Autorem blogu je 
Když ve středověku vznikl spor mezi – církví spravovanou – universitou a světskou mocí, řešilo se to interdiktem, což znamenalo, že duchovní v universitním městě dočasně přestali věřícím udělovat svátost eucharistie a věřící, zbaveni tohoto dobrodiní, si dříve nebo později na své vrchnosti vynutili uzavření smíru.
To dnes už nejde, jednak o eucharistii průměrný Čech-atheista nestojí, jednak se i university vymanily z moci církve a jejich zákazu by nikdo neuposlechl. Doba pokročila, a bitvu mezi pražskou universitou a přímo volenou státní hlavou tak povedou na straně jedné demonstranti a petenti, začasté notoričtí, jistě s mohutnou mediální podporou osiřelých bojovníků Jediné a Pravé Pravdy a Lásky, na druhé pak voliči řečené nejvyšší hlavy, populace bůčková a novácká, novodobí proléti, lid na sensorické vjemy méně náročný než pražská kavárna
, zato však mnohonásobně, neskonale početnější.
Po právní stránce tu nejde o nic jiného než o ústavní krisi, arci nikoli nepředvídanou. Jako mnozí další i já jsem upozorňoval, že přímá volba presidenta musí být nutně provázena drastickým omezením pravomocí presidenta republiky, protože stávající Ústava ponechává příliš prostoru k abusivním výkladům a neučiní-li se těmto nelegitimním pretensím přítrž, můžeme se jednoho krásného dne probudit do presidentského systému.
Optimisté jako Eliška Wagnerová tvrdí, že k fixaci presidentských pravomocí postačí ústavní obyčeje. To je však omyl, jednak proto, že v řadě případů takové obyčeje neexistují (jak se např. zjistilo, presidenti s odkazem na svou roli v zahraniční politice rutinně hovořili do výběru velvyslanců, takže žádný obyčej nebyl, není a nebude), jednak ústava neposkytuje dostatečně účinnou ochranu před presidentem, který ústavní obyčej poruší – jedinou remedurou pro takovou eventualitu je nepraktická a už čtyři sta let neužívaná defenestrace.
Kádrování profesorských habilitantů je bezesporu odporné a je to hrubý zásah do akademických svobod, avšak president republiky tyto praktiky provozující je beztrestný: svévolně vetovat rozhodnutí akademické komunity není hrubým porušením ústavního řádu, zákon o vysokých školách není ústavním zákonem a Putna může svobodně vědecky bádat podle čl. 15 odst. 2 Listiny klidně i jako doživotní docent.
Co tedy dělat? Nevím: třeba bychom mohli Miloše Magnissima o dodržování ústavních principů poníženě poprosit.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Katholické busny jako pramen ústavní krise
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 3605
Komentáře
Nicméně mne SKUTEČNĚ zajímá, jak se věc bude řešit, teď, když se prezident vzpěčil a pana Putnu profesorem jmenovat prostě nebude. Domnívám se, že v této věci vystupuje jako Vámi všemi oblíbený správní orgán. Nemá tedy povinnost, své stanovisko zase nějakým správným správním postupem odůvodnit? A neučiní-li tak, nebude čelit žalobě o nečinnosti? A kdo by takovou žalobu měl předložit a komu? Vy jste právníci, budete určitě vědět, jaký postup musí být dodržen. Nemyslím si, že to povede k ústavní krizi (na to bychom museli mít dobrou ústavu a dobré ústavní soudce), ale přesto bych rád věděl, čemu námi zvolený prezident teď bude ze zákona čelit.
Mirek Vorlický
VŠ zákon moc neznám, ale na první přečtení: § 73 sice říká, že profesora jmenuje prezident na návrh, ale v § 74 odst. 1 se přece výslovně říká, že v řízení se prokazuje pedagogická a vědecká kvalifikace uchazeče. Takže Milouš sice může návrhy sám posuzovat (když se na to cítí), ale může to dělat jenom v mezích kritérií zákonem stanovených. Nemůže si přece vymýšlet nějaká kritéria svoje.
Obdobné je to s těmi velvyslanci. Pořád mám pocit, že u všech těch kontrasignovaných pravomocí se přehlíží jedno ustanovení Ústavy, které mě osobně připadá klíčové. Čl. 67 odst. 1 "Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci". Je-li pak prezident také součástí výkonné moci (ostatně stejně jako velvyslanci), pak by měl respektovat, že u kontrasignovaných pravomocí je to vláda, kdo má iniciativu a má určovat směr. Prezident ji může jenom blokovat - má-li k tomu nějaký dobrý důvod.
PV
cnemo
Proti prezidentskému systému nic nemám; nemůže být horší než to, co je tu teď.
Osoby a obsazení: Alessandro de Medici (Zasloužilý umělec Bohuš Záhorský), kardinál Valori (Oldřich Lukeš - Laureát státní ceny), 2. měšťan (Antonín Zíb - Nositel řádu práce), 1. mnich (Zasloužilý umělec František Kovářík), atd. atd.
Karel
The Penguin, English Dictionary, 1992, page 731:
"professor = a staff member of the highest academic rank at a university, especially the head of a university department"
(plus other related meanings)
mv
To je ale potvrzení toho co píšu. Je to profese navázaná na danou univerzitu. U nás bohužel nic takového není a když byla snaha zavést funkční místa - vrátit se do civilizovaného světa, tak to byla práva slavná UK, která řvala nejvíc jenom aby to nebylo. A není se co divit, jelikož i v případě pana Putny to bylo ve stylu "Brouk Pytlík docentem" - Putna nemá odpřednášeno pět let, ale pouze čtyři a rozhodně nemá habilitaci v příbuzném oboru. Čili jeho profesura byla ve stylu, který popisuje Ivo Možný v LN. viz zde leclerc iforum.cuni.cz/IFORUM-12078.html
Nemáte pravdu. U nás to funguje naprosto jinak a když byla snaha zavést funkční místa - obdobu toho co mají v USA, tak byl pěkný řev. Není se co divit. Leclerc
Tedy tvrzení "V anglosaském prostředí stejně jako ve Střední Evropě" je více než nepřesné. Leclerc
Bez diskriminace !
Jinak se divím, že Martin C. Putna nebyl za své chování a sprosté veřejné vystupování dávno vyloučen z pedagogických sborů všech škol.
Fakt tedy je, ze me z hlavy napadne asi tak dalsich deset ci dvacet lidi, kteri kdyby vlezli na verejnost s takto vulgarnim transparentem, tak na nich media nenechaji nit suchou (tim spis pokud to maji byt pedagogove). Putna mi sympaticky neni, Zeman a jeho arpognatni svevole uz vubec ne, ale kdyz nekdo svymi excesy sam proti sobe vyrabi takove kompromitujici situace, tak me udivuje, jak se zahy a obratem stavi do role obeti... no, na profesora spolecenskych ved je to fakt slaby vykon
Komunizmus u nás v podstatě trvá. Tvůrci zákonů, většinou vyrostlí v komunismu a sdílející jeho ducha, nebo takovými lidmi vyškolení převzali i jeho právní pojetí.
RSS kanál komentářů k tomuto článku