Nejvyšší správní soud v senátě složeném z Josefa Baxy, Zdeňka Kühna a Lenky Kaniové (kdo byl soudcem zpravodajem, NSS ve svých rozhodnutích cudně smlčuje, a na rozdíl od judikatury Ústavního soudu se to nedá zjistit ani z database rozhodnutí; např. zde bych to skutečně rád věděl) na tuto otázku odpověděl v rozsudku č. j. 1 As 34/2010-73 kladně, a to s odvoláním na občanskoprávní institut nutné obrany, pod jehož ochranou revisor, bránící majetková práva svého zaměstnavatele, vůči cestujícímu zasahuje a v případě nezbytí při tom užívá i násilí.
Je to odvážné a dobře odůvodněné rozhodnutí, byť lze těžko předpovědět, uspěje-li u Ústavního soudu. Jeho ústavněprávní kontext a konotace jsou daleko širší a netýkají se jen jedné potyčky před plzeňským pivovarem.
Třebaže bych subjektivně rád názoru NSS přisvědčil, mám s tím ve světle ústavního práva docela podstatný problém.
Rozsudek NSS se opomněl vypořádat s ustanovením § 76 odst. 2 TrŘ upravujícím citizen's arrest, právo každého zadržet pachatele trestného činu. Stěžejní otázkou je, zda lze toto ustanovení vykládat striktně a contrario a dovodit, že v jiných případech je občanské zadržení nepřípustné, anebo zda je mu možno rozumět tak, že v případě naplnění hypothesy § 76 odst. 2 TrŘ je zadržení souladné s právem i bez toho, že by existovaly podmínky nutné obrany nebo krajní nouze (byť ty jsou i zde implikovány). V tomto smyslu je tedy odůvodnění rozsudku nedostatečné, a lze se jen dohadovat, zda soudci toto ustanovení trestního řádu neznají, anebo se jim jen takříkajíc nehodilo do krámu
a proto se rozhodli je ignorovat.
Ačkoli je o mně známo, že mám pro široce chápanou nutnou obranu pochopení, a hrozí tedy, že budu nařčen z názorové inkonsistence, přesto jsem se nakonec, u vědomí zásady in dubio pro libertate, přiklonil na opačnou stranu než Nejvyšší správní soud.
Osobní svoboda, právo volného pohybu, je příliš cennou hodnotou, než aby bylo možno dovolit každému, aby ji na základě svého právního názoru o vzniku podmínek nutné obrany nebo krajní nouze omezoval. Nenastavíme-li mez, která musí být pro občanské zadržení překročena, dostatečně vysoko (tak jako činí § 76 odst. 2 TrŘ), hrozí, že do tohoto základního práva bude zasahováno rutinně i kvůli banalitám, a násilné střety mezi občany z takových konfliktů vznikající budou pak těžko řešitelné, ať v přestupkovém nebo v trestním řízení, protože právo užít násilí bude odvislé od právního posouzení věci, jež je však v takovém okamžiku nutně subjektivní.
Ponechme proto právo zadržet jinou osobu než pachatele trestného činu na tom, kdo má na takové jednání monopol, tzn. na policii.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Má revisor právo zadržet cestujícího?
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 6838
Komentáře
Dopravní podniky sice obecně straší vysokými čísly odhalených černých pasažérů, ale zatím jsem si nevšiml, že by uvedly, jakou ztrátu to pro ně představuje s tím, že by přiznaly, kolik vydělaly na prodeji pohledávek za černými pasažéry.
RCh
A nebo mu prostě doběhne lhůta a kupón či u OC prodloužení mu rodiče zapomenou zaplatit. Dítě může poskytnout žalobní údaje (ač třeba ani jedno z dětí si nepamatuje dvoje RČ a detailně správně adresu by dal jen starší).
A tak je neznámý pán bude chtít nutit jít s ním na PČR. To nesmí, to mají zakázané. Nebo vystoupit. To také nesmí, musí jezdit rovnou domů. Nebo dojet na konečnou...
Moje děti mají pokyn podobnou situaci (v jejich očích) řešit obranou - útěk, útok.
Bude to zajímavé, podobně jako když moudré hlavy v NSS usoudili, že 15letý fracek (div, že ne 14letý) je procesně způsobilý, protože je způsobilý hmotně právně.... (Srovnejme s omezením způsobilosti u slaboduchých.)
