Nejvyšší správní soud (soudce zpravodaj Tomáš Langášek) vyhověl první kasační stížnosti Českých lvů a zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích o částečném osvobození svolavatele Pavla Matějného od soudních poplatků. Nyní bude krajský soud muset o osvobození rozhodnout znovu, podle předpokladů ho žalobci nepřizná, proti čemuž bude následovat další kasační stížnost, a pokud to půjde dobře, shromáždění na sídlišti Máj, které bylo zakázáno, by se mohlo konat někdy v polovině přespříštího roku.

Touto situací není vinen NSS, ten naopak rozhodl o kasační stížnosti relativně velmi rychle, ale chybná je v tomto případě konstrukce SŘS, který rychlejší rozhodování neumožňuje, už s ohledem na měsíční lhůtu, kterou dostává k vyjádření žalovaný (§ 74 odst. 1 SŘS sice stanoví pro tyto žaloby výjimku, ale nedodržujete se to, už proto, že se zmeškáním lhůty není spojena sankce ztráty sporu).

Domnívám se, že lhůta k vyjádření ve správním soudnictví by měla být soudcovská, a soud by ji měl vždy stanovit s přihlédnutím k povaze sporu. Nevidím nejmenší důvod, proč by v tak jednoduchých případech, jako je kasační stížnost proti rozhodnutí o osvobození od poplatku, měl kdokoli dostat k replice víc než tři dny. A v případě nedodržení lhůty pro předložení spisů a k vyjádření by měl automaticky následovat kontumační rozsudek, tak jako v civilním řízení.

Dalším, dílčím problémem, je zbytečně dlouhá měsíční lhůta pro písemné vyhotovení rozhodnutí soudu, kterou lze navíc ještě prodloužit. Normální by byl týden, s možností prodloužení až na měsíc.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)