Jak jsme naznačili v předchozím textu, nestandardní a z hlediska textace patrně horkou jehlou šitá Klausova amnestie přináší určité, zjevně nezamýšlené, ústavněprávní komplikace.

Podívejme se nejprve na agraciační část amnestie, tj. články I, III a IV. Na rozdíl prakticky všech předchozích amnestií Klaus prominul pouze pravomocně uložené tresty, aniž by se amnestie vztahovala i na odpovídající skutky spáchané před jejím datem, za které doposud trest pravomocně uložen nebyl.

Husákovy amnestie se s tímto problémem vypořádaly tak, že bylo nařízeno příslušná trestní řízení nezahajovat, a pokud již zahájena byla, pak je zastavit (např. čl. IV amnestie z r. 1980), a poněkud odlišně, avšak ve výsledku obdobně, byla situace řešena v amnestiích Havlových.

Tím, že Klaus nyní prominul pouze tresty uložené pravomocně, vzniká v některých případech ústavně kontroversní stav:

1. Soud I. stupně uložil trest, proti němuž obviněný podal odvolání, avšak státní zástupce se (v neprospěch obviněného) neodvolal. Tím, že obviněný podal odvolání, se sám vyloučil z účasti na amnestii, takže užitím opravného prostředku, o němž právem předpokládal, že jím nemůže své postavení zhoršit (zákaz reformationis in peius), pozbyl beneficia amnestie, jíž z toho důvodu není účasten.
2. Pravomocně uložený trest byl amnestován, avšak doposud nebylo rozhodnuto o dovolání odsouzeného, případně ještě běží dovolací lhůta. Přípustnost dovolání je zde zřejmě nesporná (na právní moc rozsudku nemá amnestie vliv), avšak pokud by Nejvyšší soud odsouzenému vyhověl a rozsudek zrušil nebo rozhodl nově sám, původní rozsudek by tím byl ab origine zrušen a na rozsudek nový by se amnestie nevztahovala. Kdyby tedy např. Nejvyšší soud rozhodl, že trest je příliš přísný, dostal by obviněný trest mírnější, ovšem ten by amnestován nebyl, neboť nebyl pravomocně uložen před 1. lednem 2013. Zcela analogicky je tomu i v případě ústavní stížnosti.

Ačkoli zásada zákazu reformce in peius není přímo vtělena do ústavního řádu (a někdy, např. u odporů proti trestním příkazům, není ani respektována), je zde princip ochrany právní jistoty a právo na spravedlivý proces, a tyto ústavní imperativy se zdají být formulací Klausovy amnestie frapantně porušovány: v případě sub 1 podal obviněný odvolání v důvěře, že tím své postavení nezhorší, a to se nyní stalo, a ve druhém případě by odsouzený tím, že podá dovolání ve svůj prospěch, mohl dosáhnout změny trestu ve svůj neprospěch, což se rovněž jeví jako ústavně nepřípustné, ba absurdní.

S těmito případy, které jsou minimálně v historii české justice bezprecedentní, se bude muset vypořádat budoucí judikatura.

U abolice, tedy presidentem nařízeného zastavení vlekoucích se trestních řízení (čl. II), která je veřejností právem kritisována pro svou šíři a necitlivost, jsou kupodivu ústavněprávní konotace mnohem méně výrazné. Poškození mají právo uplatit nárok na náhradu škody, včetně nákladů zastoupení v adhesním řízení, u civilního soudu, a jediné, co mohou napadnout, je povinnost zaplatit soudní poplatek, od kterého by byli v případě, že by je k civilnímu soudu odkázal rozsudkem soud trestní, osvobozeni. Protože je toto osvobození relativně nedávné (do poslední novely zákona o soudních poplatků neplatilo, a osvobozeny byly pouze některé adhesní nároky), nedávám poškozeným u Ústavního soudu velkou šanci.

