DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

úterý 15. července 2014

Osel měsíce poprvé Vojtěchu Šimíčkovi

Když jsem kdysi uvedl Vojtěcha Šimíčka mezi desítkou nejhorších soudců, které jsem kdy potkal, byl jsem různými lidmi kritisován, že mu křivdím. Nemyslel jsem si to tehdy, a nemyslím si to ani dnes.

Naposledy se V. Šimíček vyznamenal v kause závadového řečníka, kterému soudkyně zabránila radit se s obhájcem jinak než prostřednictvím soudem přibrané tlumočnice (referovali jsme o tom zde).

Tento ústavní soudce dovodil, že proti takovému popření procesních práv nelze brojit ústavní stížností, ale měli bychom své námitky uplatnit v odvolání proti rozsudku (to si věru pomůžeme, jestliže hlavní líčení bude mezitím provedeno bez možnosti efektivní součinnosti mezi obžalovaným a jeho obhájcem!), a obiter dictum k tomu dodal:
Ústavní soud, aniž by jakkoliv hodnotil důvodnost stěžovatelem konkrétně vznesených námitek, nadto nesdílí pochybnosti stěžovatele, které dle jeho názoru vyvolává přítomnost soudem přibraného tlumočníka při důvěrných poradách mezi ním a svým obhájcem. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že dle § 10a odst. 1 věty první zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, je soudem přibraný tlumočník povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své tlumočnické činnosti, a to i po jejím skončení. Ve smyslu citovaného ustanovení se tak povinnost zachovávat mlčenlivost vztahuje i na skutečnosti, o kterých se tlumočník dozvěděl při výkonu své tlumočnické činnosti v rámci hlavního líčení před nalézacím soudem.
Vskutku, jestliže obžalovaný a jeho obhájce ty nejcitlivější otázky, včetně otázky viny, musejí probírat před soudem zvoleným tlumočníkem, možná by bylo jednodušší, kdyby byl někdo od soudu přítomen i poradám mezi obhájcem a obviněným ve vazbě: účinnost trestní represe by se tak určitě mnohonásobně zvýšila. Obhajoba je přece zlo, jak píšeme na jiném místě.

Soud naše obavy nesdílí, my naopak sdílíme přesvědčení, že Vojtěch Šimíček je idiot, a za tento judikatorní klenot mu udělujeme prestižní ocenění tohoto blogu Osel měsíce s právem nosit oslí uši ve tvaru paragrafů. Blahopřejeme!

40 komentářů:

  1. A co "soudem zvolený advokát", a žádný jiný?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. K tomu se pomalu blížíme, a soudci jako Šimíček určitě nebudou překážkou.

      Vymazat
  2. Tu procesní obstrukci ze strany ÚS jsem čekal a tuším jsem ji i předpovídal.
    To OD je ovšem hrůzostrašné. Mám ku svému diplomovému vedoucímu vysokou míru tolerance, a proto se k pranýřování jmenovaného zpravidla nepřipojuju, ale tohle je na hlavu padlé.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zřejmě se s "bojem proti extremismu" identifikoval již natolik, že ho nějaká pošlapaná ústavní práva nezajímají. Chodící parodie na ústavního soudce a hanba brněnské university.

      Vymazat
    2. To už je fakt na úrovni argumentace svědectví policisty je víc než svědectví jiné osoby, jelikož policista je povinen mluvit pravdu.

      Vymazat
  3. Možná mu jen chybí názorová oponentura v asistentovi a sám není natolik silnou osobností, aby se nenechal unést trendem bojující demokracie :-)

    http://www.online.muni.cz/udalosti/4534-nejdriv-je-spojila-fakulta-pak-proces-s-delnickou-stranou

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Výborný je ještě daleko větší grasel než Šimíček (resp. u Šimíčka bych takový termín nepoužil, u Výborného ano): psal např. posudek na Náš směr, ve kterém doporučil trestní stíhání za verbální útoky na znalce.

