Když jsem v únoru letošního roku psal o rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 51/2007-67 a jeho autory, soudce NSS Mazance, Passera a Příhodu – byť s určitou vnitřní výhradou – povýšil do stavu oslovského, napsal jsem, že soud tímto rozhodnutím "otevřel stavidla bezpráví".
Predikce se potvrdila. Ministerstvo vnitra včera vydalo slíbený "zakazovací manuál" pro obce a v tomto pozoruhodném textu přisoudilo závěrům NSS z uvedeného judikátu klíčové postavení (zejm. str. 19–20 manuálu).
Nic proti osvětě, ta je zajisté velmi žádoucí (sám si ostatně při styku s místním úřednictvem často připadám jako mobilní doškolovací středisko v oboru správního práva), avšak z dikce ministerského manuálu mrazí. Svoboda shromažďování je tu pojata jako nutné zlo a boj proti ní se presentuje formou svého druhu bojové hry: úředníci dostávají návod nikoli k tomu, jak tuto svobodu občanům zajistit a být jejím garantem, ale jak ji popřít, popř. omezit, a zákon pokud možno soudně nenapadnutelným způsobem obejít.
Zvlášť pozoruhodný je seznam "risikových dní", kdy lze podle názoru ministerstva zakázat shromáždění s odůvodněním, že skutečný účel neodpovídá oznámenému: obzvláště pikantní je zmínka o datu úmrtí Adolfa Hitlera 30. dubna s varovnou poznámkou "možné kolise se svátkem čarodějnic" – to zřejmě, kdyby horlivost úřednictva překročila obvyklou mez.
Manuál byl presentován na tiskové konferenci, na které navíc vyšlo najevo, jak bude quasipovolovací řízení, jež nahrazuje ústavně garantovaný oznamovací režim, vypadat v praxi: ministerstvo zřídilo speciální "horkou linku", na kterou úředník, který chce shromáždění zakázat, zavolá, sdělí údaje o svolavateli, toho muž či žena na druhém konci linky prověří v policejních databasích a úředníkovi poskytne informaci, zda se jedná o svolavatele oprávněného anebo o "závadovou" osobu, která právo konat shromáždění v naší vyspělé demokracii nemá, a je možno vydat zakazující rozhodnutí.
Vše přirozeně zcela v souladu s tím, jak oslovský senát Nejvyššího správního soudu ve své hvězdné hodině judikoval…
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
I úředníci mají své (risikové) dny
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2001
Komentáře
aktualne.centrum.cz/.../...
Musím říci, že mne při čtení tohoto rozhovoru velmi zamrazilo. Příkladem uvedu dvě otázky a odpovědi.
"Otázka: Jsem velmi ráda, že proběhl zásah, nicméně se bojím, že to povede k mobilizaci neonacistů. Moje otázk ale zní: Pokud provádíte represe na jedné straně, přijdou na řadu i levicový extremisté? Nestane se příště terčem jiná subkultura? Jaký je váš postoj k extremismu jako takovému?
Martin Pecina: Neonacisty nepovažuji za subkulturu. Za extrémisty považuji ty, kteří škodí této zemi a mají extrémní názory. Je mi jedno jestli jsou levicoví, nebo pravicoví."
Dle odpovědi pana ministra je tedy stíhatelný každý, kdo bude uznán za škůdce a tím může být v podstatě kdokoliv. Může jít např. o osobu, která se negativně vymezuje vůči politice vlády v oblasti investičních pobídek. Škodou zde může být pohled zahraničních investorů na náš stát.
S extrémními názory je to poněkud složitější. Co jest extrémním názorem?Pokud se podívámě na význam tohoto slova, za extrémní je považován každý výstřední, krajní, okrajový, hraniční názor. Ano, můžeme namítnout, že pan ministr jistě každého s okrajovým názorem nebude považovat za extrémistu, ale v této souvislosti poukazuji na jeho další odpověď.
"Otázka: Zajímalo by mě jestli si talé posvítíte na nepřízpusovivé občany s takovou horlivostí jako na neonacisty? proč nemužete integrovat romy do zpolečnosti? proč stát hájí a privileguje občany kteří státem pohrdají? proč je stat proti lidem co mu platí daně a vyzdvyhuje ty na které platí?
Martin Pecina: Vaše názory jsou poněkud extrémní... Ale alespoň se k tomu mohu vyjádřit. Princip je: každému stejně práv i povinností. Pak nebude mít extrémismus živnou půdu. Rozdělovat lidi podle barvy pleti je cesta k novým Terezínům..."
Tedy i legitimní otázky na vymahatelnost práva, rovnost občanů před orgány veřejné správy jsou extrémními.A jsou zároveň škodlivé pro tuto zemi, neboť mohou ohrozit důvěru v orgány tohoto státu a tím způsobit škodu.
Dovolím si zde parafrázovat jeden známy citát.
Nejdříve si přišli pro neonacisty a já neřekl nic - protože nejsem neonacista.
Pak si přišli pro odpůrce radaru a já neřekl nic - protože nejsem odpůrce radaru.
Pak si přišli pro liberály a já neřekl nic - protože nejsem liberál.
Pak si přišli pro mne a nezůstal nikdo, kdo by se ozval.
Je to podobné, jako kdyby ministerstvo financí vydalo manuál, jak legálně odvádět co nejnižší daně.
Že mě ale v tomto absurdistánu ještě něco překvapuje...
RSS kanál komentářů k tomuto článku