O ministrovi, který by si, jsa si sám nadřízeným orgánem, měl poručit, jsme psali v dávnověku našich blogů, v r. 2009. Letos v květnu se tímto problémem zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, a absurditu takové eventuality neseznal. Jakkoli se vášnivě disentující Josef Baxa snažil naznačit, že má-li si ten samý správní orgán odpomoci od průtahů, které sám způsobil, cituje při tom (mně arci neznámého) klasika, že to je, jako si stěžovat na Godunova přímo u Godunova, jde o právní nesmysl non plus ultra, byl přehlasován s potupnou výtkou (§ 52), že tomu nerozumí a že na takové představě není vůbec nic divného.
Inu, pro jurisprudenta majoritní odůvodnění stvořivšího patrně ne, pro nás ostatní ano. Tak jsem si to aspoň v žádosti o ochranu před nečinnosti ministra vnitra jak se patří vychutnal. Tak schválně, jestlipak si ministr vnitra přikáže anebo si rovnou věc odejme!
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Causa Godunov
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 5115
Komentáře
Čo je také absurdné na rozkaze "Velím si sám" ?
Richard
RSS kanál komentářů k tomuto článku