      Vymazat
    2. V kuloárech se šušká něco o Výborného výtržnosti na některé z fakult MU, kde se měl údajně fyzicky střetnout s nějakým studentem. Podrobnostmi zatím bohužel nedisponuji, ovšem v předmětné kauze je přirozeně eminentní snaha vše vyřešit bez nežádoucího zájmu veřejnosti. T.

      Vymazat
    3. Tady je ten jeho opus. Neopomněl se zmínit, že trestně stíhány by měly být i verbální útoky ne nevládní organisace, hajslík.

      Děkujeme za informaci, nicméně jeho výtržností se zabývat nebudeme. Chuť dát bližnímu přes hubu je občas silnější než my, tomu velmi dobře rozumíme :-)

      Vymazat
    4. Vzhledem k podvodům, které jsou Cirkusu Rychetský prováděny s ústavními
      stížnosti, znamená práce asistenta "námezdné lhaní", které kryje záda
      soudci, který již vycházel "z podkladů". Smutné je, že těch dobrých
      soudců/kyň, kteří takto snad nefungují, jsou 2 a mezi ně bych dal
      Šimíčka, i když nemusím souhlasit.

      Vymazat
  4. Předpokládám, že
    "tlumočníkem" měl být pan Pecina, který by z místa pro veřejnost
    "překročil svoji hranici" a to především soudu vadilo. Institut soudního
    tlumočníka má být garancí objektivity, aby práva nebyla dotčena např.
    nesprávným překladem kýmkoli z publika (odvolání: "má porada s advokátem
    byla špatně přeložena, můj tlumočník se spletl, sám to uznal" atd. do
    nekonečna), takže to není jednoduchý případ a Ústavní soud není na řadě,
    jinak by se ztratily řádné instance a nahradily jednou. Takže
    soudím, že osel je opět udělen zaujatě. Jinak na Šimíčka názor úplný
    nemám, ale řekl bych, že alespoň není křivák oproti některým jiným
    osobám na ÚS / NSS.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tlumočníkem jsem neměl být já, a váš argument je úplně scestný: pokud si obžalovaný přivede tlumočníka-neschopu, těžko se na to může v odvolání vymlouvat. Naopak pro nás to odvolacím bodem bude, protože nebyly umožněny důvěrné porady mezi obhájcem a obžalovaným.

      Vymazat
    2. Stejnou logikou by šlo tvrdit, že to je jen věc obžalovaného, že zvolil
      obhájce, jemuž soud nedovolí přibírat z místa pro veřejnost asistenty.
      Já s Vámi věcně i souhlasím, ale momentálně neshledávám za neústavní úpravu, že
      tlumočník musí být soudem uznán.

      Vymazat
    3. Žádná taková úprava neexistuje. Je pouze povinnost, aby přibraný tlumočník na žádost obviněného přetlumočil i jeho porady s obhájcem. Výklad soudu je ryzí svévolí.

      Že nesmějí advokátovi asistovat v jednací síni jiné osoby, je ostatně zvláštností: jinde USA je běžné, že se soudních jednání účastní celé teamy.

      Vymazat
    4. Soud spíše vychází právě z toho, že věc není upravena, ale právo na
      tlumočení (minimální standard) je zajištěno soudním tlumočníkem.

      Vymazat
    5. Tím pomíjíte otázku, že vrah Kajinek (Maďar) si nebude informace o svých vraždách vyměňovat s obhájcem přes tlumočnici, která to druhý den vyžvaní sousedce (a ještě předtím paní předsedkyni, se kterou náhodou chodila do školy). Chápejte, prosím, ústavněprávní rozměr věci.

      Vymazat
    6. Ten je vyčerpán, že si obžalovaný může zvolit obhájce, s nímž si rozumí + ST,
      ale nemůže si přivést kamaráda, který mu bude radit, jak odpovídat. Tím
      by byla dána nerovnost s běžnými obžalovanými.