Škola není státní, ale je bezplatná. Do školy chodí dost sociálně slabších dětí, protože si jí vybrali (mezi dětmi s početných rodin se cítí lépe). A některé ty (většinou opuštěné)maminky prostě občas neměly ani na lístky. A nebo prostě nezvládají, mají v tom binec.
A tak se pan učitel vždycky zeptal v letu: Máte lístky? Né, já mám tramvajenku (naprosto zbytečná informace). Já mám peníze na lístek (podezřelé, ale je tam automat).
Pak přišel revizor v tramvaji (ve vlaku): Pane učiteli budete muset zaplatit 2 x n00 Kč za to, že děti nemají lístky.
Naštěstí škola si nechala vypracovat posudek, že učitel takto majetkově nezodpovídá za pokuty, že je to věc rodičů.
"Tak se mnou musí dítě vystoupit." To nesmí, Vám ho nesmím předat. "Tak musíte všichni." "To nesmím též, mám povinnost ostatní děti předat rodičům v termínu, nemohu je někam odvést, chcete-li dítě, zavolejte si na výstupní stanici PČR".
Většinou revizor kapituloval.
Bohužel děti i rodiče byly často velmi vynalézaví a těžko může učitel chodit po refíži a kontrolovat, zda má dítě lístek a peníze na cestu zpět (já je ztratil), zda jízdenka či tramvajenka je opravdu platná, a dnes u OC už ani to ne. Vzhledem k placenosti kroužku často po odmítnutí dítě vzít s sebou následoval obvykle výbuch rodičů a hrozba, že děti dají jinam, čímž školu finančně ohrozí.
Jak je to se zodpovědností učitele?
Jak silné pole by to muselo být, nevím, předpokládám, že na povrchu Slunce nebo v jádře distribučního transformátoru by se to povedlo, zda postačí např. pole z vinutí velkého elektromotoru, např. cirkulárky, je otázka.
Nikde není, že by při přepravě skupiny nezletilých uzavíral vedoucí smlouvu pro skupinu, každý uzavírá smlouvu na vlastním jménem. Do závazkového vztahu tedy vstoupilo každé dítě, nikoli škola.
Škola může být maximálně škůdce, ale není mi jasné, zda škoda vznikla ve výši smluvní přirážky. Je nesplněný závazek škodou? Závazek včetně přirážky? Od kterého okamžiku je to škoda? Škola se vyváže, pokud zajistila dostatečně dozor, tj. pokud byly například děti řádně instruovány. Pokud ukázaly OC (dovnitř nikdo nevidí).
Zajímavý problém.
Jen naokraj: Je samotné dítě cestou do školy schopné uzavřít tuto smlouvu v souladu s par. 9 OZ? Moje určitě ne.
§ 18a (Vztahy mezi cestujícím a dopravcem veřejné linkové dopravy) zákona č. 111/1997 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, odst. 2:
(2) Cestující je povinen
a) dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif,
b) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují na zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících,
c) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování,
d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnost uvedenou v písmenu c),
e) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících.
odst. 4:
(4) Porušení povinností cestujícího podle odstavce 2, kterým ohrozí pověřenou osobu, je přestupkem podle zvláštního právního předpisu.
Naštěstí to nikdo neoznamuje na úřady, protože ty by pak zkolabovaly...
Ohrožení pověřené osoby není asi právě častý jev, spíš jaksi naopak.
Ad KV:
Smluvníkem je dítě bezesporu, ale povinností dohlížejícího učitele je zajistit, aby neporušovalo zákon, tedy mj. dodržovalo své smluvní závazky vůči DP. Proto stíhá odpovědnost školu a nikoli rodiče, kteří nemají v tu chvíli dítě pod kontrolou.
Alternativní výklad je, že odpovídá dítě jakožto s-p delikvent solidárně se školou.
Současný stav, kdy dopravci nemají možnost získat údaje o cestujících komplikuje následné vymáhání jízdného a zákonem stanovených přirážek k jízdnému. Nejedná se přitom o zanedbatelný problém, neboť kupříkladu v podmínkách Dopravního podniku hl. m. Prahy se propad na tržbách z jízdného způsobených “černými jízdami” pohybuje ročně mezi 600 až 800 miliony korun a k tomuto výpočtu přitom vede několik různých na sobě dosti nezávislých metodik. Lze tedy usoudit, že v republikovém měřítku zahrnujícím všechny drážní a silniční dopravce působí neplacení jízdného roční ztráty v řádu miliard korun. Přitom je si třeba uvědomit, že většina veřejné osobní dopravy je dnes zabezpečována v režimu závazků veřejné služby nebo v režimech, které jsou mu v principech podobné a jejich společnou podstatou je zejména skutečnost, že ztrátu vznikající dopravcům z provozování veřejné osobní dopravy hradí vždy některý veřejný rozpočet. Snahu dopravců minimalizovat ztráty z tržeb jízdného je tedy nutné považovat ze společenského hlediska za pozitivum.
