přesvědčivě. Že právě proti tomuto právnímu názoru ústavní stížností brojíme, S. Balíkovi jaksi ušlo.
Prakticky to znamená, že nyní již nemáme důvod k dalšímu čekání a jestliže vnitrostátní soudy navíc završily svou judikatorní činnost touto perlou, můžeme se konečně obrátit k Evropskému soudu pro lidská práva. V demokratickém právním státě je nepředstavitelné, aby ani po třech letech nebylo rozhodnuto, zda nám vláda milostivě povolí spolkovou činnost, nota bene jestliže se v těchto případech uplatňuje nikoli povolovací, nýbrž registrační princip.
Komentáře
Což tak podat ústavní stížnost členy přípravného výbory samými?
Ad. D. Schmidt: Jste o krok dál; procesní subjektivita neexistujícího subjektu je zjevná.
Jak Balíka znám, dobře se u toho pobavil, a teď čeká, jestli na to přijdete.
Pokud by US přijal stížnost jménem sdružení, již v tuto chvíli by připustil existenci subjektu, který stížnost podává. Jak by měl následně rozhodovat o tom, zda subjekt existuje či nikoli, když by již samotným přijetím konkludentně jeho existenci posvětil?
Co se týči dikce samotné stížnosti:
"Tím dochází k zásahu do stěžovatelova základního práva na sdružování zakotveného v čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a nemožností domoci se účinné soudní ochrany i do práva na soudní ochranu, jež je základním právům přiznána čl. 4 Ústavy.",
považuji ji v základu za chybnou. Pokud je stěžovatelem sdružení, nemůže neregistrací docházet k zásahu do jeho základních práv, ale do základních práv občanů, kteří se sdružení pokoušejí založit. Už samotná dikce stížnosti je tedy špatně a dle mého v rozporu s pravidly elementární logiky.
Jistě, pokud z této premisy vycházíte, pak máte pravdu. Problém je, že protistrana z ní nevychází. Úkolem soudu je vždy objasnit, co se skutečně stalo; nemůže se tedy ztotožnit předem se stanoviskem jedné strany. To mi přijde snadno pochopitelné.
ad MP: přípravným výborem myslím osoby, které ho tvoří. Jedná se totiž o jejich právo na sdružování, které je popíráno.
ad DS: zákon sice tu fikci zná, ale jen za určité podmínky (opomenutí registračního orgánu). Jinými slovy, z dikce zákona je zjevné, že umožňuje i některé subjekty neregistrovat a tím má tato "registrace" charakter spíše povolovací (s tím, že povolovací - zakazovací - mechanismus je velmi zúžen).
Do úvah o právnických osobách bych se nepouštěl - nevěřil byste, co všechno si o nich lidé myslí :-).
ad TP2: souhlasím s onou odlišnou proc. subjektivitou. Jsem si však téměř jist, že toto pojetí je mnoha právníkům stále cizí. Proto, i kdyby pravda v této části právní teorie byla zcela na Vaší straně (což si nejsem zcela jist) a US byl nucen připustit "fikci", případně "vyvratitelnou domněnku" existence vašeho sdružení, postupoval bych tak, jak doporučuji já. Už jen proto, že soudy nerady mění názor, který jednou vyslovily, bez ohledu na jeho správnost. Je to taková "advokátská" rada.
Předpokládám, že nakonec uspějete. Možnost MV donekonečna blokovat vznik spolku vydáváním nepřezkoumatelných rozhodnutí je nepřípustná. Otázka je, jestli spolek musí v případě nepřezkoumatelného rozhodnutí MV vždy vzniknout jeho zrušením, i kdyby to byl ozbrojený spolek založený k dosažení výdělku pácháním trestné činnosti. V roce 1990 o subsidiární aplikaci SŘS při nepřezkoumatelnosti nikdo neuvažoval. Tj. není-li to tak, že § 8/4 SdrZ umožňuje soudu posoudit a rozhodnout v případě nepřezkoumatelnosti rozhodnutí MV místo něj (soud by sám posoudil, zda jsou důvody pro odmítnutí registrace a pokud ne, deklaroval by vznik sdružení fikcí registrace dle § 8/5). Sice by tím soud nahrazoval správu, ale byla by rychleji chráněna jak práva spolčujících se, tak veřejný pořádek.
A jak dopadnul ten Váš návrh na vyslovení nicotnosti?
T. Moláček
MV ale vždy zásadně a kategoricky vznášelo námitky proti odejmutí této agendy, která normálně (v právním státu) patří soudům (jedná se o civilní status civilní korporace, který s "vnitrem" nemá nic společného). Ministerstvo spravedlnosti bylo v zásadě stejného názoru jako já (a spol.), prosazovalo odlišný model, ale nakonec vždy s MV politicky prohrálo.
Samozřejmě, otázkou je, nakolik by kupř. vyšší soudní úředník rozhodl lépe (než ústavní soudce?). Ale přece jen ..., možná by nebyl tolik v zajetí předsudků.
V tuto dobu se ještě pokoušíme o "nemožné" v rámci doprovodných zákonů k novému o. z. (Stačila by přitom jen změna v jedné jediné osobě na MV a vše by - asi - bylo zcela jinak.)
Ale, co je MV oproti Ministerstvu kultury! A jeho (ještě nedávnému) přístupu k novým církvím a náboženským společnostem! MV se může jít schovat! MK totiž hned nasadí na žadatele znalce z oboru sociální vědy! Záměrně říkám "nasadí znalce", protože to zní více než policejně.
Platí heslo "Nedůvěřuj, prověřuj"! Lidé by se snad ještě navzájem spolčovali ..., jen tak podle sebe ..., kam bychom pak došli ...
Povolování (žádná registrace ani pseudoregistrace) např. české skupiny mezinárodní matematické společnosti je také "radost" podle zákona z roku 1985, asi omylem nezrušeného. (MV ale navrhovalo zrušení již v roce 2000.) Pro každého advokáta to je oříšek větší nežli čtyři korporační fúze dohromady.
Nu, děláme, co můžeme ..., ale hlas je jen poradní ...
Ano, nikoliv ovšem v parodii na demokratický právní stát ;)
RSS kanál komentářů k tomuto článku