Dnes poprvé jsem využil práva odmítnout správnímu orgánu součinnost, jak je nově definoval Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 1849/08. Podle některých kritiků na Jiném právu se účinky tohoto nálezu stává ze správního řízení holubník; já si to nemyslím a věřím, že projednávaný případ ukáže účelnost pohledu zastávaného Ústavním soudem.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Judikát Horváth v. MHMP poprvé v akci
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Jan Šinágl
- Počet zobrazení: 3147
Komentáře
stanoví-li zákon lhůtu pro úkon státního orgánu, mělo by platit, že orgán nemůže konat nad rámec této lhůty, tedy cokoliv zahájeného po této lhůtě bude něco (moje teoretické znalosti mi nedovolují to zařadit a pojmenovat). Takovéto něco nemůže mít v případě jakéhokoliv výsledku zamýšlené účinky. Zajímavé.
Aplikaci scestných judikátů, zjevně chybných názorů a "zkoušení" správních orgánů navíc považuji contra lege artis, a to nejen obecně, ale i ve vztahu ke klientovi, který Vaší "taktikou" může být nakonec více poškozen než při normálním (byť trochu nudnějším, přiznávám) průběhu řízení.
Psychologie je vždy individuální, obecně mimo Prahu se snažím vyvolat dojem arogantního, dominantního Pražáka, který se s místním úřednictvem vybavuje jen z vrozené blahosklonnosti, v Praze naopak ta řízení bývají drsná, bojuje se o každý centimetr procesního pole a výsledkem bývá war of attrition, optimálně až do prekluse.
(Jinak máte bod za vtipnou reakci z 8.6.:-))
RSS kanál komentářů k tomuto článku