Autorem blogu je 
Pěkný rozhovor poskytl lobbistickému serveru Česká justice předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa. Tomu patří hlavní díl zásluhy na tom, že z výrazně podprůměrného, podivnými postavami české justice naplněného soudcovského sboru dokázal během deseti let vytvořit nejprestižnější a nejkvalitnější soud v zemi – žel, nikoli však úroveň udržet: zejména po odchodu V. Šimíčka, M. Tomkové a K. Šimáčkové k Ústavnímu soudu šla kvalita rozhodování NSS rapidně dolů, takže v současné době můžeme konstatovat, že NSS rozhoduje v průměru stejně špatně, a často i hůř, než krajské soudy. Příkladů netřeba, píšeme o nich pravidelně i na tomto blogu.
Jakémukoli zamyšlení nad stavem justice a její budoucností musí předcházet úvaha o tom, jaká bude v dalších letech povaha samotné společnosti a politického režimu v této zemi. Nejsem optimistou, a tak jako jsem před nějakými sedmi-osmi lety odhadl, že nastupuje éra populistů – aniž bych si byl arci uměl představit, že míra tuposti místní populace dovede na výsluní někoho tak odporného, jako je Andrej Babiš – nyní tvrdím, že demokracie v této zemi skončila a někde v horizontu pěti až patnácti let bude režim vystřídán další diktaturou, možná totalitní, možná nikoli, nejpravděpodobněji novým satrapským státem politicky plně závislým na ruském imperiu.
Ve světle toho jsou veškeré úvahy o budoucnosti justice hypothetické: diktatura potřebuje jinou justici než demokratický stát, přičemž to, co v této zemi máme, má i nyní daleko blíž k justici totalitní než demokratické.
Přesto se můžeme, pro vlastní potěšení, pokusit v několika odstavcích nastínit představu toho, co by se mělo v justici změnit, aby sloužila občanům a nikoli primárně jen sobě samé.
Především by se musel zcela vyměnit její personál: podmínkou výkonu soudcovské funkce by bylo, že nový soudce doposud nikdy jako soudce, případně státní zástupce nepůsobil. To je sine qua non jakékoli změny k lepšímu.
Dále by bylo nutné radikálně snížit zatížení soudů agendou, civilní i trestní. Stát by měl soukromé dluhy uznávat, nikoli však – s určitými výjimkami, jako jsou dluhy na výživném – vymáhat: místo exekutorské mafie by měly nastoupit registry klientských informací, s tím, že kdokoli by měl v registru negativní záznam, musel by počítat s tím, že mu nikde nejen nepůjčí, ale ani na úvěr nedodají např. elektřinu nebo plyn: vše by musel hradit zálohově. Dluh by musel přestat být výhodnou komoditou a naopak by se stal důkazem selhání věřitele a jeho odhadu.
V oblasti trestního práva by většinu případů vyřešila možnost dohody o vině a trestu se státním zástupcem, kterou by soud pouze, nebyla-li by excesivní, schválil. Soudily by se tak pouze nejzávažnější (hrdelní
) zločiny, a to bez výjimky před porotními soudy, a dále ty kausy, kde pachatel tvrdí, že obvinění je nedůvodné a může se obhájit, a proto na dohodu nepřistoupil.
Systém dokazování by měl být privatisován a jako použitelný důkaz by mělo platit místopřísežné prohlášení svědka, učiněné např. před notářem. Křížový výslech v současné podobě by měl být veden pouze ve zmíněných nejzávažnějších případech a tam, kde na něm strany trvají. Za křivou výpověď a křivé obvinění by měly hrozit přísné tresty, a ty by se měly ukládat, neměl by to být, tak jako nyní, papírový čert.
V oblasti legislativy vládne stav neomezené víry v regulaci, touha po právních předpisech vypracovaných do tak minuciosních detailů, že postačí předložit kausu subsumpčnímu mechanismu justice a ta jakékoli nepravosti zabrání. To je arci hluboký, koncepční omyl. Jak ukazuje vývoj korupce a jejích technik, zločinec bude vždy o krok, nebo spíš o dva kroky, před zákonem; efektivní je naopak relativně málo obsáhlý korpus psaného práva, jehož aplikace se dokáže přizpůsobovat potřebám jednak tím, že soudce bude moci rozhodovat s větší volností co do požadavku spravedlnosti, jednak precedenčním působením judikatury, která je závazná a není pro soudce jen možným vodítkem, které mohou a nemusejí respektovat – a když se vám to nelíbí, tak si podejte odvolání/dovolání/ústavní stížnost.
Co je vůbec nejdůležitější, bylo by potřeba změnit pohled lidí na stát. Ten je momentálně vnímán jako stále vlezlejší a obtížnější monstrum, které občana především špehuje a buseruje, a pod stále absurdnějšími záminkami omezuje jeho práva, místo aby ho chránilo. Stát není služebníkem, ale pánem, a to platí i pro justici, která by se musela stát symbolem hodnot, ze kterých stát vyrůstá a na kterých spočívá; takto řečeno to snad zní jako frase, ale je to velmi důležitá věc: když se zeptáte průměrného občana, co se mu vybaví při vyslovení slova soudce
, stěží uslyšíte spravedlnost, slušnost a morálka. Naopak se dozvíte něco o rodinkaření, korupci, mocenské aroganci a zvůli, ne-li přímo o justiční mafii. Dokud se toto nezmění, nepohnou se věci v české justici k lepšímu, a jak poznamenána shora, na změnu už zřejmě ani nebude čas. Demokracie skončila, zapomeňte.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Co dál?