Komentáře   

0 # Anonymní 2013-01-04 06:53

www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2013010301

Napotřetí, snad už správně?

0 # Anonymní 2013-01-04 15:36

na jinem foru jsem zahledl nazor na tento txt, se kterym nemam problem se ztotoznit.
D-fens se neubranil svym dvema letitym hrichum: byt za kazdou cenu v opozici k jakemukoliv mainstreamovemu postoji a za druhe byt za kazdou cenu vice nez loajalni ke Klausovi

0 # Anonymní 2013-01-06 21:23

Máte odkaz na tu diskusi, přečetl bych si ten názor...

0 # Anonymní 2013-01-04 08:17

Také bych upozornil, že se amnestie (čl. I, III, IV) vztahuje pouze na tresty odnětí svobody a ne již na případné další tresty (zákaz činnosti, peněžitý trest).
Trochu paradoxní však je, že současně amnestie praví, že na osoby, kterým se promíjí trest podle ... se hledí, jako by odsouzeny nebyly.
Takto to může vytvářet dojem, že se má na dané osoby hledět, jako že nebyly odsouzeny vůbec, i když jim zůstávají v platnosti ostatní tresty mimo odnětí svobody.

0 # Tomáš Pecina 2013-01-04 08:38

To lze překlenout výkladem; identicky formulované jsou i starší amnestie.

0 # Karel V. 2013-01-04 16:12

Podobně jako dovolání, ústavní stížnost atd. má ve vztahu k amnestii problém i beneficium cohaesionis, které též může vést, ke zrušení rozsudku v právní moci.

0 # Tomáš Pecina 2013-01-04 16:18

Ano, a také návrh na povolení obnovy řízení a dovolání SZ ve prospěch. To jsou situace, které se prakticky zřejmě nevyskytnou, kdežto zda doporučit "vlajkovým" zločincům podat dovolání je problém, který právě řeším, aniž bych dospěl k uspokojivé odpovědi.

0 # Anonymní 2013-01-08 12:49

Pane Pecino, můžete mi prosím vysvětlit tohle?

novinky.cz/.../...

Odsouzen ke třem letům a dvěma měsícům, je mu 45 a vztahuje se na něj amnestie? Je to nesmysl nebo snad text amnestie chápu špatně já? Děkuji.

Jiří Janošek

0 # Tomáš Pecina 2013-01-08 13:30

To vysvětlit skutečně neumím.

0 # Anonymní 2013-01-12 12:32

Nevztahuje se amnestie i na tresty, k jejichž odsezení zbývá měné než rok? Viz pojem "zbytky" v článku I.

0 # Anonymní 2013-01-13 18:17

Tento výklad mě po přečetení toho článku také napadl (předtím vůbec ne), ale myslím, že jediný možný výklad je ten, že se amnestie např. dle čl. I odst. 1 se vztahuje jen na ty, kteří byli odsouzeni k trestu rok a méně. A doufám, že je to chyba novinek.

0 # Anonymní 2013-01-12 09:02

Můžete mi někdo vysvětlit, proč se na soudce Berku vztahuje amnestie, když je podle §329 na zneužití pravomoci úřední osoby při škodě nad 5M maximální sazba 12 roků?

0 # Anonymní 2013-01-12 09:36

Viz §158 trestního zákona.

0 # Anonymní 2013-01-15 18:32

Čl. II hovoří o "trestním zákoníku", nepředpokládá se tedy posuzování dle zák. 40/2009 Sb., bez ohledu na právní úpravu v době spáchání?

J.J.

0 # Anonymní 2013-01-16 00:17

To by byl docela fór, kdyby takhle Berku dostali...

