Pro odlehčení jsem se rozhodl uspořádat mezi čtenáři anketu o nejhorší prohřešky právnické mluvy proti pravidlům češtiny, jakož i prosté, neprávnické logiky.
Některé nesmysly, jako např. označovat oběť vraždy jako poškozeného
, jsou nám tak přirozeny, že je jako nepatřičné ani nevnímáme; viděl jsem elaborát sepsaný zmocněncem pozůstalých ve třetí osobě, kde se hovoří o tom, že poškozený navrhuje
nebo že poškozený nesouhlasí
; odvážné tvrzení, vzhledem k tomu, že poškozený byl již rok zpopelněn…
Mně osobně velmi pije krev floskule o tom se vyrozumíváte
(např. jako obhájce obviněného). Asi by bylo dobře zakončit všechna následná podání formulací o tom se vyrozumíváte jako samosoudce
.
Půvabný je rovněž nominativ (domněle) zachovávající přístavek osoba
, např. Svědek v něm poznal osobu Jan Novák
.
A ovšem, opominout nemůžeme nemocnější a nejuniversálnější ze spojek, kdy/ž
, kterážto se stala v písemném projevu zejména policejních orgánů tak prevalentní, že být příslušnou klávesou vybaveny policii dodávané klávesnice, efektivita boje se zločinem (resp. dokumentace téhož) by jen tímto jediným opatřením znatelně vzrostla. A se shiftem by tato klávesa mohla napsat jestliže
, což je alternativa, kterou stylisticky nadanější policisté své písemnosti rovněž s oblibou ozvláštňují.
O čemž se vyrozumíváte jako mí čtenáři. Nějaké další tipy?
Aktualisováno.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
O tom se vyrozumíváte
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 11077
Komentáře
Typický příklad: "Dobře, pane řidiči, kolega vás teďka vyřeší a já se hned vrátim."
Avšak ethymologii tohoto výrazu Vám, žel Bohu, sdělit nemohu.
gogo: Jo, to se taky používá. :) Těžko říct, kdo od koho. :)
O to je pak vtipnější, jak jsou z toho lidi zblblí a říkají "Bylo mi odpovězeno Vámi..."
Milujem novodobé slov. policajné skratky, napr. BNO (bližšie neustanovená osoba), ako i výrazy a la Majakovskij - "závadová" osoba.
Trochu menej som kritická k výrazom typu „Svědek v něm poznal osobu Jan Novák“ - občas totiž ide o neslovanské meno, a jeho skloňovaním sa polícia dopracuje k neexistujúcej osobe.
Jinak ad Anonymní 10:30: policie by napsala "osobou PECINA".
Já hlasuji za strašlivé "kdy", které se používá masově špatně i v justici. Z policejní mluvy nejvíce obdivuji "fa", v 99% psané blbě (správně bez tečky a skloňovat). Patrně používání zkratky "fa" nařizuje nějaký zábavný pokyn policejního prezidenta. Jinak si neumím vysvětlit, proč je právě policie poslední místo, kde se tato zastaralá zkratka běžně užívá.
Tak třeba: "Policisté zdejšího OO PČR Bílovec zjistili pachatele krádeží věcí z bytu v Bílovci, jímž byl šestadvacetiletý vnuk poškozené, přičemž tento v průběhu prvního týdne měsíce dubna 2013 celkem ...."
Nikdy jsem nemohl pochopit, proč prostě nenapíší: "... jímž byl vnuk postižené, který v průběhu prvního týdne měsíce dubna 2013 ..." Mají na to policajti nějaké školení? Jaktože tak píší všichni napříč republikou?
Dlouho mi to vrtá hlavou, ale nikdy jsem nenašel nikoho, koho bych se na to mohl zeptat. Tady je první příležitost. Najde se někdo, kdo mi to dokáže vysvětlit?
Jak vzniknul tento "skvostný" policejní jazyk (přičemž tento odpovídá řadovým policistům OOP, v případě OOK /SKPV/ by byl mírně odlišný), se mi nepodařilo zcela přesně vyšetřit, neboť samotní příslušníci považují takovýto písemný projev za zcela normální, a ani ve snu je nenapadne, že někomu tak nemusí připadat.
S největší pravděpodobností je však na vině ta skutečnost, že všichni policisté buďto studovali nějaký druh policejní školy, a nebo prošli základním (vstupním) školením; v obou zmiňovaných případech se učili, mimo jiné, protokolaci.
Protože tento styl písemného projevu má své hluboké historické kořeny, začínající někde v právnické dvouletce, nebo, spíše již, v době vzniku Sboru národní bezpečnosti, a protože, co do inteligence, je osazenstvo policejního sboru téměř homogenní, tento styl písemného projevu se dědí z generace na generaci a nikomu to nepříjde divné.
V zásadě se, v podstatných rysech, vůbec neodlišuje, vypracoval-li úřední písemnost policista, který vystudoval policejní školu, či nikoli.
Mne by osobně spíše zajímalo, vykazuje-li obdobné znaky písemný projev policistů např. v německy, nebo anglicky, hovořících zemích, takže třeba v Spolkové republice Německu, nebo ve Spojeném Království.
Ale jedním mým klientem je vystudovaný policista, tak bych se ho mohl nějak nevtíravě zeptat.
