Ohledně bobtnající kausy, již pracovně nazýváme Šlachtu nebo Mažňáka?
, vynořily se tři verse o stavu věcí. Ponechme stranou versi romantickou, jejímž proponentem jest kupříkladu Petr Uhl: ta je prima facie příliš vzdálená realitě, to, co sledujeme, skutečně není boj dobra se zlem.
Zbylé dvě verse se rozcházejí v tom, jaký vztah panoval mezi oběma nekladnými hrdiny, takto Andrejem a Robertem. Podle první byl Babiš Šlachtův ráfek
, jenž se vposledku vymknul kontrole. To tvrdí mj. Jaroslav Kmenta. Podle verse poslední byl tento vztah odpočátku spíš symetrický, a později se dokonce změnil ve vztah ovládajícího a ovládaného: Babiš, disponující výstupy bezpečnostní divise Agrofertu, poskytoval Šlachtovi informace i masivní mediální P.R. prostřednictvím koncernových novinářů, a Šlachta za to plnil Babišovy zakázky, mj. na likvidaci policistů, kteří měli nebo mohli vyšetřovat jeho trestnou činnost.
Tuto versi zastáváme i my, protože si rozumně vzato neumíme představit, jak by mohl být schopný intrikán Babiš pouhým informátorem Šlachty, jehož intelektuální vlohy jsou zřetelně podprůměrné. Dokážeme si představit, že se Babiš jako Šlachtův ráfek
tvářil, nikoli však, že by jím skutečně byl.
Výsledkem komplotu, jehož se účastnili i další aktéři, notabilně státní zástupci obou vrchních státních zastupitelství, bylo arci v polistopadových dějinách této země bezprecedentní porušování demokratických pravidel výkonu veřejné moci, včetně rutinního a účelového překračování kompetencí jednotlivých státních orgánů.
Otázkou, na niž neznáme odpověď, je, co bylo spouštěcím mechanismem Šlachtova pádu. Jednou možností je, že po blamáži ve druhém hlavním líčení Rittig/Nečasová práskli v Lidovém domě do stolu a řekli si, že taková extempore dále Šlachtovi tolerovat nebudou. Jinou možností je vazba na kausy Vidkun a Holub-Máchová, ve kterých Šlachta obešel GIBS, ve druhém případě dokonce s tím, že tímto způsobem mohl být vyvíjen nátlak na policisty vyšetřující Čapí hnízdo.
Jak předesláno, tento příběh nemá kladných hrdinů. I když Šlachta možná není osobně zkorumpován, byl-li ve vleku A. Babiše – tedy samotného krále korupčníků –, a vykonával-li v tandemu s Išvanem a jeho lidmi policejní práci jakobínskými, s terorisováním společnosti hraničícími prostředky, nerespektuje přitom ve jménu vyššího dobra zákony, je jeho odchod pro tuto zemi přínosem, a ještě větším přínosem by bylo, kdyby se podařil odstranit ty státní zástupce, kteří Šlachtovi jeho eskapády umožňovali. To bude arci záležitostí na roky, možná na desetiletí, a v tomto ohledu záleží především na tom, zda bude mít Ústavní soud odvahu postupovat proti veřejnému mínění a rušit příkladmo rozsudky založené na důkazech získaných na základě úkonů účelově volených, místně nepříslušných soudů.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Politikův policajt nebo policajtův politik?
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 4281
Komentáře
Osobně jsem z toho smutný, protože se ukazuje, že se tak nejenom zklamal (ve společenském vývoji), ale také naletěl (konkrétním osobám posedlým mocí).
Pokud někdo v dnešní české justici zaslouží ocenění, jsou to poctiví a stateční soudci, kteří se dokáží postavit policejní zvůli, která byla typická i pro Šlachtovy hochy. Na takového Kašíka a další si ale bývalý disident ve svém výčtu hrdinů práva nevzpomněl.
