Kromě toho, že čestí úředníci mají světově unikátní právo stříhat občanům rohy jejich občanských průkazů, přibyla nyní další rarita: místo historického názvu místa narození se zapisuje název současný, a navíc úředníci toto místo svévolně změní na jiné v případě, že příslušná obec zanikla.

Zatímco až do r. 2004 se jako místo narození zásadně zapisoval údaj uvedený v rodném listu, sociálnědemokratičtí technokrati, aniž by se obtěžovali uvést jakékoli přiměřené vysvětlení v důvodové zprávě, nově nařídili, že se bude zapisovat současný název obce, kde se držitel občanského průkazu narodil. Realita ustoupila fikci: stokrát jste se mohli narodit v Gottwaldově, v občanském průkazu je místem vašeho narození Zlín, okres Zlín.

Přesto však postup, kdy úředníci zapisují místo neexistující obce název obce blízké, není v souladu se zákonem: katastrální území zaniklé obce se sice stalo součástí jiné obce nebo obcí (případně, což bude častý případ, vojenského újezdu), avšak název neexistující obce se tím nezměnil.

Jestliže se tedy agenturní zprávou zmiňovaný pan Štětina narodil v Přísečnici, má právo na to, aby toto místo bylo vyznačeno v jeho občanském průkazu jako místo narození: z Přísečnice se Kryštofovy Hamry nikdy nestaly. Pokud půjde za svým právem a podá správní žalobu, uspěje.

Protože identicky bylo upraveno zapisování místa narození do cestovních dokladů, napadá mne, že by mohly vznikat kuriosní spory v případě, kdyby zahraniční orgány odmítly uznat identitu takového občana s osobou, která dříve předložila cestovní pas vydaný před r. 2004: nikde v civilisovaném světě se totiž místo narození nemění a cizímu úředníkovi může být nepochopitelné, proč se jeden a ten samý občan najednou narodil ve zcela jiné obci.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)