      Vymazat
    7. To v žádném případě. Radit, jak má vypovídat, mu může kamarád před HL (není-li ve vazbě) nebo jeho obhájce, ale zde jde o důležité důvěrné porady, např. jak vyslýchat křivého svědka. Tam to může být otázka odsouzení nebo zproštění, a kdokoli, komu nemá obžalovaný důvod věřit, se prostě obsah této porady dozvědět nesmí.

      Proč myslíte, že i ve vazbě a ve výkonu trestu se obviněný se svým obhájcem smí radit beze svědků, i když by příslušníci VS jistě – podle logiky Ústavního soudu – nic nikomu neřekli, jsouce vázáni mlčenlivostí?

      Vymazat
    8. To není vhodný příklad, protože stráž nepotřebuje být součástí komunikace.
      Ale tím pořád poněkud uhýbáte: je věcí klienta, aby si zvolil obhájce. A
      je nárok na poradu s obhájcem, ne již s nikým dalším a toto by byla
      cesta, jak si dát do týmu poradce např. na balistiku atd., který bude v
      tajných poradách instruovat, jak odpovídat dle aktuální potřeby.
      Mimochodem, toto je věc, kde bych se divil, kdybx nebyl precedent ECHR.

      Vymazat
    9. Ale vůbec ne. Tlumočník u HL tlumočí to, o čem je řeč veřejně, tedy co může kdykoli slyšet. Zásadně nemá přístup k informacím, které by bylo nutné tajit.

      V ústavní stížnosti uvádím příklad s brutálním vrahem. Co vy na to, je ok, že se bude s obhájcem radit před tlumočníka, který pak bude předstírat, že nic neslyšel?

      Vymazat
    10. To byl dobrý argument, nicměně slabý proti mlčení zákondárce, který dle
      všeho umožnil jen svobodnou volbu obhájce a nepřítomnost dalších osob je
      legitimním účelem. Nebo snad podle ECHR existuje nárok na přítomnost
      vlastního soudního / jakéhokoli tlumočníka?

      Vymazat
    11. Zákonodárce novelisoval TrŘ in favorem obviněného, interpretace opačná je popřením účelu doplněného ustanovení, jímž je zjednodušit komunikaci mezi obviněným a obhájcem za situace, kdy si nemohou nebo nechtějí přivést vlastního tlumočníka. Zákaz tak učinit nevyplýval ani z předchozího, ani neplyne z nového znění TrŘ.

      V judikatuře ESLP jsem nic ani vzdáleně podobného při récherchi nenašel, ani v cizozemských trestních řádech, co jsem jich byl schopen přečíst.

      Vymazat
    12. I relevantní Směrnice 2010/64/EU garantuje jen právo na zajištění
      soudního tlumočení, ne volbu vlastního (a v preambuli viz odst. 19).

      Vymazat
    13. To je přece jiné právo: právo užívat mateřského jazyka nemůžete zaměňovat s právem na obhajobu. Porušeno je primárně to druhé.

      Vymazat
    14. Směrnice upravuje mj. právo na zajištění tlumočení porady klienta a advokáta
      jako součást práva na fair trial. A nezajišťuje možnost si jej zvolit,
      naopak předpokládá profesionální překladatelskou službu, kterou
      zajišťuje soud. To je významný argument, že se nejedná o nic
      nestandardního, naopak lidskoprávní minimum.

      Vymazat
    15. Tam nic jako zákaz použít služeb vlastního tlumočníka nečtu.

      Vymazat
    16. Naopak vidím § 23, který je zjevně porušován.

      Vymazat
    17. Směrnice zakotvuje minimální lidskoprávní standard - zajištění profesního
      tlumočení bez práva si volit tlumočníka, tudíž taková úprava již nemůže
      být porušením fair trial. Členské státy mohou jít zákony dále, ale
      nemusí. Odst. 23 preambule dotčen není, neboť t. ř. právě dal podmínku
      žádosti o přítomnost, která tak nemůže být povinnou.