0 # Tomáš Pecina 2013-01-16 05:26

Výklad, je-li význam právního předpisů nejistý, musí být in favorem obviněného, resp. pro libertate, takže Berka je definitivně za vodou. Třeba se poučil a bude už soudit poctivě

0 # Anonymní 2013-04-22 17:16

Nejvyšší soud se v důsledku zrušení napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze ... a současně i zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ... zabýval i tím, zda ohledně těchto trestných činů nepřichází v úvahu použití článku II rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013 (č. 1/2013 Sb.), podle kterého prezident republiky nařídil, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let. Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že rozhodnout o zastavení trestního stíhání je možno jen u trestních stíhání, která běžela po dobu více jak 8 let od zahájení trestního stíhání k datu vyhlášení amnestie dne 1. ledna 2013. Zmíněný článek II rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013 tedy nelze použít na trestní stíhání, která byla k datu amnestie dne 1. ledna 2013 pravomocně skončena, a k zrušení odsuzujícího rozsudku a tím k pokračování v trestním stíhání došlo na základě dovolání, jako tomu bylo v posuzovaném případě, anebo na základě jiného mimořádného opravného prostředku (návrhu na obnovu řízení nebo stížnosti pro porušení zákona). Nelze tedy použít výklad, který byl používán v minulosti u jiných amnestií (např. článku V rozhodnutí prezidenta Československé socialistické republiky o amnestii ze dne 1. ledna 1990 – č. RO 01/1990 nebo článku I odst. 1 rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 3. února 1993 – č. 56/1993 Sb.), které byly vázány na určené trestné činy v rozhodnutí o amnestii, které byly spáchány přede dnem takového rozhodnutí, a to bez ohledu na to, kdy se mělo zahájit nebo se vedlo trestní stíhání pro takový trestný čin. Naproti tomu článek II rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013 je vázán na trvající trestní stíhání ke dni 1. lednu 2013, od jehož zahájení uplynulo více než 8 let, což v tomto případě obviněného L. S. nebylo splněno, neboť ke dni 1. lednu 2013 bylo již trestní stíhání pravomocně skončeno ... Z těchto důvodů nepřichází v úvahu v dalším řízení zastavení trestního stíhání obviněného ... v rozsudku nalézacího soudu z důvodu použití článku II rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013.

JM

0 # Anonymní 2013-04-22 17:18

Nějak z toho vypadl odkaz: 5 Tdo 1340/2012

0 # Tomáš Pecina 2013-04-22 17:30

To je sice poněkud jiná procesní situace, avšak je to IMHO nesprávné rozhodnutí, protože rozsudky se ruší s účinky ab origine, takže právní mocí rozhodnutí dovolacího soudu se ze řízení, které bylo ke dni amnestie skončeno, stává řízení neskončené. České soudy se zjevně klidně postaví na hlavu, jen aby nemusely abolici aplikovat.

0 # David Schmidt 2013-04-22 17:38

Ano. Amnestie v čl. II stanoví, že se zastavují ta trestní stíhání, od jejichž zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, o tom, že by z tohoto pravidla byly nějaké výjimky v případě pokračujícího trestního řízení, tam nestojí ani slovo. :))

0 # David Schmidt 2013-04-22 17:44

Tento komentář byl odstraněn autorem.

0 # Anonymní 2013-04-22 17:54

Obávám se, že primární problém je (stále) ve zcela debilní koncepci a znění amnestie. Aplikační problémy jsou již jen následkem.

0 # Tomáš Pecina 2013-04-22 23:11

Nevím. Situaci v případu Berka nepokládám za hard case, naopak pokud je řízení obnoveno v důsledku úspěšného dovolání nebo SPZ, může být sporné, zda abolici uplatnit. Názor Šámalova senátu pokládám za nesprávný, ale žádný zjevný nesmysl to není.

0 # Tomáš Pecina 2013-04-22 23:15

…a ještě složitější je to u obnovy řízení. Tam jde formální (literalistický) výklad abolice ostře proti jejímu ratiu a stanovisko, že by měly být zastaveny i obnovené věci, patrně nemůže obstát.

Aktualisovat komentáře
RSS kanál komentářů k tomuto článku

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)