Listina základních práv a svobod v čl. 38 odst. 2 praví, že věc musí být soudem projednána bez zbytečných průtahů. Jak dlouhá doba nečinnosti soudu jsou zbytečné průtahy
? Podle senátu Nejvyššího správního soudu ve složení Radan Malík, Lenka Kaniová a Lenka Matyášová se zdá, že devět měsíců průtahy jsou, kdežto šest měsíců nečinnosti znamená, že věc je projednávána plynule
.
Jedná se o žalobu proti rozhodnutí o odmítnutí registrace našeho sudetoněmeckého krajanského sdružení. Když před půldruhým rokem dosáhla nečinnost Městského soudu v Praze devíti měsíců a pěti dnů, podal jsem návrh na určení lhůty, jemuž NSS vyhověl. V případě dalšího kola jsem byl – logicky – méně trpělivý, a s úvahou toho, že od podání registračního návrhu uplynuly již téměř tři roky a není rozhodnuto stále ani v prvním stupni, jsem návrh podal již po šesti měsících (přesněji po pěti měsících a dvaceti šesti dnech) nečinnosti městského soudu. Tento návrh ale NSS zamítl.
Domnívám se, že půlroční nečinnost se v justici netoleruje ani ve střední Africe, natož ve střední Evropě; NSS nebyl zřízen k tomu, aby nepracovitost soudců krajských soudů vzletnými frasemi omlouval.
Podávám proto další identický návrh, po sedmi měsících nečinnosti, a budu se zájmem sledovat, zda NSS provede pouze copy&paste anebo zda své odůvodnění nějak stylisticky obmění.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Jak dlouhá nečinnost soudu znamená průtahy?
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Sudetští Němci
- Počet zobrazení: 3109
Komentáře
[F]irma v roce 2005 podala žalobu na náhradu škody ve výši 18 milionů korun. Od té chvíle spor stále nebyl rozhodnut ani soudem první instance. ... "Městský soud jedná ve věci maximálně hospodárně, provedl již mnoho úkonů a nařídil několik jednání. Délku řízení ovlivnila hlavně procesní aktivita účastníků," říká tisková mluvčí Městského soudu v Praze Martina Lhotáková.
Viz Prodejce počítačů Mironet hrozí Česku žalobou ve Štrasburku.
Tady to jasně vidíte - jediné průtahy způsobujete vy svou procesní aktivitou. :-)))
Problém je v tom, že obecné soudy, generalissimo generalissime, nejsou sto akceptovat ten fakt, že návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu byl do zákonu o soudech a soudcích vtělen proto, že ESLP jednoznačně a opakovaně judikoval, že stížnost o ochranu proti průtahům není řádným opravným prostředkem, který by byl sto přivodit zánik této nečinnosti.
Až fatálně nesmyslně tak zní precedent soudu nejvyššího, že "(v) řízení o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu podle ustanovení § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení - i když o nich dosud nebylo rozhodnuto - je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci musí být podle zákona učiněny. Při rozhodování o tomto návrhu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy navrhovanou délkou lhůty k provedení procesního úkonu však není vázán." (usnesení čj. 21 Cul 3/2004).
Kdo jiný, než soud ústavní, má donutit obecné soudy k tomu, aby ústavní imperativ tohoto opravného prostředku (de facto žaloby sui generis) vzaly laskavě v potaz?
Katastrofa.
RSS kanál komentářů k tomuto článku