      Vymazat
    18. Mýlíte se. Podle § 23 preambule nesmí právo na tlumočníka krátit obviněného na ostatních procesních právech, která mu podle vnitrostátní úpravy svědčí. Zde byl obviněný zkrácen v právu na důvěrnou poradu se svým obhájcem.

      Vymazat
    19. ECHR bych z věci raději vynechal, jeho standardy jsou zcela praštěné, viz např. Ucak v. the United Kingdom (Application no. 44234/98), kdy na margo stížnosti, že u soudu tlumočila svědkyně obžaloby, sdělil, že

      "The Court considers that it is not appropriate under Article 6 § 3(e) to lay down any detailed conditions concerning the method by which interpreters may be provided to assist accused persons. An interpreter is not part of the court or tribunal within the meaning of Article 6 § 1 and there is no formal requirement of independence or impartiality as such. The services of the interpreter must provide the accused with effective assistance in conducting his defence and the interpreter’s conduct must not be of such a nature as to impinge on the fairness of the proceedings."

      (Tuším, že o cca 4 roky později naznali (Özkan v Turkey), že případ, kdy "tlumočil" policejní důstojník, je už opravdu asi přes čáru.)

      Vymazat
    20. To je pro nás irelevantní judikatura (policistka mu "tlumočila" při zadržení, ale to bude mít procesně jen omezený význam).

      Pokud jsem pochopil judikaturu správně, až doteď nikde nikoho nenapadlo, že když si obviněný přivede tlumočníka, že mu nebude umožněno ho při poradách s obhájcem využívat. Je to poměrně šílené a typicky české (literalistický výklad zákona).

      Kvalita soudem přibrané tlumočnice je druhou věcí: politická strana se skutečně až na výjimky nepřekládá jako politische Seite atp.

      Vymazat
    21. Tak někoho to určitě napadlo, viz např. The National Agreement on the arrangements for the use of Interpreters (z webu Crown Prosecution Service).

      "4.9.6 In cases where the Defence has requested and arranged an interpreter different from the court-appointed interpreter for the purposes of taking instruction, the court should allow the additional interpreter.

      Vymazat
    22. To je jen předstupeň: někoho napadlo, že by to někoho mohlo napadnout, a učinil opatření :-)

      Vymazat
    23. V USA je to take resene (federal courts, Guide to Judicial Policy, § 210.20), kde specificky rikaji, ze judge nemusi vzit tlumocnika, pokud by to nebylo efektivni (pricemz v predchazejicich paragrafech se probira, kdo je schopny to delat). Zadna jina moznost tam neni, takze pokud neni tlumocnik neschopny, mel by ho prijmout.

      Vymazat
    24. Napsal jsem to hodne nesikovne. Soudce prijme jineho tlumocnika nez soudem urceneho, pricemz vezme v uvahu, ze ten tlumocnik ma byt pojistkou spravedliveho procesu. V US interpretaci prava to znamena, ze muze neprijmout tlumocnika pouze pokud je velmi jasne, ze ten jazyk neumi.

      Vymazat
    25. Proboha, Šimíček je úplně mimo.

      Jestliže něco není zákonem výslovně ustanoveno, tak to stát výslovně nesmí - čl.2 odst.2 a čl.4 odst.1 Listiny základních práv a svobod. Jestliže není ustanoveno, že rozhovor s advokátem musí tlumočit výhradně a jen soudem ustanovený tlumočník, pak to může klidně tlumočit kdokoli a soudu do toho nepřísluší jakkoli zasahovat. Šimíček tady, dokonce zcela výjimečně, ani netvoří novou soudcovskou normotvorbu, jeho výklad je v přímém rozporu s ustanovením § 2 odst.14 in fine tr.řádu.