Formulace jako
Nečasova vláda působila lidem tolik zbytečného utrpení, byla tak zkorumpovaná a natolik nekompetentní, že i kdyby si ji odnesl Lucifer, museli bychom s takovým jejím koncem ve jménu humanity souhlasit. Šlachta ukončující Nečasovu hrůzovládu byl kladným hrdinou.
jsou čistou esencí nadřazování politiky nad principy demokracie a práva.
Ke stejnému závěru dospěl i text Bohumíra Doležala. Přitom ovšem zrovna otázce Nagygate se věnuje zcela opačným způsobem:
"Pozice ČSSD je krajně nešťastná. Bojuje v tuto chvíli o holý život proti Babišovým mediálním fúriím – ale sama si předtím oligarchu jako politický fenomén stvořila, tím, jak pomáhala rozpoutat a živit revoluční protikorupční běsnění a každá pomoc jí při tom byla dobrá.
Sociální demokraté byli nejspíš přesvědčeni podobně jako Angela Merkelová: Wir schaffen das. A proto taky dávali rádi prostor i státním zástupcům, utrženým ze řetězu: jenže ti se namlsali remiérského masíčka a pan Sobotka je teď pro ně stejně tučné a chutné, lákavé sousto jako byl před třemi lety Petr Nečas. Pan Babiš jim v tom bránit nebude, je tu jakési společenství zájmů mezi tímto vášnivým pragmatikem a stejně vášnivými počestnými fanatiky.
Aby bylo možné sociálním demokratům v této situaci pomoci – a pomoci jim je velmi potřebné, protože na rozdíl od novotvaru, který vytvořil oligarcha Babiš, oni patří do rodiny demokratických politických stran, na kterých stál od svého počátku polistopadový politický režim, rovněž demokratický – museli by být schopni aspoň v koutku duše uznat problematičnost svého chování někdy od roku 2011."
Takže i když leví i praví antibabišovci dospívají k určitým podobným závěrům, hlubší souznění a tedy i koordinovanější spolupráce se asi očekávat nedá. Alespoň ne do doby než levici přejde zastydlé křepčení nad Nečasovým pádem, za kterým nestál ani tak volební výsledek neřkuli revoluce pracujících, ale prachsprosté policajtsko-prokurátorské spiknutí.
Yossi
Novináři, pokud vím, měli problém s tím, že to nebylo z repro slyšitelné.
Yossi
1/ Vyšla zpráva BIS o Rittigovi (už to je vynesení tajné info).
2/ Rittig úkoluje advokáta, ať zprávu donese.
3/ Advokát referuje, že všechno zařídil.
Yossi
Yossi
goo.gl/XBeY36
goo.gl/Q8LZbY
goo.gl/BqBE1R
protiproud.parlamentnilisty.cz/.../...
ceskatelevize.cz/.../...
Babiš maká. Agrofert ovládl dodávky bionafty státnímu Čepru
tyden.cz/.../...
Agrofert loni zvýšil zisk o 40 procent
archiv.ihned.cz/.../
Babiš odmítá tvrzení, že Agrofert ovlivňoval peníze z EU
www.ceskenoviny.cz/.../1361147
Provázanost policie, která by měla být důsledně apolitická, s politikou je alarmující. Za první republiky bylo u nás dost ošklivých politických afér, ale žádná nebyla spojena s bojem o kontrolu policie, píší Lidové noviny.
Pokud politické strany o kontrolu policie bojují, svědčí to nejen o provázanosti politiky se zločinem (protože pokud by se strany chovaly v mezích zákona, nemohlo by pro ně žádné policejní šetření představovat hrozbu), ale především o absenci silného a politicky neutrálního státního aparátu. A to je pro demokracii dost špatná zpráva.
reportermagazin.cz/.../
��
Tyhlety mýdlové opery z detektivního prostředí ještě někdo bere vážně?
(tím se nezastávám pana B., je to … Ctirad Mašín mi to vzal z úst.)
archiv.ihned.cz/.../
lidovky.cz/.../...
RSS kanál komentářů k tomuto článku