Autorem blogu je 
Hosana, sláva Bohu – či spíše bohyni, pro tento případ – na výsostech, Ústavní soud si konečně ve svém náročném programu vyšetřil pár minut a zamítl říjnovou námitku podjatosti ve věci stěžovatele Adriana Portmanna, jenž se marně a a limine, jako nevyléčitelný Nečech, naivně, pokoušel uspět ve výběrovém řízení na místo ředitele Ústavu pro studium totalitního režimu.
Soudruzi ústavní soudci Jaroslav Fenyk a Jan Filip sice nenaplnili naše očekávání a nevysvětlili hlupáčku-stěžovateli, že členství v Komunistické straně Československa a aktivní práce pro věc socialismu – tak se tehdy říkalo komunismu – nesvědčí o charakterové vadě, nýbrž je předností, s. Fenyk toliko podotkl, že vojenským prokurátorem byl než rok (proč se za to arci implicite omlouvá, když v tom nevidí problém?), a poté bylo rozhodnuto, že oba soudruzi mohou o otázce, kdo povede ústav vyšetřující mj. i jejich vlastní zločiny, nestranně rozhodnout.
Osobně jsem vždy byl proti existenci ÚSTRu, resp. proti jeho nestandardnímu statusu, a toto usnesení ve mně evokuje pocit resignace: tato země je komunismem nejen těžce poznamenaná, ona je jím dodnes nemocná, protože stát, ve kterém je normální, že vrcholný soud obsazují lidé, kteří pomáhali udržovat totalitní režim takovým způsobem, jako Fenyk a Filip, místo, aby – tak, jak je ukázáno např. v německém filmu Das Leben der Anderen (2006) – prokazovali své schopnosti na přiměřeném místě poštovních doručovatelů, je překonání totalitní minulosti stále nekonečně daleko.
O odmítnutí nebo zamítnutí Portmannovy ústavní stížnosti budeme na tomto místě informovat. A že by snad výsledek mohl být jiný? Jen klid, tohle si soudruzi vždycky uměli pohlídat!
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Komunista = nejlepší soudce
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Naše případy
- Počet zobrazení: 3994
Komentáře
Ústav pro studium totalitních režimů nic nevyšetřuje, alespoň ne ve smyslu vyvozování trestní odpovědnosti vůči komukoliv. Jeho úkolem je pouze dané období zkoumat a své poznatky publikovat či jinak popularizovat.
V byte Marie Černe ovsem nadelalo pfepadove komando takovy brajgl, ze cely byt pfipominal spis kulnicku na dfivi nez obydli pro normalni lidi, a ke vsem dalsim problemum tak Cerne jeste pribyl tvrdy natlak od pojistovny Alianz, ze skodu v pojistenem byte zaplati jen tehdy, kdyz bude Marie Cerna bud' soudem osvobozena, nebo dostane milost od prezidenta Havla.
Samotny proces s Cernou pak probihal ve veznici Pankrac. A to z toho duvodu, ze jsem trval na pritomnosti Jiriho Kajinka v soudni sini, a policie si netroufla hlidat ho v bezne civilni soudni budove nekde na Ovocnem trhu ci ve Spalene ulici. A to jsem se jeste musel pohadat s predsedou senatu, ktery se osival jako cert nad mym pozadavkem.
„Vite pane doktore, kolik to bude stat penez, prevazet Kajinka z Valdic sem na Pankrac?" otazal se me tenkrat.
„Ale to me vubec nezajima, ja tady mam klientku, obvinenou z jeho ukryvani, tak ho tu chci mit a basta fidli," odsekl jsem mu nakvasene, a tak nakonec skutecne Kajinka z valdicke veznice do te pankracke eskortovali.
Nicmene abych se vratil k muzi, ktereho si tak oblibili mladi studaci i nadrzene panicky. Do soudni sine ho privleklo sest policajtu, z nichz jeden mu neustale mifil brokovnici na hlavu, a nohy i ruce mu zdobil dvojity medved - tedy tesna pouta spojena retezem s hlavnim opaskem uprostred tela. Uz jenom pohled na takoveho porizka musel nutne u kazdeho normalne uvazujiciho cloveka vyvolat dojem, ze postavit se mu a v necem mu odporovat, kdyz se zbrani v ruce nekoho prepadne, je hola hloupost a zahravani si s vlastnim zivotem.
Presto se predseda soudu tvafil, jako by nebylo nic jednodussiho a lehciho, nez si s Jirim Kajinkem poradit, kdyz s odjistenym kverem zadrncel na zvonek u bytu Cerne.
„Poslyste, pane predsedo, a co tedy podle vas mela Marie Cerna konkretne delat, kdyz se u ni Kajinek v noci necekane objevil?" zakroutil jsem hlavou nad jeho povysenou a zblblou suverenitou.