      Soud je sice povinen hájit práva obviněného i proti jeho vůli, ale i taková ochrana má své meze - meze nezpochybnitelnosti nezávislosti a nestrannosti soudu a zachování kontradiktornosti hlavního líčení (nehledě o materiálním smyslu takové ochrany, že).

      Naopak, občan má právo činit cokoli, co zákon nezakazuje - čl.2 odst.3 Listiny, výkladovým vodítkem je, jak jinak, čl.4 odst.4 Listiny. Odkaz na ustanovení §10a odst.1 věty prvé zák. o znalcích a tlumočnících (vnímavý čtenář si jistě sobě povšimne, v kterémže roce bylo toto Veledílo na svět uvedeno a kdo tehdy vládnul) je opravdu velkým hnusem, no hard feelings.

      Jestliže tedy zákon nepřikazuje, aby poradu s advokátem tlumočil pouze soudem ustanovený tlumočník, ba naopak, přímo zakotvuje, že tak může činit pouze a jen na výslovnou žádost obviněného, zasahuje-li do toho soud, tak zasahuje do práva na obhajobu, nehledě na to, že zpochybňuje tímto svým postupem svou nestrannost, ergo, zasahuje i do práva na spravedlivý proces. Co je na tom zase tak těžkého pochopit?

      Druhou, a mnohem podstatnější věcí, je, jest-li se vypořádal soud s předčasností stížnosti ústavní. Šimíček ráčil tomu věnovati, pomineme-li obvyklou poučovací formuli kopírovanou snad od ÚS ČSFR o subsidiaritě stížnosti ústavní, pouze kratičký odstavec.

      Když uvážíme, že obv.nyní nezbude, než aby proti tomu brojil v odvolání, a že i kdyby, čistě hypotheticky, dal appellační soud takovému odvolacímu důvodu místo, z jeho opovědění naříkané rozhodnutí, pro tyto vady řízení, zrušil, pak nezbude, než, buďto z důvodu podjatosti, či z důvodu vhodnosti, přidělit věc jinému soudu (nejméně jinému senátu) a celé hlavní líčení zopakovat, jeví se jeho odůvodnění processního odmítnutí stížnosti ústavní jako fatálně nedostatečné.

      Ústavní soud, ve své prejudikatuře, vcelku úzce vymezil, kdy příjme stížnost ústavní, která by se i jinak viděla předčasnou, protože další obrana, pořadem obecného práva, se jeví nedostatečnou, či neefektivní. Myslím, že tento případ lze pod ní subsumovat, a když ne, alespoň to pořádně odůvodnit. Až pak se lze vůbec zabývat petitem stížnosti ústavní po hmotné stránce a podrobovat jej argumentačnímu přetřesu, byť i jen obiter dictum.

      Takto Šimíček na sebe atrahoval právo senátu vyjádřit se k věci samé (byť alespoň v usnesení, kterým se ústavní stížnost odmítá pro "zjevnou neopodstatněnost"), a každý si sobě představí, jak se tímto jeho takynázorem, který neměl vůbec co publikovat, budou ohánět soudy v dalším řízení. Ach jo.

      Vymazat
    26. @PS: Výborná analýza, bohužel zcela inkompatibilní s konceptem bojující "demokracie".

      Vymazat
    27. PS: Jsem toho názoru, že Ústavní soud by měl tříčlenné senáty i funkci soudce zpravodaje zrušit a rozhodovat pouze v plenu. Za současného stavu se může stát, že se součástí "judikatury ÚS", naštěstí ne závazné, stane i takovýhle paskvil.

      Vymazat
  5. Výborný (2012): Svoboda slova versus nenávistné projevy na internetu.
    http://is.muni.cz/th/210805/pravf_r/?lang=en

    OdpovědětVymazat
  6. Možná blbost, ale nestačilo by to bušit do Google translatoru?
    Petr V

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>