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 3754
Komentáře
Karel H
Nesouhlasím, Rusko se topí ve vlastních problémech, na něco takového nemá sílu.
Nás zničí buď byrokratizace (Brusel) a nebo oligarchizace á la Ukrajina (Babiš) a nebo nejpravděpodobněji obojí v činorodé spolupráci.
Politický vliv tu má zejména Německo (dává si na svoje investice pozor), tedy USA. Pro nás je podstatné, kdo bude "říšským kancléřem" a americkým prezidentem.
Q.
to aj v roku 1917 ;)
Aniž bych chtěl rýpat nebo to nějak zpochybňovat: o kolik cca řekněme procent by tato možnost mohla soudům ulevit a neexistuje nějaký ekvivalent už dnes? (Nevím to.) A jakou výhodu by mi toto jako (nedejbůh!) obžalovanému mohlo přinést - napadá mě třeba nižší flastr, než kdyby se jednalo před soudem? Nebo?
Obviněnému přináší řadu výhod, z nichž nejdůležitější je právě nižší trest, než který by mohl přiměřeně očekávat v případě projednání řádným (porotním) soudem.
V NL je něco podobného zavedeno, aby došlo co nejrychleji k potrestání. Státní zastupitelství řešilo v roce 2015 213 tisíc trestných činů, z toho 97 tisíc bez soudu. Nejvyšší soud velké množství bez soudu vynesených rozsudků vyhodnotil a dospěl k závěru, že v 8 procentech byly důkazy nedostatečné. Takže trest byl vyšší než by se dalo očekávat před soudem.
Karel H
„From a defendant’s perspective, plea bargaining extorts guilty pleas. People who have never been prosecuted may think there is no way they would plead guilty to a crime they did not commit. But when the government has a “witness” who is willing to lie, and your own attorney urges you to accept one year in prison rather than risk a ten-year sentence, the decision becomes harder.“ Nebo „One point often stressed by progressives is that trials bring scrutiny to police conduct. But when deals are struck in courthouse hallways, judges never hear about illegal searches or detentions. This only encourages further misconduct.“
Na místě za 500, nebo v řízení za 5000 s tím, že na rozdíl o projednávání přestupku by měl sprostý podezřelý šanci minimální - finta s advokátem, místo aby chlapsky přijal trest.
Bude proces férovější jen proto, že jich bude méně, nebo bude vůči obviněnému tvrdší z podstaty, protože "obtěžuje"?
Člověk nemusí být nutně nevinen, aby nepřijal trest od SZ. Např. skutečně pomaloval plakát, ale nemyslí si, že by měl fásnout rok v krimu. Zatímco ve stávajícím systému se vše soudí samosoudcem, ve vašem by dostal nabídku na rok, nebo by šel před porotu. A teď je otázka, zda by to byl analog dnešního řízení, nebo jakáši ode zdi-ke zdi varianta typu vinen-nevinen.
Ovšem to je značně netypický příklad, typicky se řeší situace, kdy pachatel ví, že je vinen, ale může doufat, že důkazy nebudou k jeho usvědčení stačit.
Snížení počtu sporů je obrovskou pomocí fairovému procesu, už proto, že se bude soudit mnohem rychleji a na všechno přitom bude dost času, protože spisy nebudou nikde dlouhé měsíce ležet "ve frontě".
MH
Pan Mach zabíjí mouchu granátem.
Americti pravni a softwarovi vedci z MIT napr. zjistili, ze komplexnost americkeho pravniho kodexu vzrostla ve 20. stoleti zhruba 13x a ze pravu jako celku uz nemuze zadna lidska bytost rozumet. Ovsem srozumitelnost (a moralnost) pravidel je jednim ze zakladnich predpokladu jejich fungovani.
Za to nemuze prekvapive Putin, ale imho cas a samotny princip zastupitelske demokracie – lidmi placeni zakonodarci resi problemy legislativou, coz ma za efekt pretvoreni jednoho problemu ve dva druhe, ktere se pak resi dalsi legislativou, ktera nam logarithmicky narusta.
A vlastnici systemu si dobre uvedomuji, ze v takove systemu je vlastne kazdy kriminalnik a pravni stat funguje pouze pro velke koncentrace moci a penez jako korporace a vlady a top X%.
V Evrope je to o to horsi, ze EU se stala v podstate nemeckym kolonisacnim projektem a ze nemecka obsesse pravidly a socialismem se tezko implementuje v jinych kulturach, at jiz jde o svobodomyslny pristup anglicky, stredozemni mañana filosofii, ci starou dobrou ceskou Schlamperei.
Souhlasim, ze regime v Cesku smeruje ke stale vetsimu illiberalismu, nejsem si vsak jist jestli to nakonec bude satrapa ruska, nebo jestli svoboda a demokracie zhyne spise na nemoc zapadni civilisace, kterou je stale rychleji narustajici komplexnost fungovani, ktere je neudrzitelne lidmi manualne obsluhovanym aparatem tzv. „justice“.
Rolf
RSS kanál komentářů k tomuto článku