„No, mohla preci okamzite zavolat telefonem policii na cislo 158 a prokazat tim svou obcanskou statecnost!" vystekl jako podrazdeny hafan, cimz mi jenom prihral na paradni smec.
„A vy byste pane predsedo prokazal obcanskou statecnost, kdyby k vam vjedenact hodin v noci vrazil ramenaty chlap s pistoli a ohrozoval nejenom vas, ale i vase male dite, jako tomu bylo v pripade me klientky?"
No, pral bych vam videt, jak tenkrat predseda soudu zrudl a natekl v ksichte, jakmile jsem pronesl tato vysmesna slova na jeho adresu.
„To je neslychana urazka soudu!!!" bouchal kladivkem do stolu ostosest a hned mi naparil durazne upozorneni, abych ztratil chut V podobnem tonu pokracovat.
...
Filip Šudák
Bude to jak v kriminálech, kde se jednu dobu potkaly 2 generace komunistů s reakčními živly, které tam šly jako první.
Je to taková praktická dialektika.
Oni bolševici dobře věděli, co dělají, když soudce, o nichž věděli, že nepůjdou s nimi, zlikvidovali. Tím tu "generační obměnu" urychlili.
Jde o způsob uvažování a jednání a to se, prostě, učíme od okolí a vyžaduje velkou osobní statečnost tyto cykly porušit/změnit, protože se to zpravidla neobejde bez negativních následků na vlastní kariéru ("Seš jinej/jiná, vyčníváš.")
Podívejte se, co leze ze všech dnešních právnických učilišť od těch rychlokurzů pro pologramotné strážníky až po slovutná učiliště universitní. Na půlce těch škol je etablované hnutí Hatefree a všichni bez výjimky jsou indoktrinovaní eurobolševismem.
Neříkám, že všichni tomu věří a všichni se tím řídí, ale tvrdím, že to má pro formování základního hodnotového systému větší vliv, než následná praxe. JUDr Trudák nezískal svoji orientaci a rozhodnost jen tím, že by sledoval práci svých starších a zkušenějších kolegů. Byl to 43 letý člen ČSSD a v roce 1950 poslal na smrt Miladu Horákovou.
Přesto se domnívám, že (špatný) příklad služebně i lidsky starších a zkušenějších kolegů musí mít na nastupující čekatele, později soudce, také nemalý vliv. A když se jim nalejvárna z vejšky pozitivně střetnou s příkladem servility vládnoucí moci, je - takříkajíc - vymalováno.
Myslet si, že soudce je osoba apolitická, je obecně velmi naivní. To platí pouze a jen pro oblast násilné kriminality, částečně i hospodářské nebo rodinné (i když tam je zase vliv náboženství). Ale jinak samozřejmě hájí soudci právě vládnoucí režim a je v důsledku jeho vykonavatelem jako nikdo jiný. Armáda většinou proti vlastním občanům nezasahuje, to dělá policie, ale její akce musí přejít v zatčení a pak je to už věcí soudu. Tedy soudce je nejdůležitějším pilířem režimu.
Jediné, co zařídit lze, je soulad mezi rozhodováním soudů s pojetím spravedlnosti v populaci. A to lze zařídit víceméně jen pokud je v zemi dlouhé roky stabilní a poměrně akceptovaný režim, nejlépe orientovaný na domorodce.
Pokud je režim dosazený zvenčí, odsud držený a potentáti orientovaní na zahraničí, nebývá stabilní a hlavně obecné pojetí spravedlnosti se hrubě rozchází se soudní a policejní praxí.
Zřejmě je to trochu jinak, a ona čistá polská morálka a soudnictví nejsou úplně andělské - a nikdo tam nemusel moc rýpat do soudnictví.
Miloslav Ponkrác
Je zde někdo, kdo se v tom vyzná trochu víc včetně polských reálií?
Možná, že něco podobného lze říci i o dnešním Polsku…
Docela bych tomu i věřil, ale radši bych to měl někde ověřené. Bohužel se dostatečně neorientuji v právních systémech a sousedních států. Může to někdo potvrdit/vyvrátit?
To se opravdu s vyměním jedné kommunistické generace nezmění....
Filip Šudák
Pokud si spočítáte, jaký byl procentuální podíl německy hovořících Čechů / Moravanů / Slezanů ve státní správě a v obchodě, kolik Židů bylo věhlasnými lékaři, například, ti lidé prostě někde musí chybět.
Ještě jsem zapomněl na genocidu německy hovořícího obyvatelstva...
sklenenykostel.net/.../...
RSS kanál komentářů k tomuto článku