Já se spíš domnívám, že to budou mít zapsáno v podvědomí: když do Vás někdo při několikaměsíčním kursu intensivně hustí, jak presentovat svůj úřední písemný projev, a není-li pro Vás lingvistika nejen koníčkem, ale alespoň silnou stránkou Vaší osobnosti, prostě podlehnete. Druhá stánka je, že 9 z 10 policistů bouchá do počítače méně, než 10 prsty, a rychlostí menší, než 100 úderů za minutu - každá zkratka dobrá.
v němčině existují styly vyjadřování - v češtině ne - které se používají při různých příležitostech. K tomu cosi, co se obecně nazývá úřední němčina = jiné, superspisovné výrazivo a obraty, které se běžně v řeči nepoužívají. Ve školních hodinách němčiny se klade zásadní důraz na rétoriku - připrav si přednášku na dané téma a čas. Slohy se nepěstují, gramatika málo, větné nebo slovní rozbory vůbec ne. Ergo dost Němců nedovede správně psát, dělají pravopisné chyby. Ale všichni jsou vedeni ke kultivovanému ústnímu projevu. Pokud vím, tak je tomu v Česku zcela opačně. A nezapomeňte, že němčina je nejpřesnější živý jazyk na světě, takže podle toho vypadají i policejní protokoly.
Stejně je to zajímavé srovnání. Čeština nedovoluje tvorbu nových slov, němčina ano a to každému. V praxi je tomu spíše naopak. Novotvar je v němčině vždy srozumitelný a nepříčí se syntaxu = žádné paskvily typu navýšit, vydodat, na vládě etc.
Pro zajímavost. Před asi 25 lety nechal Der Spiegel udělat anketu o formálním alfabetismu, tj. kolik čtenářů běžnému článku z onoho týdeníku porozumí. Ukázalo se, že je to nad síly témšř 70 % respondentů. Dokázali přečíst, co je v něm napsáno, ale neporozuměli. Proto jeho časopisečtí konkurenti začali s kratšími články a větším množstvím fotografií - typický příklad: Focus. Obávám se, že v ČR je formální alfabetismus mnohem více rozšířen než v Německu. Svědčí o tom zcela nesmyslné věty ve veřejných projevech - gramaticky i významově.
Hned po francouzštině; přidržel bych se klasického názoru, že němčina je lexikálně nejbohatší, avšak z hlediska diversifikace a významové specifičnosti ji předstihuje francouzština.
PS: Syntax je v češtině femininum.
Nesmíte posuzovat jen podle Prahy, kde nemají tolik soudnosti, aby svůj dialekt netroubili do sdělovacích prostředků.
Jinde je poměrně běžné, že se přepíná mezi nářečím mezi svými a spisovnou formou (občas pokřivenou) při promluvě k širšímu publiku.
Pan Krystlík je zřejmě takový polyglot, že zvládá všechny jazyky světa. Nebo je tu ještě jedna možnost, o které raději ze slušnosti pomlčím.
To bych podepsal zejména pokud jde o texty úřední a právní povahy. Např. prosté vyplnění daňového přiznání žádá klid a několikeré čtení. Otázka pak je, čí analfabetismus to způsobuje, zda zdroje nebo příjemce.
Jinak jsem rovněž irritován nadužíváním passiva a osobně je mnou občas používáno co nejabsurdněji, přičemž je mnou uvažováno, zda by se takové spojení mohlo reálně vyskytnout v úředním spisu.
Pasiv v češtině je uměle potlačován podle zásady: "co je v němčině správně, je v libozvučné češtině vždy špatně".
Prepáčte moju nevzdelanosť, ale tí "byvšije ľudi" označovali koho?
Na "lišnego čeloveka" si spomínam.
LZ
Tак точно.
Přivlasňovací zájmena v češtině jsou pěkná prasárna, protože se rozlišuje vlastnictví, např. "vezměte si své věci...", což se v germánských jazycích vyjádří jako "vezměte si vaše věci..."
To nikdo netvrdí. Je pouze tvrzeno, že je neznají germánské jazyky. Zaniknou nikoli proto, že nejsou významotvorné, ale proto, že budoucím jednotným jazykem zglobalisovaného světa bude angličtina, navrch taková ta chudá, nakonec už dnes - na Tvém příkladu dubbingu - je vidět, že applikovat nuance jiných jazyků na germánský primitivism se přestává jevit jako nezbytné a jazyková kultura se řítí střemhlav dolů na úroveň nejmenšího společného jmenovatele.
To bych se snad i hádal .. kromě utrpení může nevhodný tvar i mást.
Vzal si jeho peněženku. Souložil s jeho ženou. Nebo jsem viděl na plakátu hlášku "Poznejte naše kořeny" - nevím, proč bych měl zkoumat kořeny zadavatele reklamy.
Nadužívání pasiv je chyba nejen v češtině; varují před ním i anglicky psané příručky právního psaní.
V němčině je pasivum běžnější, stejně jako nádherná košatá souvětí. Obdivuji němčinu.
Zde ovšem správně zdůrazněno používání vokativu v oslovení, proti čemuž hřeší naprostá většina zde diskutujících: pana Pecino a ne pane Pecina!
kedysi dávnejšie ste chválili stanicu ARD - že tam sa, na rozdiel od ČT, dozvieme v priebehu 30 minút všetky dôležité info. Dnes som si ju pustila - práve tam ide od 15.10 do 16.00 program "Sturm der Liebe".
Tak ako sa veci majú?
ve slovenštině se 5. pád v oslovení nepoužívá. Tedy "Prepáčte, pán Krystlík..."
RSS kanál komentářů k tomuto článku