Státní zástupce Městského státní zastupitelství v Brně Jan Petrásek (ano, ten) vyslovil právní názor, že by se českým jazykem nevládnoucím obviněným neměli přibírat tlumočníci za účelem tlumočení porad s obhájcem.

Má pravdu, ten chlapec?

Tolik bych si přál, aby jednou už konečně měl, protože jinak hrozí, že zahořkne a začne se živit jiným způsobem, než jak činí (mezi námi: nikoho lepšího si můj extremistický klient, postaven-li před soud, nemůže přát!), ale obávám se, že to opět nevyšlo.

Důvodem je, že trestní řád je třeba vykládat ústavně konformním způsobem, přičemž relevantní normy ústavního práva nejsou obsaženy toliko v Listině základních práv a svobod, ale i v dalších právních předpisech, notabilně i v Úmluvě o ochraně základních práv a svobod. Ta je sice ve většině případů co do přídělu práv skoupější než Listina, ale existuje několik výjimek, a právo na tlumočníka je jednou z nich.

Podle čl. 6 odst. 3 písm. e) Úmluvy má obviněný právo na bezplatnou pomoc tlumočníka, jestliže nerozumí jazyku používanému před soudem nebo tímto jazykem nemluví (v anglické versi: to have the free assistance of an interpreter if he cannot understand or speak the language used in court, ve francouzské: se faire assister gratuitement d’un interprète, s’il ne comprend pas ou ne parle pas la langue employée à l’audience). Důležitý je slovosled, ze kterého vyplývá, že toto právo obviněnému svědčí nikoli jen u úkonů před soudem, ale v celém řízení.

Takový je i standardní výklad provedený Evropským soudem pro lidská práva. Ten je obsažen např. v rozhodnutí ve věci Diallo proti Švédsku:

23. The Court reiterates that paragraph 3 (e) of Article 6 states that every defendant has the right to the free assistance of an interpreter. That right applies not only to oral statements made at the trial hearing but also to documentary material and the pre-trial proceedings. This means that an accused who cannot understand or speak the language used in court has the right to the free assistance of an interpreter for the translation or interpretation of all those documents or statements in the proceedings instituted against him which it is necessary for him to understand or to have rendered into the court’s language in order to have the benefit of a fair trial (see, for example, Hermi v. Italy, 18114/02, §§ 69-70). The said provision does not go so far as to require a written translation of all items of written evidence or official documents in the procedure. In that connection, it should be noted that the text of the relevant provisions refers to an “interpreter”, not a “translator”. This suggests that oral linguistic assistance may satisfy the requirements of the Convention (see Husain v. Italy (dec.), no. 18913/03, 24 February 2005). The fact remains, however, that the interpretation assistance provided should be such as to enable the defendant to have knowledge of the case against him and to defend himself, notably by being able to put before the court his version of the events (see Güngör v. Germany (dec.), no. 31540/96, 17 May 2001). In view of the need for that right to be practical and effective, the obligation of the competent authorities is not limited to the appointment of an interpreter but, if they are put on notice in the particular circumstances, may also extend to a degree of subsequent control over the adequacy of the interpretation provided (see Kamasinskiv. Austria, no. 9783/82, § 74, 19 December 1989).

24. The Court notes that the investigation stage has crucial importance for the preparation of the criminal proceedings, as the evidence obtained during this stage determines the framework in which the offence charged will be considered. Moreover, in order to safeguard against ill-treatment and to avoid incriminating statements made during police interrogation without access to a lawyer being used for a conviction, as a rule, access to a lawyer should be provided as from the first interrogation of a suspect by the police, unless it is demonstrated in the light of the particular circumstances of each case that there are compelling reasons to restrict this right (see, inter alia, Salduz v. Turkey [GC], no. 36391/02, §§ 54-55, 27 November 2008).

25. In the same line of reasoning, the assistance of an interpreter should be provided during the investigating stage unless it is demonstrated in the light of the particular circumstances of each case that there are compelling reasons to restrict this right.

Samotná otázka tlumočení porady s obhájcem ESLP zatím řešena nebyla, ale lze si představit, jak by Soud judikoval, kdyby se tak stalo. Povšimněme si, že Soud zdůrazňuje, že obviněnému nemusejí být přeloženy všechny listiny, které mají procesní relevanci (to by bylo nerealistické, protože spisy čítají i desetitisíce stran), ale má právo na takovou pomoc tlumočníka, která mu umožní to have knowledge of the case against him and to defend himself, notably by being able to put before the court his version of the events.

Což nutně znamená, že stát musí umožnit obviněnému, neznalému českého jazyka, i bezplatně tlumočenou poradu s obhájcem, a z povahy věci vyplývá, že dostatečnou není toliko porada při úkonech trestního řízení, ale v nezbytné míře i mimo ně, protože zejména ve složitějších případech je obhajoba komplexním procesem, vyžadujícím např. opatřování důkazů (včetně obviněným předkládaných znaleckých posudků), a to není bez průběžné interakce s obhájcem dost dobře možné.

Pokud se týká situace, kdy byl obhájce obviněnému ustanoven ex offo, tam není co řešit, tlumočení porad s tímto obhájcem musí být pro obviněného bezplatné, ale jak jsme ukázali, bezplatné tlumočení je obviněnému třeba zajistit v nezbytném rozsahu i v případech, kdy obhajobu vede obhájce zvolený.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)