V poslední den patnáctidenní lhůty odpověděl Český rozhlas na mou žádost o informace a poskytl mi neveřejnou analysu Ústavu státu a práva Akademie věd k otázce nezařazování Haló novin do vysílaných tiskových přehledů (průvodní dopis; požadavek nezprostředkovat text dalším osobám je celkem komický s přihlédnutí k tomu, že tak podle zákona musí učinit samotný ČRo – viz § 5 odst. 3 InfZ).

S úvodní pasáží nelze rozumně polemisovat, censura v právním smyslu může být prováděna pouze vrchnostensky, takže Český rozhlas pojmově nic censurovat nemůže. Na druhé straně existuje ale i širší, obecnější význam tohoto pojmu, a pod ten by se jednání ČRo podřadit dalo. Otázkou tedy je, zda tato censura je nebo není protiprávní, resp. souladná s interními normativními dokumenty ČRo, zejména s jeho Ethickým kodexem.

Rozbor dovozuje, že vydavatel Haló novin, společnost FUTURA, a. s., je majoritně ovládán Komunistickou stranou Čech a Moravy, takže za situace, kdy žádný další celostátní deník takto pod vlivem politické strany není, bylo by porušením Ethického kodexu z Haló novin citovat, protože vysíláním takového tiskového přehledu by byla jednostranně zvýhodněna jedna politická strana, KSČM.

Tento názor však nesdílím. Tiskový zákon ani žádný jiný právní předpis nezakazuje politickým stranám vydávat denní periodické publikace nebo v nich vykonávat prostřednictvím vydavatele rozhodující vliv, a žádný právní předpis nestanoví, že takto stranicky ovládané deníky by měly být omezovány z hlediska svého vlivu na formování veřejného mínění. Kriteriem pro zařazení citace do tiskového přehledu ve vysílání veřejnoprávního media musí být relevance názoru, nikoli zájem, který lze za jeho publikací případně vysledovat.

Opačný postup je hluboce nedemokratický, protože zpráva je tu kádrována nikoli na základě svého obsahu, ale podle svého původce. Celé to vyvolává dojem, že postup Českého rozhlasu je jen projevem kyvadlového efektu, kajícné omluvy za to, že toto medium je faktickým i personálním pokračováním jedné z nejnechvalněji známých totalitních hlásných trub a institucionálních slouhů režimu.

Jako člověk, který trvá na respektu k demokratickým pravidlům i pro názory, s nimiž bytostně nesouhlasí, nemohu proto dospět k jinému závěru, než že postupem Českého rozhlasu je vykonávána nepřípustná názorová censura a že citace z Haló novin, byť v omezeném rozsahu daném jejich relativně nízkou relevancí, by v tiskových přehledech ČRo vysílány být měly.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)