Jinak zatím jsem se nedostal k přečtení celého rozsudku, ale jsem opatrně pozitivně naladěn - v případě trestného činu mohu lumpa sám zadržet, tj. omezit jej na osobní svobodě, až do příjezdu policie, v případě přestupku bych se měl ale zadržením pachatele sám dopustit také min. přestupku - a jak poznám, kdy už lump páchá t.č. a kdy jen přestupek, a naopak? Takovou právní erudovanost nemohu po lidech žádat. A pokud někdo krade (třeba ukradne mobil), proč bych jej nemohl zadržet a vyčkat příjezdu policie? Přestupkáři pak celkem často řešili oznámení na "omezení osobní svobody" apod., či dokonce "křivé obvinění z krádeže", byť tam třeba i krádež byla, a teď co s tím. Aby mě kde kdo mohl šacovat či někde zadržovat, to se mi nelíbí, ale co s těmi krádežemi..?
U revizorů je to celé trochu jiné ještě v tom, že se navíc z neplnění závazku ze smlouvy dělá správní delikt (třeba Sokol důsledně mluví o přestupcích), podobné je to s placením parkovného na místech určených nařízením obce, kdy v obou případech považuji za systematicky ne-čisté sankcionovat neplnění civilních závazků veřejnoprávní cestou.
JP
V závazkovém vstahu je rozhodně jenom dítě, škola nikoliv. Závazkem z povinnosti školy je asi jen případná prokázaná škoda.
Ale reálně: Co může udělat učitel, když mu na sraz přijde dítě bez peněz. Může zaplatit za dítě? (To dělal tak dlouho, až mu to vedení zakázalo, rodiče to neplatili.) Má zrušit akci proto, že jedno dítě nemá na zaplacení? Kdo bude rodičům vracet peníze za neuskutečnění akce? Problémoví rodiče jistě ne. Má nechat dítě na cestě?
Časem do dospělo u zmíněných dětí k vyžadování zaplacení dopravy předem na celé pololetí. "Ale my budeme mít letos lítačku, už ho nenechám jezdit do školy načerno, už mám trochu víc peněz."
Jenže to neřeší, pokud dítě jízdenku ztratí, nechá ve škole, nebo nemá na OC platný kupón.
Jednou jsme jeli metrem s dětmi z azyláku do kina - každý dostal lístek, ať si ho označí - některé spořivé děti tak neudělaly. Na potvoru přišel revizor, já kontroloval, kdo má lístek, a to označený. Zahartusil jsem na provinilce, že teď budeme muset s revizorem na policii ověřit totožnost, rodiče budou platit pokuty, bude ostuda atd. Revizor, který část rozhovoru slyšel, nás raději obešel - férovej chlap..!:-)
Je pravdou, že nikdy jsem ve své praxi podobný případ neměl, ale pokud by se tak stalo, posoudil bych jednání revizora jako legální i bez toho judikátu (samozřejmě za předpokladu přiměřenosti a důvodnosti).
Vztah k § 76 TrŘ soud IMHO řešit nijak nemusel, neboť toto ustanovení se týká zcela jiných vztahů.
Učinil jsem tak do jisté míry proti svému subjektivnímu přesvědčení, a to po zralé úvaze.
Uvažte tento případ: Fysická osoba A se pokusí zadržet fysickou osobu B, jejíž identitu nezná, protože se domnívá, že jí tato způsobila (drobnou) škodu, např. pošlapáním záhonu. B se nevlídně vyhlížející A cítí být ohrožena, pohrozí, že pokud A bude ve svém jednání pokračovat, použije střelnou zbraň, A však trvá na svém a je zastřelena.
Kdybychom přistoupili na to, k čemu dospěl NSS, musel by trestní soud vyřešit otázku, zda zadržení bylo po právu a tedy nešlo o nutnou obranu, čili nic, a pak byla osoba A, proti níž nebylo lze použít mírnějších prostředků, zastřelena oprávněně.
