ever be sure with farm animals...), but I like the idea of comparing two people together."
Nezkrácený!? Pokud vím, vp Kretuzfeld, vyšlo z něj několik editorem zkompilovaných primálních skřeků, běda však, pod mým jménem. Počínaje dnešní půlnocí proto vycházím jen pod rouškou tmy a v masce klauna, jakou měl Belmondo v tom filmu o vyloupení banky!
Vyšlo to v papírové versi, kdy a zda půjde na web, nevím.
Ale mohu utišit vaši zvídavost – z mého textu zbylo toto:
Argumentů proti sčítání je celá řada. Pro stručnost uveďme aspoň některé. Tvrdit, že tak rozsáhlé sčítání vyžaduje EU, je lež. Na západ od našich hranic dokáží použít údaje existujících registrů. Proč to není možné u nás? Protože Česká republika je nedokáže udržet aktuální. Klasickým příkladem je centrální evidence obyvatelstva – tak „důmyslný“ registr, že je v něm nejméně třetina údajů nepřesná a pro sčítání nepoužitelná. Velkým problémem je i náboženské vyznání. To o sobě nikdo uvést nemusí, ale pokud tak neučiní, jeho církev bude oproti ostatním znevýhodněna. Markantní je to v případě národnosti. Tento údaj je přímo ze zákona zdrojem celé řady výhod. Nevyplňte údaj a vaše děti mohou přijít třeba o svou polskou školu.
Když v roce 2001 proběhlo poslední sčítání lidu, vedoucí pracovníci ČSÚ se dušovali, že tentokrát je to skutečně naposledy, že příště se bude sčítat z registrů jako všude jinde v civilizované Evropě. Jenže skutek utek'. A stejné problémy, které jsme řešili tenkrát, jsou na stole znovu.
Tomáš Pecina
občanský aktivista
Jinak jsem již na několika místech četl, jak komisaři zanechávají formuláře u sousedů. To je skutečně geniální metoda ochrany osobních údajů vzhledem k tomu, že ty formuláře obsahují kódy k vyplnění elektronického formuláře
§ 14
Využití údajů z informačních systémů veřejné správy při přípravě a provedení sčítání
(4) Na sčítacím listu osob v elektronické podobě mohou být předvyplněny tyto údaje
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) rodné číslo,
c) datum narození,
d) pohlaví,
e) státní občanství,
f) rodinný stav,
g) údaje o ekonomické aktivitě a zaměstnanosti.
A ÚOOÚ stále mlčí? Opravdu "užitečný" úřad.
neviditelnypes.lidovky.cz/.../...
K tomu přehlédnutí došlo (a zjistilo se to) kým, na straně jejich nebo vaší osoby?
Poměrně zábavnou shledávám ani tak argumentaci lety 1940 a 1945 per se, jako kombinaci s tím, že o post vedle citujete názor NSS "Česká republika roku 2011 se pak jistě nenachází v situaci obdobné třicátým letům dvacátého století" nejen se souhlasem, ale výslovným označením to, co je pro nás samozřejmostí.
Pochybil jsem (oslaben nastupující virosou) já.
Poměrně zábavnou shledávám ani tak argumentaci lety 1940 a 1945 per se, jako kombinaci s tím, že o post vedle citujete názor NSS "Česká republika roku 2011 se pak jistě nenachází v situaci obdobné třicátým letům dvacátého století" nejen se souhlasem, ale výslovným označením to, co je pro nás samozřejmostí.
Tuto poznámku neshledávám ani pertinentní, ani zvlášť relevantní.
Druhá věc je že tak pasivně protestuji proti tomuto druhu zadávání zakázek, a to proto že podnikám "v oboru" a přijde mi to jako nehoráznost - byť bych se stejně v principu o žádnou veřejnou zakázku v tomto státě neucházel.
RSS kanál komentářů k tomuto článku