Tak nám zase chtějí zakázat komunisty. Jelikož Konservativní strana (jejímž údem…, no, však víte) má cosi podobného v programu, ba přesnější by bylo napsat, že zákaz KSČM je tím jediným, co má KonS v programu natolik zřetelně, že informaci o tom se podařilo rozšířit i mimo úzký a vybraný okruh jejího váženého členstva, cítím, že je čímsi jako mou občansko-stranickou povinností k senátnímu podnětu se vyjádřit.

Mám za to, že celkem přesně situaci vystihl Bohumil Doležal: "Je to už jakýsi folklor. To, co zapomněli udělat po převratu, chtějí dohonit teď. Opětovně upozorňuji, že potrat je povolen jen do několika týdnů po početí (přiznám se, že nevím přesně, do kolika). Když je dotyčnému devatenáct a je to poměrně silné chlapisko, je na potrat už pozdě. Přesněji řečeno: může se o tom populisticky žvanit, ale technicky je to neproveditelné."

Komunistická strana Československa – minimálně v posledních 20 letech své existence – nebyla politickou stranou v tom smyslu, jak ji definují normy ústavního práva, ale šlo o společenství oportunistů (česky: vyžírků), kteří využili situace, že země byla v područí agresivní a pretensivní imperialistické mocnosti, a na této porobě se aktivně přiživovali. Takové jednání je hanebné a trestuhodné a pokládám za velkou chybu, že nebylo v zájmu Velké Listopadové Kontinuity (některými blouznivci mylně označované za revoluci) potrestáno.

Na straně druhé je tu Komunistická strana Čech a Moravy. Nezastírejme si, že jediným účelem existence této organisace je podpora a prosazování ruských zájmů, ale čistě formálně, tato strana vznikla a prosadila se ve svobodné soutěži politických sil, čímž získala nezpochybnitelnou legitimitu. Fakt, že cca 10 % mých spoluobčanů touží po tom, aby se Česká republika stala znovu ruským satelitem (byť mnozí si představují, že tentokrát půjde o otroctví luxusní a privilegované, o vězení s mřížemi o poznání pozlacenějšími, než byly ty normalisační, husákovské), mne může naplňovat upřímným žalem, ale nechci-li do politiky vnášet ty methody, jimiž se právě komunismus diskreditoval, nezbývá mi než tento názor tolerovat, respektovat a dát mu prostor k existenci.

Myšlenku na zákaz KSČM je proto nutné vyloučit z principiálních důvodů jako nemravnou a nepřijatelnou. Fakt, že zákaz strany prosazují osoby, které kdysi samy byly členy KSČ, navíc celý nápad posouvá do polohy naprosté frašky: jestlipak by si dnešní "ryzí a celoživotní antikomunista" senátor Štětina troufl prosazovat zákaz KSČ v době, kdy – pochopitelně s přivolením stranického vedení – jezdil jako reportér mládežnického tisku po Sovětském svazu? Spíše ne, tehdy se to nesmělo, a hlavně by to nebylo tak výhodné a populární jako dnes!

Aktualisováno.
Celá zpráva senátní komise stále k disposici na Internetu není, ale byla zveřejněna alespoň její závěrečná kapitola.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)