Do těchto konců by věci neměly dospět, proto je třeba vzít v úvahu § 76/2 TrŘ a dovodit z něj a contrario, že v jiných než tam uváděných případech je občanské zadržení protiprávní.
Souhlasím s TP, a ještě k tomu si představte, že se prokážete OpenCard u níž jste přesvědčen, že tam máte jízdenku a revizorovi se jí nepodařilo přečíst (reálný příběh synova kamaráda).
Pak ani přivolaný policista nedokáže posoudit, zda opravdu nemáte platnou jízdenku (u papírového kupónu je to daleko jasnější), a tedy splňujete podmínku drážního zákona k prokázání totožnosti.
Protože s platnou jízdenkou totožnost prokazovat nemusíte...
Nebo to znamená, že pokud smlouva je poměrně nesrozumitelná, tak z ní uzavírá jen určitou výseč, řekněme: Musíš se chovat slušně. Pouštět sednout invalidy, staré a nemocné. Musíš vystupovat jen na zastávkách. Musíš si štípnout, jinak dostaneš pokutu.
A s tím souvisí, zda pokuta ve výši 600 Kč, nebo 2000 Kč je přiměřená dítěti např. prvního stupně? (S ohledem, že třeba druhák ZŠ takové peníze asi nikdy neviděl a neumí je ani počítat.) I v souvislosti např. s výškou pokuty v přestupkovém řízení u maldistvých.
Jsem inspirován současnou kauzou revizor ČB a kluci, kteří si "nestihli" štípnout během minuty.
Tím je dána i odpověď na druhou otázku: smluvní pokuta ve formě tzv. přirážky k jízdnému je přiměřená.
Řada spojů slouží primárně k plnění povinné docházky, kterou by rodina jinak (např. při právu ženy a rodičů na rovné zacházení a tudíž i faktický přístup k zaměstnání) nemohla plnit.
Navíc fakticky, tuto smlouvu nepochopí plně ani můj 13 let starý středškolák, se všemi zónami, tarify, povinnostmi atd. A to v případě adhezní smlouvy na veřejnou službu není problém jeho.
Ostatně připravovaný OZ myslím má znovu zavést rozlišení na děti do 6 let, neschopné uzavřít smlouvu vůbec, děti do 15 let schopné uzavřít pouze přiměřené smlouvy s okamžitým protiplněním (nemohou si tedy ani koupit jízdenku v předpodeji či kupón?) a starší s menšími omezeními. A třeba smlouva ROPIDu není rozhodně smlouva podle varianty 6-15, když vedle přímého plnění obsahuje řadu dalších "procesních" ustanovení apod.
K přiměřenosti smluvní pokuty pro nezletilého. V případě porušní povnností je první volbou občanské právo, až pak přestupkové a trestní. Ale přestupkové nezná tak velkou sankci ani po mladistvého.
To je irelevantní, důležité je, zda nezletilec je schopen pochopit svá práva a povinnosti vyplývající z přepravní smlouvy, což, jak jsem přesvědčen, je, a pokud snad není, musí mu rodiče zajistit jiný způsob dopravy. Složitost formulace tarifních podmínek neznamená nutně, že by byla práva a povinnosti extremně složitá na pochopení.
děti do 15 let schopné uzavřít pouze přiměřené smlouvy s okamžitým protiplněním (nemohou si tedy ani koupit jízdenku v předpodeji či kupón?) a starší s menšími omezeními
To je podle mne chybný výklad, to by si dítě nemohlo koupit ani dobíjecí kupon k mobilu. Okamžitým protiplněním se zde rozumí vydání/vystavení předplacené jízdenky.
V případě porušní povnností je první volbou občanské právo, až pak přestupkové a trestní. Ale přestupkové nezná tak velkou sankci ani po mladistvého.
Občanské právo nemá výši sankce shora omezenu, takže můžete být odsouzen k náhradě miliardové škody nebo k miliardové satisfakci za zásah do osobnostních práv. Tak vysokou sankci nemůže, pokud vím, udělit ani trestní soud, ani žádný správní úřad.
řekl bych že si všichni pamatujeme když jsme škemrali po učitelích aby nás pustili o hodinu dřív a učitelé většinou odpověděli to víte že jo mám za vás zodpovědnost srazí vás auto a mě zavřou
RSS kanál komentářů k tomuto článku